Poznámky k obecním znakům. II.
Čakovičky, okres Mělník
Daleké Dušníky, okres Příbram
Dlouhá Lhota, okres Mladá Boleslav
Dobročovice, okres Praha-východ
Již v předchozích letech byla na portálu HTK ve veřejně přístupném modulu Komunální heraldika od roku 1990 / Poznámky k obecním znakům věnována pozornost vzniku obecních znaků, jejich terminologickým popisům a historicko-ikonografickým souvislostem. Podrobnějším rozborem dostupných historických a ikonografických údajů, týkajících se jednotlivých obcí, bylo poukázáno na sporné, v některých případech až zavádějící, skutečnosti, které nasvědčovaly tomu, že autoři návrhů nevěnovali těmto údajům dostatečnou pozornost; v této souvislosti odkazuji na velice podrobné pojednání Stanislava Kasíka „Mystifikace, šalba a bullshit v české komunální heraldice", který je na portálu HTK trvale umístěn ve veřejně přístupné části. Zatímco Stanislav Kasík zaměřil kritické výhrady převážně do oblasti historicko-ikonografické, já se věnuji výhradně oblasti terminologických popisů. Na jedné straně si samozřejmě uvědomuji, že heraldická terminologie není oním příslovečným „pupkem heraldiky", na straně druhé však zastávám názor, který jsem v minulosti vyslovil v jedné ze svých přednášek, že základními pilíři každého vědního oboru jsou bibliografie, metodologie (pořadí není rozhodující) a později jsem dodal též terminologie.
Tento krátký úvod bych zakončil neméně krátkým konstatováním: Nelze se divit, že se v popisech nově udělovaných znaků objevují nejen terminologické nepřesnosti ale i věcná pochybení, když jeden z členů heraldické expertní části Podvýboru pro heraldiku a vexilologii PS PČR považuje heraldickou terminologii za „marginální problematiku ujednocování heraldické terminologie"; autor tohoto výroku dle mého názoru prokázal mimořádný stupeň heraldické nedostatečnosti. Bylo-li by nahlíženo z tohoto hlediska na oborové terminologie obecně, je např. zoologická nebo botanická terminologie „marginální problematikou", poněvadž by přece stačilo říci, že se jedná o „zvíře" nebo „kytku" a každý si je může pojmenovat dle libosti.
Bylo by samozřejmě vhodné, aby u poznámek k uvedeným obecním znakům byly současně k disposici ilustrace. Na portálu HTK však respektujeme práva nejen autorů ilustrací ale též provozovatele portálu REKOS. Čtenáři si mohou jednotlivé obecní znaky na portálu REKOS bez problémů vyhledat (adresa: http://rekos.psp.cz/).
Za věcné poznámky a připomínky děkuji kolegovi Stanislavu Kasíkovi.
28. 01. 2013 © Pavel Palát
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Rozhodnutí předsedy PS PČR číslo 39 ze dne 22. 10. 2008
Znak a vlajka uděleny dne 13. 11. 2008
Schválený popis znaku:
Polcený štít. Do pravého zlatého pole vyniká půl černého orla se zlatou zbrojí a červeným jazykem. Levé pole červeno-stříbrně polcené, do stříbrného pole vyniká šikmé zkrácené červené břevno.
Poznámky:
V popisu, který byl stanoven podvýborem, je správně hlášena obecná heraldická figura - půl černého orla se zlatou zbrojí a červeným jazykem, vynikajícího do pravého zlatého pole. Autor návrhu se však dopustil zásadního pochybení, a podvýbor toto pochybení toleroval, že pro zobrazení tinktury zlata použil dvou odlišných odstínů; to není pro heraldickou kresbu přijatelné, takže, dle mého názoru, návrh měl být autorovi vrácen k přepracování. Odpůrci mého názoru mohou namítat, že v historických znacích či v kresbách „starých heraldiků" je obdobná podoba běžná, resp. vyskytují se figury se zlatou zbrojí ve zlatém štítě / poli. Na tuto historicky neoddiskutovatelnou skutečnost však namítám, že při vytváření nových obecních znaků má být dbáno na jedno ze základních nepsaných, tudíž zvykových, pravidel o kladení barev a kovů, resp. o jejich vzájemném vztahu. Dalším může být argument o souvislosti s císařským panstvím Brandýs, potom by však figura měla být popsána jako „půl císařského orla", přičemž tento popis nezbavuje autora povinnosti použít jednotný odstín pro tinkturu zlata. I při vědomí ikonografického výkladu, který by neměl být součástí heraldického popisu, měl mít orel zbroj buď shodnou s tinkturou, tedy černou, nebo (s odkazem na Schwarzenbergovu „Heraldiku") červenou či modrou, neboť tinkturová modifikace jmenovitě určených figur, zejména u zbroje, může být považována za přijatelnou.
Jestliže je figura vynikající do stříbrného pole popsána jako břevno, musí být také jako břevno nakreslena, tzn., že její zakončení je pravoúhlé; pokud není, je nutno zakončení popsat - ovšem nejsem si jist jakým způsobem, neboť i šikmé zkrácené břevno, jak je v popisu uvedeno, musí mít pravoúhlé zakončení. Poněvadž v heraldických popisech není používáno měrných jednotek, nelze tvar zkosení vyjádřit tak, aby jej podle popisu bylo možno nakreslit. Popis levého pole má být tento: Levé pole je červeno-stříbrně ostrvovým sukem doleva polcené. Jedná se totiž o „řez jedním tvarem"; tak může být např. dělený štít stínkou, oblakem, ostrvovým sukem apod. Směřování suku musí být hlášeno, neboť může být zobrazeno opačně.
V knize německých autorů Arndta - Seegera - Lothara-Westphala „Wappenbilderordnung", Neustadt an der Aisch 1986, je na straně 246 a násl. kapitola „I. Sonderformen der Begrenzungslinien", v níž jsou uváděny „zvláštní formy" čili „řezy jedním tvarem". Na straně 253, obr. (0101) - 137 - 642 je figura popsaná „astförmig nach links (gespalten)", která přesně odpovídá polcení levého pole ve znaku obce Čakoviček pouze s tím rozdílem, že ostrvové suky jsou ve WBO zobrazeny tři zatímco v obecním znaku Čakoviček pouze jeden. Popis levého pole obecního znaku je terminologicky pochybený, ba zavádějící.
Heraldický popis:
Polcený štít. Do pravého zlatého pole vyniká půl černého orla se zlatou zbrojí a červeným jazykem. Levé pole je červeno-stříbrně ostrvovým sukem doleva polcené.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Rozhodnutí předsedy PS PČR číslo 33 ze dne 18. 5. 2012
Znak a vlajka uděleny dne 25. 6. 2012
Schválený popis znaku:
V červeno-modře polceném štítě vynikající liliový kříž do krajů, provázený dole po obou stranách korunou, vše zlaté.
Poznámky:
Popsaná figura není liliovým křížem ale vynikajícím latinským křížem s liliovitě zakončenými horním a vodorovnými rameny. Vexilologové mají správně nazván kříž latinským liliovým, přestože i v jejich popisu není uvedeno, že liliovitě jsou zakončena pouze tři ramena; podivuji se nedůslednosti vexilologů, poněvadž ve většině popisů uvádějí veškeré myslitelné detaily. V popisu musí být uvedeno, že liliovitě jsou zakončena pouze horní a vodorovná ramena, poněvadž i dolní rameno by mohlo být zakončeno liliovitě a přitom vynikat z dolního okraje štítu; v takovém případě by však byla nakreslena pouze část liliovitého zakončení, aniž by to muselo být v popisu výslovně hlášeno.
V popisu není nutné uvádět, že kříž je provázen dole po obou stranách, stačí uvést dole dvěma korunami, poněvadž je zřejmé, že koruny jsou po obou stranách dolního ramene; byly-li by nakresleny pouze z jedné strany, potom by byl popis nutný.
Domnívám se, že by bylo vhodné, aby oba popisy byly pokud možno identické, samozřejmě s nutným zřetelem na terminologické odlišnosti obou disciplin.
Heraldický popis:
V červeno-modře polceném štítě vynikající latinský kříž s liliovitě zakončenými horním a vodorovnými rameny, provázený dole dvěma korunami, vše zlaté.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Rozhodnutí předsedy PS PČR číslo 16 ze dne 26. 5. 2011
Znak a vlajka uděleny dne 29. 6. 2011
Schválený popis znaku:
V modrém štítě zlatá zvonice s červenou bání, zakončenou zlatým křížkem, černým obloukovým oknem, v němž je zavěšen zlatý zvon. Zvonice podložená zkříženými stříbrnými liliovými hůlkami a provázená položenými odvrácenými zlatými lipovými listy.
Poznámky:
Střechu tohoto tvaru nelze odborně pojmenovat „báň" ani omylem. Střecha je v podstatě konstrukcí tesařskou, na níž je následně pokládána krytina různého typu.
Jaroslav Herout, jehož knihu „Staletí kolem nás", Orbis, Praha 1961, je nutno považovat ze jednu ze základních architektonických publikací výslovně naučného charakteru, ve věcném rejstříku termín „báň" neuvádí a na tab. I/5 pojmenovává tento typ střechy „cibulovitá, cibulová".
Václav Hájek v knize „Architektura. Klíč k architektonickým slohům", Grada Publishing, Praha 2000, s. 116, pojmenovává jako cibulovou střechu celou konstrukci střechy od pozednice až po makovici a nemá žádné další rozlišení typů.
Na případnou námitku „některých heraldiků", že Herout ani Hájek nejsou heraldiky, lze odpovědět, že heraldiky sice nejsou, ale zato jsou uznávanými odborníky v oboru architektury a historických stavebních slohů a poněvadž jsou architektonické prvky využívány při zobrazování heraldických figur, považuji za přirozené, aby byla maximálně využívána architektonická terminologie a nebyly vymýšleny „heraldické termíny" ad hoc.
V „Malé československé encyklopedii", díl I., s. 336-337, je tato definice: „Báň, kopule - klenba tvaru duté polokoule nad prostorem kruhového nebo eliptického půdorysu. Klene-li se nad půdorysem čtvercovým, je průměr koule roven úhlopříčce půdorysu." Domnívám se, že cibulovou / cibulovitou střech nelze nazvat korektně „bání", poněvadž z výše uvedené definice je zřejmé, že báň musí mít tvar polokoule, což je u cibulové / cibulovité střechy vyloučeno.
Zvonice je postavena na trojnásobném, nikoli třístupňovém, soklu. Domnívám se, že by sokl měl být v popisu uveden, poněvadž jej lze jen obtížně považovat za výtvarnou licenci; zvonice může být nakreslena též bez soklu nebo na soklu jednoduchém či několikastupňovém.
Zvonice není podložena liliovými hůlkami ale liliovými žezly, neboť jsou dole zakončena koulemi; hůl nebo hůlka bývá v heraldice kreslena bez tohoto zakončení na dolním konci.
Heraldický popis:
V modrém štítě na trojnásobném soklu zvonice, obojí zlaté, s černým obloukovým oknem, v němž je zavěšen zlatý zvon a s červenou cibulovitou střechou zakončenou zlatým křížkem. Zvonice je podložena zkříženými stříbrnými liliovými žezly a provázena položenými odvrácenými zlatými lipovými listy.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Rozhodnutí předsedy PS PČR číslo 75 ze dne 15. 4. 2010
Znak a vlajka uděleny dne 29. 4. 2010
Schválený popis:
Ve zlato-modře kosmo děleném štítě, nahoře kosmá vztyčená doleva obrácená zlatá radlice, dole vyniká pět červených plamenů.
Poznámky:
Z hlediska mluvnické stavby věty se jedná o souvětí souřadné slučovací, přičemž absence přísudků ve tvaru aktivních sloves je v heraldických popisech obvyklá, tudíž přípustná. Za slovem „štítě" proto nemůže být čárka, poněvadž byl-li by vložen přísudek v podobě přítomného času slovesa „být", vznikne první část souvětí čili první hlavní věta, oddělená od druhé hlavní věty za slovem „radlice" čárkou; i do této druhé hlavní věty lze vložit přísudek v podobě přítomného času slovesa „být". Na tomto místě musím s politováním konstatovat, že při tvorbě heraldických popisů není věnována nezbytná pozornost mluvnické stavbě vět, což rozhodně nelze nazvat „mluvnickou marginálií".
Je-li štít dělený, ať přímo, kosmo nebo šikmo, popisuje se shora dolů, je-li polcený, popisuje se (heraldicky) zprava doleva; tuto zásadu pravděpodobně zná i průměrně poučený a vzdělaný heraldik. Kosmé dělení v tomto případě je nutno popsat jako modro-zlaté.
Přestože v podvýboru nebylo, až na sporé výjimky, posuzováno výtvarné provedení návrhů, je nutné v tomto případě konstatovat, že výtvarné zpracování dolního pole je poznamenáno značnou kresebnou necitlivostí, mající původ v nedokonalosti grafického počítačového programu, který nedokáže vytvořit nezbytnou pravidelnost či alespoň dojem takové pravidelnosti. Markantně se tato nedokonalost projevuje na vlajce, na níž jsou plameny zmenšováním výšky deformovány až „ku směšnosti". Vexilologové, kteří v popisech vždy úzkostlivě vyměřují téměř vše, museli v tomto případě na „vexilologický popis" plamenů zcela rezignovat.
Heraldický popis:
V modro-zlatě kosmo děleném štítě nahoře kosmá vztyčená doleva obrácená zlatá radlice, dole sestupně vyniká pět červených plamenů.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------