Bibliografie české práce heraldické
1 Rekapitulace dosavadních bibliografií heraldiky v rámci bibliografie české historie (1)
Přistupujíce k vydávání speciální bibliografie české heraldické práce, považujeme za účelné nastínit přehled předchozích bibliografických prací, aniž bychom ovšem chtěli suplovat dějiny české bibliografie.
Za základní bibliografické dílo tohoto oboru dlužno stále považovat „Bibliografii české historie" Čeňka Zíbrta, vydanou nákladem České akademie Františka Josefa I. pro vědy, slovesnost a umění v Praze v letech 1900 - 1912. (2) Pro heraldiku, sfragistiku a genealogii přichází v úvahu díl I., částka II. Pomocné vědy; z ní pro heraldiku a sfragistiku kapitola V., s. 242 - 274, pro genealogii a dějiny rodů kapitola VI., s. 275 - 632. V obou kapitolách shromáždil Zíbrt celkem 18 628 bibliografických záznamů. Jejich uspořádání je obsahově formální; kapitoly jsou rozděleny na jednotlivé oddíly a skupiny bez hlubšího věcného třídění. (3)
Dalším bibliografickým projektem se stala „Bibliografie české historie", kterou začal v roce 1905 vydávat Klub historický v Praze jako roční přílohu Českého časopisu historického; k ročníku XI./1905 byla přiložena Bibliografie za rok 1904, kterou redigoval Josef Pekař. Redakci dalších svazků prováděli postupně Josef Kazimour, A. Filáček, Josef Klik a Stanislava Jonášová-Hájková, která dovedla Bibliografii k roku 1941; poslední svazek za léta 1937 - 1941 vydal Historický klub v Praze v roce 1951.
Vydavatelé Bibliografie, poučeni patrně některými negativními projevy Zíbrtovy Bibliografie a po zkušenostech se zpracováním desítiletých rejstříků k Českému časopisu historickému, vypracovali bibliografické schéma s přihlédnutím k tehdejšímu pojetí bibliografické práce. (4) Základní rozdělení bylo provedeno na dvě části - všeobecnou a speciální; obě části byly dále rozpracovány do podrobnějších věcných skupin podle povahy excerpovaného materiálu.
Pomocné vědy historické byly trvale začleněny do části všeobecné; kapitola 4. obsahovala Pomocné vědy historické s jednotlivými podskupinami: Všeobecně, Paleografie, Diplomatika, Heraldika, Sfragistika, Chronologie, Numismatika. Bibliografické záznamy zde byly řazeny zpravidla autorsky bez dalšího věcného třídění. Samostatnou kapitolu 5. tvořila Genealogie s podskupinami: Všeobecně, Genealogické prameny, Abecedně podle míst, Abecedně podle jmen, Hromadné biografie.
Bibliografická excerpce byla prováděna výběrově; vydavatelé Bibliografie pochopitelně dbali na to, aby byly excerpovány hlavní historické a významné regionálně-vlastivědné časopisy, ale tím se určitá část periodik ztrácela ze zřetele a nebývala do excerpčního plánu zařazena. Dále musíme mít na paměti, že bibliografickou práci prováděli často nehonorovaní spolupracovníci s kvalitativně různými výsledky a že nebylo v silách vydavatelů podrobit každý záznam kontrole z hlediska správnosti bibliografických údajů a citace. Tyto nedostatky však naprosto nesnižují celkový význam práce bibliografického týmu Historického klubu.
K obnovenému vydávání bibliografie československé historie došlo teprve v roce 1957; nakladatelství Československé akademie věd v Praze vydalo v tomto roce „Bibliografii československé historie za rok 1955", tedy již s dvouletým zpožděním. (5)
Kromě celostátní bibliografie historické práce vycházejí zejména v poslední době bibliografie povahy regionální nebo speciální. Do skupiny regionálních bibliografií, které mají různou úroveň, patří práce postihující literární produkci určitého regionu ve vymezeném časovém úseku. (6) Ze skupiny speciálních bibliografií bychom upozornili na práce, které podávají zevrubný přehled o archivní literatuře v českých zemích v rozmezí let 1895 - 1966. (7)
Poněkud odlišného charakteru jsou bibliografické rejstříky, které byly zpracovávány za určité období k významným vědeckým historickým časopisům. (8)
2 Speciální heraldická bibliografie
Z předchozího stručného přehledu prací v oblasti bibliografie české historie je patrné, že jednotlivým disciplinám pomocných historických věd byla věnována pozornost pouze jako části celku. Heraldika a ostatní příbuzné discipliny byly v jednotlivých bibliografiích zastoupeny výběrově, přičemž kritérium výběru mohlo vycházet z různých důvodů. K podrobnějšímu věcnému třídění nemohlo být v rámci celkového charakteru zpracování bibliografií přihlíženo.
Autoři předkládané speciální bibliografie české heraldiky si při zahájení práce vytýčili pracovní postup, který je obsažen v jednom ze základních dokumentů Bibliografické skupiny - v Metodických zásadách pro zpracování bibliografie české heraldiky, sfragistiky a genealogie; Metodické zásady byly publikovány v I. svazku Materiálů Bibliografické skupiny vydaném v červnu v roce 1977.
Především byla stanovena kritéria zpracování, která určují celkový charakter; bibliografie bude speciální, excerpce bude provedena komplexně v relativní úplnosti se zřetelem na dostupnost, způsob zpracování materiálu bude retrospektivní, excerpce bude provedena z tiskovin, které vycházely na území dnešní České socialistické republiky, všechny získané záznamy budou popisně anotovány.
Speciální bibliografie české heraldiky bude na základě uvedených hledisek, zejména co do komplexnosti zpracování, představovat první práci svého druhu vydanou na našem území.
Autoři bibliografie české heraldiky doufají, že odborná i laická veřejnost přijme výsledky jejich práce s pochopením; konstruktivní kritika a konkrétní náměty směřující k zlepšení následných svazků, budou s vděčností přijaty a v mezích daných možností realizovány.
II VĚCNÁ ČÁST
1 Teritoriální vymezení a rozvrh bibliografické práce
Bibliografická skupina je složena z dobrovolných pracovníků, kteří provádějí bibliografickou práci mimo rámec svého povolání. Z toho důvodu musela být stanovena v Metodických zásadách určitá kritéria, vycházející z daných pracovních možností jednotlivých členů.
Teritoriální vymezení.
Bibliografické excerpci byly, resp. následně budou, podrobeny tiskoviny, které od roku 1901 vycházely na území dnešní České socialistické republiky v řeči české a německé bez ohledu na to, zda se jednotlivé články dotýkaly heraldické problematiky domácí nebo zahraniční. Přísné teritoriální hledisko jsme dodržovali proto, poněvadž systematické sledování tiskové produkce mimo daný region bylo nad pracovní možnosti členů Bibliografické skupiny. Vycházeli jsme přitom ze zásady, že je správnější provést relativně úplnou excerpci z předem určené oblasti než náhodně registrovat literaturu teritoriálně neohraničenou.
Rozvrh bibliografické excerpce.
Z hlediska relativní úplnosti by měly být excerpci a následné anotaci podrobeny všechny oborové periodické i neperiodické tiskoviny, vybrané tiskoviny mimooborové a monografie. Z excerpce byl vyloučen - až na odůvodnitelné výjimky - denní tisk. Aby bylo možné úspěšně zvládnout tak obrovskou excerpční základnu, rozvrhli jsme práci do jednotlivých etap.
V první etapě jsme provedli komplexní excerpci a následnou anotaci všech zjištěných oborových periodických tiskovin vydaných v české řeči, které se podle názvu i podle obsahu věnovaly výhradně sledovaným disciplinám pomocných věd historických; excerpovali jsme tiskoviny, které vyšly do roku 1980 včetně. Tiskoviny, které vyjdou v letech následujících, budou zpracovány vždy za určité období a vydány jako suplement k I. dílu.
Ve druhé etapě bude provedena komplexní bibliografická excerpce a následná anotace podle časového plánu tak, že jednotlivé úseky obsáhnou vždy 25 let. Bibliografie takto zpracovaná bude mít následující strukturu:
BIBLIOGRAFIE ČESKÉ PRÁCE HERALDICKÉ, II. 1901 - 1925.
Tématický anotovaný soupis článků z obecně historických, regionálně-vlastivědných a ostatních tiskovin a soupis monografií vydaných v české řeči na území České socialistické republiky.
BIBLIOGRAFIE ČESKÉ PRÁCE HERALDICKÉ, III. 1926 - 1950.
Tématický anotovaný soupis článků z obecně historických, regionálně-vlastivědných a ostatních tiskovin a soupis monografií vydaných v české řeči na území České socialistické republiky.
BIBLIOGRAFIE ČESKÉ PRÁCE HERALDICKÉ, IV. 1951 - 1975.
Tématický anotovaný soupis článků z obecně historických, regionálně-vlastivědných a ostatních tiskovin a soupis monografií vydaných v české řeči na území České socialistické republiky.
BIBLIOGRAFIE ČESKÉ PRÁCE HERALDICKÉ, V. 1976 -
Tématický anotovaný soupis článků z obecně historických, regionálně-vlastivědných a ostatních tiskovin a soupis monografií vydaných v české řeči na území České socialistické republiky.
BIBLIOGRAFIE ČESKÉ PRÁCE HERALDICKÉ, VI.
Tématický anotovaný soupis článků z tiskovin a soupis monografií vydaných v německé řeči na území České socialistické republiky od roku 1901.
Období 20. století jsme rozdělili do čtyř časových úseků, které zde stručně charakterizujeme z hlediska celkového vývoje práce ve sledovaných disciplinách.
1901 - 1925.
Počátek období byl poznamenán vydáním základních kompendií české heraldiky a genealogie: Královy „Heraldiky" v roce 1900 a Kolářovy - Sedláčkovy „Českomoravské heraldiky I" v roce 1902. Válečná léta 1914 - 1918 zasáhla nepříznivě do všech oblastí české kultury, rovněž první desetiletí existence Československé republiky nebylo příznivé uměřenému vývoji sledovaných disciplin. (9) V roce 1925 vydal August Sedláček II. díl „Českomoravské heraldiky".
1926 - 1950.
Konec 20. a 30. léta byla ve znamení postupného růstu zájmu především o oblast rodopisného bádání, což se projevilo vznikem spolků a sdružení; jejich existence byla zpravidla provázena i vznikem speciálně zaměřených časopisů, sborníků či ročenek kvalitativně různé úrovně. Bohužel i do tohoto období neblaze zasáhla světová válka 1939 - 1945; národní poroba měla sice nesporně negativní vliv na vývoj české kultury, na druhé straně však v dosud existujících českých spolcích došlo k vnitřnímu organizačnímu a ideovému sjednocení. Vydání Schwarzenbergovy „Heraldiky", „Erbovních knížek", „Ročenky pro liturgická umění" aj. dokazuje, že toto období nebylo zcela sterilní. V posledních létech tohoto období došlo k znovuobnovení spolkové a ediční činnosti. V roce 1946 začal vycházet časopis „Rodokmen" vydávaný Svazem přátel rodopisu v Praze, v roce 1947 byla založena Heraldická společnost pod vedením Dr. Františka Beneše, významného znalce v oboru sfragistiky, který začal v roce 1948 vydávat „Heraldický časopis".
1951 - 1975.
První desetiletí bylo poznamenáno značnou stagnací sledovaných oborů a ukončením činnosti většiny regionálně-vlastivědných a rodopisně-heraldických spolků. K určité renesanci došlo teprve kolem poloviny 60. let; postupně vznikly spolky a sdružení s členskými základnami značně rozdílné kvality, což se projevilo především na úrovni vydávaných tiskovin. Kromě Genealogické a heraldické společnosti v Praze, založené v roce 1969, existovala řada spolků, jejichž členstvo se vzájemně prolínalo, neboť interně vydávané tiskoviny a jejich odběr byl vázán na členství ve vydavatelské organizaci. Na počátku 70. let se prvotní nadšení krystalizovalo a rodopisně heraldická činnost získala určitou kvalitativní základnu, jejíž badatelské a publikační výsledky již nelze opomíjet.
1976 - současnost.
Období tímto rokem počínající lze hodnotit pouze zčásti. Genealogická a heraldická společnost v Praze vyvíjela vcelku dobrou zájmovou činnost. Rostoucí členská základna, vzestup zájmu o rodopis, heraldiku a vůbec vlastivědnou práci si vynutil postupné zakládání poboček GHS - do roku 1980 celkem 10 - z nichž některé začaly vydávat vlastní zpravodaje. V roce 1980 ukončila Genealogická a heraldická společnost činnost; rozbor příčin k tomu vedoucí se vymyká rámci tohoto přehledu. Konstatujme pouze, že určitá část členstva přešla do nově vytvořené České heraldické a genealogické společnosti. Některé z bývalých poboček Genealogické a heraldické společnosti se ustavily jako zájmové genealogické a heraldické kluby při domech kultury Revolučního odborového hnutí v místech svého sídla. Kromě výše uvedených spolků existuje od roku 1974 sdružení heraldiků jako pobočka Heraldika České numismatické společnosti v Praze, která pořádá pravidelné schůze, přednášky a vydává „Heraldickou ročenku".
Z naznačeného přehledu je patrné, že komplexní bibliografická excerpce heraldické produkce 20. století představuje mimořádně náročnou a odpovědnou práci, kterou by měl provádět rozsáhlý pracovní tým odborníků v rámci své profese. Členové Bibliografické skupiny jsou si plně vědomi všech úskalí a náročnosti předsevzatých úkolů a proto se snaží rozdělit si práci do takových úseků, aby s přihlédnutím k daným možnostem jednotlivců , technickému vybavení, dostupnosti literatury a ediční činnosti mohla být úspěšně zvládnuta.
V první etapě bibliografické práce jsme provedli komplexní excerpci a následnou anotaci 24 titulů tiskovin, které se výhradně zabývaly heraldikou a genealogií (rodopisem) podle názvu i obsahu. Jejich seznam zde podáváme zároveň se stručnou obsahovou charakteristikou. (10)
Časopis Rodopisné společnosti československé v Praze.
1929 - 1945-46. Tiskový orgán Rodopisné společnosti československé v Praze. V redakci pracovali významní jednotlivci - Dr. Markus, Dr. Kristen, Dr. Davídek, Dr. Lifka - kteří se spolu s řadovými badateli podíleli na obsahové stránce. Převahu mají články rodopisné. Odborná úroveň velmi dobrá.
Československé rody.
1937. Časopis vznikl ze soukromé iniciativy plzeňského rodopisce Krýsy, který zjevně přecenil své schopnosti i možnosti. Excerpce tří čísel, deponovaných dosud v jediném zjištěném exempláři ve Státní vědecké knihovně v Plzni, dokumentuje vydavatelskou i obsahovou neujasněnost.
Členské zprávy Svazu přátel rodopisu v Praze. 1939.
Rodokmen. 1940 - 1941.
Rodokmen. 1946 - 1948.
Tiskový orgán Svazu přátel rodopisu v Praze. První dva tituly byly vydány v době národní nesvobody a obsahovaly vesměs informace a drobné zprávy. Pouze jediné vydané číslo z roku 1941 má obsahově charakter časopisu. K obnovenému pravidelnému vydávání došlo v roce 1946. Excerpované tři ročníky - 12 čísel - mají slušnou odbornou úroveň. Vzájemný poměr mezi genealogií a heraldikou je téměř vyvážený.
Dějiny Tradice Rod.
1940. Časopis vznikl ze soukromé iniciativy Dr. Františka Beneše v Praze. Kromě jediného významnějšího příspěvku nepřinesl hodnotnější články. (11) Byl úředně zastaven po vydání 6. čísla.
Erbovní knížka na rok ....
Vycházely v letech 1935 - 1941 v edici „ŘÁD" v pražském nakladatelství Vyšehrad z podnětu kruhu spolupracovníků Ing. Arch. Břetislava Štorma. Na jejich redakci se podíleli Ing. Štorm, Dr. Schwarzenberg a Dr. Lifka. Obsahově představují zcela zvláštní a osamocený proud v dějinách české heraldiky, který vycházel z filozofie a evokací duchovních idejí středověkého rytířstva.
Erbovní sešit.
1968 - 1971. Tiskový orgán Heraldické sekce Klubu vojenské historie při Vojenském historickém ústavu v Praze. Široký redakční kruh se pokusil obsahově i ilustračně navázat na tradici Erbovních knížek. V jednotlivých sešitech byly publikovány některé hodnotnější příspěvky starších i novějších autorů.
GH - Listy Genealogické a heraldické společnosti v Praze. 1969 - 1978.
Zpravodaj Genealogické a heraldické společnosti v Praze. 1979 - 1980.
Tiskový orgán Genealogické a heraldické společnosti v Praze. Úroveň časopisu byla značně variabilní; nelze přehlédnout,že v něm vycházely hodnotné studie, ale na druhé straně zde byly publikovány práce charakteru téměř podprůměrného. Heraldice bylo věnováno podstatně méně pozornosti, v naprosté převaze byly články rodopisné a obsáhlé zprávy o spolkové činnosti. Výrazně negativním jevem byla nevyhovující grafická úprava a zcela nepravidelné členění do tzv. řad místo obvyklých ročníků. Po vnitřní krizi Společnosti byl změněn název i technika tisku. Zpravodaj přestal vycházet po vydání 3. čísla v roce 1980.
Herald.
1901. Časopis vznikl ze soukromé iniciativy Adolfa Řídkého, zakladatele stejnojmenného spolku v roce 1900. Obsah tří vydaných čísel je natolik kuriózní a tristní zároveň, že pozbývá smyslu další hodnocení. Vydávání bylo zastaveno současně s úředním rozpuštěním spolku.
Heraldická a genealogická ročenka.
1978. Vydavatelem byla brněnská pobočka Genealogické a heraldické společnosti v Praze ve spolupráci s Městským národním výborem v Rájci-Jestřebí. Obsahově představuje soubor článků vesměs regionálního charakteru různé úrovně, které neznamenají podstatný přínos do heraldicko-genealogické literární produkce.
Heraldická ročenka.
1974 - 1980. Tiskový orgán České numismatické společnosti, pobočky Heraldika. V jednotlivých svazcích byly publikovány hodnotné články pramenného charakteru, přínosem jsou též osobité ilustrace. V současné době představuje Heraldická ročenka jedinou heraldickou tiskovinu, v níž jsou publikovány práce nadprůměrné odborné úrovně.
Heraldický časopis.
1948 - 1949. Tiskový orgán Heraldické společnosti. Z pěti vydaných čísel je zřejmé, že redakční rada dbala na to, aby byly publikovány hodnotné příspěvky; je škoda, že některé články zůstaly nedokončené. Časopis byl zastaven po vydání 1. čísla II. ročníku v roce 1949.
Heraldické dopisy.
1943 - 1945. Vznikly ze soukromé iniciativy pražského heraldika Josefa Milde a po založení Heraldického odboru při Jednotě starých českých rodů v Praze se staly jeho tiskovým orgánem. Přestože plnily především funkci informační a zpravodajskou, byly zde otištěny některé závažnější odborné články.
Pro nedostupnost nebyly excerpovány všechny vydané dopisy.
Heraldika. (Informační letáky) 1968.
Heraldika. Bulletin pro základní (pomocné) historické vědy.
1968 - 1980. Tiskový orgán Heraldické sekce při Muzeu těžby a zpracování zlata (Okresním muzeu Praha-západ) v Jílovém u Prahy. Po dvou informačních letácích bylo v dubnu roku 1968 zahájeno vydávání bulletinu. Vedle GH-Listů představovala Heraldika jediný dlouhodobě vycházející časopis, na jehož stránkách byly téměř výhradně publikovány články heraldického zaměření. Jejich úroveň byla značně rozdílná a v některých případech ukazovala na to, že redakce - zejména v posledních ročnících - měla dosti omezený publikační výběr.
Heraldika. Zpravodaj námětové sekce Heraldika při komisi námětové filatelie Svazu českých filatelistů, Praha.
1974 - 1977. Tiskový orgán námětové sekce sběratelů poštovních známek s heraldickými, vexilologickými a sfragistickými motivy. Obsahová stránka byla poplatná charakteru a účelu sekce; články zde publikované měly povahu informačních materiálů pro sběratele a nekladly si nárok na vysokou odbornost.
Hlasatel.
1969. Původně rubrika, posléze roční samostatná příloha časopisu Sběratel, měsíčníku Klubu sběratelů kuriozit v Praze. Časopis vznikl z iniciativy Karla Vyšína. Graficky i obsahově nízká úroveň svědčila o neujasněné vydavatelské koncepci. Koncem roku 1969 výbor Klubu další vydávání zakázal.
Jílovská minucí.
1977 - 1980. Roční volná příloha bulletinu Heraldika tématicky zaměřená. Formálně byly jednotlivé svazky napodobeninou někdejších Mnichovských kalendářů. Důraz byl položen na výtvarnou stránku, která však u některých svazků nebyla nejlepší; rovněž obsahově nevynikly vysokou úrovní.
Kalendář. 1977 - 1978.
Ročenka. 1979 - 1980.
Vznikly ze soukromé iniciativy brněnského heraldika Jiřího Hanáčka, který v nich kresebně dokumentoval dochované heraldické památky v Brně. Průvodní texty k jednotlivým kresbám byly zpracovány zpravidla na základě studia literatury.
Příspěvky k pomocným vědám historickým.
1929. Dr. Václav Vojtíšek zamýšlel v jednotlivých nepravidelně vydávaných sešitech publikovat práce vzniklé ze studia pramenů. Z edičního záměru byl vydán pouze 1. sešit s dvěma hodnotnými studiemi.
Sborník Jednoty starých českých rodů v Praze.
1930 - 1939, 1946 - 1949. Tiskový orgán Jednoty starých českých rodů v Praze. Vydavatelská koncepce vycházela z idejí spolku - hájit stavovské zájmy svých členů, kteří se považovali za potomky českých rodů postižených politikou habsburských panovníků zejména po bitvě na Bílé hoře. Heraldické a rodopisné články měly - až na několik výjimek - nízkou úroveň.
Sborník příspěvků u I. celostátního setkání genealogů a heraldiků.
1980. Klub genealogů a heraldiků v Ostravě, pořadatel setkání, vydal ve velmi zdařilé grafické úpravě proslovené přednášky.
Zpravodaj Od Kladského pomezí.
1978 - 1980. Tiskový orgán Genealogické a heraldické společnosti v Praze, pobočky v Ohnišově. Obsah vydaných čísel byl tématicky i kvalitativně různorodý, regionálně-vlastivědného a rodopisného charakteru. Grafická úprava, vzhledem k použité výrobní technice, byla velmi slabá. Zpravodaj měnil během vydávání název.
Zpravodaj ostravské pobočky Genealogické a heraldické společnosti v Praze.
1978 - 1980. Tiskový orgán Genealogické a heraldické společnosti v Praze, pobočky v Ostravě, posléze Klubu genealogů a heraldiků při Domu kultury pracujících Vítkovic v Ostravě. Tématicky různorodý obsah s převahou regionální vlastivědy, byly však publikovány též hodnotné články heraldické a rodopisné. Grafická úprava velmi dobrá.
Zpravodaj Genealogické a heraldické společnosti v Praze - pobočka Ústí nad Orlicí a Historického vlastivědného kroužku při JZK v Ústí nad Orlicí.
1977 - 1980. Tiskový orgán Genealogické a heraldické společnosti v Praze, pobočky v Ústí nad Orlicí. Tématicky různorodý obsah, výrazně převažovala regionální vlastivěda a články rodopisné. Grafická úprava, vzhledem k použité výrobní technice, byla velmi slabá. Zpravodaj během vydávání měnil nebo doplňoval název.
Zpravodaj pro přátele rodopisu a heraldiky.
1969. Tiskový orgán Kroužku přátel rodopisu a heraldiky při Městském archivu v Plzni. Obsahově průměrný, bylo zde otištěno několik významnějších článků. Vydáno pouze 12 čísel.
Přestože jsme v první etapě excerpovali pouze oborové časopisy a zdálo by se tedy, že jejich dostupnost je samozřejmá, nebylo tomu tak. Potíže se vyskytovaly u tiskovin méně známých nebo takových, které vycházely krátkou dobu a z různých důvodů nebyly zasílány do veřejných knihoven. V konkrétních případech se jednalo o časopisy Československé rody, Sborník pamětí rodu Vyšínů, Věstník rodu Křikavů, Heraldické dopisy a některé zpravodaje poboček Genealogické a heraldické společnosti v Praze, které se v úplnosti nenacházely ani ve spolkové knihovně. Časopis Československé rody jsme získali prostřednictvím meziknihovní výpůjční služby ze Státní vědecké knihovny v Plzni, další dva tituly se nám nepodařilo získat vůbec a v ostatních případech jsme byli odkázáni na ochotu soukromých osob, od nichž jsme - byť ne vždy v žádoucí úplnosti - tiskoviny získali na krátkodobou zápůjčku.
Význam slov „relativní úplnost bibliografické excerpce" získává v těchto případech svůj smysl a zároveň je pro nás dostatečným důkazem toho, jak je důležité provádět systematickou evidenci ediční činnosti.
Dále považujeme za nutné podotknout, že právě se zřetelem na dostupnost literatury jsme byli nuceni v této etapě práce upustit od excerpce tiskovin, které vycházely v daném teritoriu v německé řeči. Jsme si plně vědomi toho, že tyto tiskoviny nelze z mnoha důvodů pominout, avšak v současné době není v silách malého pracovního kolektivu takový úkol odpovědně zvládnout.
4 Anotace
Při sestavování Metodických zásad pro zpracování bibliografie heraldiky jsme stanovili, že veškerá excerpce bude prováděna zásadně primárně a že každý záznam bude podroben anotaci, tzn., že zpracovatel stručně, věcně a jasně vyjádří obsah, aniž bude zkoumat věcnou správnost; byla tedy stanovena zásada popisné anotace. Vzhledem k množství záznamů a k daným pracovním možnostem členů Bibliografické skupiny by bylo zcela nereálné provádět anotaci kritickou. Pokud jsme se v některých případech odchýlili od této zásady, učinili jsme tak výjimečně proto, abychom upozornili na evidentní nesprávnosti, omyly či přímé literární kompilace.
Určitá část článků a statí má velmi dobrou úroveň; právem jsme je považovali za přínos heraldickému písemnictví a z toho důvodu jsme provedli anotaci podrobnou, která nabývá charakteru konspektů. Domníváme se, že tento postup, v jiných bibliografiích zpravidla neobvyklý, nalezne u badatelů pochopení, neboť je vhodnou formou upozorní na hodnotný materiál.
5 Tématické uspořádání bibliografie
Pomůcky pro sestavení bibliografického schématu.
Abychom mohli excerpované a anotované záznamy průběžně ukládat do centrální pracovní kartotéky, bylo nutné sestavit ukládací systém - bibliografické schéma. Za tím účelem jsme prostudovali československé bibliografické příručky a zjistili jsme, že jejich sestavovatelé řadili záznamy zpravidla autorským způsobem, pouze v některých případech kumulovali záznamy obsahově příbuzné. Náznaky věcného třídění se projevily v Bibliografii české historie u kapitoly Genealogie, jak jsme uvedli v části I/1.
Tento způsob, praktikovaný v podstatě ve všech námi prostudovaných bibliografických příručkách, jsme shledali pro naše potřeby nevyhovujícím, neboť jsme správně předpokládali, že bychom ze záznamů, které jsme excerpovali, vytvořili přijetím dosavadních zvyklostí pouhý autorský seznam heraldického písemnictví, sice monumentální ale obtížně použitelný. Přistoupili jsme proto k vytvoření věcného bibliografického schématu. Východiskem pro jeho zpracování se stal heslář privátní bibliografie (12), dále jsme prostudovali rozepsané znaky z příslušné skupiny mezinárodního desetinného třídění, které však svým uspořádáním nebyly pro naše účely vyhovující. Výtečnou pomůckou se nám stal Hildebrandtův „Wappenfibel", v němž je též zařazena kapitola „Heraldische Bibliographie". (13) Po prostudování a po komparaci s předchozím heslářem sestavil Dr. Pavel Pokorný první pracovní verzi bibliografického schématu, které bylo v průběhu excerpčních prací dále doplňováno a upravováno podle povahy získaného materiálu. Definitivní podoba byla projednána a schválena na závěrečné redakční radě Bibliografické skupiny. Vzhledem k tomu, že jsme excerpovali časopisy výhradně heraldického a genealogického zaměření, domníváme se, že v následujících dílech Bibliografie české práce heraldické by nemělo docházet k jeho podstatným změnám a úpravám.
Notace.
Aby bylo možné se schématem operativně pracovat, použili jsme pro jednotlivé skupiny numerické notace; výslovně tedy upozorňujeme, že se nejedná o třídníky, notační znaky mají pouze pomocnou funkci. Jejich opodstatnění se projeví ve věcném rejstříku, který jsme k schématu připojili, dále je možné jich použít při event. jazykových mutacích. V bibliografickém textu bude notační znak uveden v kulaté závorce pod názvem příslušné skupiny.
Zařazování záznamů.
Při zachování zásady, že každý záznam má být zařazen podle obsahu do příslušné věcné skupiny, narážíme na problém obsahové šíře jednotlivých záznamů a tím i jejich duplicitního zařazování. Běžným zvykem v bibliografiích bývá, že články jsou zařazovány do širších tématických skupin bez dalšího členění a pokud patří obsahově do jiných či příbuzných skupin, provádějí se odkazy pomocí průběžného číslování. Podle našeho názoru se tak vytvářejí tzv. bibliografické informační hroby, které odrazují uživatele od vyčerpávajícího využití excerpovaného materiálu a kromě toho mohou být i jednou z příčin nesprávných a neúplných bibliografických citací v literatuře. Poněvadž se domníváme, že charakter a hloubka zpracování námi shromážděného materiálu toho vyžaduje, rozhodli jsme se upustit od vžitých bibliografických praktik a do jednotlivých skupin jsme zařazovali v úplné bibliografické citaci a zpravidla s příslušně upravenou anotací záznamy, které do nich obsahově patří.
Autorská bibliografie bude nahrazena úplným autorským rejstříkem s numerickými odkazy na příslušné záznamy.
6 Index rodů a rodin
Toto oddělení obsahuje asi 1650 záznamů a je tedy nejvíce frekventované z celé Bibliografie. Do Indexu jsme zařazovali jednak články, které pojednávaly o erbech, pečetích či genealogii určitého rodu, rodiny či jednotlivých členů, jednak záznamy vzniklé analytickým rozpisem článků, v nichž byly podstatné údaje o rodu, rodině či jednotlivci. Dál jsme sem zařazovali záznamy z rubrik „hlídka heraldická", „hlídka rodopisná" apod. Tématické články tvoří nosnou část Indexu. U záznamů vzniklých analytickým rozpisem jsme zpravidla vymezili příslušné stránky. Záznamy z uvedených rubrik jsme zpravidla anotovali univerzální větou „Hledají se uvedené údaje", u odpovědních záznamů jsme anotaci vypracovali tak, aby vystihla podstatné údaje odpovědi.
Záznamy jsme uspořádali zásadně podle predikátu s uvedením všech zjištěných příjmení. Přijetím této zásady jsme vytvořili jednotné ukládací hledisko bez ohledu na to, zda se jedná o českou šlechtu původní, přistěhovalou či listinnou. Ze zjištěných příjmení vypracoval Jaroslav Jásek rejstřík, který bude zařazen v rejstříkové části Bibliografie.
Určitým problémem byl pravopis příjmení a predikátů zejména v případech, kdy původně cizí tvar asimiloval v českém prostředí. Prostudovali a porovnali jsme pravopisné normy i různé způsoby psaní v české heraldické literatuře a nakonec jsme zvolili takový pravopis, který je jednak ve shodě se současnými pravidly a jednak odpovídá frekvenci výskytu; píšeme sice německy „Schwarzenberg" ale naproti tomu česky „z Valdštejna", „ze Šternberka" atd. V nutných a odůvodnitelných případech pomocí odkazu v Indexu uvádíme odlišný způsob psaní, avšak záznamy jsou uloženy vždy pod jedním tvarem.
Do oddělení Index znaků měst a městeček jsme zařadili články a studie týkající se městské heraldiky a sfragistiky, poněvadž ve většině případů nelze odlišit pečeť a znak města. Dále jsme sem zařazovali analytické rozpisy článků, v nichž bylo o pečetích a znacích pojednáváno jmenovitě. Abychom mohli jednotlivá města a městečka lokalizovat podle okresů a krajů, se zřetelem na současně platné administrativní rozdělení Československa, použili jsme „Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850 - 1970", Praha, Federální statistický úřad 1978.
Přitom jsme zjistili, že lokality uváděné v Indexu jako města a městečka neodpovídají v mnoha případech současným kriteriím a nelze je tedy podle Lexikonu za města považovat. Poněvadž však všechny excerpované záznamy pojednávají o městských pečetích a znacích, rozhodli jsme se respektovat hledisko sfragisticko-heraldické. Jestliže v minulosti byla určitá lokalita povýšena na město či městečko a užívala pečeti či znaku, nemůžeme v rámci bibliografické práce provádět šetření, z jakých důvodů dnes statut města nemá.
Města a městečka, která byla administrativně sloučena event. přejmenována, v Indexu odkazujeme podle původních názvů.
1 Seznam zkratek excerpovaných tiskovin
ČRD
Československé rody. 1937.
ČRSČ
Časopis Rodopisné společnosti československé v Praze. 1929 - 1938.
Časopis Rodopisné společnosti v Praze. 1939 - 1944.
Časopis Rodopisné společnosti československé v Praze. 1945 - 1946.
ČZR
Členské zprávy Svazu přátel rodopisu v Praze. 1939.
DTR
Dějiny Tradice Rod. 1940.
EK
Erbovní knížka na rok .... 1935 - 1941.
ES
Erbovní sešit. 1968 - 1971.
GHL
GH - Listy Genealogické a heraldické společnosti v Praze. 1969 - 1979.
HČ
Heraldický časopis. 1948 - 1949.
HD
Heraldický dopis. 1943 - 1945.
Herald
Herald. 1901.
Heraldika
Heraldika. (Informační letáky). 1968.
Heraldika, bulletin pro základní (pomocné) historické vědy. 1968 - 1980.
HGR
Heraldická a genealogická ročenka. 1978.
Hlasatel
Hlasatel. 1969
HR
Heraldická ročenka. 1974 - 1980.
HZ
Heraldika. Zpravodaj námětové sekce Heraldika při komisi námětové filatelie Svazu českých filatelistů. 1974 - 1977.
JM
Jílovská minucí. 1977 - 1980.
Kalendář
Kalendář. 1977 - 1978.
PČPVH
Příspěvky k pomocným vědám historickým. 1929.
Ročenka
Ročenka. 1979 - 1980.
Rodokmen
Rodokmen. Členské zprávy Svazu přátel rodopisu v Praze. 1940.
Rodokmen. Časopis pro genealogii a heraldiku. 1941.
Rodokmen. Časopis pro rodopis, znakosloví a ostatní pomocné vědy historické. 1946 - 1948.
SJSČR
Sborník Jednoty potomků pobělohorských exulantů-pokutníků a přátel rodopisu v Praze. 1930 - 1932.
Sborník Jednoty starých českých rodů v Praze. 1933 - 1939, 1946 - 1949.
SPO
Sborník příspěvků z I. celostátního setkání genealogů a heraldiků. 1980.
ZGHS
Zpravodaj Genealogické a heraldické společnosti v Praze. 1979 - 1980.
ZGHSÚ
Zpravodaj pobočky Genealogické a heraldické společnosti v Ústí nad Orlicí. 1977. (č.1 - 3).
Zpravodaj pro rodopis, heraldiku a vlastivědu Podorlicka Genealogické a heraldické společnosti v Praze, pobočky v Ústí nad Orlicí. 1977 - 1978. (č. 4 - 5).
Zpravodaj Genealogické a heraldické společnosti v Praze - pobočka Ústí nad Orlicí. 1978 - 1979. (č. 6 - 11).
Zpravodaj Genealogické a heraldické společnosti v Praze - pobočka Ústí nad Orlicí a Historického vlastivědného kroužku při JZK Ústí nad Orlicí. 1979 - 1980. (č. 12 - 17).
ZOGHSP
Zpravodaj ostravské pobočky Genealogické a heraldické společnosti v Praze. 1978 - 1979.
Zpravodaj ostravské pobočky Genealogické a heraldické společnosti v Praze při Domu kultury pracujících Vítkovic v Ostravě. 1980.
ZOKP
Rodopisná pochodeň Od Kladského pomezí.
Zpravodaj Od Kladského pomezí. 1978 - 1980. (Neúplně excerpováno).
ZPRH
Zpravodaj Kroužku přátel rodopisu a heraldiky při Městském archivu v Plzni. 1969. (č. 1 - 4).
Zpravodaj pro přátele rodopisu a heraldiky. 1969. (č. 5 - 12).
Pro nedostupnost nemohly být excerpovány:
SPRV Sborník pamětí rodu Vyšínů.
VRK Věstník rodu Křikavů.
Prosíme abonenty Bibliografie, aby nás laskavě upozornili na další tituly heraldických a rodopisných tiskovin, které se nám přes veškerou snahu nepodařilo registrovat. Za sdělení předem srdečně děkujeme.
2 Seznam slovních zkratek
Reediční poznámka - 2001:
V prvním dílu Bibliografie jsme v době její přípravy a vydání v roce 1983 vytvořili soubor slovních zkratek s přihlédnutím k již existujícím systémům používaných v odborných publikacích a dále jsme k nim přiřadili zkratky vytvořené účelově. Při přepisu textů pro reedici v roce 2011 většina zkratek pozbyla svého smyslu, neboť slova, jichž se zkratky týkaly, byla nahrazena úplnými tvary. Systém zkratek byl proto výrazně redukován a jejich seznam je následně uveden:
ad ....................a další
aj......................a jiný
angl...................anglický, anglicky
b.m...................bez místa vydání
b.m.r.................bez místa a roku vydání
b.r.....................bez roku vydání
Bd.....................Band
bibl....................bibliografický
biorgr.................biografický
č........................číslo
e........................erb
event..................eventuálně, eventuální
fr........................francouzský, francouzsky
gen.tab...............genealogické tabulky
ilustr...................ilustrace, ilustrováno
In:......................V:
inf.......................informace, informační
k........................kraj
lat......................latinský, latinsky
lit.......................literatura
mj......................mimo jiné
Msgre................Monsignore
n.l......................našeho letopočtu
nakl...................nakladatelství, nakladatelský
např..................například
nedok...............nedokončeno, nedokončený
něm..................německý, německy
Nestr................Nestránkováno
num..................numismatický
o......................okres
obr...................obraz, obrazů
obr.e./obr.peč..počet vyobrazených erbů / znaků / pečetí
odd..................oddělení, oddíl
opr...................oprava, opravené, opraveno, opravený
orig..................originál, originální
ost....................ostatní
peč...................pečeť, pečetní
pol....................polský, polsky
pozn.................poznámka, poznámkový
př.n.l................před naším letopočtem
překl................překlad, překladatel
Přetisk:............označení přetisku s udáním původního otištění
příl...................příloha
publ.................publikační, publikováno
pův..................původně, původní
Rec.:................Recenze
red...................redakce, redakční
Rf:....................Referát
res....................resumé
roč...................ročník
rozmn...............rozmnoženo, rozmnožený
rus...................ruský, rusky
s......................strana
sb....................sbírka
sest..................sestavil
sign..................signatura
srov.................srovnej
sv....................svatý
svaz.................svazek
t.......................též. toto
tab...................tabule, tabulka
tzn....................to znamená
tzv....................tak zvaný
v.t....................viz též, viz toto
vč....................včetně
vers.................versus (opak)
vyd..................vydání
vyobr...............vyobrazení, vyobrazený
zpr...................zpráva
Zvl.ot.:.............Zvláštní otisk (separát) s udáním nových nakladatelských údajů
†.....................zemřel (používá se v bezprostředním spojení s letopočtem)
3 Knihovní fondy institucí a ústavů
Při bibliografické práci jsme využívali, a v budoucnu budeme využívat v míře daleko větší, služeb knihoven institucí a ústavů. Z důvodu ochrany knihovních fondů zejména knihoven veřejných však zásadně nebudeme v bibliografii uvádět signatury knih a časopisů. Jsme si vědomi toho, že další studijní využívání bibliografických záznamů bude poněkud ztíženo, avšak hmotné škody způsobené neukázněnými badateli nás k tomu přinutily.
4 Technická stránka tisku
Bibliografický text bude tištěn dvousloupcově. V záhlaví každé tématické skupiny bude uveden její úplný název doplněný notačním znakem a grafickým symbolem. Bibliografické záznamy budou uspořádány takto:
V levém sloupci pořadové číslo záznamu (průběžné číslování). Na tomtéž a následujících řádcích příjmení a jméno autora (resp. autorů, event. šifra a její rozluštění), úplný název článku (podtržený souvislou čarou) event. podnázev, úplná bibliografická citace. Na samostatném řádku bude začínat anotace. Na samostatném řádku upozornění na recenze, referáty a zprávy o citovaném článku. Vpravo pod textem šifra zpracovatele záznamu.
----------------------------
Reediční poznámka - 2011.
Předchozí text již není, v souvislosti s přenesením celé Bibliografie do elektronické podoby, platný, poněvadž bylo možno využít některých výhod tohoto přenosu.
5 Normy a pravopis
Bibliografické záznamy byly zpracovány podle platných československých státních norem, zejména podle ČSN 01 0195, 01 0197 a předpisů s nimi souvisejících. Pokud jsme se b některých případech odchýlili od znění normy, učinili jsme tak s ohledem na způsob zpracování.
Výslovně upozorňujeme, že jsme ponechali označování ročníků římskými číslicemi; zjistili jsme totiž, že některé časopisy používaly dvojí ročníkování vyjádřené římskými i arabskými číslicemi a rovněž i některé nové bibliografie používají římských číslic. Většina časopisů v minulosti používala a dodnes používá k označení ročníků číslic římských a proto nevidíme podstatného důvodu tuto tradici násilně porušovat. (14)
Z hlediska pravopisu jsou excerpované záznamy citovány v originále, ostatní text je psán podle normy dané „Pravidly českého pravopisu", vyd. P., Praha, Státní pedagogické nakladatelství 1977.
6 Spolupracovníci
Členové Bibliografické skupiny děkují na tomto místě všem, kteří se radou či pomocí podíleli na bibliografické práci. Děkujeme především pracovníkům knihoven, kteří nám ochotně vycházeli vstříc, děkujeme pracovníkům Archivní správy MV ČSR za doporučení pro síť archivních knihoven a konečně děkujeme všem jednotlivcům, kteří se zdánlivou maličkostí přičinili o zdárné ukončení první etapy naší práce.
Poznámky
(1)
Rekapitulace přihlíží pouze k oborovým bibliografiím; do přehledu není pojata národní registrující bibliografie knižní a článková, třebaže ve výběru registruje sledované obory.
(2)
Špét, Jiří: Bibliografické dílo Čeňka Zíbrta. In: Česká bibliografie. Sborník statí a materiálů. Praha, Státní pedagogické nakladatelství 1976, svaz. 12, s. 181-223.
(3)
Kapitola V. Heraldika a sfragistika obsahuje 1 351 záznam v tomto uspořádání:
A) Heraldika
I. Všeobecná část
II. Země koruny české
III. Drobné příspěvky
B) Sfragistika
C) Znaky zemí koruny české
I. Čechy
II. Morava
III. Slezsko
IV. Lužice
D) Erbovní pověsti
E) Hesla
F) O městských znacích
G) O duchovních znacích
H) Řády
I. Rytířský řád sv. Václava
II. Zprávy o některých rytířských řádech
CH) Abecední seznam šlechtických znaků z Čech, z Moravy a ze Slezska
(4)
O problematice bibliografické práce pojednávají předmluvy čtyř desítiletých rejstříků k Českému časopisu historickému a předmluvy jednotlivých svazků Bibliografie české historie; k nim odkazujeme badatele pro hlubší pochopení tehdejšího pojetí bibliografické práce.
(5)
Bibliografie československé historie za rok 1955. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1957.
Bibliografie československé historie za rok 1956. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1959.
Bibliografie československé historie za rok 1957. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1960.
Bibliografie československé historie za rok 1958. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1962
Bibliografie československé historie za rok 1959-1960. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1964.
Bibliografie československé historie za rok 1961. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1965.
Bibliografie československé historie za rok 1962-1963. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1967.
Bibliografie československé historie za rok 1964. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1968.
Bibliografie československé historie za rok 1965. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1972.
Bibliografie československé historie za rok 1971. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1979.
Historiografie v Československu 1970-1980. Výběrová bibliografie. Praha, Ústav československých a světových dějin ČSAV 1980.
(6)
Zde by bylo možné uvést např. následující tituly:
Koudelková, L. - Vích, Fr.: Bibliografie města a okresu Hradec Králové. Hradec Králové, Kruh 1970. 598 s.
Jihočeský kraj v tisku. Výběrová bibliografie novinových a časopiseckých článků za rok .... Sestavila S. Kalkušová a J. Štorkánová. České Budějovice, Krajská knihovna 1963-1967, 1970-1972.
Kyjovská, B.: Jihomoravský kraj v tisku 1978. Soupis publikací a článků. Brno, Státní vědecká knihovna 1980. 299 s.
Pánková, L. - Pánek, J.: Historicko-vlastivědná bibliografie okresu Benešov. I.-IV. Benešov, odbor kultury ONV a Okresní archiv 1980. 1058 s.
(7)
Bauer, Ot.: Soupis archivní literatury v českých zemích 1895-1956. Praha, Archivní správa MV ČSR 1959. 226 s.
Kubíček, J. aj.: Bibliografie československého archivnictví 1957-1966. Praha, Archivní správa MV ČSR 1970. 279 s.
(8)
Rejstřík bibliografický prvých deseti ročníků Českého časopisu historického 1895-1904. (Příloha k Čes. časopisu historickému, roč. XI., svazek 1.) Praha, Klub historický 1905. 72 s.
Druhý desítiletý rejstřík bibliografický Českého časopisu historického (za léta 1905-1914, t.j. roč. XI.- XX.). Sestavil Josef Kazimour. Praha, Klub historický 1916. 107 s.
Třetí desítiletý rejstřík bibliografický Českého časopisu historického (za léta 1915-1924, t.j. roč. XXI.- XXX.). Sestavil Josef Klik. Praha, Klub historický 1924. 116 s.
Klik, Josef: Čtvrtý desítiletí rejstřík bibliografický Českého časopisu historického 1925-1934. Praha, Historický klub 1936. 106 s.
Klik, Josef: Bibliografie vědecké práce o české minulosti za posledních čtyřicet let. Rejstřík Českého časopisu historického 1895-1934 s předmluvou Josefa Pekaře. Praha, Historický klub 1935. 337 s.
Z Časopisu Národního muzea byly zpracovány a vydány tyto rejstříky:
Kneidl, P. aj.: Časopis Národního muzea 1827-1956. Rejstřík 125 ročníků muzejního časopisu. Svazek I. Systematický seznam. Praha, Národní muzeum - Státní pedagogické nakladatelství 1961. Svazek II. Jmenný seznam. Praha, Národní muzeum - Orbis 1963.
Spunarová, T,: Časopis Národního muzea - Historické muzeum 1967-1976. Rejstřík k ročníkům 136-145. Praha 1980.
Z Časopisu Společnosti přátel starožitností:
Špét, J.: Rejstřík Časopisu Společnosti přátel starožitností I-LXX, 1893-1962. In: Acta Regionalia III. Praha 1971.
(9)
Podrobně se touto problematikou zabýval Pavel Palát v přednáškách „Nástin vývoje české práce heraldické a rodopisné ve 20. století" proslovených na pravidelných schůzích pobočky Heraldika ČNS (= České numismatické společnosti v Praze) v lednu - únoru 1978.
Zkrácená verse přednášek byla autorem proslovena na I. setkání genealogů a heraldiků v Ostravě 18. a 19.10.1980, dále 26.10.1981 a 25.10.1982 v rámci přednáškového cyklu „Kapitoly z dějin heraldiky", který uspořádal Městský výbor Socialistické akademie v Praze.
(10)
Jednotlivými oborovými časopisy se zabýval Pavel Palát v uvedených přednáškách a dále ve stati „České heraldické a rodopisné časopisy" otištěné v Heraldické ročence 1981, Praha, Česká numismatická společnost, pobočka Heraldika 1982, s. 68-80.
(11)
Čeleda, J.: Rodozpyt českých kornistů.
Článek nemá charakter odborného pojednání, přináší pouze základní rodopisné a muzikologické informace.
(12)
Privátní kartotéka bibliografických záznamů z jednotlivých disciplin pomocných historických věd vznikla jako studijní pomůcka v letech 1970-1975. Záznamy byly ukládány podle abecedně řazených hesel, heslář byl publikován v rámci přednášky o bibliografii na Letní škole heraldiky 1972, kterou uspořádala Heraldická sekce při Muzeu těžby a zpracování zlata v Jílovém u Prahy.
(13)
Hildebrandt, A. M.: Wappenfibel. Handbuch der Heraldik. 16. verbesserte und erweiterte Auflage. Neustadt an der Aisch, Verlag Degener & Co. 1970, s. 16-21.
(14)
Melanová, M. - Svatoš, M.: Bibliografie k dějinám pražské univerzity do roku 1622 (1755-1975). Praha, Univerzita Karlova 1979. 106 s.
Označení ročníků římskými číslicemi se vyskytuje např. u Sborníku archivních prací, Památek archeologických, Tvaru, Jihočeského sborníku historického.
---------------------------------------
© Text Pavel Palát, reedice 2011
Technický způsob zpracování jednotlivých kartotéčních záznamů byl poplatný tehdejším tiskovým možnostem tzv. interních tiskovin, které byly vydávány jednotlivými zájmovými sdruženími pouze pro členy, mnohdy péčí osobních iniciativ několika jednotlivců a s uměle vytvářenými administrativními překážkami.
Poněvadž jsem připravoval jednotlivé sešity pro výsledný tiskový výstup, považuji za prospěšné vydat o této práci svědectví.
K přepisu jednotlivých kartotéčních záznamů jsem používal mechanického psacího stroje CONSUL s tzv. knižním typem písma. Pro texty psané tzv. perličkou jsem použil mechanického psacího stroje ZETA. Jednotlivé záznamy, průběžně číslované, jsem psal dvousloupcově na kancelářské listy formátu A-3, „perličkové" texty byly na příslušná místa vlepovány. Takto připravené podklady byly předány k dalšímu technickému zpracování do malotirážní tiskárny; ta vyhotovila i obálky pro jednotlivé sešity. Klub genealogů a heraldiků v Ostravě, jako vydavatel, zajistil distribuci abonentům. Na tomto místě musím upřímně poděkovat kolegovi Vladimíru Kejlovi, tehdejšímu předsedovi Klubu, za účinnou pomoc.
Možnosti grafických úprav byly velmi omezené, jak je ostatně patrné, rovněž čitelnost některých liter není dostatečná. Výsledek byl úměrný tehdejším technickým možnostem pro tento typ tiskovin.
S překotným vývojem výpočetní techniky, kopírovacích přístrojů, tiskáren a samozřejmě internetu v průběhu 90. let 20. století a prvního desetiletí 21. století se diametrálně změnily publikační možnosti.
Před časem jsem objevil na internetu projekt nazvaný „prozatímní heraldická knihovna", jehož smyslem je zpřístupňovat heraldickou literární produkci v elektronické podobě.. Provozovatelé skenují jednotlivé práce z dostupných zdrojů, mnohdy bez ohledu nejen na kvalitu původních předloh ale i na právní konsekvence. Poněvadž se mezi skenovanými pracemi objevila též BČH, bez mého výslovného souhlasu, v tiskovém provedení 80. let, požádal jsem provozovatele, aby BČH odstranili, případně aby umístili pouze bibliografickou citaci.
Kompletní BČH, s nutnými formálními úpravami, avšak s využitím současných technických možností, je badatelům i zájemcům k disposici na stránkách HTK jako samostatný modul veřejně přístupný. Vkládání jednotlivých záznamů, čili úplný přepis celé BČH, provádím postupně, nakonec budou vloženy i všechny rejstříky.
V souvislosti s reedicí BČH bych se ještě rád zmínil o osudu tohoto projektu.
Především jsme hodlali uskutečnit excerpci včetně anotace z oborových tiskovin vydaných do roku 2000, neboť tyto tiskoviny jsme měli všichni k disposici. Dále jsme hodlali provést excerpci vlastivědných, regionálních a obecně historických tiskovin , včetně Archivního časopisu a Sborníku archivních prací, z let 1951 - 1975. Zde jsme však narazili na problém dostupnosti v tom smyslu, že knihovny nebyly ochotny, ve smyslu svých interních předpisů, půjčovat periodické tiskoviny mimo studovny či badatelny a do těch nebylo možno si přinést vlastní psací stroj za účelem vyhotovení jednotlivých kartotéčních lístků. Neméně důležitou však byla skutečnost, že u členů autorského kolektivu se postupně vytrácel zájem o bibliografickou práci v dosavadním náročném rozsahu; asi v letech 1985 - 1986 ustala bibliografická práce úplně.
Slabou útěchou budiž, že v současné době lze potřebné informace získat na internetu, neboť nezanedbatelné množství tiskovin je presentováno v elektronické podobě, některé dokonce výhradně. Lze se proto důvodně domnívat, že období „klasických" oborových bibliografií skončilo.
02.06.2011 Pavel Palát
www.heraldika-terminologie.cz
© Pavel Palát, © Stanislav Kasík, jakékoli kopírování obsahu stránek bez vědomí autorů je zakázáno.