BČH 6-40 Erby a rody šlechtické
Erby a rody šlechtické
6.40.01
Právní záležitosti šlechtictví
1340
Elznic, Václav:
Znaky českých nositelů rakouských řádů v 19. a 20. století.
GHL, 1978, 6.ř., květen, s.89-97, obr.e. v Zásobníku znaků, č.27-40, s.109-122.
Občané rakousko-uherské monarchie mohli za vynikající zásluhy v různých oblastech veřejného života obdržet některý z vysokých řádů, který poctěného opravňoval k povýšení do šlechtického stavu. Charakteristika a popis jednotlivých řádů: Marie Terezie, Sv. Štěpána, Leopoldův, Železné koruny. Získání prostého šlechtictví (šlechtic z ..., resp. Edler von ...) za 30-letou bezúhonnou vojenskou službu. Stručný výklad k charakteru vyobrazených erbů z hlediska heraldické tvorby. Výběr 14 osob odměněných některým z řádů a povýšených do šlechtického stavu, stručné biografické údaje se zřetelem k profesi. Popis erbů podle archivních nobilitačních dokladů. V závěru poznámka o předepsaném postupu při podání žádosti o nobilitaci. PP
1341
Stach, Jaromír:
Vliv řádů rakouské monarchie na získání a polepšení šlechtictví.
HR, 1975, s.65-67, pozn.4, lit.10.
Občan rakouské monarchie mohl být nobilitován osmi způsoby; jedním z nich bylo udělení řádu, na základě něhož mohl poctěný požádat o nobilitaci. Hierarchický přehled řádů a jejich charakteristika, hierarchie šlechtických titulů. PP
1342
Markus, Antonín - Pilnáček, Josef:
Znamení a znaky nešlechticů.
I., II. část.
ČRSČ, V./1933, seš.1, s.28-35; seš.3-4, s.112-123, obr.e.23, pozn.28.
Zvl. ot.: Praha 1934. Edice „Knihovna Rodopisné společnosti československé v Praze", č.6.
I. Rozmach užívání znaků mimo okruh šlechty a příčiny tohoto stavu. Svobodná volba znamení, panovnické udělení - erbovní listy, majestáty. Vznik vrstvy erbovníků, právní důsledky udělení erbu event. přídomku. Velká a malá comitiva čili palatinát, částečné roku 1762 a úplné zrušení roku 1765 palatinátních práv udílení šlechtictví a propůjčování erbů, zánik palatinátu v roce 1806 se zánikem Říše římsko-německé.
Velká obliba užívání erbů a erbovních pečetí všemi stavy obyvatelstva v 16. a 17. století, právní represe císařského dvora, projekt císařského kameralisty Kristiána Julia Schierla ze Schierendorfu za vlády císaře Karla VI. Doba osvícenská, dvorský dekret císaře Josefa II z 3.7.1781. Zrušení udělování erbovních listů dvorským dekretem ze 7.8.1820. Heraldika v 18. a 19. století. Hodnostní koruny u šlechty, občanská neb měšťanská koruna u nešlechtických osob. Osobní šlechtictví, titul „de lauro", comitiva svatováclavského semináře řádu Tovaryšstva Ježíšova v Praze podle privilegia císaře Leopolda I. ze 4.11.1680. Heraldické a genealogické kanceláře v 18. a 19. století, falsifikace listinných dokladů a tvorba fiktivních erbů za účelem renobilitace.
II. Vytčení rozdílů mezi šlechtickým a nešlechtickým znakem a jejich pozvolné stírání. Prameny nešlechtické heraldiky zpravidla neumožňují barevné určení znaku; obecná heraldická pravidla zacházení s tinkturami a jejich obvyklé kombinace. Charakter používaných erbovních znamení, časté užívání atributů a symbolů vyjadřujících sociální postavení či profesi. Skladba nešlechtického znaku, pravidla a výjimky. Dědičnost erbů udělených a usurpovaných. Význam systematického studia nešlechtické heraldiky. Tvorba nových občanských znaků, míra vkusu, potřeby a nutnost respektování základních heraldických pravidel. PP
1343
Teplý, František:
O svěřenství u nás.
První období do r. 1631.
SJSČR, X./1939, č.3, s.65-71, pozn.17.
Definice svěřenství - fideikomisu, jeho původ a příchod do Čech. Nejstarší doklady svěřenství na iberském poloostrově v roce 1291. Zájem šlechty či patriciátu na zachování rodinného a rodového majetku. Knipschildova praktická příručka z roku 1611. Právní kodifikace svěřenství v roce 1498 a 1500. Titul vladaře, náčelníka a právního zástupce rodu v záležitostech svěřenství. Tzv. statut rožmberský z roku1360 - padělek z doby Oldřicha z Rožmberka. Majestát Vladislavův - zřízení svěřenství na základě poslední vůle nikoli sněmovním svolením. Fideikomis v „Právech městských" Kristiána z Koldína. Zřizování rodových svěřenství českou šlechtou po roce 1541 po požáru desk zemských. Nejstarší fideikomisy nižší šlechty. Svěřenství vyšší šlechty. Svěřenský kšaft Petra Voka z Rožmberka z 24.4.1610. Peněžní fideikomisy. Méně dokonalé fideikomisy moravského zemského zřízení. Lichtensteinské fideikomisy. Výskyt fideikomisů v komparaci s rakouskými zeměmi. Konfiskační edikt ze 16.11.1631. Zvláštní řád fideikomisní posloupnosti, odchylky od obecného řádu dědického. Výklad pojmů: majorát, seniorát, juniorát, primo- a ultimogenitura. SH
1344
Kapoun, František:
Dějiny peněžního svěřenectví a rodu Kapounů ze Svojkova.
SJSČR, I./1930, č.2, s.4-7.
Genealogické údaje o rodu Kapounů ze Svojkova od 16. století do roku 1930 se zřetelem na osoby pověřené peněžním svěřenectvím. JJ
1345
Schwarzenberg, Karel:
České tituly.
Rodokmen, II./1947, č.2, s.33-36, pozn.14.
U české šlechty schází zásada rovnorodosti; schází lenní poměr - rozlišení svobodných urozených. Stupně šlechtictví v Čechách - instituce společenská nikoli právní. Tituly členů panujícího rodu. Ostatní knížata v Čechách a na Moravě. Stav panský a rytířský. Erbovníci. Říšské tituly pro českou šlechtu. Tituly hraběcí a knížecí po Bílé hoře. Zánik stupně panošského, erbovnictví - náhrada prostým šlechtictvím. Společné šlechtictví dědičných zemí za Marie Terezie. Vývoj v 19. století. SH
1346
Schwarzenberg, Karel:
Tituly v Koruně české.
Rodokmen, III./1948, č.3, s.80-82.
Tituly držitelů slezských knížectví bez rozdílu titulu vévodského a knížecího. Knížata. Knížecí rody bez českého udělení ale s inkolátem před rokem 1848. Nejvyšší dědičné zemské úřady. Jmenné seznamy rodů s datem udělení, vymření, konfiskace, prodejem prvo- a druhorozenství. Doklad státoprávnosti zemí Koruny české i po vzniku Rakouského císařství v roce 1804. SH
1347
Rejsa, Jan:
Historické jméno a čsl. zákony.
SJSČR, VII./1936, č.3-4, s.41-42.
Právní existence bývalé šlechty v Československé republice. Obhajoba užívání původního rodového jména, které by mělo být chráněno památkovým zákonem. PP
1348
Těmín, Jiří Tomáš:
Tradice není slabší zákona.
SJSČR, IX./1938, č.1, s.1-7.
Rozbor zákona č. 61 Sb. z roku 1918 o zrušení šlechtictví. Tento zákon, dle názoru pisatele, postihuje pouze nositele tzv. nového šlechtictví po roce 1627, nikoli starší českou šlechtu, která odešla do emigrace či do ústraní. Pojem českého státu z hlediska mírových smluv ve Versailles, návaznost na tradici starého českého státu; autorova snaha o obnovu starých českých rodových jmen. Návrh na vypracování petice v této záležitosti. Jednota starých českých rodů by měla být iniciátorem. SH
1349
Těmín, Jiří Tomáš:
Idea revoluce roku 1618.
(K rodovým jménům i znaky rodů!)
SJSČR, IX./1938, č.2, s.18-25.
Samostatnost českého státu a svoboda náboženského vyznání - vůdčí ideje revoluce roku 1618. Revoluce roku 1918 zapomněla odstranit bezpráví způsobené v roce 1618. Požadavek navrácení majetku konfiskovaného po Bílé hoře, současně požadavek užívání úplných rodových jmen i znaků u starých českých rodů. Rozbor zákona č. 243 Sb. z roku 1920. SH
1350
Lifka, Bohumír:
Šlechtictví, řády a tituly.
EK, 1940, s.95-97.
Komentář k vládnímu nařízení č. 220 Sb. z 18.9.1939, jímž se na území Protektorátu Čechy a Morava restituují šlechtictví, tituly a řády. PP
1351
Svátek, Josef:
Jak byli trestáni rytíři.
HD, 1944, č.8, s.2.
Popis obřadu, jímž byl rytíř zbaven cti a vyloučen z rytířského stavu pro spáchání nectných činů. PP
6.41
Země Koruny české
1352
Buben, Milan:
Čeští erbovníci na Měsíci.
[Upravený překlad z angl. originálu „Bohemian Armiger on the Moon" uveřejněný v „The Armorial", Vol. VI, No. 2, December 1971, pg. 126-131.]
HR, 1974, s.39-45, obr.e.5, lit.9.
Jmény významných českých vědců - Tadeáše Hájka z Hájku, Jana Markusa Marciho z Kronlandu a Jana Evangelisty Purkyně - byly pojmenovány nově objevené měsíční krátery. Stručná biografie je doplněna vyobrazením erbů a jejich popisem; u Hájka z Hájku vyobrazen erb původní i polepšený. PP
1353
Elznic, Václav:
Znaky českých nositelů rakouských řádů v 19. a 20. století.
GHL, 1978, 6.ř., květen, s.89-97, obr.e. v Zásobníku znaků, č.27-40, s.109-122.
Občané rakousko-uherské monarchie mohli za vynikající zásluhy v různých oblastech veřejného života obdržet některý z vysokých řádů, který poctěného opravňoval k povýšení do šlechtického stavu. Charakteristika a popis jednotlivých řádů: Marie Terezie, Sv. Štěpána, Leopoldův, Železné koruny. Získání prostého šlechtictví (šlechtic z ..., resp. Edler von ...) za 30-letou bezúhonnou vojenskou službu. Stručný výklad k charakteru vyobrazených erbů z hlediska heraldické tvorby. Výběr 14 osob odměněných některým z řádů a povýšených do šlechtického stavu, stručné biografické údaje se zřetelem k profesi. Popis erbů podle archivních nobilitačních dokladů. V závěru poznámka o předepsaném postupu při podání žádosti o nobilitaci. PP
1354
Jareš, Jiří:
Dvorský okruh krále Václava IV.
I. část - doba vlády Václava IV.
II. část - [osoby a jejich erby].
ZGHSP, 1980, 7.ř., č.2, s.65-91, obr.e. v Zásobníku naků, č.130-185, lit.16.
V úvodu pokus o charakteristiku doby, základní údaje o jednotlivých zemských úřadech a o rozsahu jejich působnosti, stručné údaje o příslušnících vládnoucího rodu, zemském duchovenstvu, zemských a dvorských úřednících a přední šlechtě, doplněné o popisy a slohově nejednotná vyobrazení erbů, které byly převzaty z literatury.
(Poznámka: Při popisu polí čtvrcených štítů je použito horizontálního schématu 1 - 4, 2 - 3, který sice není nesprávný, avšak současná heraldická praxe běžně používá horizontálního schématu 1 - , 3 - 4.
PRP
1355
Marek, Petr:
Trubka v heraldice.
ZGHSP, 1980, 7.ř., č.1, s.3-10, obr.e. v Zásobníku znaků, č.87-111, lit.6.
Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů, v jejichž erbech se vyskytuje trubka. Seznam byl sestaven podle [i pravopisně chybně] citované základní české literatury, vyobrazení i popisy mají slabou úroveň. PP
1356
Pokorný, Pavel R.:
Poprava na Staroměstském náměstí.
ES, 1971, č.10, s.17-32, obr.e.18, prameny a lit. v textu.
350. výročí popravy předních účastníků 2. protihabsburského odboje. Stručné biografické údaje, popisy erbů. PP
1357
Potomci domněle vymřelých starých známých rodů v Čechách usedlých.
Herald, I./1901, č.1, s.3-5,
Seznam 16 šlechtických či erbovních rodů s uvedením různých údajů - datum nobilitace, lokace apod. PP
1358
Procházka, Roman:
Vzpomínka na poslední českou korunovaci královskou.
ČRSČ, I./1929, s.95-97, pozn.3,
Korunovace Ferdinanda V. dne 7.9.1836, popis obřadu, seznam zúčastněných osob a jejich úřady; obdobně též korunovace Ferdinandovy manželky Marie Anny Sardinské dne 12.9.1836. PP
1359
Přibyl, Alois:
Neznámé znaky několika českých a moravských rodů.
GHL, 1970, č.7, s.15-29, obr.8, lit.23.
Povyšování do šlechtického stavu císařem Rudolfem II. Právní podstata a rozdíly stavu vladyckého a erbovního. Uvedeno 8 málo známých nobilitací z let 1583-1603 a u 5 nobilitací provedeny opravy a doplňky. PP
1360
Přibyl, Alois:
Neznámé erby několika českých a moravských vladyckých a erbovních rodů z 16. a 17. století.
GHL, 1972, č.20, s.7-22, obr.e.18, lit.20.
Na základě objevených erbovních listů při průzkumu archiválií různé provenience jsou provedeny opravy a doplnění nobilitací a udělených erbů; charakter udělovaných predikátů. PP
1361
Bernard, Jaroslav - Štafl, Ivain K. J.:
Ohlasy čl. Al. Přibyla o neznámých erbech několika českých a moravských vladyckých a erbovních rodech z 16. a 17. století.
GHL, 1973, díl II., č.22, s.12, prameny 4.
Doplňky a opravy k rodům Buriana Svítkovského a Dvořáka z Freygramu. PP
1362
Přibyl, Alois:
O znacích několika českých a moravských rodů.
Heraldika, IX./1976, č.1-2, s.12-44, tab.e.8, pozn.29.
Na základě studia archivních materiálů z uvedených institucí jsou zpracovány popisy či doplňky heraldických a genealogických údajů o 19 málo či vůbec neznámých rodech, povýšených do šlechtického stavu českými panovníky od Ferdinanda I. do Karla VI. PP
1363
Ryneš, Václav:
Jesuitští spisovatelé ze starých českých rodů a jejich erby.
EK, 1940, s.69-87, obr.e.9.
Biografické a bibliografické údaje o 9 spisovatelích, vyobrazeny erby s odkazem na literaturu, popisy. PP
1364
Sedlák, Vladimír Jan:
Milci mladého krále.
JM, 1979, [59 s.], obr.e.36, lit.3.
Politický vývoj Českého království po smrti císaře Karla IV.: vláda krále Václava IV., spory s vyšší šlechtou, vznik panské jednoty a domácí války. Heraldická část je sestavena z 18 erbů předních členů a stoupensců panské jednoty a z 15 erbů královských úředníků-milců, u nichž jsou uvedeny stručné biografické a genealogické údaje a charakter zastávaného úřadu.
Rf.: Palivec, Viktor: Minuce. ZGHSP, 1979, 7.ř., č.1-2, s.58-59.
Konfrontace erbů se souborem na hradě Laufu. PP/JJ
1365
Svátek, Josef:
Erby z dvorské kanceláře frýdlantského vévodství.
HR, 1977, s.69-76, obr.e.12, pozn.13.
Charakter úřední agendy, přehled vydávaných písemností. Kancléř Štěpán Ilgen z Ilgenau a jeho činnost jako herolta. Seznam osob, které byly nobilitovány Albrechtem z Valdštejna z titulu císařského palatina, popis erbů podle dochovaných německy psaných opisů privilegií. Nejisté nobilitace Jiřího Kochijinského a Davida Chrastského. Mocné listy a jejich právní význam. Připomenut Jiří Sadovský ze Sloupna, valdštejnský leník, ochránce Komenského, s nímž emigroval v roce 1628 pro víru ze země. (podrobně v. záznam 976) PP
1366
ze Schwarzenbergu, Karel kníže:
Královská korunovace před 150 lety.
EK, 1941, s.31-38, obr.e.12.
Korunovace Leopolda II. a jeho manželky španělské infantky Marie Ludoviky ve dnech 6. a 12.9.1791. Seznam šlechtických účastníků korunovace s uvedením titulů, hodností a zastávaných úřadů; popis erbů. PP
1367
Strnad, Josef:
Sedmý, osmý a devátý listopad 1620.
JM, 1980, 58 s., 14 portrétů, 14 obr.e., gen.tab. Jakuba I. a Anny Dánské, lit.10.
Kompilační vylíčení obecně známých historických událostí. Stručné biografie a popisy erbů některých účastníků bělohorské bitvy z protestantské i katolické strany. (Řada biografických poznámek je téměř doslova opsána z neuvedených slovníků, např. Ottův.) PP
1368
Vachtová, Františka:
Hrad Valdek, tři sňatky panny Adličky z Valdeka a problémy české genealogie doby Karla IV. v letech 1352-1377.
GHL, 1978, 6.ř., září, s.185-198, tab. v textu, obr.e. v Zásobníku znaků, č.49, s.215, pozn.19.
Nejstarší kronikářské zprávy o předcích erbu sviní hlavy u Kosmy a u tzv. Dalimila. Rozdílná genealogická interpretace Zajíců z Valdeka u Palackého a u Sedláčka. Rozchod Zajíců z Valdeka do dvou linií kolem roku 1280 - panský stav u Zajíců z Hazmburka, rytířský u Zajíců (t. Medků) z Valdeka. Osobnost Viléma Zajíce z Valdeka v politickém dění a problém jeho genealogického zařazení. Příčiny zchudnutí jeho potomků a postupná ztráta majetku, hrad Valdek královským manstvím. Rytířský rod Beškovců z Beškovic na Valdeku, příbuznost se Zajíci z Valdeka. Vymření valdecké linie Beškovců po meči v letech 1350-1360, sirotek dcera Adlička. Stručné genealogické údaje o spřízněných rodech ze Řebříka a ze Žirotína. Markvart ze Řebříka. Adlička Beškovcová z Valdeka a její dědictví hrádek Záluží. Jindřich z Rýzmberka a problém jeho genealogického zařazení. Stručné genealogické údaje o rytířském rodu z Pušperka, pův. od Hroznatovců. Podrobné vylíčení soudního jednání ve věci bigamických sňatků Adličky z Valdeka a Markvarta ze Řebříka, resp. ze Záluží. PP
1369
Wierer, Alfred C.:
Heraldika třicetileté války.
ES, 1970, č.6-7, s.1-31, obr.e.36.
Stručné vylíčení obecně známých historických událostí z let 1618-1648. Vyobrazeny a popsány erby osob a znaky zemí vztahující se k tomuto období. PP
1370
A. C. W. R. [Alfred C. Wierer R.]:
Velká pardubická steeple-chase v heraldice.
ES, 1971, č.9, s.3-9, obr.e.12.
Základní údaje o světoznámém dostihu, znaky měst a erby jednotlivců v minulosti s ním spojených. Návrh odznaku. PP
Morava a Slezsko
1371
Pilnáček, Josef:
Příspěvek k moravské heraldice a genealogii.
ČRSČ, XVI./1944, č.1-2, s.13-17, nedokonč.
Stručné genealogické a heraldické poznámky k 36 méně známým rodům, odkazy na prameny. PP
1372
K. [Rudolf Kryl]:
Josef Pilnáček: Příspěvky k moravské heraldice a genealogii.
ČRSČ, XVI./1944, č.3-4, s.73.
Informace o zařazení dalšího pokračování článku do následujícího čísla.
(Pilnáčkův článek vyšel ve dvojčísle 1-2, které bylo vydáno 30.3.1944. Koncem roku 1944 byl ČRSČ úředně zastaven a další dvojročník XVII.- XVIII./1945-46 byl vydán teprve v roce 1947; v něm již ovšem dokončení článku není. ČRSČ dále vydáván nebyl.) PP
1373
Skutil, Jan:
Základní moravské rody.
GHL, 1973, díl II., č.22, s.7-10, pozn.11.
Význam předních rodů pro celkové poznání politických, hospodářských a kulturních dějin Moravy. Seznam významných rodů z roku 1480 s uvedením nejdůležitějších údajů. PP
1374
Skutil, Jan:
Nejvýznačnější rody ve vývoji Moravy doby feudální.
GHL, 1973, díl II., č.24, s.3-6, pozn.13.
Východiskem pro studium moravské genealogie nobility 12. a 13, století jsou kromě starších prací zejména Hosákovy statě z let 1936-1942, publikované v „Časopise přátel starožitností". Seznam rodů dle erbovních znamení, stručná charakteristika z hlediska významu pro dějiny Moravy a z hlediska poznání majetkové držby. PP
1375
Skutil, Jan:
Moravské zemskodeskovní rody.
Přednáška proslovená na výročním valném shromáždění GHS, pobočky Ostrava dne 10.1.1979.
ZOGHSP, III./1980, č.1, s.[1]-4, prameny a lit.15.
ZGHSP, 1980, č.3, s.8-11, prameny a lit.15
Teritoriální a státoprávní vývoj Moravy, předních zemských úřadů, desk zemských a výčet pokusů o soupis moravské šlechty. PRP
1376
Prasek, Vincenc:
Staré rody na Těšínsku.
Posmrtné vydání upravil prof. Fr. Klein z Olomouce.
Rodokmen, I./1946, č.2, s.49-54, pozn.1; č.3, s.77-79; č.4, s.81-83.
Stručný přehled dosavadní rodopisné práce na Těšínsku. Kriteria Praskovy práce, excerpované archivní prameny. Abecední seznam občanských i šlechtických rodů a rodin. PP
Bílá Třemešná
1377
Svátek, Josef:
Erbovní držitelé Bílé Třemešné.
HD, 1944, č.16, s.1, obr.e.11.
Stručné dějiny držby, výčet jednotlivých majitelů od 12. století do současnosti. Erbovních držitelů uvedeno 11, popis a vyobrazení erbů - pouze štítů s figurami. PP
Děčín
1378
Kasík, Stanislav:
Děčínská heraldika doby starší.
Heraldika, XII./1979, č.1, s.12-21, obr.e.6 vč. vyobr. na 2. s. obálky, pozn.1.
Vývoj hradu a osídlení od doby prehistorické. Údaje o jednotlivých držitelích, popisy erbů. JJ
Dobrovice
1379
Sedlák, Vladimír Jan:
Valdštejnský vývod v Dobrovici.
Heraldika, XIII./1980, č.4, s.154-171, obr.e.6, pozn.4
Stručný přehled majetkové držby dobrovického panství od roku 1551 do 19. století.V dobrovické radnici je osazen jeden z pěti dochovaných kasetových stropů, na němž jsou kromě maleb podle dřevorytů Virgila Solise na náměty Ovidiových Metamorfos též vymalována erby. Smysl erbovní komposice vykládá autor pomocí erbovních vývodů, vymalovaných v tamním kostele sv. Bartoloměje, které ukazují posloupnost držitelů panství po 30-leté válce. (podrobně v. záznam 1009) PP
Jílové u Děčína
1380
Holejšovský, Antonín Vlastimil:
Není Jílové jako Jílové.
Heraldika, X./1977, č.4, s.148-149, pozn.11.
Podle údajů Čihákových „Pamětí královského horního města Jílového a jeho zlatých dolů" [přepracoval a doplnil Václav Čihák, Praha 1948] uvádí autor soudní při Adama z Jílového proti bratřím Albertu a Kunátovi z Jílového k roku 1409 [na s.80]. Z literatury a pramenů v poznámce uvedených dokládá určitou rozpornost údajů - osoba rychtáře v Jílovém u Prahy, Albert a Kunát byli zemané z Naptic a jsou k témuž roku doloženi v Jílovém u Děčína. Další potomci zemanů z Naptic. V Jílovém u Děčína připomínán k roku 1521 Jan Jílovský z Lunkvic, písař menších desk zemských. PP
Jílové u Prahy
1381
Holejšovský, Antonín Vlastimil:
Není Jílové jako Jílové.
Heraldika, X./1977, č.4, s.148-149, pozn.11.
Podle údajů Čihákových „Pamětí královského horního města Jílového a jeho zlatých dolů" [přepracoval a doplnil Václav Čihák, Praha 1948] uvádí autor soudní při Adama z Jílového proti bratřím Albertu a Kunátovi z Jílového k roku 1409 [na s.80]. Z literatury a pramenů v poznámce uvedených dokládá určitou rozpornost údajů - osoba rychtáře v Jílovém u Prahy, Albert a Kunát byli zemané z Naptic a jsou k témuž roku doloženi v Jílovém u Děčína. Další potomci zemanů z Naptic. V Jílovém u Děčína připomínán k roku 1521 Jan Jílovský z Lunkvic, písař menších desk zemských. PP
1382
Holejšovský, Antonín Vlastimil:
Svobodníci na Jílovsku.
Heraldika, VIII./1978, č.1, s.[6]-23, obr.e.9, pozn.8.
Stručný a zjednodušený výklad o původu a vývoji sociální nerovnosti. Rozdělení obyvatelstva na svobodné a nesvobodné. Majetkové rozdíly mezi svobodným obyvatelstvem - šlechta a svobodníci. Právní pojem svobodnictví a nápravnictví. Postupný zánik svobodnictví pod tlakem šlechty, zakupování svobodných usedlostí za účelem rozšíření majetkové držby a snaha zbavit se svobodnických povinností. Lokality Čakovice, Krhanice, Žampach, Jerčany, Osnice, Krsovice, Čenětice, Ovčáry, Vidovice. Snůška údajů topografických, jmenných, ekonomických a majetko-právních, smíšeny údaje o držbách svobodských a šlechtických. PP
1383
Šviha, Lev:
Tvrze a hrady a jejich držitelé na Jílovsku (výběr článků).
Heraldika, VII./1974, č.1-2, s.3-30, obr.e.29, Seznam míst na Jílovsku z rukopisu mjr. v. v. Lva Švihy.
Stručný topografický popis jednotlivých lokalit, přehled majetkové držby, jmenovitě uváděni jednotliví držitelé vesměs s vyobr. a popisem erbu. Heraldická část je zcela závislá na Královi, Sedláčkovi, výjimečně na jiné cit. literatuře. Údaje nutno prověřovat. PP
1384
Pokorný, Pavel R.:
Nad jedním číslem Heraldiky.
Heraldika, VIII./1975, č.3, s.86-92, obr.e.5, pozn.8.
Oprávněné kritické výhrady k obsahu Švihova článku jako celku, konkrétní výklad k vyobrazeným a popsaným církevním znakům. Se znalostí pramenného materiálu upozorňuje autor na zásadně chybné údaje o osobách a erbech litomyšlských biskupů Jana ze Středy a Jana Železného, dále dokládá nesprávně uvedený znak kláštera zbraslavského co do obsahu i výtvarného provedení. PP
Kladno
1385
Strnad, Josef:
Kladno.
Heraldika, X./1977, č.4, s.129-147, obr.e.4, obr.7, prameny [spr. jen lit.] 3.
Historický nástin zpracovaný kompilací tří titulů uvedených jako prameny [spr. má být lit.]. Nejstarší historické zprávy o Kladně a jeho držitelích, především rytířů Kladenských z Kladna, Žďárských ze Žďáru a od roku 1705 benediktinů břevnovských. Stavební památky a jejich stručný popis. Rozvoj průmyslu a dopravy, těžba uhlí od roku 1772. Městský znak od roku 1561 při povýšení na městečko a udělení pečeti. Použité znakové figury, hypotetická přeměna gryfa v rysa, znaková symbolika. V roce 1870 povýšení na město, v 90. letech na královské horní město, popis polepšeného znaku. Současná generální přestavba města. PP
Lanškrounsko
1386
Marek, Petr:
Méně známé znaky z Lanškrounska z let 1367-1780.
GHL, 1977, 5.ř., prosinec, s.154-155, obr.e. v Zásobníku znaků, č.1-14, s.223-236, lit.4.
Stručný historický nástin lanškrounsko-lanšperského panství se zřetelem k jednotlivým držitelům, z nichž někteří jsou uvedeni jmenovitě a jejich erby popsány. PP
1387
Marek, Petr:
Znaky hejtmanů panství Lanškrounsko-Lanšperského.
ZGHSP, 1979, č.1-2, (GHL, 1979, 7.ř., leden), s.1-3, obr.e. v Zásobníku znaků, č.55-70, lit.5.
Stručný historický nástin, datovaný seznam hejtmanů a popis jejich erbů; zpracováno dle uvedené [a pravopisně chybně] citované literatury. PP
Lanžov
1388
Petr, Boh.:
Lanžovský kostel, matriky a šlechta.
ČRSČ, IV./1932, č.3-4, s.113-123, obr.1, pozn.33.
Na základě studia uvedených písemných i hmotných pramenů je uvedeno 13 rodů,, jejichž příslušníci byli zde křtěni, oddáni či pohřbeni; časové rozmezí 16. - 19. století. (v. záznam 1092) PP
Ledeč nad Sázavou
1389
Sedlák, Vladimír Jan:
Erbovní vývod v kostele ledečském.
Závěrečná zpráva o výzkumu, provedeném Genealogickou a heraldickou společností v kostele svatých Petra a Pavla v Ledči nad Sázavou při příležitosti chrámových úprav pro potřeby nové liturgie 1970.
GHL, 1971, č.14, vložka, s.1-12, obr.13, pozn.7.
Základní údaje o kostelu. Heraldická výmalba nebyla v minulosti podrobena řádnému studie, protože v literatuře nejsou spolehlivé údaje. Výklad rodových vztahů osob, jejich erby jsou v kostele vymalovány na základě erbů lomnického a říčanského, odkud pocházeli manželé - patroni kostela. (v. záznam 1008) PP
Litoměřicko
1390
Donek, Edmund:
Poznámky k legendám, tradicícm a pověstem erbovním na Litoměřicku.
EK, 1941, s.62-79.
Rozbor erbů nacházejících se na památkách v Litoměřicích a okolí, většinou mylně interpretovaných. (v. záznam 1025) PRP
Lnáře
1391
Nesměrák, Bořivoj:
Rodopis.
SJSČR, I./1930, č.3, s.9.
Dle starých záznamů bývalého panství lnářského [pramen blíže neurčen] podává výčet rodů s udáním dat František Papež z Nového Dvora u Lnář. PP
Olomouc
1392
Müller, Karel - Vymětal, Jan:
Šlechta v Olomouci v 2. polovině 16. století.
ZOGHSP, II./1979, č.4, s.94-96, pozn.2.
Soupis 53 šlechtických rodů z rejstříků městské daně z let 1552-1559. PRP
Orlová, zámek
1393
Markl, Vladimír:
Orlovský zámek 1765-1980.
ZOGHSP, III./1980, č.1, s.9-14, obr.e.1, prameny a lit.13.
Historie panství a zámku s výčtem držitelů v letech 1560 až do zániku - demolice - stavby v roce 1980. Vyobrazen erb barona Mattencloita, bez popisu. PRP
Řitka
1394
Šírl, František:
Řitka. Statek karlštejnských manů.
Heraldika, XIII./1980, č.3, s.[88]-113, obr.e.20.
Posloupnost manských držitelů v letech 1416-1869; zpočátku jsou směšovány údaje o manství karlštejnském a dobříšském, příslušném podle horního a dolního dvora v Řitce. Zánik manského zřízení v roce 1849. Od roku 1870 se stala Řitka allodním statkem.
Z hlediska možného badatelského použití je nutné upozornit na celkově slabou úroveň zpracování, na terminologicky pochybené popisy erbů a na výskyt pravopisných chyb. Kresby erbů jsou příkladem, jak heraldická kresba vypadat nemá. PP
Svéslav
1395
Grolich, Vratislav - Tříska, Břetislav:
Dvůr Svéslav a jeho držitelé.
HGP, 1978, s.19-25, lit. a prameny 24.
Hospodářský vývoj dvora. Genealogické údaje o držitelích v letech 1173 [?] - 1955. Důležité pro dějiny zemědělství. PP
Teletín
1396
Mühlbach, Vladimír:
Svobodníci v Teletíně.
Heraldika, VIII./1975, č.1, s.25-29, obr.e.3.
Uvedeny 4 svobodnické rody: Hosták, Marsa, Blaz či Blažej, Zikán. Podrobnější údaje o rodech Hostáka a Blažeje, oba se dostávají nobilitací do šlechtického stavu; Hosták ztotožněn s Hostakovským z Arklebic. Popis erbů. Erb Zikána rekonstruován podle dvou obrazově odlišných pečetí, nobilitace není prokázána. PP
Veveří, hrad
1397
Skutil, Jan:
Z Rájce na Veveří.
HGR, 1978, s.25-33.
Dějiny hradu a velkostatku Veveří, soupis držitelů s podrobnými genealogickými údaji od počátku 13. století do roku 1925, kdy Veveří přešel do státního vlastnictví. JJ
Vikštejn, hrad
1398
Chocholatý, František:
Hrad Vikštejn a jeho držba v údobí opavských Přemyslovců.
ZOGHSP, II./1979, č.4, s.88-92, lit. a pozn.8.
Základní historické údaje o městě Vítkově a hradu Vikštejnu podle listiny olomouckého kanovníka Dětřicha ze dne 25.11.1301. Podrobná rozbor majetkové držby v letech 1377-1473 na základě studia dochovaných písemných pramenů, doplněný genealogickými přehledy rodů: z Vikštejna, ze Schawsteinu, z Buku; Koníř z Litultovic; z Moravice. PP
Vojnice u Strakonic
1399
Birnbaumová, Alžběta:
Portréty Branišovských.
Rodokmen, II./1947, č.3, s.84-86.
Alianční znak Markvarta z Branišova a Žofie Sedlecké dříve Vojslavové, rozené z Hozlau, ve vojnickém kostele. Slohová nevýraznost kostela. Předkové rodu. Vojslav z Usilova a jeho erb. SH
Žatecko
1400
Sedlák, Vladimír Jan:
Příspěvek k rodopisu šlechty na Žatecku z právního rukopisu č. 3454 v Národní knihovně ve Vídni.
GHL, 1973, díl II., č.23, s.8-23, pozn.21, oprava v č.25 na s.12.
Český rukopis obsahuje mj. nejstarší známý text Soběslavských práv, překlad německých práv konšelských Starého Města pražského, časové a hospodářské údaje o některých šlechtických a měšťanských rodech na Žatecku, doplněné o výpisy z desk zemských. Údaje jsou komentovány a rukopis je popsán i z hlediska paleografického. JJ