Login

Lem

Ediční poznámka:
Do druhého čísla Zpravodaje HTK je vložena textová část pojednání LEM. Ilustrace k jednotlivým modifikacím, které jsou průběžně připravovány, budou vloženy současně s textem do modulu Terminologické soubory (TSb).


LEM
Heroldská figura.
Vznikne řezem uvnitř štítu / pole vedeným paralelně s jeho okrajem v určité vzdálenosti. Upozorňujeme na rozdílný význam termínů LEM a OKRAJ, neboť z pohledu heraldické terminologie se nejedná o ekvivalenty. OKRAJ ŠTÍTU je linie ohraničující štít a dávající štítu příslušný tvar; není ničím jiným než linií. LEM byl ve starší české heraldické literatuře pojmenováván různě. Na jedné straně byl prosazován termín „obruba", „okraj", „lem štítu" (Král z Dobré Vody, Vojtěch: Heraldika. Praha 1900, s. 75), jinde „kraj či lem štítu" (Schwarzenberg, Karel: Heraldika, Praha 1941, s. 54), „obruba (lem) štítu" (Zenger, Zdeněk M.: Heraldika. Praha 1971, s. 38), „lem (bordura)" (Buben, Milan: Encyklopedie heraldiky. Praha 2003, s. 267).
V HTK doporučujeme jako konvenční termín LEM; naopak nedoporučujeme termíny „okraj", „kraj", „obruba", „bordura".

V řadě privilegií, udělujících na přelomu 19. a 20. století městské znaky, se v jejich vyobrazeních setkáváme se štíty vloženými do bohatě členěných bronzových kartuší. V popisech je tato kartuše popisována jako arabeska, bordura, či lem (něm. Einfassung, Bord). Uvedenou kartuš je z pohledu heraldického nutné vnímat jako nezávazný zdobný prvek, který není integrující součástí znaku.

Západoevropská a insulární rodová a zejména panovnická heraldika využívá lemů jako „znamení rozdílu" (brisura) pro erby mladších členů rodu. Jejich odlišování od erbu panovníka nebo hlavy rodu jakýmkoliv heraldicky korektním způsobem, včetně rozličně koncipovaných lemů, bylo vynuceno striktně dodržovaným pravidlem o nemožnosti užívání shodného erbu dvěma osobami. V Anglii a ve Skotsku tato potřeba vyvolala vytvoření dokonalého heraldického systému, který platí dosud (Fox-Davies, Arthur Charles: A Complete Guide to Heraldry. London 1993, s. 138 - 142; Louda, Jiří - Maclagan, Michael: Heraldry of The Royal Families of Europe. New York 1981).

Česká rodová stejně jako česká historická komunální heraldika LEM nezná. Jednou z výjimek byl erb rodu Kladenských z Kladna. Na pečetích příslušníků tohoto rodu ze 14. a 15. století je zobrazován lem štítu, ale v následující době se ustálilo zobrazování rozšířeného lemu, který byl nakonec interpretován jako obecná figura „štít ve štítě". Shodně je posuzován i erb moravského rodu pánů z Brunšperka, pojmenovaný jako „štít ve štítě s výkrojkem" (Sedláček, August: Atlasy erbů a pečetí české a moravské středověké šlechty. Sv. 3, Praha 2002, fol. 351r - 351v; Sv. 4, Praha 2003, fol. 96r).

Martin Kolář a August Sedláček, v publikaci „Českomoravská heraldika I, část všeobecná", z roku 1902, dokonce termín „lem", „obruba", „okraj" či „bordura" vůbec neuvádějí. Je jim však znám termín „lem turnajský", kterým ale pojmenovávají figuru i jimi na jiném místě nazvanou „turnajský límec". Kolář se Sedláčkem považují „lem turnajský" za synonymní s termínem „límec turnajský". První z nich je zjevně termínem nesmyslným (Kolář, Martin - Sedláček, August: Českomoravská heraldika I, část všeobecná. Praha 1902, s. 14, s. 299, 360).

LEM je k pravidlu o barvě a kovu indiferentní, stejně jako jednoduché polcení a dělení, hlava, pata a boky štítu. Tinktura LEMU musí být odlišná od tinktury štítu. Pouze vnitřní lem, který je VOLNÝ, musí zachovávat pravidlo o vzájemném poměru barev a kovů, ve shodě s břevnem, kůlem či krokví.

Na tomto místě je nutné upozornit na významový rozdíl termínů LEMOVANÝ - S LEMEM, zejména u dvou heroldských figur - BŘEVNA a KŮLU. Uvedeme-li v heraldickém popisu, že je BŘEVNO / KŮL LEMOVANÉ / LEMOVANÝ, znamená to, že LEM je pouze na horním a dolním, resp. pravém a levém okraji uvedených figur; uvedeme-li však, že BŘEVNO nebo KŮL jsou s LEMEM, znamená to, že LEM je po obvodu uvedených figur. Přijetím této terminologické konvence je usnadněn i popis LEMOVANÉHO ŠTÍTU / POLE nebo naopak ŠTÍTU / POLE S LEMEM v případech, kdy ve štítě / poli jsou heraldické figury. Uvedeme-li v heraldickém popisu, že v LEMOVANÉM ŠTÍTĚ / POLI je figura, potom tato figura je uvnitř lemovaného štítu / pole, aniž by se LEMU dotýkala, s výjimkou figur heroldských (pokud ovšem nejsou výslovně hlášeny jako volné, resp. zkrácené - např. volný / zkrácený kůl); uvedeme-li však, že ve ŠTÍTĚ /POLI S LEMEM je obecná figura, potom zaujímá plochu štítu včetně LEMU.
Tato terminologická konvence umožňuje popsat i případy, kdy ve štítě / poli, v němž jsou PATA, HLAVA nebo BOKY, je figura, která je zobrazena přes plochu PATY, HLAVY nebo BOKU.

Při aplikování různých řezů je lem členěn do KUSŮ, nebo vzniklé části můžeme pojmenovat jako KOUSKY. KUSY i KOUSKY, z nichž se skládá lem, jsou obvykle pokryty dvěma tinkturami, které se pravidelně střídají. Pro formulování popisu tinktur lemu je určující pravý, pravý horní nebo horní kus či kousek v pravém horním rohu štítu.

Lem štítu / figury může být na vnitřním okraji modifikován tvarově různými řezy (viz TSb ŘEZY). Terminologické pojmenování takto modifikovaných lemů se odvíjí od nahlížení řezu „dovnitř" štítu / figury. Primárním hlediskem je „chování se" lemu v hlavě štítu a jeho posouzení směrem do štítu („hlavou dolů").

TS 1: LEM
Základní podoba LEMU je tvořena přímým řezem; v heraldickém popisu se tento tvar neuvádí, poněvadž je považován za standardní.

Modifikace LEMU:

a) Modifikace šířkou lemu
Šířku lemu neposuzujeme pomocí měrných jednotek. Upozorňujeme však, že šířka lemu, jmenovitě v případě LEMU ŠTÍTU, má svůj limit a může kolidovat s termínem „ŠTÍT VE ŠTÍTĚ" - hranici mezi LEMEM ROZŠÍŘENÝM a figurou STŘEDNÍ ŠTÍTEK nelze jednoznačně definovat a přesně vymezit zejména tehdy, nebyla-li by ve znaku / erbu žádná heraldická figura.
V odborné heraldické literatuře jsou běžně uváděny doporučující šířky lemu poměrem k výšce štítu - obvykle jedna sedmina, ale také jedna pětina s tím, že oba poměry jsou terminologicky rozlišovány v uvedeném pořadí zlomkem vyjádřených poměrů jako „obruba" a „okraj" (Král z Dobré Vody, Vojtěch: Heraldika. Praha 1900, s. 75; Zenger, Zdeněk M.: Heraldika. Praha 1971, s. 38, pracuje pouze s hodnotou jedna sedmina). Pro odlišení lemu a středního štítku je stejnou literaturou doporučován poměr velikosti středního štítku, který nemá zaujímat více jak třetinu plochy štítu.

TS 2: LEM ZÚŽENÝ
Šířka lemu je zřetelně užší než standardní šířka lemu.

TS 3: LEM ROZŠÍŘENÝ / ŠIROKÝ
Šířka lemu je zřetelně širší než standardní šířka lemu.

b) Modifikace řezy v lemu (lem pokrytý heroldskými figurami)
V lemu jsou aplikovány řezy jinak také uplatňované v celém štítě.

TS 4: LEM DĚLENÝ
Lem je v ideální horizontální polovině šítu dělený jedním vodorovným řezem. Řez vytváří dva kusy lemu. Vícenásobné dělení lemu je z pohledu teoretické konstrukce heroldských figur možné.

TS 5: LEM POLCENÝ
Lem je v ideální vertikální polovině polcený jedním svislým řezem. Řez vytváří dva kusy lemu. Vícenásobné polcení lemu je z pohledu teoretické konstrukce heroldských figur možné. Zenger užíval termínu „obruba štítu" a tuto modifikaci pojmenoval „střídavá" (Zenger, Zdeněk M.: Česká heraldika. Praha 1978, s. 47, dále jen Zenger, 1978).

TS 6: LEM KOSMO DĚLENÝ
Lem je dělený řezem z pravého horního rohu štítu kosmo dolů. Řez vytváří dva kusy lemu. Vícenásobné kosmé dělení lemu je možné.

TS 7: LEM ŠIKMO DĚLENÝ
Lem je dělený řezem z levého horního rohu štítu šikmo dolů. Řez vytváří dva kusy lemu. Vícenásobné šikmé dělení lemu je možné.

TS 8: LEM ČTVRCENÝ
Lem je čtvrcený jedním řezem dělení a jedním řezem polcení. Řezy vytvářejí čtyři kusy lemu.

TS 9: LEM KOSMO ČTVRCENÝ
Lem je dělený jedním kosmým řezem a jedním šikmým řezem. Řezy vytvářejí čtyři kusy lemu.

TS 10: LEM VIDLICOVÝ
Lem je dělený vidlicovým řezem. Řez vytváří tři kusy lemu. Je-li řez obrácený, je nutné ho v popisu hlásit jako LEM VIDLICOVÝ OBRÁCENÝ (TS 10/1).

TS 11: LEM ŠTENÝŘOVÝ
Lem je dělený štenýřem o osmi kusech. Je-li štenýř o více kusech, musí se počet kusů hlásit (viz TSb ŠTENÝŘ).

TS 12: LEM KOUSKOVANÝ
Lem je pokrytý obvykle obdélníkovými kousky střídajících se dvou tinktur. Určující pro pojmenování lemu termínem KOUSKOVANÝ je podstatné utvoření dvou k sobě přiléhajících kousků v pravém / levém horním rohu štítu, které odděluje kosmý / šikmý řez. Pro popis lemu a pořadí tinktur je určující tinktura prvního kousku vpravo nahoře ve vodorovné části lemu. Počet kousků v lemu se obvykle neuvádí.

TS 13: LEM ŠACHOVANÝ
V základní podobě je šachovaný lem, na rozdíl od kouskovaného lemu, utvářen čtvercovými kousky. Rozhodujícím je čtvercový kousek v pravém a levém rohu štítu, jehož strany jsou shodné se šířkou lemu. Horní část lemu začíná a končí shodným tvarem, pokrytým shodnou tinkturou. Počet kousků v lemu se obvykle neuvádí. Je-li lem šachovaný několika řadami, pak je hlášen počet řad, který je uveden v popisu - např. třemi řadami šachovaný lem. Jiné heraldické systémy používají pro šachovaný lem několika řadami termín „kostičkovaný", který v HTK nedoporučujeme. Zenger považoval tuto „obrubu" za „vykládanou" (sic - Zenger, 1978, s. 48).

TS 14: LEM DVOJITÝ
Je-li lem tvořen dvěma paralelními řezy, vznikne dvojitý lem. Aby mohl být pojmenován jako dvojitý, je nezbytné, aby každý kus lemu byl pokryt jinou tinkturou a aby oba byly odlišné od tinktury štítu. Vnitřní řez, který odděluje oba kusy lemu, může být tvarově modifikován - např. cimbuřový, pilovitý, oblakový atd. Takový lem popíšeme jako LEM CIMBUŘOVÝ DVOJITÝ (TS 14/1) LEM PILOVITÝ DVOJITÝ (TS 14/2), LEM OBLAKOVÝ DVOJITÝ (TS 14/3). Lem pilovitý dvojitý popisuje Zenger jako „zoubkovaný" (sic - Zenger, 1978, s. 48).

TS 15: LEM TROJITÝ
Je-li lem tvořen třemi paralelními řezy, vznikne trojitý lem. Aby mohl být pojmenován jako trojitý, je nezbytné, aby každý kus lemu byl pokryt jinou tinkturou, které budou odlišné od tinktury štítu. Má-li se štítem shodnou tinkturu prostřední kus lemu, pak je lem posuzován jako trojitý. O vyšším počtu paralelních řezů vytvářejících vícenásobný lem lze uvažovat spíše jen v rovině teoretické než praktické.

c) Volný lem
TS 16: VOLNÝ LEM
V základní podobě se jedná konstrukčně o dvojitý lem, jehož vnější kus má tinkturu shodnou s tinkturou štítu - může být DVOJITÝ (16/1), TROJITÝ (16/2) apod. s nutným terminologickým doplněním VOLNÝ. VOLNÝ LEM musí být v souladu s pravidlem o vzájemném poměru barev a kovů. O vícenásobném volném lem než trojitém lze uvažovat spíše jen v rovině teoretické. Z vnějšího okraje volného lemu mohou směrem k okraji štítu vyrůstat další figury - např. křížky (TS 16/1).

d) Modifikace řezem na vnitřním okraji lemu
Řezy uplatněné na vnitřním okraji lemu umožňují korektní terminologické pojmenování lemů (viz TSb ŘEZY). Níže uvádíme výběr nejpoužívanějších lemů.

TS 17: LEM CIMBUŘOVÝ
Řez, který ohraničuje vnitřní okraj lemu, je cimbuřový, tvořený řadou stínek a proluk.

TS 18: LEM PILOVITÝ
Řez, který ohraničuje vnitřní okraj lemu, je pilovitý, tvořený řadou lomených řezů v podobě „malých trojúhelníků".

TS 19: LEM TRNITÝ
Řez, který ohraničuje vnitřní okraj lemu, je trnitý, tvořený řadou „trnů" v podobě „malých vydutých trojúhelníků".

TS 20: LEM OBLOUČKOVÝ
Řez, který ohraničuje vnitřní okraj lemu, je obloučkový, tvořený řadou obloučků.

TS 21: LEM OBLAKOVÝ
Řez, který ohraničuje vnitřní okraj lemu, je oblakový. Oblakový řez může být modifikován jako „jednoduchý" nebo jako „dvojitý" (TS 21/1). Jednoduchý oblakový lem se v heraldickém popisu výslovně nehlásí, poněvadž je považovaný za standardní; dvojitý oblakový lem je nutné hlásit.

e) Modifikace pokrytím kožešinou
Vedle kovů a barev slouží k pokrytí lemů i kožešiny. Podle druhů kožešin jsou lemy pojmenovány.

TS 22: LEM HERMELÍNOVÝ
Lem je pokrytý heraldicky stylizovanými hermelínovými ocásky. Hermelín může být ve všech existujících modifikacích (viz TSb KOŽEŠINY). Stranové směřování hermelínových ocásků není pro stanovení popisu určující. V lemech se hermelín uplatňuje také u lemů kouskovaných, kde hermelínový ocásek je v kousku, který se střídá s kouskem pokrytým jinou tinkturou.

TS 23: LEM POPELČINOVÝ
Lem je pokrytý kožešinou zvanou popelčina. Popelčina může být ve všech existujících modifikacích, jak barevných - modro-stříbrná, nebo červeno-zlatá, tak v modifikacích dle kresebné konstrukce řazení jednotlivých prvků heraldické kožešiny popelčiny (Viz TSb KOŽEŠINY).

f) Modifikace pokrytím obecnými figurami
Plocha lemu může být pokryta obecnými figurami, jejichž výběr téměř nemá omezení. Ze španělské rodové heraldiky známe užívání řetězu. Z portugalské heraldiky známe v lemu umístěné kastely. V anglické heraldice se uplatňovali leopardi. V lemu mohou být růže, lilie jednotlivě či lem může být liliemi posypaný nebo posetý. Z dalších figur se mohou uplatnit hvězdy, lipové lístky, jetelové trojlístky atd. (TS 24). Počet figur umístěných jednotlivě za sebou do lemu se obvykle popisem hlásí.
Z pohledu celkového vyznění popisu znaku / erbu je možné volit mezi formulací LEM S ŘETĚZEM nebo V LEMU ŘETĚZ; LEM SE TŘEMI (2, 1) RŮŽEMI nebo V LEMU TŘI (2, 1) RŮŽE.

LEMOVANÝ / LEMOVÁNÍ
Aktivní termín / heroldská figura.
LEMOVÁNÍ vznikne řezem uvnitř heroldské figury / pole vedeným paralelně s jeho horním a dolním okrajem (např. břevno) nebo pravým a levým okrajem (např. kůl). V popise je pak uvedeno např. LEMOVANÉ BŘEVNO (TS 25). Je-li břevno, kůl, či jiná srovnatelná figura lemována jen při jednom z krajů, pak popíšeme při kterém - např. BŘEVNO NAHOŘE LEMOVANÉ (TS 25/1).

Termín LEMOVANÝ není totožný s termínem LEM - např. je-li LEMOVANÉ BŘEVNO, tak řez lemu je pouze při horním a dolním okraji a nikoliv zároveň při pravém a levém okraji figury. Je-li lemován pouze pravý a levý okraj břevna, pak se musí v popisu hlásit VPRAVO A VLEVO LEMOVANÉ BŘEVNO (TS 25/2). Pokud je lemován celý obvod této figury, pak je to BŘEVNO S LEMEM (TS 26). LEMOVANÝ HROT (TS 27) bude lemován pouze nahoře (odvěsny vpravo a vlevo), bude-li současně lemován i dole, pak to je HROT S LEMEM (TS 27/1).
(Viz v úvodní části pojednání - výklad o rozdílu termínů LEMOVANÝ - S LEMEM.)

Obecné figury řazené vedle sebe / za sebou na místě lemu nelze pojmenovat lemem, ale použijeme termínu LEMOVANÝ - například OSMI HVĚZDAMI LEMOVANÝ ŠTÍT (TS 28).

Lemovány mohou být i obecné figury - například oděv a jeho součásti. V některých případech popisů oděvů je vhodné použít synonymního termínu BORDURA.

V heraldických popisech se můžeme setkat s nutností popsat jev, kdy štítová figura svou plochou přesahuje do lemu. V tom případě je zřejmé, že není možné použít obratu V LEMOVANÉM ŠTÍTĚ JE... (TS 29), protože ten nepopisuje dostatečným způsobem onu zvláštní situaci přesahování štítové figury do lemu. V tomto případě konvenčně doporučujeme použít obratu VE ŠTÍTĚ S LEMEM JE... (TS 29/1), který uvedenou situaci dokáže popsat. Pro vysvětlení rozdílu dvou na první pohled téměř shodných termínů V LEMOVANÉM ŠTÍTĚ a VE ŠTÍTĚ S LEMEM uvádíme terminologický rozklad popisu znaku obce Radovesice.

Poznámka k popisu znaku obce Radovesice

Ideální popis znaku obce Radovesice (navržen Stanislav Kasíkem v roce 2012):
Ve zlatém štítě s modrým lemem červená čtvrť, v ní stříbrná korunovaná utržená lví hlava s krkem a se zlatým jazykem, pod ní v poli šikmá zelená chmelová lodyha s třemi listy a dvěma šišticemi.

Popis byl stanoven a precizován na základě odborné diskuse prof. Pavla Paláta a Stanislava Kasíka.
Vycházeli jsme z velice korektního terminologického postulátu PhDr. Karla Müllera, užitého v minulosti při popisu znaku obce Šestajovice (o. Náchod, 2008): „V zeleném štítě s modrou patou stříbrný čáp s černým křídlem a červenou zbrojí". Smyslem takto formulovaného popisu je sdělení, že čáp nestojí na modré patě, ale jeho nohy jsou zčásti v modré patě. Popisem je jednoznačně určeno, že figura čápa zaujímá celou plochu štítu, včetně paty (v minulosti nikoliv vždy bylo PPHV při stanovení popisu podobně konstruovaných znaků postupováno shodným způsobem - viz např. Bánov, o. Uherské Hradiště, 1998, Popice, o. Břeclav, 2000, Sadská, o. Nymburk, 2003). Uvedený způsob popisu lze uplatnit u celé řady dalších konstrukcí znaků s hlavou štítu, patou štítu, bokem či boky štítu, břevnem, kůlem, hrotem, klínem atd. K těmto konstrukcím lze řadit i lem štítu. Dr. Müllerem formulovaný terminologický postulát lze zařadit k standardům české heraldické terminologie, umožňujícím vyhnout se komplikovaným větným konstrukcím.

Při aplikování výše uvedeného postulátu pro lem štítu je nutné popisem rozlišit dvě na první pohled téměř shodné, ale z pohledu heraldické terminologie, odlišné podoby znaků. Jako příklad lze uvést historické znaky měst Mýta a Zbirohu (obě o. Rokycany). Čarek je popisuje takto - Mýto: „Na stříbrném, zlatě lemovaném štítě je červená pětilistá růže se zlatým semeníkem a zelenými lístky kališními, položená tak, že vrcholí jedním kališním lístkem. Na hořejším okraji štítu spočívá stříbrná zděná koruna s pěti viditelnými stínkami" (s. 259); Zbiroh: „Na stříbrném štítě, vroubeném zlatě, je červená pětilistá růže se zlatým středem a zelenými lístky kališními, tak, že vrcholí jedním okvětním lístkem" (s. 423).

Přesto, že by se mohlo na základě popisu zdát, že znaky Mýta a Zbirohu jsou stejné, jejich vyobrazení tuto shodu nepotvrzují. V obou případech je stříbrný štít zlatě lemován a v obou případech je ve štítě růže. Odhlédneme od toho, že základní rozdílnost obou znaků spočívá v obrácené růži ve znaku Mýta. Pro tento výklad je podstatný vztah růže a lemu štítu, který je u každého ze zmiňovaných znaků jiný, ale Čarkem v popise neprecizovaný. Ve znaku města Mýta přesahují okraje okvětních lístků růže do lemu štítu a ve znaku Zbirohu je růže volně.

V souladu s popisem znaku obce Šestajovic, obsahujícím zobecnitelnou terminologickou formulaci, lze dospět ke korektnímu popisu znaků obou měst a zároveň k jejich odlišení. V případě Zbirohu považujeme vztah růže a lemu za standardní a v popisu použijeme formulace: „...ve stříbrném, zlatě lemovaném, štítě růže...". Ale v případě Mýta nelze takový popis zopakovat a naopak je nutné použít odlišnou formulaci: „...ve stříbrném štítě se zlatým lemem růže...". Ve druhém případě je zřejmé, že zobrazená růže nepokrývá jen samotný štít ale i jeho lem.

Při popisování znaku obce Radovesice je hodný pozornosti vztah lemu a čtvrti. Čtvrť není uvnitř lemu, ale překrývá lem v pravé horní čtvrtině štítu. Proto je v intencích výše sděleného (Šestajovice) nezbytné použít formulace: „Ve zlatém štítu s modrým lemem červená čtvrť...". Odlišnou formulací popisu: „Ve zlatém, modře lemovaném, štítě červená čtvrť...", by byla popsána zcela odlišná situace - čtvrť by byla uvnitř lemu. Základní formulace popisu musí odrážet vztah lemu a čtvrti, která jako heroldská figura má přednost před lodyhou jako figurou obecnou. Základním problémem popisu znaku obce Radovesice je skutečnost, že nelze shodně uplatnit „šestajovický" princip pro vztah čtvrti a lemu a zároveň lemu a chmelové lodyhy, která se na rozdíl od čtvrti chová ve vztahu k lemu jinak.

Prvotní popis znaku Radovesice zněl: „Ve zlatém štítě s modrým lemem červená čtvrť, v ní stříbrná korunovaná utržená lví hlava s krkem a se zlatým jazykem. Ve zlatém poli zelená šikmá chmelová lodyha s třemi listy a dvěma šišticemi". V naší diskusi bylo zvažováno, zda sousloví "zlaté pole" je věcně správným termínem a není-li vhodnější použít slovní obrat "zlatý štít". Větou „ve zlatém štítě je zlatý štít" by nepochybně celý popis vyzněl pleonasticky. Úvaha, že lem vymezuje plochu štítu, kterou v intencích heraldického konvenčního názvosloví lze pojmenovat polem, vedla k volbě termínu "pole" a nikoliv k opakování termínu "štít".

Další precizace popisu vedla k přeformulování té části, která vypovídala o chmelové lodyze. Byl odmítnut termín „pole" a popis znaku obce Radovesice znovu formulován takto: „Ve zlatém štítě s modrým lemem červená čtvrť, v ní stříbrná korunovaná utržená lví hlava s krkem a se zlatým jazykem, pod ní zelená šikmá chmelová lodyha s třemi listy a dvěma šišticemi". Pak byl popis podroben zkoušce pravdivosti. Bylo konstatováno, že popis je z pohledu mluvnického souvětím souřadným složeným ze tří vět. Slovní spojení „pod ní" je nutné vztáhnout ke čtvrti a nikoliv ke lví hlavě. Kdyby chmelová lodyha měla mít vztah ke lví hlavě, pak by popis zněl jinak - např.: „...ve čtvrti lví hlava nad lodyhou...". Kdyby chmelová lodyha zaujímala celou plochu zlatého pole a čtvrť by ji částečně překrývala, pak by v popisu bylo uvedeno - např.: „...čtvrť... přes...lodyhu...".

Závěrečná poznámka k TSb LEM.
Na první pohled by se mohlo zdát, že kresebné i terminologické „problémy" lemu / lemů, lemování štítů, polí či heraldických figur žádný problém nepředstavují. Se zřetelem k výše zpracovanému textu a k vytvoření kresebných i terminologických postulátů, o nichž se důvodně domníváme, že jsou nejen obecně platné ale i obecně přijatelné, vyplývá, že i tak zdánlivě banální problematice je nutné věnovat přiměřenou pozornost, aby v heraldických popisech nedocházelo k matení pojmů a k nacházení „řešení ad hoc".

Zpracováno 10. 12. 2012                                                                                 ©Stanislav Kasík ©Pavel Palát

Vyrobilo © Tvorba stránek Chabera

odkazy: Webhosting