Poznámka k projektu a ke knize Wappenbilderordnung
Projekt Wappenbilderordnung - Zpravodaj HTK 2012/1
V uvedeném čísle Zpravodaje HTK byl reedičně otištěn článek „Projekt uspořádání znaků podle heraldických znamení ve štítě. Komentář a poznámky ke knize Wappenbilderordnung". Následující článek považuji za doplnění údajů, které v době prvního vydání knihy WBO (1986) nemohly být známy. pp
V uvedeném čísle Zpravodaje HTK byl reedičně otištěn článek „Projekt uspořádání znaků podle heraldických znamení ve štítě. Komentář a poznámky ke knize Wappenbilderordnung". Následující článek považuji za doplnění údajů, které v době prvního vydání knihy WBO (1986) nemohly být známy. pp
Nakladatelství Bauer & Raspe, Neustadt an der Aisch v Bavorsku, vydalo v roce 1990 druhý svazek k publikaci Jürgena Arndta, Wernera Seegera a Lothara Müllera-Westphala „Wappenbilderordnung" z roku 1986 (dále jen WBO). Obsahem druhého svazku, který zpracovali první dva z výše jmenovaných autorů, je alfabetický Generální index hesel, termínů a výrazů použitých především ve WBO. Má sloužit k rychlému vyhledávání jak termínů tak vyobrazení jednotlivých figur právě ve WBO.
Pozoruhodnou vlastností Generálního indexu je skutečnost, že do něj byly zahrnuty excerpované termíny nejen z německé odborné literatury ale také z anglické, francouzské, španělské, portugalské, italské, latinské, dánské, švédské, holandské a nakonec i ze švýcarské a z bavorské. Smyslem byla možnost komparací německé terminologie s termíny používanými v jinojazyčných heraldických terminologických systémech. Tím byla užitnost Generální indexu k WBO umocněna o další mimořádnou úroveň, umožňující při znalosti pouze francouzského nebo anglického termínu jeho vyhledání v indexu podle abecedy, kde je uveden jeho německý terminologický ekvivalent.
V úvodu autoři píší, že základním zdrojem pro sestavení Generálního indexu k WBO byla především následující díla:
►Gritzner, Maxmilian: Handbuch der heraldischen Terminologie. Nürnberg 1890 (Einleitungsband B zum Neuen Siebmacherschen Wappenbuch).
► Papworth, John Woody: Ordinary of British Armorials. London 1874.
V Generálním indexu je na tento zdroj odkazováno zkratkou „Papw.".
► Renesse, Théodore, comte de: Dictionnaire des figures héraldiques. Brüssel 1894 - 1903.
V Generálním indexu je na tento zdroj odkazováno zkratkou „Ren.". Autory WBO je konstatováno, že k Renessovu vícedílnému slovníku chybí rejstřík a Generální index tuto nedostatečnost svým způsobem eliminuje kompletním odkazem na díl a stranu.
Ke Gritznerově publikaci Arndt a Seeger sdělují, že na tomto díle, které je „heraldickým polyglotním lexikonem ve 12 jazycích" („Heraldischen Polyglottlexikon in 12 Sprachen") je WBO postaveno. Gritzner pro svoji příručku heraldické terminologie využil krom jiných i skandinávských, belgických a holandských heraldických terminologických zdrojů. Jaké jazykové obtíže přinášejí takto sestavené vícejazyčné lexikony, vyplývá z komentáře autorů Generálního indexu, kteří konstatují, že Gritznerem zaznamenané termíny se po čase staly „starými" a v následujících letech nebyly zohledněny změny vyplývající z mluvnických a pravopisných reforem vlámštiny, holandštiny a skandinávských jazyků. Muselo být také konstatováno, že úplně stejným problémem je rozdílnost středověké a současné němčiny nebo rozdílnost starobylých francouzských nebo anglických výrazů v porovnání se současnou spisovnou normou obou jazyků. Zároveň je však konstatováno, že francouzská, anglická a italská heraldická terminologie je de facto plně ustálena.
Také česká heraldická terminologie se musí vyrovnat se změnami mluvnickými a pravopisnými, k nimž v českém jazyce došlo za uplynulých více než sto let. Navíc z toho vyplývá předpoklad, že i česká terminologie by měla být v budoucnosti čas od času aktualizována, aby byla v souladu pravopisně a mluvnicky se současným spisovným českým jazykem.
Na stranách 15 - 371 je vlastní Generální index heraldických pojmů v několika jazycích - Heraldicko-terminologický polyglot a přehled základních pojmů (General-Index der heraldischen Begriffe in mehreren Sprachen - Heraldisch-terminologische Polyglotte und Fundstellen-Verzeichnis). Na každé straně jsou dva textové sloupce s alfabeticky řazenými termíny bez ohledu na jazyk. Pokud uvedený termín je v prvním svazku WBO vyjádřen obrazově, pak je předznamenán číselným kódem, který na něj odkazuje. Za vlastním termínem je v závorce uvedeno, z jakého jazyka pochází, jaký je jeho německý ekvivalent a u aktivních termínů je obvykle uveden příklad jeho praktického užití v popisu či je učiněn výklad významu pojmu. V některých případech je uveden příklad heraldického popisu v „cizím" jazyku, následovaný německým překladem. Tento metodicky velice vhodný postup umožňuje srovnání jednotlivých výrazů použitých v popisu a dostatečné pochopení jejich významu. Na zdroj termínu je upozorněno příslušnou zkratkou (viz výše Papworth, Renesse) a také je zde učiněn odkaz na další související termíny bez ohledu na jazyk.
Podstatnou součástí publikace vydané v roce 1990 jsou doplňky k prvnímu dílu WBO. Na straně 378 je kapitola pojmenovaná „Části neživotných figur" (Teile lebloser Figuren) s číselnými identifikátory, které začínají pomlčkou (-850 až -873). Po obecných termínech, jakými jsou horní polovina (část, díl; Oberteil), střední část (Mittelteil), dolní polovina (Unterteil), pravá půle (rechter Seitenteil), levá půle (linker Seitenteil), jsou části dalších obecných figur např. hruška meče, topůrko sekery, rukojeť srpu, tětiva luku, struny harfy, krempa klobouku, ramena vozového kola, střelka kompasu apod. K tomu je připojena tabule č. 131 A s příslušnými vyobrazeními.
Za zcela mimořádné lze mít doplnění o terminologii, která se týká merek (Teileverzeichnis Hausmarken - Přehled částí merek) na stranách 380 - 387. Text doplňují čtyři tabule (tab. 138 - 141) s vyobrazeními jednotlivých „figur" merek (Hausmarken) a k těmto vyobrazením se vztahují systematicky uspořádané termíny s identifikátory, které mají podobu rovnítka a dvojčíslí (= 01 až = 99). Z obrazového doprovodu vyplývá uspořádání základních prvků a jejich modifikování.
V roce 1996, kdy bylo pomyslně slaveno desáté výročí prvního vydání WBO, vyšlo ve stejném nakladatelství Bauer & Raspe, Neustadt an der Aisch druhé doplněné a opravené vydání publikace Wappenbilderordnung. Doplnění se týkalo především těch kapitol, které byly publikovány společně s Generálním indexem (viz výše).
06. 04. 2013 © Stanislav Kasík
Když jsem v roce 1987 laskavostí pana Adolfa F. J. Karlovského († 1995), posrpnového českého politického emigranta trvale žijícího v Basileji, s nímž jsem udržoval písemný a později dokonce i telefonický kontakt, získal přímo z nakladatelství Bauer & Raspe knihu „Wappenbilderordnung", představovala v té době velmi významnou publikaci pro počáteční práce v segmentu české heraldické terminologie, jíž začala být věnována zvýšená pozornost nejen v tehdejší pobočce Heraldika při České numismatické společnosti v Praze ale i v dalších dvou heraldických uskupeních - ostravském Klubu genealogie a heraldiky a brněnském Genealogickém a heraldickém klubu. V relativně krátkém časovém úseku jsem prostudoval teoretický úvod WBO a v Heraldické ročence 1987 jsem publikoval téměř v úplném rozsahu jeho komentovaný překlad.
Nemám bohužel k disposici druhý svazek WBO ani druhé vydání svazku prvního, takže výše uvedená stať kolegy Stanislava Kasíka je nesporně záslužným doplňkem mého komentovaného překladu.
V této souvislosti musím s veškerým důrazem odmítnout vskutku pošetilý názor Doc. PhDr. Jana Županiče, Ph. D., jednoho ze současných členů Podvýboru pro heraldiku a vexilologii PS PČR, který se domnívá, že česká heraldická terminologie je „marginální problematikou". Jeho přezíravý pohled na českou heraldickou terminologii je skličující zejména proto, poněvadž Podvýbor pro heraldiku a vexilologii je v přítomné době jedinou oficiální institucí, na níž leží odpovědnost za konstituování současné české komunální heraldiky nejen z hlediska odborného posuzování návrhů znaků ale i z hlediska stanovení odborných terminologických popisů.
06. 04. 2013 © Pavel Palát
Pozoruhodnou vlastností Generálního indexu je skutečnost, že do něj byly zahrnuty excerpované termíny nejen z německé odborné literatury ale také z anglické, francouzské, španělské, portugalské, italské, latinské, dánské, švédské, holandské a nakonec i ze švýcarské a z bavorské. Smyslem byla možnost komparací německé terminologie s termíny používanými v jinojazyčných heraldických terminologických systémech. Tím byla užitnost Generální indexu k WBO umocněna o další mimořádnou úroveň, umožňující při znalosti pouze francouzského nebo anglického termínu jeho vyhledání v indexu podle abecedy, kde je uveden jeho německý terminologický ekvivalent.
V úvodu autoři píší, že základním zdrojem pro sestavení Generálního indexu k WBO byla především následující díla:
►Gritzner, Maxmilian: Handbuch der heraldischen Terminologie. Nürnberg 1890 (Einleitungsband B zum Neuen Siebmacherschen Wappenbuch).
► Papworth, John Woody: Ordinary of British Armorials. London 1874.
V Generálním indexu je na tento zdroj odkazováno zkratkou „Papw.".
► Renesse, Théodore, comte de: Dictionnaire des figures héraldiques. Brüssel 1894 - 1903.
V Generálním indexu je na tento zdroj odkazováno zkratkou „Ren.". Autory WBO je konstatováno, že k Renessovu vícedílnému slovníku chybí rejstřík a Generální index tuto nedostatečnost svým způsobem eliminuje kompletním odkazem na díl a stranu.
Ke Gritznerově publikaci Arndt a Seeger sdělují, že na tomto díle, které je „heraldickým polyglotním lexikonem ve 12 jazycích" („Heraldischen Polyglottlexikon in 12 Sprachen") je WBO postaveno. Gritzner pro svoji příručku heraldické terminologie využil krom jiných i skandinávských, belgických a holandských heraldických terminologických zdrojů. Jaké jazykové obtíže přinášejí takto sestavené vícejazyčné lexikony, vyplývá z komentáře autorů Generálního indexu, kteří konstatují, že Gritznerem zaznamenané termíny se po čase staly „starými" a v následujících letech nebyly zohledněny změny vyplývající z mluvnických a pravopisných reforem vlámštiny, holandštiny a skandinávských jazyků. Muselo být také konstatováno, že úplně stejným problémem je rozdílnost středověké a současné němčiny nebo rozdílnost starobylých francouzských nebo anglických výrazů v porovnání se současnou spisovnou normou obou jazyků. Zároveň je však konstatováno, že francouzská, anglická a italská heraldická terminologie je de facto plně ustálena.
Také česká heraldická terminologie se musí vyrovnat se změnami mluvnickými a pravopisnými, k nimž v českém jazyce došlo za uplynulých více než sto let. Navíc z toho vyplývá předpoklad, že i česká terminologie by měla být v budoucnosti čas od času aktualizována, aby byla v souladu pravopisně a mluvnicky se současným spisovným českým jazykem.
Na stranách 15 - 371 je vlastní Generální index heraldických pojmů v několika jazycích - Heraldicko-terminologický polyglot a přehled základních pojmů (General-Index der heraldischen Begriffe in mehreren Sprachen - Heraldisch-terminologische Polyglotte und Fundstellen-Verzeichnis). Na každé straně jsou dva textové sloupce s alfabeticky řazenými termíny bez ohledu na jazyk. Pokud uvedený termín je v prvním svazku WBO vyjádřen obrazově, pak je předznamenán číselným kódem, který na něj odkazuje. Za vlastním termínem je v závorce uvedeno, z jakého jazyka pochází, jaký je jeho německý ekvivalent a u aktivních termínů je obvykle uveden příklad jeho praktického užití v popisu či je učiněn výklad významu pojmu. V některých případech je uveden příklad heraldického popisu v „cizím" jazyku, následovaný německým překladem. Tento metodicky velice vhodný postup umožňuje srovnání jednotlivých výrazů použitých v popisu a dostatečné pochopení jejich významu. Na zdroj termínu je upozorněno příslušnou zkratkou (viz výše Papworth, Renesse) a také je zde učiněn odkaz na další související termíny bez ohledu na jazyk.
Podstatnou součástí publikace vydané v roce 1990 jsou doplňky k prvnímu dílu WBO. Na straně 378 je kapitola pojmenovaná „Části neživotných figur" (Teile lebloser Figuren) s číselnými identifikátory, které začínají pomlčkou (-850 až -873). Po obecných termínech, jakými jsou horní polovina (část, díl; Oberteil), střední část (Mittelteil), dolní polovina (Unterteil), pravá půle (rechter Seitenteil), levá půle (linker Seitenteil), jsou části dalších obecných figur např. hruška meče, topůrko sekery, rukojeť srpu, tětiva luku, struny harfy, krempa klobouku, ramena vozového kola, střelka kompasu apod. K tomu je připojena tabule č. 131 A s příslušnými vyobrazeními.
Za zcela mimořádné lze mít doplnění o terminologii, která se týká merek (Teileverzeichnis Hausmarken - Přehled částí merek) na stranách 380 - 387. Text doplňují čtyři tabule (tab. 138 - 141) s vyobrazeními jednotlivých „figur" merek (Hausmarken) a k těmto vyobrazením se vztahují systematicky uspořádané termíny s identifikátory, které mají podobu rovnítka a dvojčíslí (= 01 až = 99). Z obrazového doprovodu vyplývá uspořádání základních prvků a jejich modifikování.
V roce 1996, kdy bylo pomyslně slaveno desáté výročí prvního vydání WBO, vyšlo ve stejném nakladatelství Bauer & Raspe, Neustadt an der Aisch druhé doplněné a opravené vydání publikace Wappenbilderordnung. Doplnění se týkalo především těch kapitol, které byly publikovány společně s Generálním indexem (viz výše).
06. 04. 2013 © Stanislav Kasík
Když jsem v roce 1987 laskavostí pana Adolfa F. J. Karlovského († 1995), posrpnového českého politického emigranta trvale žijícího v Basileji, s nímž jsem udržoval písemný a později dokonce i telefonický kontakt, získal přímo z nakladatelství Bauer & Raspe knihu „Wappenbilderordnung", představovala v té době velmi významnou publikaci pro počáteční práce v segmentu české heraldické terminologie, jíž začala být věnována zvýšená pozornost nejen v tehdejší pobočce Heraldika při České numismatické společnosti v Praze ale i v dalších dvou heraldických uskupeních - ostravském Klubu genealogie a heraldiky a brněnském Genealogickém a heraldickém klubu. V relativně krátkém časovém úseku jsem prostudoval teoretický úvod WBO a v Heraldické ročence 1987 jsem publikoval téměř v úplném rozsahu jeho komentovaný překlad.
Nemám bohužel k disposici druhý svazek WBO ani druhé vydání svazku prvního, takže výše uvedená stať kolegy Stanislava Kasíka je nesporně záslužným doplňkem mého komentovaného překladu.
V této souvislosti musím s veškerým důrazem odmítnout vskutku pošetilý názor Doc. PhDr. Jana Županiče, Ph. D., jednoho ze současných členů Podvýboru pro heraldiku a vexilologii PS PČR, který se domnívá, že česká heraldická terminologie je „marginální problematikou". Jeho přezíravý pohled na českou heraldickou terminologii je skličující zejména proto, poněvadž Podvýbor pro heraldiku a vexilologii je v přítomné době jedinou oficiální institucí, na níž leží odpovědnost za konstituování současné české komunální heraldiky nejen z hlediska odborného posuzování návrhů znaků ale i z hlediska stanovení odborných terminologických popisů.
06. 04. 2013 © Pavel Palát