Erby hrabat z Harrachu na Děčínsku
(Příspěvek k soupisu heraldických památek v okrese Děčín)
Wolfgang III. hrabě z Mansfeldu (1575 - 1638) využil nabídky české komory a koupil v severních Čechách za 105 000 kop míšeňských grošů Šluknov, konfiskovaný v roce 1623 účastníkovi stavovského povstání z let 1618 - 1620, Otovi ze Starschedelu. Po zavraždění Viléma hraběte Kinského 25. 2. 1634 v Chebu, získal jeho panství Lipová. Kromě syna Karla Adama (+ 1662), měl dcery Kristýnu Alžbětu (+ 1648), vdanou za Jana Františka hraběte z Trautsonu (1609 - 1663), a Žofii Anežku (+ 1677), která se vdala za Maxmiliána knížete z Dietrichsteinu (1596 - 1655). Ženou Karla Adama z Mansfeldu, dědice a držitele statků Lipová a Šluknov, se stala Marie Terezie Ignácie z Dietrichsteinu (+ 1658), nevlastní dcera jeho sestry Žofie Anežky. Karel Adam zemřel bez potomků. Dědici se staly sestra kněžna Dietrichsteinová a děti Kristýny Alžběty. Po vzájemné dohodě připadla Lipová Marii Markétě Slavatové, rozené Trautsonové (1643 - 1698) a po ní její dceři Marii Anežce (1674 - 1718), provdané za Františka Viléma ze Salm - Reifferscheidtu (1670 - 1734). Šluknov se stal majetkem Dietrichsteinů.
Po synovi kněžny Žofie Anežky, Filipovi Zikmundovi hraběti z Dietrichsteinu (1651 - 1716), který byl ženatý s Marií Alžbětou sv. paní Hoffmannovou z Grünbüchelu (1660 - 1705) a s Dorotou Josefou hraběnkou z Flaschingu, dědil tehdy již jediný žijící potomek z prvního manželství, dcera Marie Ernestina (13. 7. 1683 - 30. 1. 1745). V témže roce, kdy zemřel Filip Zikmund, se Marie Ernestina ve věku třiatřiceti let poprvé vdávala. Vzala si za manžela vdovce po své sestře Marii Anně (1681 - 1704), Jana Václava hraběte z Gallasu (23. 5. 1669 - 25. 7. 1719), majitele panství Frýdland. Ten však po třech letech náhle zemřel v Neapoli, kde zastával úřad císařova místodržitele. 6. 6. 1721 se Marie Ernestina z Dietrichsteinu vdala podruhé. Manželem se jí stal již dvojnásobný vdovec Alois Tomáš Raimund hrabě z Harrachu (7. 3. 1669 - 7. 11. 1742).
Součástí šluknovského panství byla i obec Jiříkov. Alois Tomáš Raimund hrabě z Harrachu zde nechal vybudovat kostel sv Jiří, stavěný v letech 1724 - 1729. V úrovni podstřešní římsy kostela, je na průčelí věže trojúhelníkový tympanon. V tympanonu jsou k sobě přikloněné barokní kartuše s oválnými znakovými poli. Nad kartušemi je listová koruna. Štít vpravo obtáčí kolana Řádu zlatého rouna. Dokončení stavby je datováno letopočtem 1729, vytesaném do hlavního klenáku portálu věže.
Znakovou alianci tvoří erby - harrachovský a dietrichsteinský. Harrachové používali jako rodového erbu červený štít a v něm zlatá koule, do níž jsou vetknutá tři (2, 1) stříbrná pštrosí pera. Základním rodovým erbem Dietrichsteinů byly dva stříbrné vinařské nože se zlatými rukojeťmi ve zlato-červeně kosmo děleném štítu. Kolana Řádu zlatého rouna okolo harrachovského znaku potvrzuje identifikaci znakové aliance a její přisouzení konkrétním osobám. Mezi rytíře Řádu zlatého rouna byl Alois Tomáš Raimund hrabě z Harrachu přijat v roce 1697.
Podobně jako v Jiříkově, lze identifikovat dva shodné znaky zachované ve Šluknově. Ještě v 90. letech 20. století uzavírala západní stranu zámeckého nádvoří řada hospodářských budov, včetně pivovaru. Stavení blíže k zámku bylo na každé z obou delších stran opatřeno zcela totožným erbem. V barokní kartuši, převýšené listovou korunou, je oválné znakové pole s erbem hrabat z Harrachu. Štít obtáčí kolana Řádu zlatého rouna. V roce 1993 byly oba znaky ze stěn hospodářské budovy vyjmuty a uloženy v interiéru přízemí zámku.
Erb hrabat z Harrachu se v okrese Děčín zachoval i jinde. Například znaková aliance Thun-Hohenstein - Harrach, nalezená v roce 1994 v Jílovém, jejíž původní umístění v supraportě portálu zámecké sýpky v Děčíně bylo znovu obnoveno. V expozici zámku Benešov nad Ploučnicí nachází dřevěná plastika se shodným aliančním znakem.
Publikováno: Děčínské vlastivědné zprávy. Roč. XII, č. 1/2002. Děčín 2002.
Zpracováno 22. 10. 2010 © Stanislav Kasík