Login

Klíč Heraldických Figur

KLÍČ HERALDICKÝCH FIGUR (KHF-CZ)

1.    Úvod
Klíčem heraldických figur je míněn projekt, jehož pomocí by bylo možno relativně, a toto slovo je nutno zdůraznit, snadno určit nositele / majitele erbu / znaku. Prvním a bezesporu základním předpokladem pro realisaci takového projektu je velmi široce provedená excerpce erbů / znaků z hlediska výskytu jednotlivých heraldických figur - heroldských, obecných a křížů, jejich popis a přiřazení konkrétnímu subjektu. Druhým předpokladem je relativně verbální stabilita české heraldické terminologie, aby bylo možno nazvat či pojmenovat excerpované figury jednotnými konvenčními názvy bez nutnosti jejich více či méně podrobných popisů anebo tvarově shodnou či téměř shodnou figuru nazývat odlišnými termíny či dokonce termíny vytvořenými ad hod. Třetím předpokladem je vytvoření jednoduchého a přehledného systému, podle něhož budou excerpované figury řazeny.
Z hlediska obtížnosti je třetí předpoklad nejsnažší, neboť z podstaty projektu se nabízí řešení v podobě abecedního řazení; poněvadž se jedná o projekt český, bude použito české abecední soustavy s účelovými modifikacemi, které jsou podrobněji vyloženy v poznámce číslo (1).
Obtížnost prvního předpokladu spočívá v dlouhodobé, úmorné a vyčerpávající excerpci erbů / znaků nejen z hlediska konkrétního heraldického popisu ale i z hlediska kresebného ztvárnění heraldických figur. Na tuto prvotní fázi pak navazuje problematika české heraldické terminologie, která přes mnohé minulé i současně probíhající snahy o její kodifikaci stále představuje segment nejednotný, rozkolísaný, jak je patrné a zřejmé z heraldických popisů, které vycházejí z činnosti Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny České republiky, navíc podporovaný pošetilým názorem jednoho z členů heraldické expertní skupiny PPHV o „marginálnosti ujednocování heraldické terminologie".

Pracovní kritéria.
1/ Jak již bylo řečeno v úvodním odstavci, jedná se nejen o projekt český ale též teritoriálně vymezený na území Čech, Moravy a Slezska.
(Německý projekt „Wappenbilderordnung" je samozřejmě imposantní, ale i v tomto případě byla excerpční základna zúžena na pouhých deset knižních titulů, přičemž Siebmachera mezi nimi nenalezneme.)
2/ V této fázi projektu jsou předmětem excerpce heraldických popisů pouze komunální znaky, poněvadž právě komunální heraldika díky zákonu číslo 367/90 Sb. ve znění pozdějších předpisů je na pomyslném vrcholu současné české heraldiky.
3/ Excerpci erbů / znaků z ostatních segmentů české heraldiky považuji v této době za natolik náročnou práci, kterou jednotlivec zřejmě nemůže vykonat v reálném čase (viz následující kapitola).

2.    Práce směřující k vytvoření „klíče heraldických figur"
Jestliže soustředíme pozornost pouze na základní českou heraldickou literární produkci, dostáváme se do posledního roku 19. století a následujících let století 20., do roku 1902 a 1925.
První vskutku českou heraldickou učebnicí je kniha Vojtěcha rytíře Krále z Dobré Vody „Heraldika", kterou v roce 1900 vydal v Praze-Karlíně nakladatel a knihkupec Rudolf Štorch. Se zřetelem na název tohoto pojednání a účel projektu věnuji pozornost části I, která má název „Sestavení znaků dle obrazců na štítě v pořadu, jak na straně 48 a 49 naznačen jest", s. 259 - 369. Tuto obsáhlou část, čítající 110 stran kartotékově strukturovaného textu, lze právem považovat za první český klíč heraldických figur, které se vyskytují ve šlechtických erbech rodů buď domácího původu nebo rodů do Čech, Moravy a Slezska se přistěhovalých či rodů erbovních. Uvážíme-li, že pro ecerpované údaje byla použita pouze tehdy dostupná psací technika a záznamy byly vyhotovovány ručně, musíme se v úctě sklonit nad náročností a významem Královy práce. Bylo by možná ku prospěchu české heraldiky, aby Králův „klíč" byl zpracován pomocí počítačového programu do databáze, kterou by bylo možno dále rozšiřovat. To však je práce spíše pro vědecké pracoviště, neboť pokusy jednotlivců by zřejmě neměly universální a hlavně oficiální charakter. Důležitým faktorem je, že v „rejstříku" jsou hlášeny tinktury figur, štítu a klenotu.
V roce 1902 byla v Praze nákladem České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění vydána druhá základní česká heraldická práce - „Martina Koláře Českomoravská heraldika. I. Část všeobecná. Již upravil August Sedláček". (2) Kniha je členěna do osmnácti kapitol značených římskými číslicemi. Na stranách 378 - 436 je „Rejstřík jmen osobních a rejstřík věcný". V něm převládá, jak již název napovídá, rejstřík osobní, zatímco věcná hesla jsou značně sporadická. Pro účel klíče heraldických figur není tento rejstřík vyhovující.
V roce 1925 byla v Praze nákladem České akademie věd a umění vydána třetí základní heraldická práce - „Českomoravská heraldika. II. Část zvláštní. Sepsal August Sedláček". (3) Kniha je rozčleněna do čtyř oddělení: I. oddělení. Rodové velcí a rozšíření.; II. oddělení. Staré rodiny v Čechách.; III. oddělení. Staré rodiny na Moravě.; IV. oddělení. Rodiny erbovní a přistěhovalé.
Na konci III. oddělení je na s. 331 - 354 „Klíč k poznání starých rodův" a v poznámce je upozorněno, že římské číslice odkazují do prvního až třetího oddělení. Tento „klíč či rejstřík" figur lze komparovat s rejstříkem Královým a pokud by oba rejstříky byly počítačově zpracovány a získaly by universální a oficiální charakter, byla by taková práce pro českou heraldiku nesporně významná.
Za IV. oddělením ČMH II je na s. 696 - 743 „Ukazovatel", čili klíč heraldických figur, který by bylo možno rovněž počítačově zpracovat spojením předchozích Sedláčkových rejstříků. Jejich společným nedostatkem je především absence tinktur figur a štítů, dále pak určitá míra nepřehlednosti spočívající v ne zcela dostatečném excerpčním popisu.
Sedláčkovy „klíče či rejstříky", obdobně jako „klíč" Králův, excerpují pouze heraldické figury, které se vyskytují v erbech rodů, majících bezprostřední vztah k někdejším zemím Koruny české; ostatní segmenty heraldiky, městská, církevní, cechovní, panovnická, jsou opominuty, poněvadž nebyly výhradním předmětem badatelské práce uvedených autorů.
Pro úplnost výčtu českých základních heraldických prací tohoto charakteru je nutno zmínit Josefa Pilnáčka - „Rody starého Slezska", „Staromoravští rodové", „Neznámé rody a znaky staré Moravy". Tyto knihy jsou bezesporu významné nejen z hlediska heraldického (vyobrazení a popisy několika set znaků) ale též z hlediska genealogického. Bohužel ani v jedné z nich není zpracován rejstřík či klíč heraldických figur, neboť taková práce je nesmírně náročná, zejména časově.
V roce 1985 byla v Praze nákladem Academie (nakladatelství Československé akademie věd) vydána kniha „Městské znaky v českých zemích", jejímž autorem (ve spolupráci s archiváři českých, moravských a slezských okresních a městských archivů) byl PhDr. Jiří Čarek, tehdy ředitel Archivu hlavního města Prahy. (4) Na s. 439 - 451 je „Rejstřík znamení a figur". Rejstříková hesla jsou řazena v abecedním pořádku. Pro základní orientaci a určování znaků pomocí figur je rejstřík dostatečnou pomůckou. Nevýhodami však jsou absence tinktur figur a štítů, odkazy na jiné / příbuzné figury a s tím spojená určitá nepřehlednost (tzv. „informační hroby") ; např, heslo „Břevno - pokryté jiným znamením" je nic neříkající údaj, a rovněž absence údajů o vzájemných vztazích / polohách figur ve štítě.
Tímto výčtem lze zakončit stručný přehled české heraldické práce směřující k vytvoření klíče heraldických figur, jednak rodových erbů a jednak komunálních znaků, který by bylo možno použít pro české, moravské a slezské teritorium; další teritoriální rozšiřování „projektu klíče" je zdánlivě nereálné, leč nikoli prakticky neproveditelné.
Mám zde na mysli vskutku revoluční projekt tří německých autorů, Jürgena Arndta, Wernera Seegera a Lothara Müllera-Westphala, kteří v roce 1986 vydali v nakladatelství Bauer & Raspe, Neustadt an der Aisch, knihu „Wappenbilderordnung". (5) K této knize jsem napsal komentář s poznámkami otištěný v „Heraldické ročence 1988", s. 33 - 56, reedičně pak na portálu HTK v modulu Zpravodaj HTK / Zpravodaj HTK 2012/1 a 2013/2. Články jsou na portálu HTK stále veřejně dostupné.
Připomenu pouze stručně základní parametry knihy. Jejím podtitul by v českém překladu mohl znít takto „Uspořádání znaků podle obrazů ve štítě".
Základem práce uvedených autorů bylo podrobné prostudování deseti předních / významných heraldických knih kontinentální a insulární Evropy (např. Renesse, Papworth, Renzmann-Neubecker ad.) a excerpce heraldických figur, které se vyskytují v jednotlivých znacích / erbech. Heraldické figury jsou jednotlivě černo-bíle zobrazeny ve štítě v jednotném výtvarném stylu v provedení Lothara Müllera-Westphala. Excerpované figury jsou trojjazyčně popsány - německy, francouzsky, anglicky, čímž kniha do značné míry naplňuje i funkci trojjazyčného terminologického slovníku. Heraldická figura je německy popsána včetně tinktury figury, štítu a uvedení zdroje. Některé figury však nejsou konkrétně doloženy, takže jejich existenci lze předpokládat pouze hypoteticky.

3.    Česká heraldika ve 20. a v prvním desetiletí 21. století
V této kapitole by mohla být více či méně obsáhlá retrospektiva české heraldické práce ve 20. století. Poněvadž však na toto téma byly napsány desítky ne-li stovky článků nejrůznější úrovně, velmi rád se zřeknu onoho příslovečného „mlácení prázdné slámy", které jsem v minulosti mnohokrát kritisoval a budu se věnovat výhradně nadepsanému názvu pojednání.

4.    Projekt „Klíč Heraldických Figur" (KHF-CZ)
Zásadní význam pro rozvoj české heraldické práce představovaly společensko-politické změny v Československu na přelomu let 1989 / 1990. (6)
Píši-li „rozvoj české heraldiky" mám tím na mysli jednak obsah poznámky číslo 6 a jednak segment heraldiky, až do té doby nazývané „městskou", posléze „komunální".
Dne 4. září 1990 byl přijat zákon České národní rady číslo 367/90 Sb. o obcích (obecním zřízení). (7)
V § 5 je napsáno: „Není-li zvláštním zákonem stanoveno jinak, mohou obce, jejich orgány a organizace užívat znak a prapor obce. Jiné orgány, organizace a zařízení, právnické a fyzické osoby tak mohou učinit jen se souhlasem obecní rady. Pokud obec nemá historický znak a prapor, mohou jí být na její návrh předsednictvem České národní rady znak a prapor uděleny."

Až do přijetí tohoto zákona, jmenovitě § 5, mohly obce, které měly statut města, tj. správním orgánem byl městský národní výbor, oficiálně užívat historického znaku (a praporu, pokud ho měly) nebo znaku nově vytvořeného, který schválilo plénum městského národního výboru a k němuž vydala „dobrozdání" Komise pro otázky městských znaků při archivní správě ministerstva vnitra České socialistické republiky, přičemž je nutno zdůraznit, že tato komise měla pouze poradní a nikoli rozhodující hlas, takže plénum městskéhé národního výboru nebylo ze zákona vázáno jejím stanoviskem. (8)

„Heraldická a vexilologická agenda", tedy činnost spojená s přijímáním návrhů znaků a praporů, jejich projednání, schválení / neschválení, vypracování odborných popisů a doporučení k udělení, byla přikázána Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu (VVVKMT) České národní rady a od 1. ledna 1993 témuž výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Ve smyslu jednacího řádu ČNR / PSPČR si VVVKMT ustanovil poradní orgán, který zpočátku nesl název „heraldická komise"(existoval i neoficiální název „komise pro heraldiku"), byť byly projednávány i návrhy praporů; později byla tato komise nazvána Podvýborem pro heraldiku a vexilologii. Předsedou tohoto poradního orgánu byl vždy jmenován poslanec, jeho členy rovněž několik poslanců (kteří se až na vzácné výjimky zasedání neúčastnili), do poradního orgánu byli dále jmenováni externí členové se znalostmi heraldické a vexilologické problematiky, kteří vytvořili dvě vzájemně spolupracující externí skupiny - heraldickou a vexilologickou. (9)

I přes výhradu učiněnou v poznámce číslo (9) musím některé aspekty činnosti HK zmínit.
Zásadním nedostatkem několika desítek prvních schůzí byla neexistence oficiálních zápisů z jednání. První předsedkyně HK PhDr. Jiřina Pavlíková připisovala event. poznámky a připomínky z jednání přímo na písemná podání, z ostatních členů externích skupin si soustavné poznámky nedělal nikdo, s výjimkou PhDr. Zbyška Svobody, člena externí vexilologické skupiny, který s pečlivostí sobě vlastní veškeré dostupné údaje včetně náčrtů ukládal do své kartotéky. Z heraldiků jsem si dělal soustavné poznámky pouze já. Když byla HK / PPHV přidělena stálá zapisovatelka, která disponovala přenosným počítačem, vytvářel souběžně s ní heraldické a vexilologické popisy člen heraldické skupiny PhDr. Karel Müller a od něho jsem elektronickou cestou získával zápisy též já.

Pro každý písemný návrh, který byl z jednotlivých obcí doručen do České národní rady / Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, byla založena samostatná složka, do níž byly ukládány příslušné materiály z projednávacího řízení. Po schválení předložených návrhů znaku a praporu / vlajky a po slavnostním udělení obecních symbolů zástupcům obcí, zpravidla starostům, byla složka uložena do Archivu České národní rady / Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Tím byl založen archivní fond, který je a i v budoucnu bude v podstatě jediným relevantním pramenem pro studium vývoje české, moravské a slezské komunální heraldiky od 90. let 20. století. (10)

Po několika schůzích „heraldické komise"jsem si uvědomil, že bude nutné, aby projednané, schválené a k udělení doporučené znaky byly nějakým způsobem evidovány. Byl jsem si vědom toho, že nepostačí pouhý abecední rejstřík obcí, jimž byly znaky uděleny, ale že bude zřejmě nutné vytvořit soupis neboli klíč heraldických figur, podle něhož by bylo možno jednoznačně identifikovat obec a zároveň vyloučit případy, aby obcím byly schváleny a uděleny identické nebo jen podobné znaky nebo jejich výtvarné komposice.
V době, kdy obecně a široce použitelná výpočetní technologie a softwarové produkty byly v počátcích svého vývoje a netušených možností, jsem začal vytvářet systém, který jsem pracovně nazval klíč heraldických figur. Jeho podstata spočívala v tom, že jsem ze svých materiálů excerpoval jednotlivé popisy projednaných, schválených a udělených znaků z hlediska výskytu heraldických figur, tj. heroldských figur , obecných figur a křížů. Výsledky této excerpce jsem původně zpracoval v textové podobě v tehdy běžně používaném textovém editoru T602. S narůstajícím počtem záznamů jsem zjišťoval, že prostředí textového editoru není vhodné a ani v té době existující databázové programy nesplňovaly mé představy o vytvoření jakéhosi universálního „klíče heraldických figur", jehož stávající podoba by byla flexibilní.

Kvalitativní změnu v tvorbě „klíče heraldických figur" představoval subprogram „Kartotéka", který byl integrální součástí počítačového programu WINDOWS 3.1 / 3.11 a který byl funkční i v následných programových produktech firmy Microsoft řady WINDOWS.
Dosavadní textovou podobu „klíče heraldických figur" (KHF) jsem přepsal do modulu „Kartotéka", v němž bylo možno vyhledávat podle zadaného řetězce znaků.
Popíši nyní tvorbu a strukturu KHF:
V době, kdy jsem KHF začal zpracovávat, byl běžně používaným operačním systémem MSDOS. Ten umožňoval při tvorbě názvů souborů použít pouze osm znaků plus tříznakovou příponu za tečkou; úplný název figury tudíž nebylo možno použít, rovněž tak diakritická znaménka. Z tohoto důvodu jsem zvolil systém, kdy každé heraldické figuře / heraldickému termínu jsem přidělil alfanumerický kód, vycházející z české abecedy a doplněný určitým počtem číslic.
Např. termínu BŘEVNO jsem přidělil kód B-0018 a tento kód byl zároveň použit pro název souboru v subprogramu „Kartotéka".
Při další, o řád nižší, klasifikaci jsem vycházel z principu heraldických tinktur - čtyři barvy (červená, modrá, zelená, černá), dva kovy (zlato, stříbro).
V kartotéce jsem vytvořil soubor B-0018 (BŘEVNO) a jednotlivé karty jsem na rejstříkovém řádku nadepsal:
BŘEVNO červené, BŘEVNO modré, BŘEVNO zelené, BŘEVNO černé, BŘEVNO zlaté, BŘEVNO stříbrné - a na konci rejstříkového řádku byl vždy uveden kód B-0018.
Každá takto vytvořená karta představovala jedinečný popis heroldské figury BŘEVNA v konkrétním znaku. Z výkladu je zajisté zřejmé, že pro každý případ figury „modré břevno" existovala samostatná rejstříková karta. Popis figury byl umístěn na textovou plochu každého kartotéčního lístku, doplněn o název obce a název okresu.
Pozorný čtenář předchozích řádků si zajisté dovede představit, jaká úmorná a časově náročná práce je spojena s tvorbou narativně hodnotného informačního systému, jakým měl být klíč heraldických figur.

Na tomto místě je nutné připomenout, že nejméně od roku 1995, tedy čtyři roky po zahájení práce HK, jsem několikráte důrazně upozorňoval, že by bylo vhodné, ba důležité, aby PS PČR začala vydávat oficiální „bulletin", v němž by byly vyobrazeny udělené znaky a prapory za určité časové období činnosti heraldické komise, posléze Podvýboru pro heraldiku a vexilologii. Svůj návrh jsem zdůvodňoval poukazem na skutečnost, že projednávání, vytvoření popisů a závěrečné slavnostní udělení obecních symbolů představuje kolektivní odbornou práci expertní skupiny heraldiků a vexilologů, kterou by se měla PS PČR s hrdostí představit tuzemské i zahraniční odborné veřejnosti. Návrh však byl neustále odsouván, pravděpodobně z důvodů ekonomických ale i celkové náročnosti ediční práce. (11)

Vrátím se však k projektu KHF. Kvalitativní nárůst navrhovaných a schválených znaků bylo stále obtížnější excerpčně zvládnout a zapisovat do kartotékové databáze. Záhy se rovněž ukázalo, že s rozvojem vyšších versí operačnáho systému bude problematické původní subprogram „Kartotéka" provozovat, nehledě na zjištění, že kapacita jednotlivých souborů byla omezená. Na počátku roku 2006 jsem dočasně ukončil excerpci heraldických popisů a zápis do kartotéky.

Můj původní návrh na vydávání jakéhosi „znakového a vlajkového bulletinu" nákladem PS PČR však nabral nečekaný směr. Zrodil se návrh na vytvoření databáze komunálních symbolů, který dostal název REKOS (Registr Komunálních Symbolů). Do této databáze byly retrospektivně vloženy znaky a prapory / vlajky od doby vzniku HK, jejich popisy a dva základní údaje - datum rozhodnutí a číslo rozhodnutí předsedy ČNR / PS PČR. (12) Spuštěním projektu REKOS byla zásadně změněna i práce PPHV, poněvadž předkládané materiály byly nadále projednávány elektronickou cestou.
Vyhledávání v REKOSu je možné z několika hledisek; odkazuji na internetovou adresu http://rekos.psp.cz/ , kde lze získat podrobné informace.

Materiály, které jsem získal excerpci heraldických popisů pro vytvoření KHF však nezůstaly ležet ladem. Již v průběhu excerpčních prací jsem stále více docházel k názoru, že kromě základní evidence heraldické figury je též nezbytně nutné vypracovat její heraldickou definici / heraldický standard. Tak se zrodil kvalitativně vyšší projekt - Heraldická Terminologická Konvence (HTK-CZ); to však je již jiná kapitola heraldické práce.

Spuštěním projektu REKOS se mohlo zdát, že problém „klíče heraldických figur" je vyřešen. Pokusím se ukázat a doložit, že tomu tak zcela není. (13)
REKOS jako obdobné počítačové programy dokáží vyhledávat slova podle tzv. řetězce znaků, čímž standardní uživatel může získat množství formálně správných informací, avšak poněkd pracně musí zjišťovat tu konkrétní informaci, kterou právě hledá.
Nositelem heraldické informace je štít a v něm umístěné heraldické figury, v ideálním případě pouze jedna, spíše však větší počet, které mají mezi sebou jednak formální a jednak významové vazby. Tyto nuance REKOS neřeší a samozřejmě ani řešit nemůže. Důvodně se proto domnívám, že plnohodnotný klíč heraldických figur musí tyto vazby vzít v úvahu a jeho verbální podoba musí být těmto vazbám sémanticky podřízena.
Další etapu výstavby Klíče Heraldických Figur bych mohl eufemisticky nazvat „KHF nové generace".

Vyložím zde podrobně jednak metodiku a jednak postup výstavby současného KHF:
1/    Excerpční základnou je databáze REKOS. Materiály, které jsem získal excerpcí v předchozích letech, jsou u mne archivovány, ale na výstavbu současného KHF nemají žádného vlivu.
2/    Nositelem heraldické informace je štít; jeho tvar (gotický, pozdně gotický, španělský, francouzský) není rozhodující a také není předmětem heraldického popisu. Štít může být prostý nebo geometricky rozdělený pomocí ŘEZŮ, které mohou mít různý tvar; nejčastějším tvarem je ŘEZ PŘÍMÝ. Řezy jsou předmětem heraldického popisu.
3/    Štít může být DĚLENÝ jedním nebo více ŘEZY, může být POLCENÝ jedním nebo více ŘEZY, může být ČTVRCENÝ, může však být rozdělen ŔEZY nepravidelnými. Ve všech případech vznikají POLE.
4/    POLE mohou být prázdná nebo v nich může být HERALDICKÁ FIGURA / HERALDICKÉ FIGURY.
5/    Popis ŠTÍTU i POLE se děje shora dolů nebo zprava doleva, podle umístění a tvaru heraldických figur.
6/    Heroldské figury - HLAVA ŠTÍTU, PATA ŠTÍTU, BOK ŠTÍTU, KOUT ŠTÍTU, LEM ŠTÍTU - a jejich obsah mají při popisu přednost.
7/    HERALDICKÉ FIGURY.
         a/    Mohou být formálně / významově rovnocenné. V takovém případě je popisujeme shora dolů nebo zprava doleva, podle jejich tvaru a umístění.
         b/    Mohou být formálně / významově nerovnocenné, tzn. že jedna nebo více figur jsou dominantní, ostatní jsou vedlejší / provázející.
8/    Heraldické figury v jednoduchém (neděleném, nepolceném, nečtvrceném) štítě popisujeme buď shora dolů nebo zprava doleva, podle jejich tvaru a umístění.
9/    Heraldické figury v geometricky rozděleném štítě.
         a/    Popíšeme geometrické rozdělení, poněvadž řezy tvoří figuru - ŠTÍT DĚLENÝ, ŠTÍT POLCENÝ apod.
         b/    Popíšeme figury v jednotlivých polích podle zásad popisu polí.
         c/    Přesahuje-li jedna nebo více figur dvě a více polí, popíšeme tuto figuru / figury jako poslední.
10/    Popis figur v jednotlivých polích.
Popíšeme pouze konkrétní figuru / figury v jednom poli, figury v ostatních polích nepopisujeme.
11/    Výjimky při tvorbě hesel KHF jsou přípustné pouze tehdy, jsou-li odůvodnitelné.
12/    Klíč heraldických figur, byť i jen k segmentu komunální heraldiky, není a zřejmě ani dlouhou dobu nebude uzavřenou databází. Tuto skutečnost nechť vezmou všichni uživatelé na vědomí.
13/    Data budou do jednotlivých souborů KHF vkládána postupně v závislosti na zpracování.

Grafická výstavba KHF.
1/ Základním kritériem je abecední pořadí.
2/ Pod písmenem abecedy je uvedena abecední podskupina.
3/ V abecední podskupině jsou v abecedním pořádku uvedeny konkrétní heraldické figury.
Příklad:
B                            abecední pořadí
BO                         abecední podskupina
BŘEVNO                heraldická figura + text + majitel / nositel znaku
Volné, zlato-modře polcené oboustranně střídavě cimbuřové, pod dvěma dvouocasými korunovanými přivrácenými lvy s červenou zbrojí a jazykem. Vše v modro-stříbrně polceném štítě.
Bílé Poličany, o. Trutnov.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Vlnitá, zúžená, opačných tinktur, v patě modro-stříbrně polceného štítu.
Bystřice, o. Frýdek-Místek.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
BŘEVNO, černé       heraldická figura + text + majitel / nositel znaku
Ve stříbrné patě štítu v zeleném štítě.
Bohdalec, o. Žďár nad Sázavou.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Cimbuřové, oboustranně střídavě, v dolním poli modro-zlatě sníženě děleného štítu.
Crhov, o. Blansko.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kosmá, tři, pod červenou hlavou štítu s třemi zlatými liliemi. Vše ve zlatém štítě.
Brumovice, o. Opava.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
BŘEVNO, červené       heraldická figura + text + majitel / nositel znaku
Zúžené, ve stříbrném břevnu, obě vlnitá, pod horním okrajem štítu, pod nimi stříbrná čelně hledící beraní hlava se zlatými rohy. Vše v zeleném štítě.
Bečice, o. Tábor.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kosmá, tři, v levém stříbrném poli vedle modrého kůlu a pod modrou hlavou štítu. Vše ve stříbrném štítě.
Brankovice, o. Vyškov.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Šikmé, v něm tři trojice zlatých vykořeněných buků se společnými korunami. Vše v zeleném štítě.
Brumov, o. Brno-venkov.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Šikmé, zkrácené, zkosené, vyniká do levého pole vlevo červeno-stříbrně polceného štítu.
Čakovičky, o. Mělník.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
4/    Vyhledání konkrétní heraldické figury.
Vyhledat lze pomocí příkazu Ctrl F . Otevře se dialogové okno, do něho se vepíše hledaná figura / termín. V dialogovém oknu jsou další tlačítka.
5/    Heslo KHF, jak je z výše uvedeného příkladu zřejmé, se skládá z konvenčního heraldického termínu figury, popisu, názvu obce, názvu okresu. Jiné údaje nejsou v KHF uvedeny, poněvadž je považuji za nadbytečné vzhledem k účelu KHF.

Zpracováno 10.05.2014                                                                                                                                                                                 © Pavel Palát
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Poznámky:
(1)    Základním řazením je abecední posloupnost: A, B, C, Č, atd. atd. Poněvadž počet excerpovaných figur nelze předvídat, bude použito tzv. samohláskové modifikace podle tohoto příkladu. Základní soubor „B" bude rozčleněn na podsoubory: BA - BD, BE - BCH, BI - BN, BO - BT, BU - BV, BY - BŽ. Do těchto podsouborů budou zařazeny názvy figur, jejichž první dvě písmena jsou buď shodná s názvem podsouboru nebo se vyskytují v této podsouborové skupině.
Takže např. do podsouboru „BO - BT" budou zařazeny figury - BOBR, BOROVICE, BRÁNA, BŘEVNO, BŘÍZA atd.

(2)    Doslovná citace titulního listu. V české heraldické literatuře jsou obvykle používány dvě zkrácené bibliografické citace: Sedláček, A.: Českomoravská heraldika I. / ČMH I.

(3)    Doslovná citace titulního listu. V české heraldické literatuře jsou obvykle používány dvě zkrácené bibliografické citace: Sedláček, A.: Českomoravská heraldika II. / ČMH II.

(4)    O této knize, která byla připravována po dobu 20 let a která měla být representativní publikací o českých, moravských a slezských městských znacích, bylo napsáno několik kritických recensí a studií a prosloveno několik přednášek. Účelem tohoto pojednání však není posuzovat knihu jako celek.

(5)    V roce 1990 byl k prvnímu dílu vydán druhý díl - alfabetický Generální index hesel, termínů a výrazů použitých především ve WBO, při příležitosti 10. výročí vydání prvního dílu byl tento díl znovu vydán, doplněný a rozšířený. Heraldicčtí badatelé by toto stěžejní německé dílo konce 20. století neměli opomíjet.
Podrobně: Stanislav Kasík - Pavel Palát: Poznámka k projektu a ke knize "Wappenbilderordnung".
(In: Portál HTK, modul Zpravodaj HTK 2013/2)

(6)    Záměrně se vyhýbám komentování těchto změn, neboť nejsou předmětem tohoto pojednání. Musím však učinit jedinou výjimku, která se týká tzv. spolčovacího zákona. Až do roku 1989 nebylo možné založit jakýkoliv spolek, napsat stanovy a předložit je k schválení příslušnému odboru ministerstva vnitra; každý spolek (existovalo sice několik výjimek) musel mít svého zakladatele, či lépe dohližitele nad činností. Od roku 1990 tato praxe zanikla a zakladání spolků se stalo nezávislou agendou, podmíněnou pouze schválením / neschválením stanov. V praxi to znamenalo, že tehdejší heraldická sdružení, závislá na libovůli svých zakladatelů, požádala o schválení stanov a stala se sdruženími právně nezávislými.

(7)    Základní zákon 367/90 Sb. byl v následujících letech upravován a doplňován; odkazuji na internet - heslo „zákon o státních symbolech".

(8)    Z hlediska citovaného zákona 367/90 Sb ČNR pozbyla existence Komise pro otázky městských znaků smyslu, její činnost byla nenápadně ukončena a archivní materiál z její činnosti vzniklý byl později uložen do někdejšího Státního ústředního archivu v Praze (dnes Národního archivu ČR); posledním předsedou Komise byl PhDr. Ivan Štarha, tehdy ředitel Státního oblastního archivu v Brně, později přejmenovaného na Moravský zemský archiv v Brně.

(9)    Zabývat se podrobně činností HK /PPHV by bylo zajisté zajímavé, zejména se zřetelem na třiadvacetiletou existenci; první oficiální zasedání se uskutečnilo dne 13. března 1991 v jedné ze zasedacích místností České národní rady ve Sněmovní ulici v Praze 1 na Malé Straně. Popisem a rozborem činnosti HK / PPHV bych se však velmi vzdálil tématu tohoto pojednání - vzniku projektu KHF.

(10)    O pramenné relevanci těchto materiálů, zejména jejich vexilologické části, po spuštění databáze REKOS pojednám samostatně.

(11)    Při zdůvodňování návrhu na oficiální vydávání výsledků práce PPHV jsem také poukazoval na skutečnost, že v různých tiskovinách jsou vydávány znaky, které jsme projednali, schválili a vypracovali heraldický popis, čili z PPHV odešla definitivní podoba znaku a popisu, zatímco v tisku byl mnohdy publikován prvotní návrh znaku a návrh popisu, které byly zaslány z obcí. Na veřejnost se tak dostávaly rozdílné informace.

(12)    Viz poznámka číslo (10).

(13)    Na tomto místě se omlouvám všem počítačovým expertům, pokud bych ve výkladu použil nepatřičné termíny. Nejsem programátor a ani znalec odborné počítačové terminologie. Přistupujte prosím s touto výhradou k mému dalšímu výkladu.

Vyrobilo © Tvorba stránek Chabera

odkazy: Webhosting