Login

Erb Krakovských z Kolovrat v kostele Narození Panny Marie v Oleškách

Erb na oltářní menze kostela Narození Panny Marie v Oleškách (foto Stanislav Kasík)

Erb na oltářní menze kostela Narození Panny Marie v Oleškách (foto Stanislav Kasík)

V obci Olešky (o. Praha-východ) stojí původem románský kostel Narození Panny Marie. Na čelní stěně oltářní mensy je v rokokové kartuši úplný rodový erb, který je tvořen štítem, přilbou s přikrývadly a klenotem. Erb je polychromován. Zjevně se jedná o výsledek „novodobého“ laického počínání, postrádající znalost české rodové heraldiky. Stávající autentickou podobu erbu jako artefaktu lze odborně popsat takto: Ve zlatém štítě černá orlice se stříbrným perizoniem na hrudi, zakončeným v křídlech jetelovým trojlistem, s černou korunou navlečenou na krku. Na štítě je korunovaná turnajská přilba s černo-okrovými přikrývadly a klenotem zlatých složených křídel, vrchní se zlatým perizoniem, zakončeným jetelovým trojlistem, a s černými pery letek. Takovou barevnost nelze u původní znakové plastiky vůbec předpokládat.

 

Kolorista zjevně nevěděl, co dělá a obarvil erb jako nápodobu zemského znaku Slezska, resp. Dolního Slezska. Že nemůže jít o tento erb, vyplývá z několika skutečností. Slezská orlice je korunovaná, nemá korunu navlečenou na krku jako zde, ze stříbrného perizonia vyniká uprostřed stříbrný tlapatý křížek, zbroj orlice je zlatá (některá starší vyobrazení mají zbroj červenou), jazyk červený a klenotem je zlatá kruhová deska s pavími pery po obvodu a v ní shodná orlice jako ve štítu.

Znak Dolního Slezska (kresba Hugo Gerhard Ströhl)

Znak Dolního Slezska (kresba Hugo Gerhard Ströhl)

Díky tomu, že v erbu na mense oltáře kostela Narození Panny Marie v Oleškách má orlice na krk navlečenou korunu (černou - sic!) a klenot erbu má podobu dvou složených křídel, vrchní s perizoniem, pak lze bezpečně určit, že jde o erb hrabat Krakovských z Kolovrat. Jejich erb lze popsat takto: V modrém štítě stříbrno-červeně polcená orlice se zlatou zbrojí a s červeným jazykem, zlatým perizoniem na hrudi, zakončeným v křídlech jetelovým trojlístkem a zlatou korunou navlečenou na krku. Na štítě korunovaná přilba s červeno-stříbrnými přikrývadly a klenotem složených křídel, spodního stříbrného a vrchního červeného s polovinou zlatého perizonia (Sedláček, August: Českomoravská heraldika. Část zvláštní. Praha 1925, s. 20-21).

 

Přímá souvislost hrabat Krakovských z Kolovrat a místa s kostelem není na první pohled zjevná. Jisté možnosti existují prostřednictvím příslušníků rodu Libštejnských z Kolovrat, ale ti užívali viditelně odlišného erbu. Patronátní právo ke kostelu v Oleškách patřilo v 18. století nejvyššímu purkrabství Království českého. Zřejmě je nutné hledat souvislost s rokokovým oltářem právě zde. Pokud by některý z Kolovratů byl nejvyšším purkrabím Království českého v uvedeném období, pak by bylo možné ho mít za donátora oltáře. Za vlády Marie Terezie, jako královny české a uherské, byl nejvyšším purkrabím Království českého Filip hrabě Krakovský z Kolovrat (* 26. 3. 1686, † 28. 3. 1773). Do úřadu nejvyššího purkrabí byl, jmenován 17. 10. 1748 a úřad vykonával do roku 1771. Pravděpodobně v době jeho úřadování byl kostel v Oleškách vybaven novým oltářem a erb donátora se stal jeho součástí.

Erb Krakovských z Kolovrat (kresba Jiří Louda).

Erb Krakovských z Kolovrat (kresba Jiří Louda).


Publikováno: Genealogické a heraldické listy. Česká genealogická a heraldická společnost v Praze, ročník XXXVIII, č. 2/2018, Praha 2018, s. 62-63.  
Stanislav Kasík © - 13. 12. 2019

Vyrobilo © Tvorba stránek Chabera

odkazy: Webhosting