Aktuální informace Inzerce Napište nám Mapa stránek

Erby Kinských v České Kamenici a okolí

ERBY KINSKÝCH V ČESKÉ KAMENICI A OKOLÍ

(Příspěvek k soupisu heraldických památek v okrese Děčín)

Po smrti Zikmunda z Vartenberka v roce 1608, se jeho mladší bratr Jan stal jedním z největších držitelů statků v severních Čechách. Patřilo mu panství Kamenice, Horní a Dolní Libchava, Ronov, Stvolínky, Nový Zámek, Česká Lípa, Krásná Lípa, Zvířetice a Bakov. Od Antonína ze Salhausenu k tomu přikoupil díl Benešova. Přes zdánlivou majetnost byl Jan z Vartenberka velmi zadlužen. V roce 1613 musela být na jeho statky uvalena nucená správa. Rok na to byla prodána Kamenice a díl Benešova jednomu z největších věřitelů Radslavovi Vchynskému z Vchynic.

Radslav Vchynský držel kromě České Kamenice a Benešova nad Ploučnicí také Teplice, Rumburk, Lipovou a další. Jeho manželství s Esterou Kostomlatskou z Vřesovic zůstalo bezdětné. Proto ještě před svou smrtí (+ 1619) učinil rozhodnutí rozdělit majetek mezi synovce. Těmi byli synové Radslavova bratra Jana (+ 1590) a Anny Pouzarové z Michnic. Vilém obdržel Teplice, Kamenici a Benešov. Později získal také Rumburk, Tolštejn, Lipovou a Záhořany, po zemřelém bratrovi Oldřichovi (+ 1620), kterému byl majetek konfiskován za přímou účast ve stavovském povstání (při defenestraci osobně pomáhal Martinicovi z okna). V roce 1628 povýšil císař Viléma Vchynského do říšského hraběcího stavu. Rodové jméno Vchynský se vyvíjelo, až se nakonec ustálilo v podobě "Kinský". Užívaný titul dodnes zní: Kinský z Vchynic a Tetova.

Vilém Kinský přestavěl zámek v České Kamenici a na zámeckou bránu dal vsadit obdélníkovou pískovcovou desku se znakovou aliancí. V ranně barokních kartuších korunovaných korunami o pěti listech, jsou oválná znaková pole. Kartuše od sebe odděluje jehlan a lví hlava nad ním. Po stranách lví hlavy, v úrovni korun, jsou vytesány dvě a dvě číslice letopočtu 1631. Na patě jehlanu lze číst písmena DS, která nepochybně zkracují jméno kameníka. Pod každým ze znaků je pětiřádkový nápis.

WILHELM GRAFF VON WIHNITZ VND

TETTAW AVF TÖPLITZ, NEVNSCHLOS

KEMNITZ BENSEN HANSBACH RVM=

BVRGK VND SAHORSAN. ROM. KAY

MATT RATH VND CA[MMER]ER

ELISABETH GRAFFIN WICHINSKIN

GEBORNE GRÄFFIN TIRTSSKIN

VON DER LIPP AVFF TÖPLITZ

NEVSCHLOS KEMNITZ BENSEN

HAINSPACH RVMBVRG [...]SA. SAHORSA

Erb Kinských se po celá staletí udržel v podobě jednoduchého, přesto velice specifického, znamení tří stříbrných hrotů. Heraldickou terminologií obtížně popsatelná figura je konvenčně pojmenovaná jako „vlčí zuby". Ty vynikaly z levého boku červeného štítu doprava a prohnutě nahoru. Shodný erb je i nad bránou do zámku v České Kamenici, společně se znakem Trčků z Lípy, kterým byl štít černo-stříbrno-červeně dvakrát dělený.

V expozici okresního muzea v Děčíně je hmoždíř, patřící kdysi Vilémovi Kinskému, jak dosvědčuje nápis a erb. Erb je tvořen štítem, ve kterém jsou tři vlčí zuby. Na štítu stojí přilba s klenotem dvou rozložených křídel, z nichž obvykle pravé bylo červené a levé stříbrné. Stejné tinktury měla i přikryvadla. Po stranách znaku je nápis a číslice letopočtu: WILHALM CHINSKI 1625. Dole monogram puškaře: H K.

Vilém Kinský se oženil s Alžbětou, dcerou Jana Rudolfa hraběte Trčky z Lípy (+ 1633) a Magdaleny z Lobkovic (1557 - 1633). Politickou kariéru započal v roce 1618 jako volený direktor odbojných stavů. Pro zanedbávání úřadu však byl své funkce zbaven. Peripetie doby přestál bez zjevné úhony. 12. 6. 1628 obdržel po předchozím odsouzení milost a statky mu byly ponechány s podmínkou, že do konce měsíce přestoupí na katolickou víru, jinak se musí ze země vystěhovat a statky nabídnout k odprodeji. Vzápětí byl císařovým listem z 1. 7. ujištěn o zachování majetku i v případě, že by on a jeho děti na katolickou víru nepřestoupili. Při saském vpádu v roce 1632 byl protestanty zajat a odvezen do Drážďan. Francouzská diplomacie jej získala pro zprostředkování uzavření smlouvy mezi Albrechtem z Valdštejna a Saskem, Braniborskem, Švédskem a Francií. Kinský odjel vyjednávat k Valdštejnovi do Plzně. Pak s ním pokračoval do Chebu. Zde se však jeho osud naplnil. Byl 25. února 1634 spolu s Albrechtem z Valdštejna a s dalšími zavražděn. Následovalo obvinění ze spiknutí proti císaři, které vdovu a pozůstalé syny připravilo o všechen majetek. Alžběta Trčková, ovdovělá Kinská, se později ještě dvakrát vdala a synům byla vrácena čest a očištěno jméno až v roce 1648.

Ze zkonfiskovaných statků Viléma hraběte Kinského získal Teplice a díl Benešova Jan hrabě z Aldringenu, Lipová připadla Wolfgangovi hraběti z Mansfeldu, Rumburk se dostal do majetku Jana Krištofa Löbla sv. pána z Krainburgu, Záhořany a Tasov obdržel Václav Zahrádecký sv. pán ze Zahrádek. Kamenice zůstala v držení rodu Kinských. Jejím novým majitelem se stal Jan Octavian (1612 - 1679), syn Vilémova bratra Václava Vchynského z Vchynic (1572 - 1626) seděním na Zásmukách, Chlumci (nad Cidlinou) a Kolíně.

Jan Oktavián, od roku 1676 říšský hrabě Kinský z Vchynic a Tetova, se oženil s Markétou Magdalenou hraběnkou z Portie. Krom dcer měl dva syny. František Oldřich (1634 - 1699) držel po otci Chlumec nad Cidlinou, ale nezůstavil žádné potomky. Mladší Václav Norbert Oktavián (1. 7. 1642 - 3. 1. 1719), nejvyšší kancléř v Království českém a rytíř Řádu zlatého rouna (1712) dědil nejprve Českou Kamenici a později i Chlumec nad Cidlinou. Byl ženatý dvakrát. Nejprve s Annou Františkou Barborou hraběnkou z Martinic (+ 1694) a pak od roku 1697 s Annou Teresií svob. paní z Nesselrode (+ 1716).

V České Kamenici, na budově bývalých vrchnostenských stájí u zámku (Pivovarská ul. čp. 3/1), se zachoval znak vztahující se k výše zmíněnému Václavovi Norbertovi Oktaviánovi hraběti Kinskému. Mezi okny 1. patra v průčelí je vsazena na výšku obdélníková pískovcová deska s erbem. Oválné znakové pole, obtočené kolanou Řádu zlatého rouna, převyšuje listová koruna. V úrovni koruny na každé straně po dvou písmenech zkracující jméno nositele erbu. Pod ním jsou římské číslice letopočtu, rozdělené klenotem řádu do dvou částí. Písmena v nápisu W : N (koruna znaku) O : K, jsou zkratkou jména Wacslaw Norbert Octavian Kinsky (Čtení písmen z úrovně chodníku nezaručuje jejich bezchybnou interpretaci. Je možné, že písmeno "O" je chybně odečteným písmenem "G" jako "Graf"). Letopočet pod erbem A : M : D (klenot řádu) CCXII : datuje heraldickou památku do roku 1712.

Ze šestnácti dětí ze dvou manželství Václava Norberta Oktaviána pokračovali v rodové posloupnosti tři synové. František Ferdinand (1678 - 1741) z prvního manželství, dědil po otci Chlumec nad Cidlinou a založil dosud žijící hraběcí linii. Štěpán Vilém (1679 - 1749), také z prvního otcova manželství, držel Choceň, Rataje nad Sázavou, Talmberk, Rosice atd. Byl 22. 12. 1746 povýšen do českého a 3. 2. 1747 do říšského knížecího stavu, s omezením dědění titulu pouze prvorozeným synem. Posledním ze synů byl Filip Josef (1. 5. 1700 - 12. 1. 1749) z druhého manželství. Jemu připadlo panství Česká Kamenice. V roce 1720 se oženil s Marií Karolínou (26. 12. 1700 - 12. 5. 1785), dcerou Jiřího Adama hraběte z Martinic a Marie Josefíny hraběnky ze Šternberku. Filip Josef dosáhl vysokého společenského postavení, když se stal státním konferenčním a finančním ministrem. Jeho osoba byla oceněna císařem udělením Řádu zlatého rouna v roce 1744.

K panství Česká Kamenice, které Filip Josef Kinský držel, patřilo i městečko Chřibská s kostelem sv. Jiří. Při kostele byla za účasti vrchnosti postavena v roce 1726 fara, jak svědčí znaková aliance nad světlíkem obdélníkového portálu a dvouřádkový nápis s chronogramem na kládí světlíku. Alianční znak tvoří přivrácené barokní kartuše s oválnými znakovými poli. Ve štítu vpravo jsou tři vlčí zuby rodu Kinských. Ve štítu vlevo je znak Martiniců, kterým býval červený štít a v něm stříbrná lekna se zlatou šestihrotou hvězdou mezi jejich listy. Nápis s chronogramem (1726) zní:

EX INSIgNI MVNIfICENtIA

DECVS

V roce 1741 proběhlo v katastru obce Jedlová přeměření hranic mezi českokamenickým panstvím hraběte Filipa Josefa Kinského, liechtensteinským panstvím Rumburk a panstvím Zákupy. Na místě dotyku hranic byl vztyčen sloup zvaný Třípanský, opatřený na každé ze tří stran rodovým erbem příslušného majitele panství. Na straně českokamenické je vytesán štít se znamením tří vlčích zubů rodu Kinských.

Filip Josef Kinský měl dva syny. Mladší Jan Josef Maxmilián (1734 - 1790) držel Zlonice, Rataje, Budenice, Sloup aj. Dědic, syn Bedřich, zemřel čtyři roky po otci. Starší František Oldřich (23. 4. 1726 - 18. 12. 1792) se stal 3. knížetem v rodě, když titul dědil po bezdětném bratranci Františkovi Josefovi (1726 - 1752), synovi Štěpána Viléma. František Oldřich se oženil 14. 4. 1749 s Marií Sidonií hraběnkou z Hohenzollern-Arzbergu (24. 2. 1729 - 28. 4. 1815). Po dlouholeté vojenské službě v rakouské armádě, zejména ve válkách prusko - rakouských, dosáhl postupně nejvyšších vojenských hodností, až se nakonec stal polním maršálem. Jeho statečnost byla oceněna udělením rytířského kříže vojenského Řádu Marie Terezie na první řádové promoci v roce 1758, kdy byli dekorováni především účastníci slavné bitvy u Kolína. Později v roce 1765 obdržel komandérský kříž téhož řádu. Konečně v roce 1771 byl přijat mezi rytíře Řádu zlatého rouna.

Krátce po té, co se František Oldřich, ještě jako hrabě Kinský, ujal v roce 1749 vlády v České Kamenici, vyplnil otcovu poslední vůli a v sousedství poutní kaple Narození P. Marie vybudoval špitál. V ose průčelí, obráceného do Žižkovy ulice, mezi okny 1. patra je umístěna rokoková kartuše korunovaná listovou korunou. V oválném poli jsou tři vlčí zuby znaku Kinských. Celou heraldickou plastiku pokrývá soudobá polychromie.

V letech 1751 - 1752 byl v Jetřichovicích postaven kostel sv. Jana Nepomuckého. O účasti vrchnosti v osobě Františka Oldřicha hraběte Kinského svědčí znak v rokokové kartuši, korunované listovou korunou a stojící na konzole pod oválným oknem v ose východního průčelí. Do oválného pole kartuše je znak Kinských namalován.

I když dnes není administrativní součástí okresu Děčín, historicky patřil k panství Česká Kamenice také Horní Prysk, kde stojí kostel sv. Petra a Pavla, postavený v letech 1718 - 1721. V ose průčelí je nad portálem půlkruhový nástavec a v něm kartuše lemovaná akantovou rozvilinou a završená listovou korunou. V oválném znakovém poli vidíme erb Kinských, patřící, jak vyplyne z dalšího výkladu, Františkovi Oldřichovi. Erb neprovázejí atributy knížecího stavu, proto pravděpodobná úprava kostela proběhla do konce roku 1752, kdy se František Oldřich stal dědicem knížecího titulu.

Stejně jako Horní Prysk, patřil k historickému panství Česká Kamenice i Kamenický Šenov. Zde stojí kostel sv. Jana Křtitele, stavěný Václavem Norbertem Oktaviánem hrabětem Kinským v letech 1715 - 1718. V ose průčelí je nad portálem půlkruhový nástavec a v něm erb. Akantové rozviliny rámují kartuši, korunovanou knížecí korunou. Znakové pole, ve kterém jsou vytesány tři vlčí zuby, vymezuje do kruhu stočená kolana Řádu zlatého rouna. Pozoruhodné je, že pojetí erbu, zejména způsob provedení akantových rozvilin, se velice podobá znaku na průčelí kostela v Horním Prysku. Heraldická plastika v Kamenickém Šenově však nemohla vzniknout dříve jak v roce 1771, kdy se František Oldřich kníže Kinský stal rytířem Řádu zlatého rouna.

Erb Františka Oldřicha, jako knížete Kinského z Vchynic a Tetova, rytíře Řádu zlatého rouna a komandéra vojenského Řádu Marie Terezie, se zachoval na průčelí kostela sv. Máří Magdaleny v Krásné Lípě. Nad portál v ose průčelí byl vsazen erb tvořený štítem tzv. "francouzského" typu, pod jehož patou je stuha s křížem Řádu Marie Terezie. Štít obtáčí kolana Řádu zlatého rouna. Vše leží na knížecím pláští, splývajícím z knížecí koruny.

Další generace Kinských na České Kamenici nezanechaly po sobě žádnou heraldickou památku. V 2. polovině 19. století přiměla průmyslová revoluce majitele velkostatků k aktivitám, které by posílily ekonomickou výnosnost panství. Ferdinand Bonaventura kníže Kinský (22. 10. 1834 - 2. 1. 1904) se stal stavebníkem dvou objektů s takovým posláním. V České Kamenici byl pravděpodobně rozšířen a modernizován vrchnostenský pivovar. Mezi barokní sýpkou a bývalými vrchnostenskými stájemi vystupuje z fronty budov rizalit věžovité historizující přístavby, uzavírající severní stranu hospodářského dvora. V ose, nad dvojici oken 3. patra, je vsazena obdélná deska z knížecím erbem, kterým je štít, ležící na knížecím plášti, splývajícím z knížecí koruny.

Podobný znak se zachoval na budově vápenky v Doubici. V průčelí, ve štítu nad 1. patrem, je umístěna pětiúhelníková deska, do které byl vytesán secesní erb knížat KInských. Kruhové, kolmo šrafované znakové pole, obtočené stylizovanou kolanou Řádu zlatého rouna, leží na knížecím plášti, završeném knížecí korunou. I tento znak lze přisoudit knížeti Ferdinandovi Bonaventurovi Kinskému, který byl od roku 1873 rytířem Řádu zlatého rouna.

Prameny:

SObA Děčín, Vs Rumburk, Mappa Geometrica 1745.

Literatura:

Anděl, R. a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 3. Severní Čechy. Praha 1984.

Gallm F.: Österreichische Wappenkunde, Wien - Köln 1977.

Herr, A.: Heimatkreis Tetschen - Bodenbach. 2. vyd. Nördlingen 1993.

Klos, R.: Přehled dějin města Krásná Lípa s okolím. Krásná Lípa 1995.

Lobkowicz, F.: Zlaté rouno v Čechách. Heraldika a genealogie, roč. 24, č. 4, Praha 1991.

Müller, R.: Zur Geschichte des Gotteshauses in Ober - Preschkau. MNEC 25, 1902, s. 33 - 37.

Poche, E. a kol.: Umělecké památky Čech 1 - 4. Praha 1977 - 1982.

Pouzar, V. a kol.: Almanach českých šlechtických rodů. B. m. v. 1996.

Sedláček, A.: Českomoravská heraldika II. Praha 1925.

Śimek, T. a kol.: Hrady , zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 6. Východní Čechy. Praha 1989.

Vyobrazení v záhlaví článku: Erb Františka Oldřicha, jako knížete Kinského z Vchynic a Tetova, rytíře Řádu zlatého rouna a komandéra vojenského Řádu Marie Terezie (*23. 4. 1726; +18. 12. 1792).

jméno:
heslo: