Znaková aliance Thun-Hohenstein - Waldstein-Wartenberg v Huntířově
Znaková aliance Thun-Hohenstein – Waldstein-Wartenberg z kostela sv. Jiří v Huntířově
(Příspěvek k soupisu heraldických památek na Děčínsku a Šluknovsku)
Dnes již neexistující kostel sv. Jiří v Huntířově byl nad vstupním portálem opatřen znakovou aliancí tvořenou dvěma přikloněnými kartušemi převýšenými korunou s třemi listy 1). Díky zachované fotografii je možné uvedené znaky popsat a určit jejich nositele. Lze předeslat, že alianční znak se vztahuje ke stavebníkovi a je zřejmě současný přestavbě kostela z let 1883 – 1884. Tvar kartuší slohově nekorespondoval s pseudogotickým tvaroslovím stavby a byl poplatný výtvarnému názoru vrcholného baroka. U obou znaků je využito grafického znázornění tinktur některých polí a figur. Vodorovné šrafování označuje modrou, svislé červenou, kombinace svislého a vodorovného šrafování černou, hladká plocha odpovídá stříbrné a tečkovaná zlaté.
Znak heraldicky vpravo lze popsat jako štít čtvrcený se středním svisle šrafovaným štítkem s hladkým břevnem; v prvním a čtvrtém vodorovně šrafovaném poli kosmé tečkované břevno, druhé a třetí pole polcené, vpravo hladké s orlicí vynikající od čáry polcení, vlevo ve svisle a vodorovně šrafovaném poli hladké břevno. Tuto podobu má erb Thun-Hohensteinů2).
Znak heraldicky vlevo je čtvrcen se středním hladkým štítkem, s císařským korunovaným orlem, ohraničeným do kruhu stočeným vavřínovým věnečkem a korunovaný císařskou korunou. Nad a pod středním štítkem jsou štítky vymezené do kruhu stočeným „drakem“; plocha horního je tečkovaná, dolní je polcený, vpravo tečkovaný a vlevo vodorovně šrafovaný. První a čtvrté pole je tečkované a druhé a třetí vodorovně šrafované, ve všech polích jsou přivrácení korunovaní lvi. Znak i přes některé nepřesnosti v zobrazení (štítky nad a pod středním štítkem) je určitelný jako erb hrabat z Waldstein-Wartenbergu3).
Na základě předchozího určení znaků lze pojmenovat i jejich nositele. Byli jimi – Josef Osvald hrabě z Thun-Hohensteinu (* 14. 12. 1849 v Žehušicích, + 21. 10. 1913 ve Vídni) a jeho manželka (3. 3. 1878) Kristiana hraběnka z Waldstein-Wartenbergu (* 12. 6. 1859 v Doksech, + 6. 8. 1935 v Doksech), dcera Arnošta hraběte z Waldsteina, pána z Wartenbergu (1821 – 1904), držitele panství Mnichovo Hradiště, Bělá pod Bezdězem a Doksy, a Marie Leopoldiny princezny ze Schwarzenbergu (1833 – 1909) 4).
Josef Osvald hrabě Thun-Hohenstein pocházel z klášterecké linie rodu. Byl synem Josefa Osvalda (1817 – 1883), držitele fideikomisního panství Klášterec nad Ohří, a Johany starohraběnky ze Salm-Reifferscheidu (1827 – 1892), dědičky fideikomisního panství Lipová. Matka jako poslední členka lipovské větve rodu Salm-Reifferscheidt převedla na svého nejstaršího syna Lipovou. Po smrti otce v roce 1883 se Josef Osvald stal také držitelem fideikomisního panství Klášterec, jehož součástí byly také Žehušice a Benešov nad Ploučnicí. Když byl Michaelem Osvaldem hrabětem z Thun-Hohensteinu v roce 1684 založen z panství Klášterec nad Ohří první thunovský majorát v Čechách, byla k němu připojena i část Benešova nad Ploučnicí s horním zámkem. Díl Benešova zvaný také thunovský, zahrnoval i bývalé panství Markvartice a k němu patřila ves Huntířov s kostelem sv. Jiří.
Podoba thunovského znaku v alianci se ve vztahu k jeho časovému zařazení shoduje s datováním pseudogotické přestavby kostela. Skutečným vlastníkem kláštereckého fideikomisu a velkostatku se Josef Osvald (II.) stal až v roce 1883, kdy v lednu toho roku zemřel jeho otec. Po té byla zahájena také přestavba huntířovského kostela. Diplomem císaře Františka Josefa I. z 20. 4. 1897 bylo Josefu Osvaldovi z Thunu, jako držiteli salmovského fideikomisního panství Lipová, dovoleno užívání přídomku hrabě z Thun-Hohenstein-Salm-Reifferscheidu a zároveň jeho znak byl rozšířen o figury rodového erbu Salm-Reifferscheidů, které vyplnily třetí polcené pole čtvrceného štítu – salmovští červení lososi ve stříbrném poli a reifferscheidský červený štítek převýšený modrým turnajským límcem také ve stříbrném poli 5). Protože thunovský znak v popisované alianci je prost salm-reifferscheidských erbovních figur, je zřejmé, že průčelí kostela nemohlo být opatřeno znakovou výzdobou po roce 1897. V roce 1900 byl Josef Osvald hrabě z Thun-Hohenstein-Salm-Reifferscheidtu přijat do Řádu zlatého rouna 6). Kolana tohoto řádu u znaku zobrazena není.
Poznámky:
1) Uvedená znaková aliance nebyla zahrnuta do soupisu heraldických památek - Stanislav Kasík, Rodové heraldické památky na Děčínsku a Šluknovsku, Děčín 1996.
2) SobA Děčín, RA Thun-Hohenstein, sign. A – 1II, No. 1; August Sedláček, Českomoravská heraldika II, Praha 1925, s. 650.
3) August Sedláček, Českomoravská heraldika II, Praha 1925, s. 17; Maxmilian F. Gritzner, J. Siebmacher´s grosses und allgemeines Wappenbuch, 1. 3., Hoher Adel, Die erlauchten Grafengeschlechter in Deutschland, Anhang, Nürnberg 1878, s. 63, tab. 66.
4) Jaroslav Thun-Hohenstein, Beiträge zu unseren Familiengeschichte, Tetschen a. d. Elbe 1925, Stammtafel XII, Linie Klösterle, Ahnentafel XII/8, Christiane Gräfin von Waldstein, Herrin von Wartenberg.
5) Jaroslav Thun-Hohenstein, Beiträge zu unseren Familiengeschichte, Tetschen a. d. Elbe 1925, Stammtafel XII, Linie Klösterle; Alfred Ch. Wierer, Poznámka o znaku Thun-Hohensteinů, in: Heraldická ročenka na rok 1974, Heraldický klub České numismatické společnosti, Praha 1974, s. 80.
6) Thierry de Limburg-Stirum, Liste nominative des chevaliers della toison d´or, Bruges 1962.
Publikováno: Děčínské vlastivědné zprávy, roč. XIII, č. 3/2003, Děčín 2003
Zpracováno: 1 . 5. 2010 ©Stanislav Kasík