Aktivní heraldické termíny
Sousloví „heraldický termín" považuji v systematice české heraldické terminologie za samostatnou základní kategorii, která má dvě, opět základní, podkategorie:
► Heraldické figury.
► Aktivní heraldické termíny.
► Stručně k podkategorii Heraldické figury.
V obecné heraldické systematice se Heraldické figury tradičně klasifikují do několika skupin - Heroldské figury, Obecné heraldické figury, Kožešiny. Skupina Obecných heraldických figur je následně členěna do podskupin, v nichž heraldické figury mají určité společné formální znaky. Skupiny Heroldské figury a Kožešiny jsou naopak kompaktní, neboť jejich společné formální znaky neumožňují další členění.
Podkategorie Heraldické figury představuje z hlediska nadřazené kategorie „heraldický termín" termíny pasivní, tedy termíny, resp. figury, které mají určitou, zpravidla tradiční / klasickou standardní podobu a v mnoha případech i polohu a takto zobrazované nevyjadřují formálně žádnou vlastnost nebo reálně žádný pohyb.
► Podkategorie Aktivní heraldické termíny.
Z hlediska gramatického jsou aktivní termíny tvořeny několika mluvnickými skupinami slov:
A. Přídavnými jmény nebo jejich jmennými tvary, pokud to konstrukce konkrétního přídavného jména umožňuje.
B. Zájmeny.
C. Číslovkami.
D. Příslovci.
E. Předložkami.
Gramatické definice uvedených skupin jsou následující:
„Přídavná jména vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatným jménem, anebo jejich význam zpřesňují nebo jinak vymezují, ..." (Česká mluvnice, Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1981, s. 177).
„Zájmena ... zastupují příslušná jména podstatná a přídavná." (tamtéž, s. 196).
„Číslovky ... označují počet, pořadí apod." (tamtéž, s. 211).
„Příslovce ... vyjadřují různé bližší okolnosti dějů a předmětů, jako místo, čas, způsob a příčinu, důvod, anebo označují stupeň vlastnosti nebo míru věci ..." (tamtéž, s. 305).
„Předložky ... vyjadřují podobné okolnosti a vztahy jako příslovce, totiž místo, čas, způsob, příčinu ..." (tamtéž, s. 311-312).
A. Přídavná jména jako převažující v podkategorii aktivních heraldických termínů lze klasifikovat do dvou skupin:
1. Původní, též neodvozená, např. LEVÝ, PRAVÝ, MALÝ, VELKÝ; těchto přídavných jmen není mnoho, zejména v heraldické terminologii.
2. Odvozená od.
a/ podstatných jmen nebo příslovcí,
b/ sloves.
Přídavná jména odvozená od podstatných jmen nebo příslovcí představují první početnou skupinu aktivních heraldických termínů, např. BERLIČKOVÝ (berlička), CIHLOVANÝ / CIHLOVÝ (cihla), HROTITÝ (hrot), KLÍNOVÝ (klín); KOSMÝ (kosmo), ŠIKMÝ (šikmo), PŘIROZENÝ (přirozeně).
Přídavná jména odvozená od sloves lze klasifikovat opět do dvou skupin:
c/ od neurčitého tvaru slovesa,
d/ od ženského slovesného tvaru přechodníku přítomného.
Přídavná jména odvozená od neurčitého tvaru slovesa představují druhou početnou skupinu aktivních heraldických termínů, např. ČTVRCENÝ (čtvrtit), DĚLENÝ (dělit), POLCENÝ (poltit), OBTOČENÝ (obtočit), OTEVŘENÝ (otevřít).
Přídavná jména odvozená od ženského slovesného tvaru přechodníku přítomného představují třetí početnou skupinu aktivních heraldických termínů, např. BRÁNÍCÍ SE (bráníc se), CVÁLAJÍCÍ (cválajíc), HOŘÍCÍ (hoříc), VYRŮSTAJÍCÍ (vyrůstajíc).
Sekvence tvarů přechodníku přítomného: bráně se - bráníc se - bráníce se; cválaje - cválajíc - cválajíce; apod.
Poslední skupina aktivních heraldických termínů je tvořena příslovci, nejčastěji příslovci místa, např. DOLE, NAHOŘE, VLEVO, VPRAVO, avšak také příslovci způsobu, např. ČELNĚ, NATOČENĚ; tyto termíny též ve tvaru přídavných jmen - ČELNÍ, NATOČENÝ.
B. Zájmena se jako aktivní heraldické termíny uplatňují pouze okrajově. Při excerpci popisů jsem zaznamenal ukazovací zájmeno TEN, zpravidla v 1. pádě jednotného čísla např. v části heraldického popisu - „V červeno-modře polceném štítě střední štítek, TEN je zlatý a v něm ..."; dále osobní zájmeno ON / ONA / ONO v různých pádech; dále zájmeno vymezovací VŠE, které je používáno zejména při popisech figur, které mají shodné tinktury nebo zaujímají shodné polohy.
C. Číslovky se jako aktivní heraldické termíny uplatňují ve variantách základní, např. DVA / DVĚ, OBA / OBĚ / OBOJÍ; řadové, např. DRUHÝ, PÁTÝ; nebo násobné. V posledně uvedené variantě ve tvarech DVAKRÁT, TŘIKRÁT atd. nebo DVOJNÁSOBNÝ, TROJNÁSOBNÝ, ČTYŘNÁSOBNÝ ale i ve složeninách, jejichž první část má tvar DVOJ- TROJ- nebo DVOJITÝ, TROJITÝ nebo ZDVOJENÝ, ZTROJENÝ; rovněž ve tvaru číselně neurčeném - NĚKOLIKANÁSOBNÝ.
D. Příslovce se jako aktivní heraldické termíny uplatňují především ve variantách místa, např. VEDLE, DOPRAVA, DOLEVA, DOLE, NAHOŘE, UVNITŘ; nebo způsobu, např. ČELNĚ, NATOČENĚ, ZLEVA, ZPRAVA.
E. Předložky se jako aktivní heraldické termíny uplatňují buď ve variantě jednoslovné, např. V, VE, DO, NAD, POD, nebo ve variantě složené, např. POD SEBOU, NAD SEBOU, DO OBLOUKU.
Při excerpci heraldických popisů jsem zaznamenal zhruba 260 aktivních termínů. Jejich počet nelze v současné době přesně stanovit, neboť některé termíny bude nutné podrobněji prověřit, zejména z hlediska možné synonymity. Ale ani v případech synonymních termínů, vzájemně zastupitelných, nelze autoritativně rozhodnout, který je konvenční, tedy doporučený, a který je naopak nedoporučený, poněvadž při konstrukcích heraldických popisů velmi záleží jednak na gramatické stavbě věty, jednak na srozumitelnosti a v neposlední řadě na libozvučnosti; příkladem mohou být dva vzájemně zastupitelné a tudíž i významově shodné termíny - ROSTOUCÍ / VYRŮSTAJÍCÍ.
Většina aktivních heraldických termínů patří do kategorie PŘÍVLASTKŮ, poněvadž popisované figuře přivlastňují určitou podobu či polohu. Pravopisně se jedná o několikanásobné postupně rozvíjející přívlastky, proto je neoddělujeme čárkami (Česká mluvnice, s. 375).
Po této teoretické části bude následovat abecední seznam aktivních termínů, jejich významový výklad a příp. i citace konkrétního heraldického popisu, pokud to bude k pochopení výkladu nutné. Některé aktivní termíny (v současné době vložené v TS a v ZTS do písmene P - 17. 04. 2013) jsou již zpracovány, avšak nic nebrání tomu, aby v tomto pojednání byly uvedeny opětovně a případně výkladový text doplněn či zpřesněn. (♣)
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
(♣) Poznámka:
Tento základní text bude vložen do Zpravodaje HTK 2013 / 2 a současně do modulu Aktivní heraldické termíny (Obsah HTK / HTK - část obecná / Texty / Aktivní heraldické termíny). Výkladový slovník bude postupně vkládán do modulu Aktivní heraldické termíny; jednotlivé termíny současně do TS i do ZTS.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Zpracováno 20. 04. 2013 ©Pavel Palát
= A =
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
BERLIČKOVÝ
DĚLÍCÍ nebo POLTÍCÍ ŘEZ ve tvaru části hole a příčky, kterou byla BERLA původně zakončena. Berličkový řez může mít několik tvarových variant.
V případě děleného štítu / pole považujeme za základní tvar takový, u něhož první úplná berlička směřuje k hornímu okraji štítu / pole; obdobné hledisko platí u dělení kosmého / šikmého, kdy první úplná berlička směřuje k pravému / levému okraji štítu / pole. Směřuje-li první úplná berlička k dolnímu nebo k dolnímu pravému / levému okraji štítu / pole, popíšeme takový řez jako DOLŮ OBRÁCENÝ, resp. KOSMO / ŠIKMO DOLŮ OBRÁCENÝ.
V případě polceného štítu / pole považujeme za základní tvar takový, u něhož první úplná berlička směřuje k pravému okraji štítu / pole; směřuje-li k okraji levému, popíšeme takový řez jako DOLEVA OBRÁCENÝ.
Dělící nebo poltící berličkový řez však může být OBOUSTRANNÝ, u něhož jsou berličky zobrazeny symetricky proti sobě, nebo může být OBOUSTRANNÝ STŘÍDAVÝ, u něhož jsou berličky proti sobě posunuty. Obě možné varianty je nutno v heraldickém popisu hlásit doporučenými termíny.
» Viz: Terminologické soubory, soubor ŘEZY.
BĚŽÍCÍ
Vyjádření pohybu čtyřnohého zvířete. U zvířat dvounohých a u lidí použijeme zpravidla termínu KRÁČEJÍCÍ, pokud zobrazený pohyb není skutečným během.
Při zobrazení čtyřnohého BĚŽÍCÍCÍHO zvířete musí dbát výtvarník toho, aby nenakreslil tzv. MIMOCHOD:
Nejedná se o heraldickou figuru ale o způsob chůze [resp.běhu] některých čtyřnohých zvířat, která se vyskytují v heraldice. Spočívá v tom, že zvíře vykračuje současně oběma levýma nebo pravýma nohama. Takový způsob chůze [běhu] je obvyklý u slonů. žiraf a velbloudů. U koní je považován za atypický, avšak vyskytuje se u některých plemen koní arabských, u koní cvičených pro klusácké závody a u koní přepracovaných (unavených).
Při kresbě běžících čtyřnohých heraldických zvířat je proto nutné, aby běh nebyl „mimochodem" a to i u koně, poněvadž se kreslí koně evropští nikoli arabští, pokud není v popisu výslovně uvedeno.
Přestože heraldická kresba figur připouští značnou libovůli, existují zde určité reálné hranice, které i průměrně poučený heraldik respektuje, zatímco nedovzdělaný diletant to vydává za tzv. „výtvarnou licenci" - ta však má své pevně stanovené hranice.
Rovněž nelze akceptovat argument „ať si to každý nakreslí jak chce", poněvadž heraldické figury musí být jednoznačné a nemohou vyjadřovat subjektivní pocity „heraldických výtvarníků".
BOSOVANÝ
Osazení hran zdiva / nároží staveb hrubě tesanými kvádry sloužícími k jeho zpevnění. Např. věž, v tomto případě hranatá, může být nakreslena jako hladká nebo kvádrovaná a v obou případech mohou být její hrany BOSOVANÉ, což je nutné v popisu uvést. Bosované kameny mají sice zpravidla čtvercový nebo obdélníkový tvar avšak nepravidelný; tvarová nepravidelnost nemůže být předmětem heraldického popisu, poněvadž ji nelze vyjádřit pomocí měrných jednotek.
» Viz termín: BOSÁŽ.
BRÁNÍCÍ SE
Tímto termínem popíšeme polohu lidské nebo zvířecí figury ve zřetelně obranném postavení. Výrazná je tato poloha zejména u čtyřnohých zvířat, která jsou zobrazována zpravidla VZPŘÍMENÁ a STOJÍCÍ.
» Viz: Terminologické soubory, soubor LEV.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
= C =
CIHLOVANÝ
CIHLOVÁ VAZBA.
Zobrazení zdiva, tj. HRADBY (má vždy CIMBUŘÍ, resp. STÍNKY) nebo ZDI (je vždy bez CIMBUŘÍ, resp. STÍNEK) může být dvojí: plocha HRADBY / ZDI je hladká čili omítnutá nebo je naznačeno KVÁDROVÁNÍ, tj. pravidelné řady čtvercových nebo obdélníkových kamenů, které se konvenčně nazývají KVÁDRY. Heraldický výtvarník by měl vědět, že KVÁDROVANÁ HRADBA nebo ZEĎ musí mít, i při zachování výtvarné stylisace, tzv. CIHLOVOU VAZBU, která spočívá v tom, že vertikální spáry nemohou být souvislé, poněvadž v reálném provedení by se taková HRADBA / ZEĎ zřítila. I heraldická výtvarná stylisace má své meze a nelze proto „výtvarně stylizovat" něco, co v reálném provedení je nesmyslné. V Heraldické Terminologické Konvenci proto ponecháváme termíny CIHLOVÁ VAZBA, CIHLOVANÝ / CIHLOVÝ pouze proto, abychom heraldickým výtvarníkům připomněli jejich původní význam. V heraldických popisech i nadále doporučujeme používat termínu KVÁDROVANÝ, jimž vyjadřujeme skutečnost, že HRADBA / ZEĎ je postavena buď z kamenných KVÁDRŮ nebo z pálených CIHEL. Rozdíl v použitém materiálu není pro heraldickou kresbu podstatný.
V souvislosti s předchozím výkladem musíme upozornit na sémantický význam termínů CIHLOVANÝ / CIHLOVÝ a KVÁDROVANÝ / KVÁDROVÝ. Termíny CIHLOVANÝ nebo KVÁDROVANÝ znamenají, že takto provedená kresba verbálně naznačuje strukturu HRADBY / ZDI, zatímco termíny CIHLOVÝ / KVÁDROVÝ určují, z jakých stavebních materiálů je HRADBA / ZEĎ skutečně provedena. Pro heraldickou kresbu nejsou tyto verbální výrazy podstatné vzhledem k její stylisaci. Doporučujeme proto, aby v heraldických popisech byl konvenčně uplatněn pouze termín KVÁDROVANÝ, bez ohledu na to, zda „kvádrování" je čtvercové nebo obdélníkové za předpokladu, že bude zachován princip CIHLOVÉ VAZBY.
CIHLOVÝ
CIHLOVÁ VAZBA.
» Viz podrobný text u termínu CIHOVANÝ.
CIMBUŘOVÝ
Dělící nebo poltící ŘEZ má libovolný počet STÍNEK a mezi nimi proluk. Mají-li STÍNKY tvar čtvercový, což bývá obvyklé, měly by obdobný tvar mít i proluky. V heraldickém popisu neudáváme počet a tvar STÍNEK, tím méně proluk mezi nimi, pokud to není významově nutné, rovněž neudáváme jejich velikost v měrných jednotkách, ani jejich tvar - čtvercový / obdélníkový. Tvarovou výjimku hlásíme pouze u stínek kónických, které se zužují k linii řezu.
Poněvadž terminologicky popisujeme tento řez jako cimbuřový, přičemž za tolerovaný termín lze považovat STÍNKOVÝ, musí řez vždy začínat a končit úplnou stínkou; záleží na heraldickém výtvarníkovi, jak si dokáže uspořádání stínek rozvrhnout.
Za základní polohu považujeme takový cimbuřový řez, jehož první úplná stínka směřuje k hornímu okraji štítu / pole, v případě DĚLENÍ, nebo k pravému okraji štítu / pole, v případě POLCENÍ. Směřuje-li první úplná stínka k dolnímu nebo levému okraji štítu / pole, popíšeme řez buď jako DOLŮ OBRÁCENÝ, což platí i v případech kosmého / šikmého řezu, nebo OBRÁCENÝ DOLEVA.
Dělící nebo poltící cimbuřový řez však může být OBOUSTRANNÝ, u něhož jsou stínky zobrazeny symetricky proti sobě, nebo může být OBOUSTRANNÝ STŘÍDAVÝ, u něhož jsou stínky proti sobě posunuty. Obě možné varianty je nutno v heraldickém popisu hlásit doporučenými termíny.
Orientaci, resp. popis heroldských figur, HLAVA / PATA / BOKY, případně i KOUTY štítu / pole, je nutné posuzovat podle směru první úplné stínky.
» Terminologická a výtvarná poznámka.
Obdobnými zásadami se kromě BERLIČKOVÉHO a CIMBUŘOVÉHO ŘEZU řídí i další řezy. Výjimkou, která potvrzuje pravidlo, je ŘEZ OBLOUČKOVÝ a jeho kresebným protikladem je ŘEZ TRNITÝ; nelze proto v heraldickém popisu hlásit „obrácený obloučkový řez" ani „obrácený trnitý řez".
V dalších termínech tohoto charakteru proto již nebudou možné kresebné varianty podrobně zmiňovány
» Viz: Terminologické soubory, soubory ŘEZY, ŘEZY - Apendix.
CIZELOVANÝ
Ornamentální výzdoba odlitých kovových předmětů pomocí nástrojů, rydla, dláta, pilníku. Použitá ornamentální výzdoba není zpravidla předmětem heraldického popisu, takže v těchto případech lze přiměřeně uplatnit výtvarnou licenci. Obdobná situace se vyskytuje u DAMASKOVANÉHO štítu / pole.
CVÁLAJÍCÍ
Pohyb KONĚ ve skocích tak, že na zemi jsou vždy obě přední nebo obě zadní nohy. Tohoto termínu používáme pouze pro vyjádření pohybu KONĚ. V heraldickém popisu lze použít další dva konvenční termíny ovšem s podmínkou, že pohyb koně tak bude skutečně zobrazen.
» Viz t. termíny: KLUSAJÍCÍ, BĚŽÍCÍ, MIMOCHOD.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
ČELNĚ
Stranově orientovatelné figury, zejména lidské a zvířecí, jsou vždy zobrazeny tak, že jejich základní poloha směřuje doprava, tzn. přední stranou k pravému okraji štítu / pole.
Figura zobrazená ČELNĚ může mít tyto varianty:
ČELNĚ STOJÍCÍ, ČELNĚ SEDÍCÍ, ČELNĚ HLEDÍCÍ. V případě posledně jmenovaného termínu zobrazená figura STOJÍ, KRÁČÍ, BĚŽÍ, SEDÍ doprava, ale hlava směřuje ČELNĚ.
V případech, v nichž nelze jednoznačně definovat základní polohu heraldické figury, doporučujeme, aby stranově orientovatelné polohy byly výslovně hlášeny.
» Dosud užívané názvy / termíny (nedoporučené): en face, dopředu
ČTVERCOVÝ
Označení plochy ve štítě / poli mající podobu čtverce nebo označení uspořádání figur. Obdobně lze označit plochu nebo uspořádání figur pomocí termínů OBDÉLNÍKOVÝ, TROJÚHELNÍKOVÝ, KRUHOVÝ, LICHOBĚŽNÍKOVÝ, OVÁLNÝ.
Tento termín nelze použít pro popis polí, která vzniknou několikanásobným dělením a polcením plochy štítu; v takových případech používáme výhradně termínu POLE.
ČTVRCENÝ
Doporučujeme používat jednoslovného termínu ČTVRCENÝ a při popisu zachovat obvyklé pořadí polí: 1.pravé horní, 2.levé horní, 3.pravé dolní, 4.levé dolní.
Vzhledem k tomu, že se vyskytují i odlišná uspořádání, resp. popisy polí (tato odlišnost může mít historické kořeny a význam), je nutné veškeré odchylky uvést v popisu. Při takto odlišném popisu musíme jednotlivá pole jmenovitě určit.
Ve čtvrceném štítě se často vyskytuje ŠTÍTEK, obvykle umístěný do středu - proto STŘEDNÍ ŠTÍTEK. Ten má při popisu ERBU / ZNAKU přednost. Pokud je střední štítek umístěn pod horním okrajem štítu, nazýváme jej ŠTÍTKEM ČESTNÝM, pokud je umístěn nad dolním okrajem štítu, nazýváme jej ŠTÍTKEM PUPEČNÍM. Ve štítě mohou být umístěny štítky všechny, popisujeme je shora.
» Dosud užívané názvy / termíny (nedoporučené):
rozčtvrcený, rozdělený na čtyři části / díly / pole, přímo čtvrcený,
dělený a polcený / polcený a dělený,
dělený napokos křížem, čtvrcený na pokos, křižmo čtvrcený,
kosmo a šikmo dělený / čtvrcený
» Viz dále samostatný termín: ČTVRCENÝ KOSMO
» Literatura:
Buben: Encyklopedie heraldiky. Libri, Praha 1997, s. 94-95.
ČTVRCENÝ KOSMO
Aktivní termín:
Doporučujeme používat termínu KOSMO ČTVRCENÝ, neboť kosmá poloha má při popisu přednost. Pořadí polí: 1.horní, 2.pravé, 3.levé, 4.dolní.
Odlišné uspořádání je nutno v popisu uvést a jednotlivá pole jmenovitě určit.
» Literatura:
Buben: Encyklopedie heraldiky. Libri, Praha 1997, s. 95, heslo ČTVRCENÍ POKOSEM.
» Dosud užívané názvy / termíny (nedoporučené):
dělený na pokos křížem, čtvrcený na pokos, křižmo čtvrcený, kosmo a šikmo dělený.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
DAMASKOVANÝ
Plocha ŠTÍTU, POLE nebo FIGURY je pokryta rostlinnými, figurálními nebo geometrickými ornamenty. Tvary damaskování nejsou zpravidla předmětem heraldického popisu.
Viz t. termíny: DAMASKOVÁNÍ, AKANT, ARABESKA.
» Literatura:
Buben: Encyklopedie heraldiky. Libri, Praha 1997, s. 96.
DĚLENÍ / DĚLENÝ / DĚLENĚ
DĚLENÍ je HEROLTSKÁ FIGURA, která vodorovným ŘEZEM dělí na dvě části ŠTÍT, POLE ŠTÍTU, heraldické znamení ve štítě, v poli štítu nebo v KLENOTU.
Základním tvarem je vodorovný přímý ŘEZ, který se v heraldickém popisu ERBU / ZNAKU neuvádí. Všechny ostatní modifikace DĚLENÍ je nutno pojmenovat a náležitě popsat podle doporučených termínů HTK. Dělením vzniklé části mají mít dvě rozdílné TINKTURY. Existují však doložitelné případy, kdy štít je dělen dvěma stejnými tinkturami. Takové případy jsou však historicky podmíněny a nelze je považovat za nesprávné. Při DĚLENÍ se mohou dotýkat dvě BARVY nebo dva KOVY.
» Dosud užívané názvy / termíny (nedoporučené):
rozdělený, poloviční / polovičný,
napříč rozdělený / dělený / poloviční / polovičný
dělený pokosem / pošikem, napokos / napošik
» Viz t. termín: ROZDĚLENÝ.
» Viz: Terminologické soubory, soubor DĚLENÍ.
» Literatura:
Buben: Encyklopedie heraldiky. Libri, Praha 1997, s. 100.
Buben: Encyklopedie heraldiky. Libri, Praha 1997, s. 219, heslo Kosmé dělení.
Buben: Encyklopedie heraldiky. Libri, Praha 1997, s. 406, heslo Šikmé dělení.
DĚLENÝ / POLCENÝ
SLOŽENÁ DĚLENÍ A POLCENÍ ŠTÍTU
Složená dělení a polcení štítu mají mnoho variant / modifikací, které lze popsat pomocí termínů uvedených v předchozích heslech Terminologického Slovníku (TS). Při popisu takto komponovaných ŘEZŮ dáváme přednost tomu řezu, který je úplný, při rovnosti dáváme přednost DĚLENÍ před POLCENÍM. Důležité je rovněž pořadí popisu vzniklých polí. Zásadně popisujeme pole zprava doleva a shora dolů. Pokud by se pořadí popisu polí odlišovalo nebo pokud by byla možnost různého výkladu, stanovíme pořadí u každého doporučeného termínu. V heraldickém popisu erbu / znaku je nutno veškeré odchylky uvést.
» Viz: Terminologické soubory, soubor DĚLENÍ.
DĚLÍCÍ
Termín pro označení vodorovného, kosmého nebo šikmého vedení ŘEZU, ten může mít různé tvary: VLNITÝ, OBLAKOVÝ, CIMBUŘOVÝ aj.
Opačným termínem je POLTÍCÍ.
DLÁŽDĚNÝ
Plocha ŠTÍTU / POLE je souměrně pokryta jednobarevnými čtverci, obdélníky nebo mnohoúhelníky se souvislými vodorovnými a kolmými spárami. Vydlážděná plocha tak nevytváří CIHLOVOU VAZBU. Spáry mohou mít odlišnou tinkturu od dlaždic. Pokud mají dlaždice střídavé tinktury, použijeme pro popis termínu ŠACHOVANÝ.
» Terminologická poznámka:
Aktivní termín ŠACHOVANÝ není totéž, co obecná heraldická figura ŠACHOVNICE, která má 64 čtvercové pole dvou tinktur.
DO
Obecné použití tohoto termínu naznačuje buď směr pohybu nebo vytvoření nějakého seskupení figur / předmětů do určitého tvaru či pozice. Např.: Tři hřeby do trojhranu; Čtyři úhelníky do kříže; aj.
Obecné použití tohoto termínu naznačuje buď směr pohybu nebo vytvoření nějakého seskupení figur / předmětů do určitého tvaru či pozice. Např.: Tři hřeby do trojhranu; Čtyři úhelníky do kříže; aj.
DO KRAJŮ
Tohoto termínu použijeme v případě, že figura, která je obvykle zobrazována jako volná, se dotýká všech krajů štítu / pole. Dotýká-li se pouze některého z krajů štítu / pole, použijeme termín DOTÝKAJÍCÍ SE a jmenovitě uvedeme, kterého kraje štítu / pole se dotýká.
Z logiky tvarů některých figur ovšem vyplývá, že se nemohou dotýkat všech krajů štítu / pole současně, přesto je popíšeme doporučeným termínem. Jedná se např. o mosty, lávky, zdi, hradby a jiné figury, které se zpravidla dotýkají bočních okrajů štítu / pole.
Upozorňujeme, že heroltské figury se vždy dotýkají krajů štítu / pole, aniž bychom to v popisu výslovně uváděli.
DO KŘÍŽE
Skupina zpravidla stejných nebo tvarově příbuzných figur je uspořádána tak, že tvoří dojem kříže, zpravidla heroldského nebo latinského. Tvar těchto křížů není předmětem heraldického popisu, popsat však naopak musíme uspořádání do kříže tvaru ondřejského.
DO OBLOUKU
Skupina zpravidla stejných nebo tvarově příbuzných figur je uspořádána tak, že tvoří dojem oblouku. V heraldickém popisu je nutno uvést, zda se jedná do oblouku nahoru, dolů, výjimečně do oblouku vpravo nebo vlevo. Při uspořádání DO OBLOUKU NAHORU se jedná o PŘEVÝŠENÍ jiné figury, v ostatních případech o PROVÁZENÍ jiné figury, zpravidla hlavní.
DOLE / DOLŮ
Použití tohoto termínu určuje, že jedna nebo více figur z celkového počtu figur ve štítě / poli je v dolní části štítu nebo v dolním poli. Dále tento termín určuje umístění jednotlivých částí heraldické figury.
» Viz t. termín: NAHOŘE / NAHORU.
DOLEVA
Stranově orientovatelná figura je OTOČENA / OBRÁCENA DOLEVA. Tato změna základní orientace by, podle našeho názoru, neměla být náhodná ale měla by být podepřena věcným argumentem. OTOČENÍ / OBRÁCENÍ figur DOLEVA je legitimní v případě, kdy významově či hodnostně nižší figura je kurtoazně (= zdvořilostně) obrácena k figuře významnější buď celá nebo na ni alespoň hledí.
» Poznámka:
Často se stává, že autor návrhu překreslí, čili „heraldizuje" pečeť a pokud překreslí typář a nikoli otisk, úporně tvrdí, že obec má na pečeti figuru obrácenou doleva. To považujeme za velmi politováníhodný přístup k tvorbě znaků a domníváme se, že takové návrhy by měly být odmítnuty.
» Viz t. termíny: LEVÝ, NALEVO, VLEVO.
» Literatura:
Buben: Encyklopedie heraldiky. Libri, Praha 1997, s. 239, heslo Levá strana.
DOLNÍ
Tento termín, který je významovým ekvivalentem termínu DOLE, určuje pozici figury nebo její části. Můžeme jej rovněž použít při popisu DĚLENÉHO ŠTÍTU / POLE, opakem jsou termíny HORNÍ / NAHOŘE.
DOPRAVA
Tento termín určuje polohu stranově orientovatelné figury. V heraldických popisech se obvykle neuvádí, poněvadž všechny stranově orientovatelné figury konvenčně směřují k pravému okraji štítu / pole.
DORŮSTAJÍCÍ
Tohoto termínu použijeme především při popisu polohy PŮLMĚSÍCE, který je zobrazen v podobě písmene D.
» Terminologická poznámka:
Při popisu poloh půlměsíce zásadně nedoporučujeme používat termínů CÍP, HROT, ROH, přestože tyto termíny jsou v jiných souvislostech doporučeny jako konvenční. Pro polohy půlměsíce doporučujeme konvenčně používat termínů KLESAJÍCÍ, STOUPAJÍCÍ, DORŮSTAJÍCÍ, UBÝVAJÍCÍ; v polohách KOSMÝ / ŠIKMÝ doporučujeme použít doplňujících termínů KLESAJÍCÍ / STOUPAJÍCÍ.
» Viz termín: PŮLMĚSÍC.
DOTÝKAJÍCÍ SE
Tento termín popisuje polohu dvou nebo více figur, které se navzájem dotýkají.
Doporučujeme, aby v heraldickém popisu byl termín doplněn o nezbytné podrobnosti tak, aby figury byly zobrazeny v náležité poloze, která by vylučovala záměnu.
DOVNITŘ
Tohoto termínu použijeme při popisu polohy figury, která směřuje DOVNITŘ nějaké plochy nebo figury, která může být různým způsobem ohraničena / uzavřena.
» Viz též termín: UVNITŘ.
DRŽÍCÍ
Tohoto termínu použijeme při popisu figury, lidské nebo zvířecí, která drží nějaký předmět.
Při popisu drženého předmětu použijeme doporučených konvenčních termínů.
Např. VZPŘÍMENÝ STOJÍCÍ / KRÁČEJÍCÍ MEDVĚD DRŽÍCÍ V TLAPÁCH SEKERU.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
ESOVITÝ
Tohoto termínu použijeme tehdy, popisujeme-li figuru, jež je ovšem pro takovou podobu uzpůsobená svým tvarem, která je zobrazena v jakékoliv podobě písmene S. Takové jednoduché esovité zatočení doporučujeme považovat za základní polohu, neboť esovité zatočení může být vícenásobné, což je nutné v heraldickém popisu uvést.
V této souvislosti musíme upozornit na případy, kdy obecná figura, např. HAD může být esovitě i vícenásobně esovitě zatočen, ovšem tuto polohu je nutno jednoznačně odlišit od polohy HADA STOČENÉHO do klubka, maje přitom vztyčenou HLAVU.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
FASETOVÝ
Tohoto termínu použijeme tehdy, popisujeme-li heraldickou figuru, jejíž vymezené plochy jsou zkoseny pod určitým úhlem,
» Viz t. termín: FASETA.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
HLEDÍCÍ ČELNĚ / HLEDÍ ČELNĚ
Tohoto termínu použijeme v heraldickém popisu tehdy, kdy lidská nebo zvířecí figura je tělem obrácena doprava, případně doleva, což je nutné v popisu uvést, avšak hlava / obličej HLEDÍ ČELNĚ. Rovněž tohoto termínu požijeme v případech, kdy je zobrazena pouze hlava a obličejem HLEDÍ ČELNĚ; obvykle se takto zobrazují hlavy zvířat, např. ZUBRA, LVA, MEDVĚDA aj.
» Viz t. termíny: ČELNĚ, OHLÍŽEJÍCÍ SE.
Dosud užívané názvy / termíny (nedoporučené): hledí / hledící přímo, hledí / hledící dopředu.
HLEDÍCÍ K ... / HLEDÍ K ...
Aktivní termín.
Tohoto termínu použijeme v heraldickém popisu tehdy, kdy lidská nebo zvířecí figura výrazně HLEDÍ K ... jiné figuře umístěné společně ve ŠTÍTĚ nebo v POLI ŠTÍTU. Při popisu musíme rozlišit, zda figura HLEDÍCÍ K ... je obrácena doprava, což považujeme za základní polohu, kterou není nutné výslovně uvádět, nebo zda je obrácena doleva, což musíme v popisu uvést.
» Viz t. termíny: HLEDÍCÍ ČELNĚ, HLEDÍCÍ KU STŘEDU.
HLEDÍCÍ KU STŘEDU / HLEDÍ KU STŘEDU
Tohoto termínu použijeme v heraldickém popisu tehdy, jestliže dvě lidské nebo zvířecí figury jsou ve štítě nebo jednotlivých polích zobrazeny tak, že jejich hlavy / obličeje HLEDÍ KU STŘEDU ŠTÍTU / POLE. Tuto polohu nelze zaměňovat s případy, kdy figury jsou k sobě těly PŘIVRÁCENY, avšak jejich hlavy / obličeje nemusí na sebe vzájemně hledět - mohou být hlavami ODVRÁCENY nebo hlavami ČELNĚ HLEDÍCÍMI.
V heraldickém popisu musí být tyto polohy uvedeny.
» Poznámka:
Doporučujeme tento, v současné době pravděpodobně archaicky pociťovaný, tvar „KU", poněvadž se domníváme, že právě v tomto případě je vokalisace předložky „k" opodstatněná. Použití prosté předložky „K" nebo varianty „KE" není samozřejmě vyloučeno, neboť je ve shodě s českou pravopisnou normou.
HORNÍ
Tohoto termínu použijeme např. při popisu polí DĚLENÉHO ŠTÍTU, DĚLENÉHO POLE, nebo při popisu umístění jednotlivých figur v ploše ŠTÍTU / POLE. Plnohodnotným ekvivalentem tohoto termínu jsou termíny NAHOŘE případně V HORNÍM POLI. Použití některého z uvedených termínů závisí samozřejmě na větné konstrukci heraldického popisu. V této souvislosti doporučujeme, aby v rámci jednoho heraldického popisu bylo použito pouze jednoho z uvedených termínů.
HOŘÍCÍ
Tohoto termínu použijeme tehdy, jestliže popisujeme figuru, z níž šlehají plameny, např. HOŘÍCÍ MEČ, HOŘÍCÍ SRDCE, HOŘÍCÍ OSTREV apod.
» Terminologická poznámka:
Níže odkazované termíny, zejména termín PLANOUCÍ, jsou plnohodnotně zastupitelné. Poněvadž se uplatňují v současných heraldických popisech, nelze autoritativně rozhodnout, který je konvenční čili doporučený a který naopak nedoporučený. Podle našeho názoru je jejich použití dáno sémantickou konstrukcí heraldického popisu.
» Viz t. termíny: PLAMENITÝ, PLAMENNÝ, PLANOUCÍ.
HRANATÝ
Tohoto termínu použijeme při popisu staveb nebo předmětů, pokud hranatý tvar není jejich základní podobou.
HROTITÝ
Termínu použijeme při popisu zpravidla neživotných heraldických figur tohoto tvaru. Předmětem heraldického popisu není určení tvaru hrotu pomocí měrných jednotek. V odůvodněných případech můžeme tvary hrotů vyjádřit pomocí slov „vysoký, vyšší, nízký, nižší, úzký, široký" apod.
» Gramatická poznámka:
Přestože jsou v českých pravopisných slovnících uváděny termíny „špička, špice, špičatět, špičatý, špičkový, špičník, zašpičatělý, zašpičatit" (Pravidla českého pravopisu. Školní vydání. Ústav pro jazyk český AV ČR. Pansofia, Praha 1993, s. 302, 361; obdobně i starší či novější pravopisné normy) jako spisovné, mají všechny společný původ v německém substantivu „die Spitze". Aniž bychom zpochybňovali české pravopisné normy, doporučujeme v tomto případě používání substantivního termínu HROT a adjektivních termínů HROTITÝ / ZAHROCENÝ, poněvadž považujeme synonymní výrazy pro heraldický popis za nadbytečné.
» Viz t. termín: HROT (obecná figura), ZAHROCENÝ.
» Viz: Terminologické soubory, soubor HROT.
» Dosud užívané názvy / termíny (nedoporučené): špičatý, zašpičatělý, přišpičatělý, špicový.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
KASETOVÝ
Členění vnitřních stěnových a stropních ploch KASETAMI různého tvaru a výtvarného obsahu. KASETA je integrální součástí interiéru. Doporučujeme přiměřený popis.
» Viz termín: KASETA / KAZETA.
» Literatura:
Malá československá encyklopedie. Academia, Praha 1986, díl III., s. 355, heslo Kazeta 2., obr, Kazetový strop, obr.
KLESAJÍCÍ
Tohoto termínu použijeme tehdy, chceme-li v heraldickém popisu definovat pohyb nebo směřování figury k dolnímu okraji štítu / pole. Např. KLESAJÍCÍ PŮLMĚSÍC směřuje svými hroty k dolnímu okraji štítu / pole.
KLÍNOVÝ
Tohoto termínu použijeme tehdy, chceme-li vyjádřit vzhled nebo vlastnost popisovaného heraldického znamení / figur. Pokud jsou heraldické figury zobrazeny v této poloze, doporučujeme v heraldickém popisu použít jejich prostorové uspořádání pomocí číselného výčtu; např. devět shodných figur je zobrazeno v poloze 4-3-2-1, která navozuje představu klínu. Obdobná poloha 1-2-3-4 navozuje představu hrotu.
KLUSAJÍCÍ
Tohoto termínu doporučujeme používat především pro vyjádření pohybu KONĚ. Pohyb spočívá v plynulém a pravidelném střídání nohou, na rozdíl od cvalu.
» Terminologická poznámka:
Při popisu pohybu jiných čtvernohých ale i dvounohých zvířecích figur jakož i lidských postav používáme zásadně termínu BĚŽÍCÍ; nedoporučujeme termín „utíkající".
» Viz t. termíny: BĚŽÍCÍ, CVÁLAJÍCÍ, MIMOCHODNÍK - MIMOCHOD.
KOKRHAJÍCÍ
Tímto termínem popíšeme KOHOUTA, který má otevřený zobák a mírně pozdviženou hlavu. Obvykle bývá STOJÍCÍ, může však být zobrazen též jako VYKRAČUJÍCÍ nebo KRÁČEJÍCÍ.
KÓNICKÝ
Tvar tělesa v podobě HROTU, KUŽELE nebo KLÍNU. Kónicky mohou být uspořádány heraldické figury. V heraldickém popisu nutno uvést. Jinou možností popisu uspořádání heraldických figur, které svou konstrukcí takové uspořádání umožňují, je použití číslovek v pořadí, v němž jsou figury seřazeny. Popis je veden zpravidla od horního okraje štítu / pole k dolnímu, aniž by tato poloha musela být výslovně hlášena, naopak bylo-li by kónické uspořádání stranové, je nutné je v popisu hlásit pomocí konvenčních termínů ZPRAVA, ZLEVA; kónická poloha však může být též KOSMÁ / ŠIKMÁ, ty je rovněž nutno hlásit.
» Viz t. termíny: HROTITÝ, KLÍNOVÝ.
KOSMÝ / KOSMO
Tohoto termínu použijeme v případě, je-li heraldická figura / znamení zobrazena v poloze směřující od pravého horního ROHU šítu / pole k jeho dolnímu levému OKRAJI, přibližně pod úhlem 45 stupňů. Opakem kosmé polohy je poloha ŠIKMÁ.
» Dosud užívané názvy / termíny (nedoporučené): pokosem, na pokos.
KRÁČEJÍCÍ
Tohoto termínu použijeme tehdy, má-li být vyjádřen plynulý a pravidelný způsob chůze lidských i zvířecích figur, u posledně jmenovaných bez ohledu na to, jsou-li dvou- nebo čtvernožci. Obecně platí, že u člověka a dvounohého zvířete musí obě nohy vyjadřovat plynulý a pravidelný pohyb, u zvířat čtvernohých jsou vždy dvě protilehlé nohy v pohybu, zatímco druhé dvě protilehlé nohy jsou v relativním klidu. U lidských figur je dále důležitý pravidelný a přiměřený pohyb horních končetin, jejichž pohyby napodobují pohyby končetin čtvernožců.
Zatímco termín KRÁČEJÍCÍ vyjadřuje způsob chůze, jak je naznačeno výše, obdobný aktivní termín VYKRAČUJÍCÍ naznačuje pouze či teprve přípravu k chůzi, jak u dvou- i čtvernožců.
» Poznámka:
Pro heraldické výtvarníky, zejména začínající, kteří, nemajíce ještě dostatek vlastních výtvarných zkušeností a přesto se snaží uplatnit v této nikoli snadné „branži", si dovolujeme věnovat nezištně následující poučení:
Při zobrazení čtyřnohého KRAČEJÍCÍHO zvířete musí dbát výtvarník toho, aby nenakreslil tzv. MIMOCHOD - čili mimochodní pohyb, mimochodní chůzi.
Nejedná se o heraldickou figuru ale o způsob chůze některých čtyřnohých zvířat, která se vyskytují v heraldice. Spočívá v tom, že zvíře vykračuje současně oběma levýma nebo pravýma nohama. Takový způsob chůze je obvyklý u slonů. žiraf a velbloudů. U koní je považován za atypický, avšak vyskytuje se u některých plemen koní arabských, u koní cvičených pro klusácké závody a u koní přepracovaných (unavených).
Při kresbě kráčejících čtyřnohých heraldických zvířat je proto nutné, aby chůze nebyla „mimochodem" a to i u koně, poněvadž se kreslí koně evropští nikoli arabští, pokud není v popisu výslovně uvedeno.
Přestože heraldická kresba figur připouští značnou libovůli, existují zde určité reálné hranice, které i průměrně poučený heraldik respektuje, zatímco nedovzdělaný diletant to vydává za tzv. „vlastní výtvarnou licenci" - ta však má své pevně stanovené hranice.
Rovněž nelze akceptovat argument „ať si to každý nakreslí jak chce", jak se pošetile domnívají někteří heraldici, poněvadž heraldické figury musí být jednoznačné a nemohou vyjadřovat subjektivní pocity „heraldických výtvarníků".
» Viz t. termín: VYKRAČUJÍCÍ.
» Literatura:
Buben: Encyklopedie heraldiky. Libri, Praha 1997, s. 221.
KRAJNÍ
Tohoto termínu použijeme pro popis heraldické figury, která je umístěna u PRAVÉHO / LEVÉHO OKRAJE ŠTÍTU / POLE.
» Viz t. termín: PROSTŘEDNÍ.
KRUHOVÝ
Tohoto termínu použijeme tehdy, má-li popisovaná figura kruhový tvar. Je-li však několik figur uspořádáno tak, že vytvářejí kruhový půdorys / obrazec, použijeme termínu DO KRUHU. Obdobně mohou být figury uspořádány DO OBLOUKU, DO KŘÍŽE, DO ČTVERCE.
KUŽELKOVÝ
Těleso ve tvaru KUŽELKY; v odůvodněných případech doporučujeme podrobnější heraldický popis pomocí konvenčních termínů.
KVÁDROVANÝ
Tohoto termínu použijeme při popisu struktury zdiva.
Ze sémantického hlediska tento termín naznačuje, jak je zdivo strukturováno, nikoli z jakého materiálu je vyrobeno. V heraldických popisech proto dáváme přednost termínu KVÁDROVANÝ před termínem KVÁDROVÝ.
» Viz termín: KVÁDR.
» Podrobně viz termín: CIHLOVÁ VAZBA.
KVÁDROVÝ
Tento termín znamená, že zdivo je vyrobeno z KVÁDRŮ. Pro heraldickou kresbu není tato informace důležitá, proto v heraldických popisech dáváme přednost termínu KVÁDROVANÝ.
» Viz termíny: KVÁDR, KVÁDROVANÝ.
» Podrobně viz termín CIHLOVÁ VAZBA.
KVETOUCÍ
Tohoto termínu použijeme tehdy, jestliže z heraldické figury VYRŮSTÁ / VYRŮSTAJÍ KVĚT NA STONKU / KVĚTY NA STONCÍCH. Jejich podoba a poloha jsou předmětem heraldického popisu.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
LEKLÝ
Tohoto termínu použijeme při popisu RYBY, která je obrácena břichem k hornímu okraji štítu / poli.
LEMOVANÝ
Vznikne řezem uvnitř heroldské figury / pole vedeným paralelně s jeho horním a dolním okrajem (např. břevno, krokev) nebo pravým a levým okrajem (např. kůl). Řez může být veden také jen při jednom z okrajů figury - např. hrot, klín apod. Je-li břevno, kůl, či jiná srovnatelná figura lemována jen při jednom z krajů, pak popíšeme při kterém - např. břevno nahoře lemované. Termín lemovaný není totožný s termínem lem - např. je-li lemované břevno, tak řez lemu je pouze při horním a dolním okraji a nikoliv při pravém a levém okraji figury. Je-li lemován pouze pravý a levý okraj břevna, pak se to musí v popisu uvést. Pokud je lemován celý obvod této figury, pak je to břevno s lemem. Lemovaný hrot bude lemován pouze nahoře, bude-li současně lemován i dole, pak to je hrot s lemem. Obecné figury řazené vedle sebe na místě lemu nelze pojmenovat lemem, ale použijeme termínu lemovaný - například „osmi hvězdami lemovaný štít".
Lemovány mohou být i obecné figury - například oděv a jeho součásti. V některých případech popisů oděvů je vhodné použít synonymního termínu BORDURA.
» Viz t. termíny: LEM.
LETÍCÍ
Tohoto termínu použijeme pro popis pohybu ptáka přibližně v horizontální poloze; letí-li doleva, je nutné to v heraldickém popisu hlásit.
» Viz t. termíny: SLÉTAJÍCÍ, VZLÉTAJÍCÍ.
LEVÝ
Tohoto termínu použijeme tehdy, je-li nutné popsat, polohu nebo směřování heraldické figury. Obdobně, v závislosti na verbální konstrukci heraldického popisu, lze použít tolerovaných termínů VLEVO, DOLEVA, NALEVO, K LEVÉMU OKRAJI ŠTÍTU / POLE, U LEVÉHO OKRAJE ŠTÍTU / POLE.
» Poznámka:
Pro poučeného heraldika zajisté nemusíme připomínat stranovou orientaci heraldických popisů.
» Literatura:
Buben: Encyklopedie heraldiky. Libri, Praha 1997, s. 239, heslo Levá strana.
LEZOUCÍ
Tohoto termínu použijeme pro popis pohybu figur ze zoologické skupiny hmyzu a ještěrů; pro popis pohybu plazů je nutné použít termínu PLAZÍCÍ SE.
» Viz t. termín: PLAZÍCÍ SE.
LEŽATÝ
Tohoto termínu použijeme pro popis horizontální polohy neživotné heraldické figury. Sémanticky je nutné rozlišovat termíny LEŽATÝ - LEŽÍCÍ - POLOŽENÝ.
» Viz t. termíny: LEŽÍCÍ, POLOŽENÝ.
LEŽÍCÍ
Tohoto termínu použijeme pro popis horizontální polohy životné heraldické figury. Sémanticky je nutné rozlišovat termíny LEŽATÝ - LEŽÍCÍ - POLOŽENÝ.
» Viz t. termíny: LEŽATÝ, POLOŽENÝ.
LOMENÝ
Tohoto termínu použijeme tehdy, jsou-li ŘEZY dělící, dělící kosmý, dělící šikmý, poltící nejméně jedenkráte lomeny. Za základní polohu lomeného dělícího řezu považujeme takovou, kdy řez směřuje od pravého okraje štítu / pole k hornímu okraji a vrací se zpět k okraji levému; štít / pole je DĚLENÝ LOMENÝM ŘEZEM NAHORU. Obdobné pravidlo platí v případech kosmého nebo šikmého dělícího řezu - lomený řez v těchto případech směřuje do levého / pravého rohu štítu / pole. Jsou-li dělící řezy vedeny opačným směrem, je štít / pole DĚLENÝ LOMENÝM ŘEZEM DOLŮ.
Za základní polohu lomeného poltícího řezu považujeme takovou, kdy řez směřuje od horního okraje štítu / pole k jeho pravému okraji a vrací se zpět k okraji dolnímu; štít / pole je POLCENÝ LOMENÝM ŘEZEM VPRAVO. Jsou-li poltící řezy vedeny opačným směrem, je štít / pole POLCENÝ LOMENÝM ŘEZEM VLEVO.
Dělící / poltící lomené řezy mohou být různě tvarově modifikovány, pokud je modifikace výtvarně přijatelná; rovněž mohou být zrcadlově převrácené. Všechny modifikace je nutné přiměřeně popsat doporučenými termíny.
Lomení může být několikanásobné, doporučujeme hlásit do počtu sedmi, poté považujeme lomené dělení / polcení za ŘEZ PILOVITÝ.
» Viz: Terminologické soubory, soubory ŘEZY, ŘEZY - Apendix, HROT, KLÍN.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
MEZI
Tohoto termínu použijeme při popisu dvou nebo více heraldických figur, MEZI nimiž je umístěna heraldická figura, např. HVĚZDA MEZI PŘIVRÁCENÝMI / ODVRÁCENÝMI LVY.
MŘÍŽOVANÝ
Tohoto termínu použijeme při popisu štítu / pole, které je, zpravidla symetricky, pokryto horizontální a vertikální soustavou pravoúhle překřížených prutů. Asymetrické mřížování doporučujeme popsat tak, aby jej bylo možno nakreslit podle popisu. Není-li soustava prutů zobrazena v horizontální / vertikální podobě, doporučujeme takové MŘÍŽOVÁNÍ popsat jako KOSMÉ, poněvadž konvenčně dáváme přednost směru kosmému před šikmým; obdobně tak popisujeme KOSMÉ ČTVRCENÍ štítu / pole.
» Terminologická poznámka:
V této souvislosti musíme výslovně odmítnout termín „mřežování", který úporně prosazují někteří „heraldici", neboť tento tvar nemá oporu v neexistujícím substantivu „mřež"; to bychom pak obecnou heraldickou figuru KOSMOU MŘÍŽ museli nazývat „mřež", což považujeme za neodůvodněný novotvar. Slova „mřež" / „mřežovaný" jsme nenalezli v žádných pravidlech českého pravopisu, proto se domníváme, že jejich odmítnutí je gramaticky i logicky správné.
» Viz t. termín: MŘÍŽ.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
NA
Tohoto termínu použijeme tehdy, popisujeme-li polohu nejméně dvou předmětů / věcí, v heraldice nejméně dvou figur, z nichž jedna se na horním konci dotýká druhé. Přijmeme-li tuto základní konvenci, je v heraldickém popisu nadbytečné uvádět, že jedna figura je NA „horním konci" jiné figury. Za určující považujeme podmínku, aby „horní" figura byla úplná, neboť v opačném případě bychom ji museli popsat jako VYNIKAJÍCÍ nebo VYRŮSTAJÍCÍ.
» Viz t. termíny: NAD, POD, V, VE, UVNITŘ, VEDLE.
NAD
Tohoto termínu použijeme při popisu figur, které jsou umístěny tak, že jedna figura, např. HRADBA, je dole a NAD ní je jedna nebo více jiných figur, např. HVĚZDA, buď jedna nebo několik v určitém postavení (1,2 nebo 3,2 nebo 2,1 atd.). V některých případech však může při popisu vzniknout pochybnost, zda figura je NAD nebo UVNITŘ. Je-li např. vyobrazen STOUPAJÍCÍ PŮLMĚSÍC, může být HVĚZDA umístěna NAD ním nebo UVNITŘ. Rozhodující, podle našeho názoru je to, zda HVĚZDA je celá UVNITŘ půlměsíce nebo zda je alespoň její ideální polovina NAD půlměsícem. Obdobná situace je patrná v sekci Vyobrazení, obr. 1, kdy větší část LILIE je nad rozlomeným kolem sv. Kateřiny, nikoli UVNITŘ rozlomeného kola.
» Viz t. termíny: PŘEVÝŠENÝ, UVNITŘ.
NAD SEBOU / POD SEBOU
Tohoto termínu použijeme tehdy, popisujeme-li polohu dvou a více předmětů / věcí, v heraldice figur, které jsou umístěny ve vertikální přímce; nelze tedy použít tohoto termínu pro popis poloh figur, které jsou sice umístěny nad / pod sebou, avšak v postavení např. 3-2-1, tzn., že nahoře jsou horizontálně umístěny tři figury, uprostřed dvě a pod nimi jedna.
Oba uvedené termíny jsou věcně rovnocenné, tudíž zastupitelné.
» Stylistická poznámka:
Je-li popisován soubor erbů / znaků, měl by se autor rozhodnout v tomto konkrétním případě pro jeden z termínů a důsledně jej používat.
» Viz t. termín: POD SEBOU / NAD SEBOU.
NAHOŘE / NAHORU
Použití tohoto termínu určuje, že jedna nebo více figur z celkového počtu figur ve štítě / poli je v horní části štítu nebo v horním poli. Dále tento termín určuje umístění jednotlivých částí heraldické figury.
» Viz t. termín: DOLE / DOLŮ.
NAKROČENÝ
Tohoto termínu použijeme při popisu polohy NOHY (obvykle lidské), také však polohy BOTY, a to zpravidla tehdy, je-li figura zobrazena samostatně. Za základní považujeme polohu, při níž se NOHA nebo BOTA nedotýká patou nebo podpatkem pomyslné „půdy". Významově příbuzný termín KRÁČEJÍCÍ používáme při popisu chůze; obdobně i termín VYKRAČUJÍCÍ.
» Viz t. termíny: KRÁČEJÍCÍ, VYKRAČUJÍCÍ.
NASAZENÝ
Tohoto termínu použijeme tehdy, popisujeme-li polohu nebo tvar předmětu (figury), který je připevněn k předmětu (figuře) jinému: např. HROT OŠTĚPU je NASAZEN, pomocí TULEJE na RATIŠTĚ; PALICE je NASAZENA na TOPŮRKO; KOSA je NASAZENA na KOSIŠTĚ apod. Termínu NASAZENÝ naopak nedoporučujeme použít tehdy, má-li heraldická figura, např. LEV, OREL na hlavě korunu - zde použijeme termínu KORUNOVANÝ.
V některých stylistických vazbách heraldického popisu lze použít významově podobného termínu OSAZENÝ.
» Viz t. termín: OSAZENÝ.
NASEKANÝ
Tohoto termínu použijeme tehdy, jsou-li zobrazeny záseky; např. KŮL nebo BŘEVNO mohou být NASEKÁNY. Za základní podobu považujeme záseky vedené shora, v případě KŮLU, nebo zprava v případě BŘEVNA. Rovněž lze tohoto termínu použít např. při popisu NASEKANÝCH VĚTVÍ, zpravidla jehličnatých, které mohou být zobrazeny jako OTEP.
» Viz t. termín: OSEKANÝ.
NATOČENÝ
Stranově orientovatelné heraldické figury konvenčně směřují svou přední částí k pravému okraji štítu / pole. Druhou polohou může být zobrazení ČELNĚ, tu však doporučujeme v heraldickém popisu uvést, pokud tato poloha není definována jako základní. Třetí polohou může být zobrazení, kdy figura je NATOČENA.
Je-li např. nakreslena VĚŽ viditelná ze dvou stran, tj. hranou čelně, popíšeme její postavení jako NATOČENÉ. Natočení může mít tři varianty:
1. Natočení souměrné - dvě viditelné stěny jsou zobrazeny symetricky, v heraldickém popisu uvedeme pouze termín NATOČENÝ.
2. Natočení vpravo - pravá stěna (rozumí se heraldicky pravá) má větší plochu.
3. Natočení vlevo - levá stěna má větší plochu.
NATOČENÍ VPRAVO / VLEVO je nutné v heraldickém popisu hlásit.
Jsou-li ve znaku věže dvě, mohou být natočeny:
1. Souměrně - viditelné stěny jsou zobrazeny symetricky, v heraldickém popisu uvedeme pouze termín NATOČENY.
2. PŘIVRÁCENĚ - větší plochy stěn směřují KU STŘEDU, v heraldickém popisu uvedeme termín NATOČENY PŘIVRÁCENĚ.
3. ODVRÁCENĚ - větší plochy stěn směřují ke krajům štítu, v heraldickém popisu uvedeme termín NATOČENY ODVRÁCENĚ.
V heraldickým popisech nepoužíváme měrných jednotek k vyjádření velikosti nebo polohy heraldické figury.
Jsou-li ve znaku tři věže, mohou být krajní NATOČENY ODVRÁCENĚ nebo PŘIVRÁCENĚ; obě polohy je nutno v heraldickém popisu hlásit.
Obdobně postupujeme v případech jiných figur i jejich počtu.
» Viz t. termíny: OBRÁCENÝ, OTOČENÝ.
NAVLEČENÝ
Tohoto termínu použijeme tehdy, je-li nutné popsat vztah nejméně dvou figur, z nichž jedna, vzhledem k svému tvaru / podobě může být NAVLEČENA na figuru jinou; např. KORUNA nebo OBOJEK jsou NAVLEČENY na KRK / HRDLO heraldického zvířete.
» Viz t. termíny: PROVLEČENÝ, PROSTRČENÝ.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
OBĚ / OBOJE / OBOJÍ
Tohoto termínu použijeme v heraldických popisech tehdy, mají-li dvě heraldické figury některé shodné vlastnosti, např. stejnou tinkturu, stejnou zbroj, stejnou korunu, stejnou polohu apod.
» Viz t. termín: VŠE.
OBKLOPENÝ
Tohoto termínu použijeme tehdy, je-li dominantní heraldická figura OBKLOPENA figurami PROVÁZEJÍCÍMI; obklopení může být nepravidelné nebo pravidelné, to doporučujeme přiměřeně popsat.
OBLAKOVÝ
Tohoto termínu použijeme zpravidla při popisu tvaru ŘEZU.
» Viz: Terminologické soubory, soubor ŘEZY.
OBLOUČKOVÝ
Tohoto termínu použijeme zpravidla při popisu tvaru ŘEZU.
» Viz: Terminologické soubory, soubor ŘEZY.
» Literatura:
Malá československá encyklopedie. Academia, Praha 1986, díl IV., s. 603, heslo Obloučkový vlys.
OBLOUKOVÝ
Tohoto termínu použijeme zpravidla při popisu tvaru ŘEZU. Za základní polohu považujeme OBLOUKOVÝ ŘEZ NAHORU, který dělí plochu štítu / pole přibližně UPROSTŘED. Dolní plochu vytvořenou pravidelným obloukovým řezem však lze rovněž popsat jako NÁVRŠÍ, které může být SNÍŽENÉ ale též ZVÝŠENÉ. Konvenčně bychom doporučili, aby dolní plocha štítu / pole, pokud bude mít zelenou barvu, byla popsána jako NÁVRŠÍ, v ostatních případech bychom doporučili termín OBLOUKOVÝ ŘEZ.
Pokud je OBLOUKOVÝ ŘEZ vertikální je nutné to v heraldickém popisu uvést, rovněž tak je-li KOSMÝ / ŠIKMÝ apod.
» Viz termín: OBLOUK:
» Viz: Terminologické soubory, soubor ŘEZY.
OBOUSTRANNÝ
Tohoto termínu použijeme při popisu heraldické figury, jejíž dvě protilehlé strany jsou shodné, např. OBOUSTRANNĚ ZAHROCENÉ BŘEVNO.
OBRÁCENÝ
Tohoto termínu použijeme při popisu heraldické figury, která není zobrazena v základní poloze, např. DOLEVA OBRÁCENÝ KRÁČEJÍCÍ LEV, DOLŮ OBRÁCENÁ PODKOVA apod. Zdánlivě významově shodný termín PŘEVRÁCENÝ lze použít např. pouze u nádob, např. PŘEVRÁCENÝ DŽBÁN, PŘEVRÁCENÉ VĚDRO apod.; v heraldickém popisu v tomto případě neuvádíme, že figura je převrácená DOLŮ, neboť poloha je dána charakterem figury.
OBRNĚNÝ
Tohoto termínu použijeme v případech, kdy popisujeme části těla, zpravidla lidského, které jsou opatřeny součástmi plátové zbroje - BRNĚNÍ, nejčastěji OBRNĚNÉ RÁMĚ / RAMENO, OBRNĚNÁ NOHA. Obrněným může být nejen muž - bojovník ale též i kůň, vystrojený a připravený např. k turnaji. Při podrobnějším popisu lze vyjmenovat jednotlivé součásti BRNĚNÍ zejména tehdy, mají-li odlišnou tinkturu.
Při popisu jednotlivých součástí brnění naléhavě doporučujeme seznámit se s odbornou oborovou terminologií a nevymýšlet názvy ad hoc.
» Literatura:
Klučina: Zbroj a zbraně, Evropa 6. - 17. století. Paseka, Praha - Litomyšl 2004, kapitola Zbroj ochranná.
OBTOČENÝ
Tohoto termínu použijeme tehdy, jsou-li heraldická figura nebo štít OBTOČENY provazem, lanem, řetězem, řádovou kolanou, pásem, houžví, také však hadem, festonem, větví / větévkou apod.; ale také např. ocas lva může obtáčet věž (viz znak města Velvary), sudarium berlu.
[Některé podoby uherského Dračího řadu (Řád draka) užívané v heraldice a obtáčející štíty rodových erbů (v českých zemích od konce 15. století erb pánů z Vartenberka), mají podobu do kruhu stočeného draka a konec ocasu je buď v jeho tlamě, či je jím několikanásobně obtočen krk draka.]
» Viz t. termíny: OVINUTÝ, PŘEPÁSANÝ, PŘEVÁZANÝ.
OD
Tohoto termínu použijeme při popisu heraldické figury, která určitým způsobem polohově směřuje OD jiné figury, OD kraje štítu / pole, VYRŮSTÁ / VYNIKÁ svou částí apod.
» Viz t. termíny: ODKLONĚNÝ, ODVRÁCENÝ.
ODKLONĚNÝ
Tohoto termínu použijeme při popisu polohy heraldické figury, která je v určitém úhlu ODKLONĚNA od figury jiné, nebo více figur, které jsou ODKLONĚNY buď od sebe navzájem nebo od figury, která je mezi nimi. Např.: Ze DŽBÁNU VYNIKAJÍ dva KVĚTY na STONCÍCH; mohou vynikat vertikálně, což v popisu výslovně neuvádíme, nebo vynikají ODKLONĚNÉ; ze džbánu vynikají tři a více květů na stoncích, krajní ODKLONĚNÉ nebo ODKLONĚNÉ VĚJÍŘOVITĚ.
Připomínáme, že odklonění neudáváme v měrných jednotkách!
ODSAZENÝ
Tohoto termínu použijeme při popisu polohy heraldické figury, jejíž dvě části jsou osově horizontálně nebo vertikálně ODSAZENY. Demonstrovali jsem tento málo frekventovaný případ na termínech BŘEVNO a KŮL (viz Terminologické soubory); odsazeny však mohou být i obecné heraldické figury, pokud to jejich polohové konstrukce umožňují.
ODVRÁCENÝ
Tohoto termínu použijeme při popisu polohy stranově orientovatelné figury, která je ODVRÁCENA od figury jiné; ODVRÁCENA může být buď figura celá nebo naopak pouze její část, zpravidla HLAVA. Jsou-li např. ve štítě dva LVI, je jejich základní polohou směřování k pravému okraje štítu / pole; směřuje-li však levý lev k levému okraji štítu / pole, je vůči pravému lvu v poloze ODVRÁCENÉ. Takovou figurální komposici popíšeme - ve štítě [dva] odvrácení lvi, přičemž slovo „dva" lze považovat za nadbytečné, ovšem nepochybíme, uvedeme-li jej v popisu.
Za odvrácenou nelze považovat polohu pouze jedné stranově orientovatelné figury, která je OBRÁCENA DOLEVA; zde musíme použít uvedeného termínu, neboť figura se nemá od koho / čeho odvracet.
» Viz t. termíny: PŘIVRÁCENÝ, OHLÍŽEJÍCÍ SE.
» Literatura:
Buben: Encyklopedie heraldiky. Libri, Praha 1997, s. 285.
OHLÍŽEJÍCÍ SE
Tohoto termínu použijeme při popisu některých heraldických zvířat, jejichž hlava je otočena na opačnou stranu, než kam směřuje tělo.
» Literatura:
Buben: Encyklopedie heraldiky. Libri, Praha 1997, s. 455, heslo Zpět hledící.
OHNUTÝ
Tohoto termínu použijeme v případech, kdy heraldická figura, pokud to dovolí její vzhled, je OHNUTA k pravému / levému okraji štítu / pole. Např. jeden nebo více OBILNÝCH KLASŮ může být ohnuto jedním z naznačených směrů. Nelze použít termínu ODKLONĚNÝ, poněvadž figura by musela být odkloněna buď od jiné figury nebo od poltící linie.
OKROUHLÝ
Tohoto termínu použijeme při popisu heraldické figury, která má pravidelný OKROUHLÝ tvar, např. OKROUHLÁ VĚŽ; doporučujeme v tomto případě termín OKROUHLÝ, místo „válcový" nebo „válcovitý. Okrouhlá může být i HRADBA, jak ji lze spatřit ve znaku města Rožmitálu pod Třemšínem. Nutnou podmínkou pro použití tohoto termínu je nejen pravidelnost tvaru, ale též jeho úplné uzavření. Hradbu, která je OBLOUKOVITĚ prohnutá DOLŮ, jak lze spatřit v některých městských znacích, nebo NAHORU, nelze popsat jako okrouhlou.
OKŘÍDLENÝ
Tohoto termínu použijeme při popisu heraldických figur, samozřejmě kromě PTÁKŮ a ANDĚLŮ, z jejichž těl VYRŮSTAJÍ KŘÍDLA. Heraldické figury zobrazované v těchto podobách, např. OKŘÍDLENÁ RYBA, OKŘÍDLENÝ LEV apod., formálně zařazujeme do skupiny heraldických nestvůr (monster). Tvar, rozpětí a podoba křídel nebývá zpravidla předmětem heraldického popisu, avšak v odůvodněných případech takové figury podrobněji popíšeme, aniž bychom pochybili.
» Viz t. termíny: KŘÍDLA, KŘÍDLO.
» Viz: Terminologické soubory, soubory OREL, ORLICE.
OPAČNÝ
Vyjádření protikladu, protilehlosti dvou předmětů stejné nebo rozdílné kvality. V heraldických popisech je tento termín především používán v sousloví OPAČNÉ BARVY, OPAČNÉ TINKTURY.
OPAČNÝCH BAREV
Heraldika používá čtyři barvy: ČERNOU, ČERVENOU, MODROU, ZELENOU. Doporučujeme, aby uvedeného termínu bylo použito v případech, kdy štít / pole jsou děleny / polceny dvěma barvami a figura je zobrazena v barvách opačných. Zároveň však musíme upozornit, že v takových případech je porušováno obecně respektované pravidlo kladení barev a kovů. U figur hlavních by se toho měl výtvarník vyvarovat, u figur vedlejších či u částí hlavních figur odlišně zbarvených od barvy hlavní figury lze porušení tohoto pravidla tolerovat. Zkušený heraldický výtvarník však obvykle nalezne způsob, jak pravidlo o barvách a kovech dodržet. Tento výklad směřuje především k těm heraldickým výtvarníkům, kteří navrhují nové obecní znaky a v některých případech, ukazujících na nedostatečnou odbornou průpravu, se dostávají do obtížně řešitelných situací. Na erby a znaky tzv. historicky vydržené nelze předchozí výklad bezvýhradně uplatňovat.
Správně bychom měli použít termínu „OPAČNÝCH TINKTUR", poněvadž ZLATO a STŘÍBRO nejsou BARVY ale KOVY, pro obě skupiny je kategoricky nadřazeným termínem TINKTURY. V heraldických popisech se však ustálil termín OPAČNÝCH BAREV, takže jej v HTK nehodláme násilně měnit. Z hlediska korektnosti heraldického popisu však doporučujeme přednostně užívat sousloví OPAČNÝCH TINKTUR.
OPAČNÝCH TINKTUR
Heraldika používá kromě čtyř barev, ČERNÉ, ČERVENÉ, MODRÉ A ZELENÉ, dva kovy - ZLATO a STŘÍBRO; přestože bývají obvykle nahrazovány barvami - ŽLUTOU a BÍLOU (= tu představuje bílá plocha podkladu), považujeme je stále za kovy a také je tak v heraldických popisech udáváme. Termínu OPAČNÝCH TINKTUR doporučujeme použít tehdy, je-li heraldická figura např. DĚLENA nebo POLCENA barvou a kovem.
OPÁSANÝ
Tohoto termínu použijeme tehdy, má-li lidská postava kolem pasu a přes horní část těla znázorněno řemení. Termínu nelze použít pro popis zvířecích postrojů.
OPEŘENÝ
Tohoto termínu použijeme pro popis heraldických figur, kromě ptáků, z nichž vyrůstá peří jako vymezená souvislá plocha, nikoli jednotlivá pera, jejichž počet lze v heraldickém popisu uvést.
OSAZENÝ
Tohoto termínu lze použít v některých stylistických vazbách heraldického popisu; např. štít je OSAZEN pěti přilbami - na horním okraji štítu je umístěno pět přileb v určitém uspořádání, které doporučujeme v heraldickém popisu hlásit; návrší je OSAZENO stromy - z horního okraje návrší vyrůstají stromy, jejich počet doporučujeme hlásit, pokud to je významově nutné.
» Viz t. termín: NASAZENÝ.
OSEKANÝ
Tohoto termínu použijeme při popisu STROMU, který je zbaven větví tak, že z nich zůstanou pouze krátké výrůstky, v heraldice nazývané tradičně SUKY. Obdobným způsobem vznikne příbuzná obecná heraldická figura - OSTREV. Počet suků ani jejich umístění nemusí být předmětem heraldického popisu, pokud to není významově nutné.
OSTRVOVÝ
Tohoto termínu použijeme pro popis heraldické figury, na jejímž povrchu nebo po jejímž obvodu jsou umístěny „výčnělky" vzniklé osekáním větví. Nejčastěji používanými figurami jsou OSTRVOVÉ / SUKOVÉ BŘEVNO nebo OSTRVOVÝ / SUKOVÝ KŮL; obdobně však mohou být zobrazeny i další figury - KROKEV, KLÍN, HROT.
» Tolerovaný termín: OSTREVNATÝ.
» Viz t. termíny: OSTREV, SUKOVÝ.
OTEVŘENÝ
Tohoto termínu lze použít pouze v případech, kdy popisujeme reálné zobrazení OKEN, DVEŘÍ, BRAN. Ty mohou být buď OTEVŘENÉ nebo naopak ZAVŘENÉ. Nelze proto ROZLOŽENÁ KŘÍDLA popsat jako „otevřená", poněvadž křídla se buď rozkládají či naopak skládají, nikdy se však neotevírají či zavírají.
» Terminologická poznámka:
Ve znaku obce Zdechovice, o. Pardubice, je zobrazena PODKOVA, která je popsána jako „nahoru otevřená"; to je nesmysl, poněvadž podkova nemůže být naopak „nahoru zavřená". Zobrazená podkova je dolů obrácená, tj. obloukem směřuje k dolnímu okraji pole; základní poloha podkovy je obloukem k hornímu okraji.
OTOČENÝ
Tohoto termínu použijeme při popisu polohy heraldické figury k figuře jiné. Doporučujeme, aby termín OTOČENÝ byl přednostně používán pro popis polohy figur neživotných.
» Viz t. termíny: NATOČENÝ, OBRÁCENÝ.
OVINUTÝ
Tohoto termínu použijeme při popisu heraldické figury, která je OVINUTA např. pruhem látky, samozřejmě odlišné tinktury. Domníváme se, že rozdíl mezi termíny OVINUTÝ a OBTOČENÝ je zanedbatelný, takže lze v heraldických popisech použít obou ve stejné významové kvalitě.
» Viz t. termíny: OBTOČENÝ, PŘEPÁSANÝ, PŘEVÁZANÝ.
OZBROJENÝ
Tohoto termínu lze použít při popisu některých heraldických figur, lidských i zvířecích, které drží nebo nesou nějakou zbraň. Nedoporučujeme však tohoto termínu používat tehdy, popisujeme-li zvířecí ZBROJ odlišné tinktury.
OZUBENÝ
Tohoto termínu použijeme při popisu heraldických figur, zpravidla různých nástrojů, nářadí nebo řemeslných výrobků, které jsou opatřeny ZUBY. V heraldických popisech nerozlišujeme, zda jsou ZUBY čtvercové nebo obdélníkové, rovněž neudáváme jejich velikost v jakýchkoli měrných jednotkách. Upozorňujeme, že v heraldických popisech nemůžeme v některých případech tohoto termínu použít, např. „ozubené břevno, ozubený kůl, ozubená hradba" apod., rovněž tak nelze tohoto termínu použít při popisu některých heraldických zvířat, mají-li otevřenou tlamu a v ní viditelné zuby.
» Poznámka:
Popisovat zuby některých heraldických zvířat, jejich počet, zbarvení či dokonce velikost, považujeme v heraldických popisech za nesmyslné.
» Literatura:
Malá československá encyklopedie. Academia, Praha 1986, díl IV., s. 740, heslo Ozubení.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
PALISÁDOVÝ
Tohoto termínu použijeme pro popis děleného, výjimečně polceného, štítu / pole vytvořeného libovolným, leč výtvarně přiměřeným, počtem palisádových kůlů, které jsou na horním okraji zahroceny. Za základní polohu považujeme palisádové dělení, při němž první úplný palisádový kůl směřuje k hornímu okraji štítu / pole. možné varianty, obrácené / kosmé / šikmé, event. palisádové polcení je nutné v heraldické popisu hlásit.
» Pro určení směru palisádového řezu platí shodné pravidlo jako u termínů BERLIČKOVÝ, CIMBUŘOVÝ a další aktivní termíny tohoto charakteru.
Palisádové dělení nelze zaměňovat s obecnou figurou - PALISÁDA.
» Viz: Terminologické soubory, soubor ŘEZY, ŘEZ PALISÁDOVÝ.
PILOVITÝ
Tohoto termínu použijeme při popisu heraldické figury, jejíž okraj je zakončen zuby v podobě rovnostranných nebo rovnoramenných trojúhelníků. Připomínáme, že velikost zubů v heraldických popisech neudáváme v žádných měrných jednotkách, rovněž rovnostranné / rovnoramenní trojúhelníky považujeme za výtvarnou licenci. Jiné tvary samozřejmě doporučujeme přiměřeně popsat.
» Viz: Terminologické soubory, soubor ŘEZY.
PLAMENITÝ
Tohoto termínu použijeme pro popis tvaru ŘEZU.
» Viz t. termíny: PLAMEN, PLAMENNÝ, HOŘÍCÍ, PLANOUCÍ.
» Viz: Terminologické soubory, soubor ŘEZY, Plamenitý řez.
PLAMENNÝ
Tohoto termínu použijeme pro popis heraldických figur, jejichž tvar / podoba připomíná PLAMEN, např. PLAMENNÝ MEČ, resp. HOŘÍCÍ heraldickou figuru.
» Poznámka:
Při kodifikaci doporučených termínů PLAMENNÝ, PLAMENITÝ jsme si byli vědomi významového rozdílu, avšak respektujeme určitou ustálenost v heraldických popisech tím, že nehodláme do české heraldické terminologické konvence násilně implementovat netradiční verbální konstrukce.
» Viz t. termíny: PLAMEN, PLAMENITÝ, HOŘÍCÍ, PLANOUCÍ.
PLANOUCÍ
Tento termín považujeme za zástupný pro termín HOŘÍCÍ; např. můžeme popsat SRDCE HOŘÍCÍ i PLANOUCÍ, avšak šlehají-li PLAMENY z oken věže, nelze ji popsat jako „planoucí věž".
PLAZÍCÍ SE
Tohoto termínu doporučujeme použít zejména při popisu pohybu HADA. U ostatních plazů, želv, krokodýlů, ještěrů ad., doporučujeme termín LEZOUCÍ.
» Viz t. termín: LEZOUCÍ.
PLOVOUCÍ
Tohoto termínu použijeme pro vyjádření pohybu vodních živočichů; pro vyjádření pohybu vodních dopravních prostředků použijeme termínu PLUJÍCÍ.
» Viz termín: PLUJÍCÍ.
POD
Tohoto termínu použijeme pro popis polohy heraldické figury, která je ve štítě / poli umístěna POD jinou figurou.
» Viz t. termíny: NAD, PŘEVÝŠENÝ.
POD SEBOU / NAD SEBOU
Tohoto termínu použijeme tehdy, popisujeme-li polohu dvou a více předmětů / věcí, v heraldice figur, které jsou umístěny ve vertikální přímce; nelze tedy použít tohoto termínu pro popis poloh figur, které jsou sice umístěny nad / pod sebou, avšak v postavení např. 3-2-1, tzn., že nahoře jsou horizontálně umístěny tři figury, uprostřed dvě a pod nimi jedna.
Oba uvedené termíny jsou věcně rovnocenné, tudíž zastupitelné.
» Stylistická poznámka:
Je-li popisován soubor erbů / znaků, měl by se autor rozhodnout v tomto konkrétním případě pro jeden z termínů a důsledně jej používat.
» Viz t. termín: NAD SEBOU / POD SEBOU.
PODLOŽENÝ
Tohoto termínu použijeme v heraldickém popisu tehdy, je-li jedna figura umístěna pod figurou jinou, resp. je-li několik figur umístěno pod figurami jinými. Opakem termínu PODLOŽENÝ je termín PŘELOŽENÝ. Pokud je popisován soubor erbů / znaků, doporučujeme, aby byl zvolen jeden z termínů a ve všech následných popisech používán.
Viz termín: PŘELOŽENÝ.
POKRYTÝ
Tohoto termínu použijeme tehdy, je-li heraldická figura zcela nebo z větší části POKRYTA figurou jinou; termín je však vhodný zejména tehdy, je-li figura pokryta KOŽEŠINOU.
Termín POKRYTÝ však lze zpravidla nahradit dalšími synonymními výrazy, např. PŘES, PŘEKRYTÝ, POSETÝ, POSYPANÝ, POSÁZENÝ; jejich použití je zpravidla podmíněno stylistickou stavbou heraldického popisu, také však sémantickým významem, např. POSETÝ versus POSYPANÝ.
» Poznámka:
Je-li např. BŘEVNO pokryto červenou tinkturou, hlásíme v popisu ČERVENÉ BŘEVNO; je-li pokryto některou z KOŽEŠIN, můžeme v popisu hlásit např. HERMELÍNOVÉ BŘEVNO ale též BŘEVNO POKRYTÉ HERMELÍNEM.
Je-li nějaká obecná heraldická figura, životná či neživotná, např. ORLICE či RŮŽE, pokryta modrou tinkturou, hlásíme v popisu MODRÁ ORLICE, MODRÁ RŮŽE; je-li však pokryta KOŽEŠINOU, doporučujeme v popisu hlásit ORLICE POKRYTÁ HERMELÍNEM a nikoli HERMELÍNOVÁ ORLICE, obdobně RŮŽE POKRYTÁ HERMELÍNEM, poněvadž sousloví "hermelínová růže" by mohlo navodit dojem, že se jedná o botanický druh.
» Viz t. termíny: POSÁZENÝ, POSETÝ, POSYPANÝ, PŘEKRYTÝ, PŘES.
POLCENÍ / POLCENÝ / POLCENĚ
POLCENÍ je HEROLTSKÁ FIGURA, která svislým ŘEZEM poltí na dvě části ŠTÍT, heraldické znamení ve štítě, v poli štítu nebo v KLENOTU.
Polceny mohou být rovněž obecné heraldické figury, pokud to jejich tvar a konstrukce umožňují.
Základním tvarem je svislý přímý ŘEZ, který se v heraldickém popisu ERBU / ZNAKU neuvádí. Všechny ostatní modifikace POLCENÍ je nutno pojmenovat a náležitě popsat podle doporučených termínů HTK. Polcením vzniklé části mají mít alespoň dvě rozdílné TINKTURY. Existují však doložitelné případy, kdy štít je polcen dvěma stejnými tinkturami. Takové případy jsou však historicky podmíněny a nelze je považovat za nesprávné. Při polcení se mohou dotýkat dvě BARVY nebo dva KOVY.
Při rozhodování o volbě vhodného termínu jsme postupně zamítli především archaické názvy, na které se odvolávají především takoví heraldici, jejichž znalosti začínají a končí u Krále a Sedláčka a kteří neberou v úvahu vývoj českého jazyka za období posledních 100 let. Termíny „poloviční / polovičný" nebo „půlený" a jeho varianty jsme zamítli proto, poněvadž štít / pole mohou být polceny nejen několikanásobně ale též asymetricky, takže nemohou vzniknout ideální poloviny. Z ostatních termínů jsme nakonec vybrali termín POLCENÝ, poněvadž podle našeho názoru nejlépe vystihuje charakter této heroltské figury.
Vzhledem k tomu, že POLCENÍ je typologicky shodné s DĚLENÍM, uvádíme zde termíny a vyobrazení, které jsou charakteristické pro tuto heroltskou figuru. Ze skupiny POLCENÍ ŠTÍTU pomocí ŘEZŮ různých tvarů uvádíme pouze POLCENÍ pomocí HROTITÝCH ŘEZŮ. Ostatní varianty ŘEZŮ jsou v podstatě stejné jako u skupiny DĚLENÍ ŠTÍTU pomocí ŘEZŮ různých tvarů.
» Viz t. termín: ROZPŮLENÝ.
» Viz: Terminologické soubory, soubor POLCENÍ.
» Dosud užívané názvy / termíny (nedoporučené): štípený, rozštípený, štěpený, rozštěpený, nazdél dělený, poloviční, polovičný, půlený, poltěný, rozpoltěný, rozpolcený, nazdél poloviční, nazdél polovičný, rozdělený na dvě svislé / kolmé poloviny
» Literatura:
Buben: Encyklopedie heraldiky. Libri, Praha 1997, s. 324.
POLOŽENÝ
Tohoto termínu použijeme pro popis horizontální polohy neživotné heraldické figury; pro popis životné heraldické figury použijeme termínu LEŽÍCÍ.
Sémanticky je nutné rozlišovat termíny LEŽATÝ - LEŽÍCÍ - POLOŽENÝ.
» Viz t. termíny: LEŽATÝ, LEŽÍCÍ.
POLTÍCÍ
Tohoto termínu použijeme tehdy, je-li nutno popsat, že ŘEZ / LINIE libovolného tvaru POLTÍ plochu štítu / pole nebo heraldickou figuru.
» Viz t. termíny: POLCENÍ / POLCENÝ / POLCENĚ.
» Viz: Terminologické soubory, soubor POLCENÍ.
POLYKAJÍCÍ
Tohoto termínu použijeme při popisu životné obecné heraldické figury, z jejíž otevřených úst / zobáku / tlamy vyčnívá část nějakého předmětu.
POSÁZENÝ
Tohoto termínu použijeme pro popis „menších či malých" heraldických figur, např. hvězdiček, srdíček, kotoučků apod., které jsou nepravidelně umístěny v ploše štítu / pole, aniž se však ztrácejí v jejich okrajích; posázena může být též dominantní figura, resp. dominantní figury. Počet těchto figur nemusí být předmětem heraldického popisu.
» Viz t. termíny: POSETÝ, POSTRKANÝ, POSYPANÝ.
» Literatura:
Buben: Encyklopedie heraldiky. Libri, Praha 1997, s. 333.
POSETÝ
Tohoto termínu použijeme při popisu pravidelného umístění heraldických figur, které částečně zanikají v okrajích štítu / pole.
» Viz t. termíny: POSÁZENÝ, POSTRKANÝ, POSYPANÝ.
» Literatura:
Buben: Encyklopedie heraldiky. Libri, Praha 1997, s. 333.
POSTAVENÝ
Tohoto termínu použijeme pro popis polohy neživotných heraldických figur, např. POSTAVENÝ MEČ, POSTAVENÝ RÝČ apod. Pro popis polohy životných heraldických figur použijeme termínu STOJÍCÍ, např. STOJÍCÍ KŮŇ.
» Viz t. termín: STOJÍCÍ.
POSTRKANÝ
Tohoto termínu použijeme pro popis neživotné heraldické figury, která „vyniká" na vnější straně / okraji z jiné heraldické figury. Upozorňujeme, že je nutno kresebně i významově rozlišit dva podobné termín - POSTRKANÝ versus PROSTRČENÝ.
» Viz t. termíny: PROSTRČENÝ, VYNIKAJÍCÍ, VYRŮSTAJÍCÍ.
POSTROJENÝ
Tohoto termínu použijeme pro popis KONĚ, který má úplný POSTROJ. Je-li POSTROJEN neúplně, doporučujeme, aby v heraldickém popisu byly hlášeny součásti POSTROJE. V takovém případě by se měl heraldický výtvarník seznámit s odborným názvoslovím, aby v heraldickém popisu nebyly vymýšleny termíny ad hoc.
» Viz t. termín: POSTROJ.
POSYPANÝ
Tohoto termínu použijeme při popisu pravidelného umístění heraldických figur, které nezanikají v okrajích štítu / pole. Tuto polohu figur však lze popsat i tak, že určíme jejich konkrétní umístění, např.: Ve štítě pět kotoučů (3, 2, 1) - pod horním okrajem jsou tři kotouče, uprostřed dva, nad dolním okrajem jeden. Oba způsoby popisu považujeme za korektní.
POZDVIŽENÝ
Tohoto termínu použijeme pro popis polohy lidských a zvířecích končetin a u ptáků křídel ale i nohou.
PRAVÝ
Tohoto termínu použijeme tehdy, je-li nutné popsat, polohu nebo směřování heraldické figury. Obdobně, v závislosti na verbální konstrukci heraldického popisu, lze použít tolerovaných termínů VPRAVO, DOPRAVA, NAPRAVO, K PRAVÉMU OKRAJI ŠTÍTU / POLE, U PRAVÉHO OKRAJE ŠTÍTU / POLE.
» Literatura:
Buben: Encyklopedie heraldiky. Libri, Praha 1997, s. 335, heslo Pravá strana.
PRÁZDNÝ
Tohoto termínu použijeme při popisu heraldické figury, jejíž plocha nebo alespoň část plochy má tinkturu shodnou s tinkturou štítu / pole, např. PRÁZDNÁ BRÁNA, PRÁZDNÉ OKNO apod.
» Viz t. termín: PRORAŽENÝ.
PROBODNUTÝ
Tohoto termínu použijeme při popisu heraldické figury, která je PROBUDNUTA bodnou nebo sečnou zbraní - DÝKOU, KORDEM, MEČEM, OŠTĚPEM apod. Doporučujeme, aby v heraldickém popisu byl uveden směr probodnutí.
» Tolerovaný termín: PROBODENÝ.
» Terminologická poznámka:
K termínu PROBODNUTÝ / PROBODENÝ jsme odkazově soustředili další příbuzné termíny, které popisují uvedené aktivní jevy nebo vypovídají o interakci mezi heraldickými figurami: PROLOŽENÝ,
PROPLETENÝ, PRORAŽENÝ, PROSTRČENÝ, PROSTŘELENÝ, PROSTUPUJÍCÍ, PROTKNUTÝ,
PROVLEČENÝ.
Uvědomujeme si, že některé z uvedených termínů jsou vzájemně zastupitelné, čili mají charakter synonym, avšak nepovažujeme za správné ani za účelné, abychom v tomto případě autoritativně rozhodovali, který z termínů je korektní a který nikoli. V heraldickém popisu záleží především na jeho stylisaci a výběru výrazových prostředků.
PROCESNÍ
Tohoto termínu použijeme při popisu KŘÍŽE, na jehož dolní rameno je připevněna HŮL / ŽERĎ, takže kříž je možno viditelně nést v čele církevního procesí. V heraldickém popisu musí být uveden druh / typ kříže, např. LATINSKÝ, PATRIARŠÍ apod. Pouhé sousloví „procesní kříž" považujeme za nesmyslné, poněvadž kterýkoliv kříž se stává procesním poté, kdy je připevněn dolním ramenem na hůl / žerď.
» Viz: Terminologické soubory, soubor KŘÍŽE.
PROHNUTÝ
Tohoto termínu použijeme při popisu heraldické figury, která je OBLOUKOVĚ PROHNUTÁ, pokud takové prohnutí její tvar umožňuje. Za základní polohu považujeme PROHNUTÍ NAHORU, ostatní modifikace je nutno v heraldickém popisu hlásit. Míra ani tvar prohnutí nejsou předmětem heraldického popisu.
PROLOŽENÝ
Tohoto termínu použijeme pro popis takových heraldických figur, jejichž tvar umožňuje, aby byly buď zcela nebo částečně PROLOŽENY. Způsob proložení nemusí být předmětem heraldického popisu.
PROPLETENÝ
Tohoto termínu použijeme pro popis takových heraldických figur, jejichž tvar umožňuje, aby byly buď zcela nebo částečně PROPLETENY, např. VĚTVE, STVOLY OBILNÝCH KLASŮ apod. Způsob propletení nemusí být předmětem heraldického popisu.
PRORAŽENÝ
Tohoto termínu použijeme při popisu heraldické figury, do níž, resp. skrze níž, prochází OTVOR různého tvaru, který doporučujeme v heraldickém popisu hlásit; např. KOTOUČ může být PRORAŽENÝ ČTVERCOVÝM OTVOREM. PRORAŽENÝ OTVOR musí mít tinkturu štítu / pole, poněvadž mě-li by tinkturu odlišnou od tinktury štítu / pole, nejedná se o PRORAŽENÍ figury, ale o vložení další figury do kotouče.
PROSTRČENÝ
Tohoto termínu použijeme pro popis nejméně dvou heraldických figur, z nichž jedna je druhou PROSTRČENA, pokud to umožňují jejich tvary.
PROSTŘEDNÍ
Tohoto termínu použijeme pro popis heraldické figury, která je umístěna buď UPROSTŘED štítu / pole nebo UPROSTŘED MEZI jinými figurami.
» Viz t. termíny: KRAJNÍ, MEZI, PROVÁZENÝ, UPROSTŘED.
PROSTŘELENÝ
Tohoto termínu použijeme při popisu heraldické figury, která je PROSTŘELENA ŠÍPEM nebo ŠIPKOU. ŠÍP nebo ŠIPKA musejí VYNIKAT z figury na protilehlém místě prostřelení. Doporučujeme, aby v heraldickém popisu byl uveden směr prostřelení.
PROSTUPUJÍCÍ
Tohoto termínu použijeme pro popis nejméně dvou heraldických figur, které se vzájemně prostupují, pokud to umožňují jejich tvary.
PROTI SOBĚ
Tohoto termínu použijeme pro popis dvou heraldických figur, které jsou zobrazeny předními částmi PROTI SOBĚ. Mohou zaujímat obvyklé polohy - BĚŽÍCÍ, KRÁČEJÍCÍ, SEDÍCÍ, STOJÍCÍ apod. Sémanticky příbuzným je termín PŘIVRÁCENÝ.
» Viz t. termíny: PŘIVRÁCENÝ, ODVRÁCENÝ.
PROTKNUTÝ
Tohoto termínu použijeme při popisu nejméně dvou heraldických figur, z nichž jedna proniká / protíná druhou. Nedoporučujeme, aby tohoto termínu bylo používáno v případech, kdy pronikající / protínající figurou je zbraň, neboť pro taková zobrazení jsou vhodnými termíny PROBODNUTÝ nebo PROSTŘELENÝ.
» Viz t. termín:VETKNUTÝ.
PROVÁZENÝ
Tohoto termínu použijeme tehdy, je-li dominantní heraldická figura PROVÁZENA další figurou / dalšími figurami. Doporučujeme, aby v heraldickém popisu bylo uvedeno v jakých posicích se provázející figura / figury nacházejí, např. NAD / POD, VPRAVO / VLEVO apod. Upozorňujeme, že je nutné rozlišovat, zda dominantní figuru jiná figura PROVÁZÍ nebo PŘEVYŠUJE.
» Viz t. termín: PŘEVÝŠENÝ.
PROVLEČENÝ
Tohoto termínu použijeme tehdy, jsou-li LANO, PROVAZ, ŠŇŮRA PROVLEČENY nějakým otvorem, např. KRUHEM u KOTVY apod.
PŘED
Tohoto termínu použijeme pro popis heraldické figury, která STOJÍ, KRÁČÍ apod. bezprostředně PŘED jinou figurou.
PŘEDNÍ
Tohoto termínu použijeme při popisu poloh heraldických figur.
Ve starších heraldických popisech byl tento termín používán při popisu POLCENÉHO ŠTÍTU v souslovích „přední polovina" nebo „přední pole". V současných popisech dáváme přednost termínům VPRAVO nebo PRAVÉ.
PŘEKRYTÝ
Tohoto termínu použijeme tehdy, je-li heraldická figura jinou figurou PŘEKRYTA pouze částečně; např. TURNAJSKÝ LÍMEC PŘEKRÝVÁ jinou figuru
» Viz t. termíny: POKRYTÝ, POSÁZENÝ, POSETÝ, POSYPANÝ, PŘES.
PŘELOŽENÝ
Tohoto termínu použijeme v heraldickém popisu tehdy, je-li jedna figura umístěna nad figurou jinou, resp. je-li několik figur umístěno nad figurami jinými. Opakem termínu PŘELOŽENÝ je termín PODLOŽENÝ. Pokud je popisován soubor erbů / znaků, doporučujeme, aby byl zvolen jeden z termínů a ve všech následných popisech používán.
Viz termín: PODLOŽENÝ.
PŘEPÁSANÝ / OPÁSANÝ
Tohoto termínu použijeme při popisu oblečené lidské postavy, jejíž oděv je PŘEPÁSÁN / OPÁSÁN jedním PÁSKEM, ŘEMENEM nebo soustavou řemenů - ŘEMENÍM. Doporučujeme, aby pásek / řemen / řemení měly odlišnou tinkturu.
Oba uvedené termíny považujeme významově za rovnocenné.
» Viz termín: PÁS.
PŘES
Termín označuje, že figura je umístěna PŘES dvě nebo více polí nebo PŘES HLAVU ŠTÍTU / PATU ŠTÍTU / BOK ŠTÍTU / POLE, ale též přes jinou figuru / figury. Je-li jedna figura umístěna přes více jiných figur, použijeme při popisu sousloví PŘES VŠE.
» Viz t. termíny: PŘEKRYTÝ, VŠE.
PŘEVÁZANÝ
Tohoto termínu použijeme pro popis heraldické figury, která je, pokud to umožňuje její tvar, PŘEVÁZÁNA PROVAZEM, STUHOU, ŠŇŮROU nebo v případě SNOPU POVŘÍSLEM.
PŘEVRÁCENÝ
Tohoto termínu použijeme pro popis heraldické figury, jejíž horní okraj směřuje k dolnímu okraji štítu / pole, např. PŘEVRÁCENÁ NÁDOBA. Termínu doporučujeme používat při popisu polohy nádob různého tvaru. Při popisu polohy jiných figur, např. PODKOVY, doporučujeme termín OBRÁCENÝ.
» Viz t. termín: OBRÁCENÝ.
PŘEVÝŠENÝ
Tohoto termínu použijeme tehdy, je-li dominantní heraldická figura PŘEVÝŠENA figurou jinou, aniž se jí dotýká. Obvykle je tento termín používán při popisu KORUNY, která PŘEVYŠUJE jinou figuru. V ostatních případech doporučujeme použít termínu PROVÁZENÝ a v popisu hlásit polohu / polohy provázející figury / provázejících figur.
» Viz t. termín: PROVÁZENÝ.
PŘIBITÝ
Tohoto termínu použijeme při popisu heraldické figury, v jejíž ploše jsou zobrazeny HŘEBY, resp. „hlavičky" HŘEBŮ; doporučujeme, aby měly odlišnou tinkturu. Poněvadž heraldickou kresbou může být obtížné zobrazit „přibití", doporučujeme tolerovat též termín POBITÝ.
» Tolerovaný termín: POBITÝ.
PŘIROZENÝ
Tohoto termínu se používá při popisu barvy, která není součástí soustavy heraldických tinktur; v popisu je uvedeno sousloví PŘIROZENÉ BARVY. Musíme však upozornit, že v mnoha případech nelze u heraldické figury, a nejen u ní, stanovit či určit její „přirozenou barvu", přesto se však takové případy vyskytují; proto je nepovažujeme za správné.
» Poznámka:
Tento termín je používán, lépe však řečeno zneužíván, i v případech, kdy heraldická figura má jednu heraldickou tinkturu a druhou nikoli, avšak je umístěna ve štítě / poli, přičemž je porušeno pravidlo o vzájemném poměru tinktur. Např. v červeném štítě je zelený listnatý strom s hnědým kmenem, ale v popisu je hlášeno „listnatý strom přirozené barvy". To je samozřejmě formálně správný popis, ale „zakrývá" se jím skutečnost, že do barevného štítu je umístěna barevná figura.
PŘIVRÁCENÝ
Tohoto termínu použijeme pro popis dvou heraldických, stranově orientovatelných figur, které jsou k sobě PŘIVRÁCENY předními částmi. Např. ŠTÍTONOŠI, lidské postavy či některá heraldická zvířata, mohou být PŘIVRÁCENI, avšak zároveň jejich hlavy mohou hledět ČELNĚ nebo být ODVRÁCENÉ.
» Viz t. termín: ODVRÁCENÝ.
» Literatura:
Buben: Encyklopedie heraldiky. Libri, Praha 1997, s. 353-354.
PUKLÝ
Tohoto termínu použijeme při popisu některých PLODŮ, jejichž tuhý obal je narušen trhlinou, resp. puklinou.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
RAŠÍCÍ
Tohoto termínu lze použít v případech, kdy je nutné popsat určitý stupeň vývojového procesu rostlin. Termín nelze zaměňovat s termínem KVETOUCÍ.
» Terminologická poznámka:
Ve znaku obce Pertoltic pod Ralskem (2003) je tohoto termínu použito takto: „... vyrůstající zlatá berla rašící do stran stříbrným lipovým dvojlistem ...". Domníváme se, že termín RAŠÍCÍ není správný, poněvadž do stran z hole berly stříbrný lipový dvojlist VYNIKÁ, případně VYRŮSTÁ. V jiných kresebně shodných vyobrazeních nejsou lipové dvojlisty takto popisovány.
ROSTOUCÍ
Tohoto termínu použijeme pro popis obecných figur a některých figur heroldských, jichž je zobrazena pouze POLOVINA nebo PŮLE. U většiny heraldických figur jsou zobrazovány horní poloviny, u některých však mohou být zobrazeny též poloviny dolní a ty je třeba v popisu hlásit. V případě zobrazení PŮLE figury doporučujeme hlásit, zda je zobrazena půle pravá nebo levá, pokud zobrazení není z logiky popisu zřejmé.
» Gramatická poznámka:
Termíny ROSTOUCÍ / VYRŮSTAJÍCÍ jsou identické a jejich použití záleží na konstrukci větné stavby heraldického popisu.
» Viz t. termíny: VYRŮSTAJÍCÍ, VYNIKAJÍCÍ, VYSKAKUJÍCÍ.
ROUTOVÁNÍ BAVORSKÉ
Vzhledem k specifickému charakteru tohoto routování, při němž je systém čar kosmý, doporučujeme, aby byl akceptován navržený termín.
» Poznámka:
Doporučení používat tohoto konkrétního termínu vychází z obdobných figur, jakými jsou např. ČESKÝ LEV, MORAVSKÁ ORLICE, BOSKOVICKÝ HŘEBEN. V české heraldické terminologii slouží tyto termíny k úspornému heraldickému popisu, neboť ustálené zobrazení těchto figur je nezaměnitelné.
» Viz termíny: ROUTA, ROUTOVANÝ.
ROUTOVANÝ
Doporučujeme akceptovat tyto zásady:
1. Jsou-li štít, pole štítu nebo heraldická figura POKRYTY POSTAVENÝMI,
POLOŽENÝMI, KOSMÝMI nebo ŠIKMÝMI ROUTAMI, které se vzájemně
dotýkají, použijeme termínu ROUTOVANÝ.
2. Jsou-li heraldické figury SESTAVENY z POSTAVENÝCH, POLOŽENÝCH,
KOSMÝCH NEBO ŠIKMÝCH ROUT, použijeme termínu ROUTOVÝ.
3. Za základní považujeme polohu, při níž je štít / pole nebo heraldická figura pokryta řadami POSTAVENÝCH ROUT, které se vzájemně dotýkají. Počet řad může být v popisu uveden.
» Viz t. termíny: ROUTA, ROUTOVÁNÍ BAVORSKÉ.
» Literatura:
Buben: Encyklopedie heraldiky. Libri, Praha 1997, s. 362, heslo ROUTOVANÝ ŠTÍT.
ROUTOVÝ
Tohoto termínu použijeme při popisu heraldické figury, která je sestavena z POSTAVENÝCH, POLOŽENÝCH, KOSMÝCH nebo ŠIKMÝCH ROUT. Takto mohou
být zobrazeny především heroldské figury BŘEVNO, KŮL, KROKEV, OBLOUK.
» Viz t. termíny: ROUTA, ROUTOVANÝ, ROUTOVÁNÍ BAVORSKÉ.
ROVNORAMENNÝ
Tohoto termínu použijeme při popisu obecné heraldické figury TROJÚHELNÍK, jehož dvě ramena jsou délkově shodná.
ROVNOSTRANNÝ
Tohoto termínu použijeme při popisu obecné heraldické figury TROJÚHELNÍK, jehož strany jsou délkově shodné.
ROZČTVRCENÝ
Tohoto termínu použijeme při popisu heraldické figury, která je svislým a vodorovným řezem ROZČTVRCENA a jednotlivé části jsou od sebe odděleny. Čtyři části rozčtvrcené figury mohou být PŘIVRÁCENÉ, tj. řezy k sobě - takovou polohu doporučujeme považovat za základní a není nutné ji v heraldickém popisu uvádět, nebo mohou být ODVRÁCENÉ - tuto polohu, která je velmi nepravděpodobná, je nutno popsat.
Rozdíl mezi figurou ČTVRCENOU a ROZČTVRCENOU spočívá v tom, že ČTVRCENÍ figuru neodděluje, zatímco ROZČTVRCENÍ vytváří čtyři samostatné části téže figury.
» Terminologická poznámka:
Z předchozího textu je zřejmé, že termín ROZČTVRCENÝ nelze použít pro popis ČTVRCENÉHO ŠTÍTU. Ve starší heraldické literatuře se však tohoto termínu hojně užívá, obdobně jako termínu „rozpolcený".
ROZDĚLENÝ
Tohoto termínu použijeme při popisu heraldické figury, která je vodorovným řezem ROZDĚLENA na dvě stejné části a tyto části jsou od sebe odděleny, případně je mezi ně vložena jiná figura; byla-li by figura rozdělena na části nestejně velké, je nutné to v popisu hlásit. Např. mezi ROZDĚLENÉ VOZOVÉ KOLO je POLOŽEN KLÍČ, takže obě části kola jej provázejí. Obě části rozděleného kola mohou být PŘIVRÁCENÉ, tj. řezy k sobě - takovou polohu doporučujeme považovat za základní a není nutné ji v heraldickém popisu uvádět, nebo mohou být ODVRÁCENÉ - tuto polohu, která je značně nepravděpodobná, je nutné popsat.
Rozdíl mezi figurou DĚLENOU a ROZDĚLENOU spočívá v tom, že DĚLENÍ figuru neodděluje a kromě toho může být i několikanásobné, zatímco ROZDĚLENÍ vytváří pouze dvě samostatné části téže figury.
Pokud je heraldická figura vodorovnými řezy rozdělena na několik částí, které jsou od sebe odděleny, je nutné to v heraldickém popisu uvést.
» Terminologická poznámka:
Z předchozího textu je zřejmé, že termín ROZDĚLENÝ nelze použít pro popis DĚLENÉHO ŠTÍTU.
ROZEKLANÝ
Tohoto termínu použijeme pro popis VYPLAZENÉHO JAZYKA u hadů, ještěrů a event. u heraldických oblud a nestvůr. U hadů považujeme VYPLAZENÝ ROZEKLANÝ JAZYK za standardní zobrazení, takže jej není nutno v heraldickém popisu hlásit; v ostatních případech ano.
ROZEVŘENÝ
Tohoto termínu můžeme použít pro popis polohy některých obecných heraldických figur; např. NŮŽKY mají ROZEVŘENÉ ČELISTI, zvířata nebo ptáci mohou mít ROZEVŘENOU TLAMU nebo ZOBÁK.
V jiných případech však nelze tohoto termínu použít; např. ORLÍ KŘÍDLA jako obvyklá součást KLENOTU doporučujeme popisovat jako ROZLOŽENÁ nebo SLOŽENÁ.
» Viz t. termín: OTEVŘENÝ.
ROZKŘÍDLENÝ
Tohoto termínu lze použít např. při popisu STOJÍCÍHO nebo ČELNĚ STOJÍCÍHO ptáka s úplně rozloženými / zvednutými křídly.
Ve starších popisech byla takto hlášena obvyklá / standardní poloha ORLICE nebo ORLA.
ROZLETITÝ
Tohoto termínu použijeme při popisu čtyř střel či šípů, které jsou šipišti spojeny buď prázdným kruhem nebo čtverhranem a jejichž hroty směřují do stran. Použití spojujícího kruhu nebo čtverhranu není zpravidla předmětem heraldického popisu, rovněž není předmětem popisu tvar hrotů.
» Poznámky:
1. Slovo „rozletitý" lze považovat za archaický výraz. Gramaticky se jedná o přídavné jméno od sloves „rozlétnout, rozlétat, rozletět, rozletovat", příp. ve spojení se zvratným zájmenem „se". Ve slovnících / pravidlech českého pravopisu, z let 1926 až 1993, jsme toto slovo nenalezli.
2. Termín se obvykle připisuje koryfejům české heraldiky, Králi z Dobré Vody, Kolářovi, Sedláčkovi, avšak při pátrání ve věcných rejstřících jejich děl nebyl tento termín nalezen.
3. Sedláček v ČMH I, s. 40-41, kap. 16. Čtyři střely, zevrubně zmiňuje erby a jejich nositele, v nichž se figura vyskytuje, nikde v textu však není uveden termín „rozletitý".
V rejstříku figur Královy Heraldiky jsou na s. 362, odst. 5. uvedeny čtyři střely, avšak nikoli termín „rozletitý".
4. V české komunální heraldice od roku 1990 se figura čtyř střel vyskytuje v osmi znacích a při popisu je použit termín „rozletitý".
Ve znaku obce Újezdu u Přelouče jsou tři spojené střely (2, 1) hlášeny jako tři stříbrné rozletité střely, avšak není hlášena jejich poloha.
5. Jsou-li použity pouze tři rozletité střely, musí být jejich poloha hlášena; rovněž musí být hlášeno, je-li některá ze střel nahrazena jinou figurou (viz Svatý Jiří).
6. Rozletitá střela v těchto obecních znacích: Dětkovice, o. Vyškov (2002), Drnovice, o. Vyškov (1996), Horní Moštěnice, o. Přerov (2005), Kobeřice u Brna, o. Vyškov (1996), Konice, o.Prostějov (1994), Laškov, o. Prostějov (1996), Ochoz, o. Prostějov (2004), Svatý Jiří, o.Ústí nad Orlicí (2003, horní střela je nahrazena berlou); Újezd u Přelouče, o. Pardubice (2009, viz pozn. 4.).
ROZLOMENÝ
Tohoto termínu použijeme při popisu figury, která je v určitém / určitých místě / místech rozlomena, pokud to konstrukce figury umožňuje. Doporučujeme, aby v heraldickém popisu bylo místo rozlomení hlášeno.
ROZLOŽENÝ
Tohoto termínu použijeme zejména při popisu KŘÍDEL, která bývají součástí KLENOTU.
Opačným termínem je SLOŽENÝ.
ROZPŮLENÝ
Tohoto termínu použijeme při popisu heraldické figury, která je svislým řezem ROZPŮLENA na dvě stejné části a tyto části jsou od sebe odděleny, případně je mezi ně vložena jiná figura. Např. mezi ROZPŮLENOU LILIÍ je POSTAVENÝ / VZTYČENÝ MEČ, takže obě části lilie jej provázejí, což lze v heraldickém popisu takto formulovat. Obě části rozpůlené lilie však mohou být PŘIVRÁCENÉ, tj. řezy k sobě - takovou polohu doporučujeme považovat za základní a není nutné ji v heraldickém popisu uvádět, nebo mohou být ODVRÁCENÉ - tuto polohu je nutné popsat.
Rozdíl mezi figurou POLCENOU a ROZPŮLENOU spočívá v tom, že POLCENÍ figuru neodděluje a kromě toho může být i několikanásobné, zatímco ROZPŮLENÍ vytváří pouze dvě samostatné části téže figury.
Může se však vyskytnout případ, že figura je ROZPŮLENA na několik částí, které jsou od sebe odděleny. I v takovém případě použijeme doporučený termín, v popisu je nutno hlásit počet částí.
» Poznámka:
Z významového hlediska v takovém případě dochází k věcnému rozporu, poněvadž půlit lze pouze na dvě části; v popisu by však mohl být použit tolerovaný termín ROZPOLCENÝ, přestože i jeho význam není jednoznačný.
ROZŠÍŘENÝ
Tohoto termínu použijeme při popisu heroldských figur BŘEVNA a KŮLU, jejichž plocha je relativně větší v porovnání s obvyklým zobrazením. Poněvadž heraldika nepoužívá měrných jednotek, považujeme sousloví „relativně větší" za jediný způsob vyjádření velikosti heraldických figur. V praxi jsou ROZŠÍŘENÉ BŘEVNO / KŮL použity tehdy, je-li v jejich ploše umístěna prostorově náročná figura.
» Viz t. termín:ŠIROKÝ.
ROZVÁZANÝ
Tohoto termínu použijeme při popisu provazu / šňůry, šátku apod., jejichž konce buď volně splývají nebo jsou zobrazeny ve volném / neutaženém uzlu.
ROZVINUTÝ
Tohoto termínu použijeme při popisu heraldických figur, jejichž tvar či konstrukce rozvinutí umožňuje.
SEDÍCÍ
Aktivní termín.
Tohoto termínu použijeme při popisu polohy lidské postavy nebo zvířete, které sedí a jejichž tělo je obráceno k pravé straně štítu / pole. Rozhodující je poloha těla, poněvadž hlava může být zobrazena ČELNĚ nebo DOLEVA OBRÁCENÁ. Sedí-li tělem obráceny k levé straně štítu / pole, musí to být v heraldickém popisu hlášeno. Rovněž musí být hlášeno, sedí-li figury NATOČENĚ DOPRAVA / DOLEVA.
» Poznámka:
Pokud je sedící figura zobrazena současně s jinou obecnou či heroldskou figurou, která je jejím protějškem, a má hlavu obrácenou doleva, popíšeme polohu hlavy jako ODVRÁCENOU, neboť se obličejem odvrací od protější figury. Takto jsou např. zobrazeny TĚLY PŘIVRÁCENÉ HUSY s HLAVAMI ODVRÁCENÝMI v městském znaku Frenštátu pod Radhoštěm.
» Viz t. termín: SEDÍCÍ ČELNĚ.
SEDÍCÍ ČELNĚ
Aktivní termín.
Tohoto termínu požijeme při popisu polohy lidského těla nebo zvířete, které sedí a jehož tělo je zobrazeno čelně. Rozhodující je poloha těla, poněvadž hlava může být zobrazena DOPRAVA / DOLEVA OBRÁCENÁ.
» Viz t. termín: SEDÍCÍ.
SEŘAZENÝ
Aktivní termín.
Tohoto termínu použijeme při popisu vzájemných poloh heraldických figur, které jsou uspořádány v jedné či několika vodorovných nebo svislých řadách.
SEŘÍZNUTÝ
Aktivní termín.
Tohoto termínu použijeme při popisu heraldické figury, která je vodorovně, kosmo nebo šikmo seříznuta, pokud seříznutí umožňuje jej tvar; seříznuty mohou být např. HROT, KROKEV.
SHORA
Aktivní termín.
Tohoto termínu použijeme při popisu polohy heraldické figury, která směřuje ve vertikálním směru shora dolů. Opačným / párovým termínem je ZDOLA.
» Viz t. termín: SLÉTAJÍCÍ.
SKLONĚNÝ
Aktivní termín.
Tohoto termínu použijeme při popisu obecné heraldické figury, jejíž horní část směřuje dolů, za předpokladu, že takovou polohu umožňuje konstrukce figury.
Příkladem mohou být sečné, bodné, dřevcové zbraně nebo nástroje a nářadí, které drží lidská postava nebo zvířecí postava, pokud to její vzhled / tvar / podoba umožňují, jejichž horní části jsou skloněny v určitém úhlu k dolnímu okraji štítu / pole. Skloněná může být rovněž lidská nebo zvířecí postava, pokud to její polohy umožňují.
SLÉTAJÍCÍ
Aktivní termín.
Tohoto termínu použijeme při popisu ROZKŘÍDLENÉHO PTÁKA, jehož HLAVA směřuje k dolnímu okraji štítu / pole nebo k PRAVÉMU / LEVÉMU DOLNÍMU OKRAJI ŠTÍTU / POLE; tyto dvě polohy popíšeme jako ptáka KOSMO / ŠIKMO SLÉTAJÍCÍHO.
» Terminologická poznámka:
V předchozích případech jsme popsali pouze jednotlivou figuru. Může se však vyskytnout případ, kdy ptáci se slétají k určité figuře, příp. svými zobáky figuru drží / přidržují. Příkladem může být stříbrný střední štítek z rodového erbu pánů z Eggenbergu, v němž tři černí slétající se havrani (2, 1) drží v zobácích zlatou korunu. V obdobných případech doporučujeme, aby rozkřídlení ptáci byli popsáni jako SLÉTAJÍCÍ se a aby byla též popsána jejich poloha, jak výše naznačeno.
» Viz t. termíny: LETÍCÍ, ROZKŘÍDLENÝ, VZLÉTAJÍCÍ.
SLOŽENÝ
Aktivní termín.
Tohoto termínu doporučujeme používat při popisu obecné heraldické figury KŘÍDLA ORLÍ a obecně ve všech případech podob / poloh ptáků, jejichž křídla jsou přimknuta k tělu.
Co se týká popisu orlích křídel, nelze používat termínů OTEVŘENÝ / ZAVŘENÝ, event. ROZLOŽENÝ, jak čteme v mnoha heraldických popisech, poněvadž křídla, nemajíce závěsů čili tzv. pantů, nemohou se otevírat ani zavírat. Stylisované zobrazení křídel včetně kloubů není důvodem k používání zamítnutých termínů.
Párovým termínem je termín ROZLOŽENÝ.
SNÍŽENÝ
Aktivní termín:
Tohoto termínu použijeme při popisu heraldické figury, která je zobrazena ve štítě / poli pod ideální horizontální polovinou. Např. heroldská figura BŘEVNO, BŘEVNO KOSMÉ / ŠIKMÉ je umístěno v dolní polovině štítu / pole; PATA ŠTÍTU / POLE může být SNÍŽENÁ, rovněž tak HRADBA nebo NÁVRŠÍ. Snížená může být též HLAVA ŠTÍTU, avšak rozdíl mezi SNÍŽENOU HLAVOU ŠTÍTU / POLE a ZVÝŠENÝM DĚLENÍM ŠTÍTU / POLE nelze explicitně určit, poněvadž heraldika zásadně nepoužívá měrných jednotek k vyjádření polohy nebo velikosti figur. Opakem je termín ZVÝŠENÝ.
Termínu SNÍŽENÝ nelze použít pro popis polohy obecné heraldické figury, která je umístěna v dolní polovině štítu / pole. V takovém případě použijeme termínů DOLE nebo jeho významového ekvivalentu.
SPÁROVANÝ
Aktivní termín:
Tohoto termínu použijeme pro popis výplně mezi cihlami nebo kvádry, pokud mají odlišnou tinkturu.
SPOJENÝ
Aktivní termín.
Tohoto termínu použijeme pro popis polohy / poloh heraldických figur, které se navzájem dotýkají, jsou spojeny, pokud dotyk / spojení umožňuje jejich konstrukce.
SPUŠTĚNÝ
Aktivní termín.
Tohoto termínu se používá zejména při popisu MŘÍŽE, která je zobrazena v BRÁNĚ. Mříž se musí svými dolními konci, hroty, dotýkat linie, na níž je brána postavena nebo, pokud je brána zobrazena jako volná figura, musí být hroty ve stejné výši, jako je základ brány. Pokud je mříž spuštěna pouze do poloviny brány, lze použít několika synonymních termínů - SPUŠTĚNÁ DO POLOVINY, VYTAŽENÁ DO POLOVINY, POLOSPUŠTĚNÁ, POLOVYTAŽENÁ; použití těchto doporučených termínů je závislé na větné konstrukci heraldického popisu.
Termínu SPUŠTĚNÝ lze rovněž použít při popisu heraldické (rytířské) PŘILBY, která má pohyblivé HLEDÍ.
STANOVÝ
Aktivní termín.
Tohoto termínu použijeme především při popisu tvaru střechy čtverhranné stavby, nejčastěji věže.
» Tolerované termíny: jehlanový, jehlancový.
STOČENÝ
Aktivní termín.
Tohoto termínu použijeme při popisu polohy heraldické figury, pokud to její tvar umožňuje; doporučujeme přiměřený popis.
STOJÍCÍ
Aktivní termín.
Tohoto termínu použijeme pro vyjádření polohy životné obecné heraldické figury, pro popis polohy neživotné figury použijeme termínu POSTAVENÝ.
» Viz termín: POSTAVENÝ.
STOUPAJÍCÍ
Aktivní termín.
Tohoto termínu použijeme při popisu obecné heraldické figury, pokud to její tvar umožňuje. Jmenovitě doporučujeme tohoto termínu používat při popis polohy PŮLMĚSÍCE, jehož „rohy" směřují k hornímu okraji štítu / pole nebo k pravému / levému hornímu rohu štítu / pole; v posledně dvou uvedených případech popíšeme polohu půlměsíce jako KOSMO / ŠIKMO STOUPAJÍCÍ.
» Viz termíny: MĚSÍC, PŮLMĚSÍC, DORŮSTAJÍCÍ, KLESAJÍCÍ, UBÝVAJÍCÍ.
STŘÍDAVÝ
Aktivní termín.
Tohoto termínu použijeme při popisu jevu, situace nebo figur, které se pravidelně opakují. Nejčastěji je tento termín používán při popisu tinktur; např. v děleném či polceném štítě / poli je umístěna figura, jejíž jedna část tinktury je shodná s protilehlou částí tinktury štítu / pole.
» Viz t. termíny: OPAČNÝ, OPAČNÝCH BAREV, OPAČNÝCH TINKTUR.
STUPŇOVITÝ /STUPŇOVÝ
Aktivní termín.
Těchto termínů použijeme při popisu heraldické figury, která je konstruována pomocí STUPŇŮ.
» Sémantická poznámka:
Pro účely heraldické terminologie považujeme oba termíny za identické, přestože by bylo možno uvažovat o určité významové odlišnosti. V heraldických popisech doporučujeme vzít v úvahu jejich stylistickou stavbu.
SUKOVÝ
Aktivní termín.
Tohoto termínu použijeme při popisu heraldické figury, z níž VYRŮSTAJÍ / VYNIKAJÍ SUKY. Za základní polohu suků považujeme jejich směřování NAHORU nebo DOPRAVA, v závislosti na konstrukci heraldické figury. Odlišné polohy je nutno hlásit.
Viz t. termíny: OSTREV, OSTRVOVÝ, SUK.
SVÁZANÝ
Aktivní termín.
Tohoto termínu použijeme při popisu heraldických figur (předmětů), které jsou uspořádány stejným směrem a svázány tak, že tvoří celek. Termínu PŘEVÁZANÝ doporučujeme použít v případech, že figury jsou buď ZKŘÍŽENY, PŘELOŽENY či PODLOŽENY. V heraldickém popisu doporučujeme, aby bylo hlášeno, čím jsou figury svázány, případně i tvar svázání.
» Viz t. termíny: PŘEVÁZANÝ, SVAZEK.
SVĚŠENÝ
Aktivní termín.
Tohoto termínu použijeme při popisu polohy heraldické figury, pokud tato poloha není polohou základní. Např. VINNÝ HROZEN je v základní poloze SVĚŠENÝ, takže v heraldickém popisu jej není nutno takto hlásit, na rozdíl od LISTU, který může být v různých polohách a v HTK jsme nedefinovali jeho základní polohu.
» Viz t. termíny: HROZEN VINNÝ, LIST.
SVINUTÝ
Aktivní termín.
Tohoto termínu použijeme při popisu polohy životné i neživozné heraldické figury, pokud takovou polohu umožňuje její konstrukce; např. SVINUTÝ HAD, PROVAZ, LANO. Pokud to je významově nutné, doporučujeme podrobnější popis svinutí.
ŠACHOVANÝ
Aktivní termín.
Tohoto termínu použijeme při popisu plochy štítu / pole, které je pomocí horizontálních a vertikálních řezů rozděleno do pravidelných čtverců pokrytých dvěma odlišnými tinkturami. Pokud je počet čtverců z nějakého důvodu významný, lze jej v heraldickém popisu hlásit, případně lze hlásit počet řad.
» Terminologické poznámky:
1. Důrazně upozorňujeme, že termín ŠACHOVÁNÍ není identickým či zástupným pro termín ŠACHOVNICE. Ve starší ale bohužel i v některé současné heraldické literatuře se tato mylná představa tvrdošíjně udržuje, vycházejíc nepochybně ze základních prací o české heraldice z počátku 20. století (Král, Kolář, Sedláček, jakož i autoři následující.)
2. Je-li plocha štítu / pole rozdělena do pravidelných čtverců, které jsou pokryty třemi a více tinkturami, nelze je popsat jako šachované, ale musím použít takového popisu, v němž bude uvedeno pořadí tinktur a pořadí čtverců.
» Viz t. termín: ŠACHOVNICE.
ŠACHOVÝ
Aktivní termín.
Tohoto termínu použijeme pro popis heraldické figury, která se vyskytuje v soustavě šachových figur, pokud ovšem tuto figuru nepojmenujeme konkrétně, např. šachový kůň, šachová věž, šachový střelec, apod. Z významového hlediska je nutné rozlišovat termíny ŠACHOVÝ - ŠACHOVANÝ, poněvadž v žádném případě nejsou vzájemně zastupitelné.
» Terminologická poznámka:
V obdobné situaci se nacházíme při použití termínů KVÁDROVÝ - KVÁDROVANÝ, CIHLOVÝ - CIHLOVANÝ. V prvém případě se jedná o popis figury, která je sestavena z kvádrů nebo cihel, zatímco v druhém případě se jedná o popis figury, u níž je kvádrování / cihlování pouze naznačeno.
» Viz t. termíny: ŠACHOVNICE, ŠACHOVANÝ.
ŠIKMÝ / ŠIKMO
Aktivní termín.
Tohoto termínu použijeme v případě, je-li heraldická figura / znamení zobrazena v poloze směřující od levého horního ROHU štítu / pole k jeho dolnímu okraji přibližně pod úhlem 45 stupňů. Opakem šikmé polohy je poloha KOSMÁ.
» Dosud užívané názvy / termíny (nedoporučené): pošikem, na pošik.
ŠINDELOVANÝ
Aktivní termín.
Tohoto termínu použijeme při popisu plochy štítu / pole, která je pomocí horizontálních a vertikálních řezů rozdělena do pravidelných postavených obdélníků pokrytých nejméně dvěma odlišnými tinkturami. Pokud je počet šindelů z nějakého důvodu významný, lze jej v heraldickém popisu hlásit, případně lze hlásit počet řad. Je-li plocha štítu / pole pokryta šindely s více tinkturami, jedná se stále o termín ŠINDELOVANÝ. Šindelovaná může být každá heraldická figura, která je konstrukčně vhodná.
» Viz t. termíny: CIHLOVÁ VAZBA, CIHLOVANÝ, CIHLOVÝ, KVÁDROVANÝ, KVÁDROVÝ, ŠACHOVANÝ, ŠACHOVÝ, ŠINDELOVÝ.
ŠINDELOVÝ
Aktivní termín.
Tohoto termínu použijeme při popisu předmětu, resp. heraldické figury která je konstrukčně vhodná, který je sestaven / vyroben ze ŠINDELŮ, např. ŠINDELOVÁ STŘECHA.
Z významového hlediska je nutné rozlišovat termíny ŠINDELOVÝ - ŠINDELOVANÝ, poněvadž v žádném případě nejsou vzájemně zastupitelné.
» Terminologická poznámka:
V obdobné situaci se nacházíme při použití termínů KVÁDROVÝ - KVÁDROVANÝ, CIHLOVÝ - CIHLOVANÝ. V prvém případě se jedná o popis figury, která je sestavena z kvádrů nebo cihel, zatímco v druhém případě se jedná o popis figury, u níž je kvádrování / cihlování pouze naznačeno
» Viz t. termíny: CIHLOVÁ VAZBA, CIHLOVANÝ, CIHLOVÝ, KVÁDROVANÝ, KVÁDROVÝ, ŠACHOVANÝ, ŠACHOVÝ, ŠINDELOVANÝ.
ŠIROKÝ
Aktivní termín.
Tohoto termínu použijeme při popisu heroldských figur BŘEVNA a KŮLU, jejichž plocha je relativně větší v porovnání s obvyklým zobrazením. Poněvadž heraldika nepoužívá měrných jednotek, považujeme sousloví „relativně větší" za jediný způsob vyjádření velikosti heraldických figur. V praxi jsou ROZŠÍŘENÉ BŘEVNO / KŮL použity tehdy, je-li v jejich ploše umístěna prostorově náročná figura.
» Terminologická poznámka společná pro níže odkazované termíny:
Jak již bylo mnohokrát řečeno, v heraldických popisech není zásadně používáno měrných jednotek k vyjádření velikosti heraldických figur a to nejen v procentuálních ale ani v absolutních hodnotách. Je-li popisován erb / znak pro účely umělecko-historické, zejména pak restaurátorské, v takových případech je ovšem popis velikostí figur nezbytný, zpravidla v absolutních hodnotách.
Zkoumáme-li uvedené termíny z hlediska jazykového, musím konstatovat, že dvojice termínů ŠIROKÝ - ROZŠÍŘENÝ / ÚZKÝ - ZŮŽENÝ jsou významově zastupitelné a proto nepochybíme, použijeme-li v popisech jeden z párových termínů, zejména se zřetelem na stylistickou stavbu popisu.
Existují však další dva antonymní termíny, které s výše uvedenými zastupitelné nejsou: ROZŠIŘUJÍCÍ SE - ZUŽUJÍCÍ SE. Tyto termíny lze použít výhradně pro popis heraldických figur, které jsou konstrukčně způsobilé, jejichž vlastností je, že se ve směru od jedné části k protilehlé ROZŠIŘUJÍ či naopak ZUŽUJÍ; záleží na výchozím bodu posuzování změny prostorové kvality.
Mohlo by se zdát, že tyto úvahy jdou nad rámec heraldické terminologie, avšak je nezbytné, aby si autoři heraldických popisů plně uvědomovali význam použitých termínů, poněvadž heraldický popis musí být jednoznačný a srozumitelný.
» Viz t. termíny: ROZŠÍŘENÝ, ÚZKÝ, ZÚŽENÝ; ROZŠIŘUJÍCÍ SE, ZUŽUJÍCÍ SE.
ŠLEHAJÍCÍ
Aktivní termín.
Tohoto termínu použijeme při popisu jevu, při němž z nějakého vnitřního prostoru, např. z oken, dveří apod., šlehají plameny. Termín ŠLEHAJÍCÍ nedoporučujeme považovat za zastupitelný termínu HOŘÍCÍ.
ŠTENÝŘOVÝ
Aktivní termín.
Tohoto termínu použijeme při popisu figury, která je pokryta ŠTENÝŘEM.
» Viz termín: ŠTENÝŘ.
» Viz: Terminologické soubory, soubor ŠTENÝŘ.
TRNITÝ
Aktivní termín.
Tohoto termínu použijeme při popisu heraldické figury, jejíž některé části připomínají trny.
Upozorňujeme na významový rozdíl mezi termíny TRNITÝ - TRNOVÝ; např. TRNITÁ VĚTÉVKA má na svém povrchu nepravidelné TRNY, zatímco TRNOVÁ VĚTÉVKA by musela být složena pouze z TRNŮ. U figury KORUNA lze použít termíny oba - TRNITÁ KORUNA / TRNOVÁ KORUNA.
» Viz t. termíny: TRN, TRNOVÝ.
» Viz: Terminiologické soubory, soubor ŘEZY.
TRNOVÝ
Aktivní termín.
Tohoto termínu použijeme při popisu heraldické figury, která je složena, pokud to její konstrukce umožňuje, z TRNŮ
» Viz t. termíny: TRN, TRNITÝ.
» Viz: Terminiologické soubory, soubor ŘEZY.
TRYSKAJÍCÍ
Aktivní termín.
Tohoto termínu použijeme při popisu vodního proudu, který nuceně vyvěrá z umělého zdroje, např. z FONTÁNY. V ostatních případech použijeme termínu VYTÉKAJÍCÍ.
= U =
UBÝVAJÍCÍ
Aktivní termín.
Tohoto termínu použijeme především při popisu polohy PŮLMĚSÍCE, který je zobrazen v podobě písmene C.
» Viz termíny: MĚSÍC, PŮLMĚSÍC, PŮLMĚSÍC S TVÁŘÍ, DORŮSTAJÍCÍ, STOUPAJÍCÍ, KLESAJÍCÍ.
UPROSTŘED
Aktivní termín.
Tohoto termínu použijeme při popisu polohy heraldické figury, která je umístěna ve středu štítu / pole.
» Viz t. termín: PROSTŘEDNÍ.
UŤATÝ
Aktivní termín.
Tohoto termínu použijeme při popisu figury, jejíž část je oddělena přímým řezem. U životných figur bývá nejčastěji uťata hlava, mohou však být uťaty i končentiny. Doporučujeme, aby uťaté plochy byly zbarveny červeně; při respektování pravidla o kladení tinktur lze tomuto doporučení vyhovět.
Termínu použijeme i při popisu některých figur neživotných. U heroldských figur, např. KŮLU, BŘEVNA, KROKVE apod. však použijeme termínů ZKRÁCENÝ nebo SEŘÍZNUTÝ.
» Viz t. termín: UTRŽENÝ.
ÚTOČÍCÍ
Aktivní termín.
Tohoto termínu použijeme při popisu polohy zvířete, která zřetelně vyjadřuje agresivitu. Lze připustit, že použití termínu může být do značné míry subjektivní, avšak záleží na umělecké licenci heraldického výtvarníka, aby případná subjektivita popisu byla maximálně potlačena.
UTRŽENÝ
Aktivní termín.
Tohoto termínu použijeme při popisu figury, jejíž část je oddělena tak, že na části utržené jsou zobrazeny chomáče peří nebo srsti, v prvém případě u ptáků, ve druhém případě u savců. Nejčastěji může být utržena hlava, mohou však být utrženy i končetiny.
» Viz t. termín: UŤATÝ.
UZDĚNÝ
Aktivní termín.
Tohoto termínu použijeme při popisu jezdeckého nebo tažného zvířete, které má UZDĚNÍ - tj. UDIDLO, OHLÁVKu a OPRATĚ / OTĚŽE.
» Viz termíny: UZDA, UZDĚNÍ, POSTROJ.