Vilém Kupfer - litograf, sběratel a autor Znaků českých rodů a měst
Při studiu dějin české heraldické a genealogické práce se setkáváme vedle čelných osobností, které svou badatelskou prací položily základy k rozvoji těchto vědních disciplin, též s řadou regionálních badatelů a pracovníků, jejichž jména mnohdy neprávem upadají v zapomenutí. Jejich význam je především určován množstvím a zejména kvalitou vykonané práce. Všechny však spojoval společný zájem o rozvoj české heraldiky a genealogie a právě studium dějin těchto disciplin pomáhá vymezit každému jeho místo.
Připomeneme si dnes životní osudy a význam jednoho z těchto regionálních pracovníků - litografa a sběratele Viléma Kupfera.
Přestože v letošním roce uplynulo teprve 74 roky od jeho úmrtí, je až zarážející, jak málo bibliografických údajů ale i ostatních zpráv o jeho životě a práci se dochovalo.
Základní informaci lze nalézt v patnáctém dílu „Ottova slovníku naučného, str. 381-382. Co se týče archivních pramenů, jsou zatímní výsledky badatelsky chudé.
Z Hradce Králové jsem použil informací Dr. Aleše Doubravy, který se dále domnívá,, že by bylo vhodné propátrat fondy tamního archivu.
Z Oblastního muzea v Poděbradech mně na písemný dotaz sdělili, že ve fondech pozůstalostí nemají žádný biografický materiál Kupfera se týkající, pouze v knihovně mají dvě jeho práce, o nichž budu dále hovořit. Zároveň mne upozornili na článek plk. Josefa Kučery otištěný pod názvem „Vilém Kupfer a numismatika" ve „Vlastivědném zpravodaji Polabí", 1968, č. 5 - 6, s. 94. S panem Kučerou jsem posléze navázal písemný kontakt a děkuji mu touto cestou za pomoc při zpracování tohoto tématu.
V Korandově práci „Z dějin československé grafiky" vydané k 100. výročí úmrtí litografa Aloise Senefeldera lze najít pouze údaje o zřízení a vybavení Kupferovy poděbradské tiskárny a o jeho nástupcích. Autor uvádí nesprávné křestní jméno - Josef místo Vilém - patrně vzniklé záměnou za osobu královéhradeckého berního inspektora Josefa Kupfera.
Roku 1841 se královéhradeckým manželům Václavovi a Barboře Kupferovým narodil syn Vilém. Václav Kupfer provozoval počestné řemeslo pekařské, avšak syn zřejmě nezdědil k otcovu řemeslu náklonnost a pravděpodobně po absolvování hlavní školy se vyučil litografem - snad u hradeckého tiskaře Pospíšila. Poté se věnoval obchodnímu podnikání, aniž jsem však mohl zjistit jakého druhu.
V roce 1863 si otevřel v Hradci vlastní obchod, o dva roky později se oženil a Annou Kuchinkovou, dcerou hradeckého řezníka a o další dva roky se přestěhoval do Poděbrad, kde si otevřel tiskárnu, v níž zaměstnával dva dělníky - litografa a kamenotiskaře.
Od této doby se patrně intensivně rozvíjela Kupferova záliba pro starožitnosti, které shromažďoval ve svém domku čp. 259 v dnešní Jiráskově ulici a který také nechal v roce 1900 poděbradským stavitelem Fialou přestavět a upravit.
Za tři roky - 8. září 1903 - umírá však Vilém Kupfer na tuberkulosu plic; byl pohřben 10. t. m. na místním hřbitově. Hrob byl zaplacen na 10 let, poté byl zrušen a v roce 1916 prodán.
Kupfer byl náruživým sběratelem starožitností. Zajímaly jej zejména medaile a mince, ale přišel do styku i s materiálem heraldickým a genealogickým. Za 36 let působení v Poděbradech shromáždil prý sbírky značných hodnot. Těmto zálibám přizpůsobil i výrobní program vlastní tiskárny.
V roce 1880 vydal a vytiskl rozsáhlou práci pod názvem „MINCOVNÍ DÍLO" obsahující 437 litografických tabulí mincí a medailí různé provenience. Z téže doby pochází druhé rozsáhlé dílo s názvem „SBÍRKA ERBŮ A ZNAKŮ PÁNŮ ČESKÝCH A MĚST ČESKÝCH" obsahující 270 barevných kreseb doprovozených vesměs texty. Je nesporné, že 150 rodových a 120 znaků městských představovalo v tehdejší době ojedinělé dílo, na druhé straně však tato sbírka vykazuje řadu podstatných chyb především ve věcném provedení a prozrazuje tak o autorovi jednoznačně, že v tomto oboru byl pouhým sběratelem, nanejvýše snad nadšeným diletantem, který v dobré víře chtěl české heraldice a genealogii vytvořit základní orientační pomůcku. Budeme-li jeho práci tudíž posuzovat, je nutné mít na zřeteli, že Kupfer nebyl a ani nemohl být spolehlivým znalcem v těchto disciplinách, poněvadž jeho zájmový okruh byl příliš široký. „SBÍRKU" je nutno používat kriticky a komparovat ji s prameny a s literaturou. Pro odborníka-heraldika má cenu dobové dokumentace české heraldické práce, pro sběratele či bibliofila pak cenu záliby, která se ovšem nemusí pohybovat v astronomických částkách.
Osud Kupferových, jistě ne malých, sbírek po jeho smrti není znám. Dům čp. 259 koupil tesař František Zárubnický a po něm jej drželi další majitelé; tiskárnu získal nejprve Boh. Vančura a po něm Josef Rašek.
Pavel Palát: Vilém Kupfer - litograf, sběratel a autor Znaků českých rodů a měst.
Edice „DOCUMENTA HERALDICA", řada II., sv. 3.
Přednáška proslovena 18.10.1977 na řádné schůzi Heraldického klubu ČNS.
Vydala HERALDIKA - pobočka České numismatické společnosti interně pro své členy.
Ediční redaktor prof. Pavel Palát.
Praha, březen 1980.
Vydání I. v nákladu 170 číslovaných výtisků.
Ediční poznámka autora.
Součástí tohoto svazku druhé řady edice Documenta Heraldica jsou dvě ukázky z Kupferovy „SBÍRKY". Z městských znaků byl vybrán znak města Českého Brodu, k němuž jsem pro srovnání připojil fotokopii z privilegia otištěnou Františkem Zvolským ve „Znacích českých měst", sešit 3., Brno 1949.
Z rodových erbů byl vybrán erb Čábelických ze Soutic včetně doprovodného textu.
Obě přílohy jsou černobílými kopiemi, které byly zhotoveny pomocí tehdejší kopírovací techniky; usoudil jsem, že jejich vložení do tohoto elektronického reprintu je zbytné.
Po zpracování a proslovení své přednášky jsem se snažil získat další údaje o Kupferově rodině, zejména pak o osudu jeho sbírek - bohužel marně. Pokud by některý z náhodných návštěvníků našich HTK-internetových stránek disponoval jakýmikoliv informacemi o osobě Viléma Kupfera, jeho rodiny a zejména o jeho sbírkách starožitností, prosím, aby mne kontaktoval na uvedené e-mailové adrese. Zdůrazňuji, že moje zájmy jsou výhradně badatelské nikoliv komerční.
13.03.2010.
Připomeneme si dnes životní osudy a význam jednoho z těchto regionálních pracovníků - litografa a sběratele Viléma Kupfera.
Přestože v letošním roce uplynulo teprve 74 roky od jeho úmrtí, je až zarážející, jak málo bibliografických údajů ale i ostatních zpráv o jeho životě a práci se dochovalo.
Základní informaci lze nalézt v patnáctém dílu „Ottova slovníku naučného, str. 381-382. Co se týče archivních pramenů, jsou zatímní výsledky badatelsky chudé.
Z Hradce Králové jsem použil informací Dr. Aleše Doubravy, který se dále domnívá,, že by bylo vhodné propátrat fondy tamního archivu.
Z Oblastního muzea v Poděbradech mně na písemný dotaz sdělili, že ve fondech pozůstalostí nemají žádný biografický materiál Kupfera se týkající, pouze v knihovně mají dvě jeho práce, o nichž budu dále hovořit. Zároveň mne upozornili na článek plk. Josefa Kučery otištěný pod názvem „Vilém Kupfer a numismatika" ve „Vlastivědném zpravodaji Polabí", 1968, č. 5 - 6, s. 94. S panem Kučerou jsem posléze navázal písemný kontakt a děkuji mu touto cestou za pomoc při zpracování tohoto tématu.
V Korandově práci „Z dějin československé grafiky" vydané k 100. výročí úmrtí litografa Aloise Senefeldera lze najít pouze údaje o zřízení a vybavení Kupferovy poděbradské tiskárny a o jeho nástupcích. Autor uvádí nesprávné křestní jméno - Josef místo Vilém - patrně vzniklé záměnou za osobu královéhradeckého berního inspektora Josefa Kupfera.
Roku 1841 se královéhradeckým manželům Václavovi a Barboře Kupferovým narodil syn Vilém. Václav Kupfer provozoval počestné řemeslo pekařské, avšak syn zřejmě nezdědil k otcovu řemeslu náklonnost a pravděpodobně po absolvování hlavní školy se vyučil litografem - snad u hradeckého tiskaře Pospíšila. Poté se věnoval obchodnímu podnikání, aniž jsem však mohl zjistit jakého druhu.
V roce 1863 si otevřel v Hradci vlastní obchod, o dva roky později se oženil a Annou Kuchinkovou, dcerou hradeckého řezníka a o další dva roky se přestěhoval do Poděbrad, kde si otevřel tiskárnu, v níž zaměstnával dva dělníky - litografa a kamenotiskaře.
Od této doby se patrně intensivně rozvíjela Kupferova záliba pro starožitnosti, které shromažďoval ve svém domku čp. 259 v dnešní Jiráskově ulici a který také nechal v roce 1900 poděbradským stavitelem Fialou přestavět a upravit.
Za tři roky - 8. září 1903 - umírá však Vilém Kupfer na tuberkulosu plic; byl pohřben 10. t. m. na místním hřbitově. Hrob byl zaplacen na 10 let, poté byl zrušen a v roce 1916 prodán.
Kupfer byl náruživým sběratelem starožitností. Zajímaly jej zejména medaile a mince, ale přišel do styku i s materiálem heraldickým a genealogickým. Za 36 let působení v Poděbradech shromáždil prý sbírky značných hodnot. Těmto zálibám přizpůsobil i výrobní program vlastní tiskárny.
V roce 1880 vydal a vytiskl rozsáhlou práci pod názvem „MINCOVNÍ DÍLO" obsahující 437 litografických tabulí mincí a medailí různé provenience. Z téže doby pochází druhé rozsáhlé dílo s názvem „SBÍRKA ERBŮ A ZNAKŮ PÁNŮ ČESKÝCH A MĚST ČESKÝCH" obsahující 270 barevných kreseb doprovozených vesměs texty. Je nesporné, že 150 rodových a 120 znaků městských představovalo v tehdejší době ojedinělé dílo, na druhé straně však tato sbírka vykazuje řadu podstatných chyb především ve věcném provedení a prozrazuje tak o autorovi jednoznačně, že v tomto oboru byl pouhým sběratelem, nanejvýše snad nadšeným diletantem, který v dobré víře chtěl české heraldice a genealogii vytvořit základní orientační pomůcku. Budeme-li jeho práci tudíž posuzovat, je nutné mít na zřeteli, že Kupfer nebyl a ani nemohl být spolehlivým znalcem v těchto disciplinách, poněvadž jeho zájmový okruh byl příliš široký. „SBÍRKU" je nutno používat kriticky a komparovat ji s prameny a s literaturou. Pro odborníka-heraldika má cenu dobové dokumentace české heraldické práce, pro sběratele či bibliofila pak cenu záliby, která se ovšem nemusí pohybovat v astronomických částkách.
Osud Kupferových, jistě ne malých, sbírek po jeho smrti není znám. Dům čp. 259 koupil tesař František Zárubnický a po něm jej drželi další majitelé; tiskárnu získal nejprve Boh. Vančura a po něm Josef Rašek.
Dílo Viléma Kupfera a tudíž i jeho význam pro rozvoj české heraldiky nestojí na předním místě této discipliny, avšak má v ní své místo jako historický dokument konce 19. století - doby, v níž vznikaly vědecké základy české heraldiky a genealogie, totiž práce Rybičkovy, Královy, Kolářovy a Sedláčkovy.
Pro značnou nespolehlivost údajů i kreseb nebývá Kupferovo dílo v heraldické literatuře zpravidla vůbec citováno.
Pavel Palát: Vilém Kupfer - litograf, sběratel a autor Znaků českých rodů a měst.
Edice „DOCUMENTA HERALDICA", řada II., sv. 3.
Přednáška proslovena 18.10.1977 na řádné schůzi Heraldického klubu ČNS.
Vydala HERALDIKA - pobočka České numismatické společnosti interně pro své členy.
Ediční redaktor prof. Pavel Palát.
Praha, březen 1980.
Vydání I. v nákladu 170 číslovaných výtisků.
Ediční poznámka autora.
Součástí tohoto svazku druhé řady edice Documenta Heraldica jsou dvě ukázky z Kupferovy „SBÍRKY". Z městských znaků byl vybrán znak města Českého Brodu, k němuž jsem pro srovnání připojil fotokopii z privilegia otištěnou Františkem Zvolským ve „Znacích českých měst", sešit 3., Brno 1949.
Z rodových erbů byl vybrán erb Čábelických ze Soutic včetně doprovodného textu.
Obě přílohy jsou černobílými kopiemi, které byly zhotoveny pomocí tehdejší kopírovací techniky; usoudil jsem, že jejich vložení do tohoto elektronického reprintu je zbytné.
Po zpracování a proslovení své přednášky jsem se snažil získat další údaje o Kupferově rodině, zejména pak o osudu jeho sbírek - bohužel marně. Pokud by některý z náhodných návštěvníků našich HTK-internetových stránek disponoval jakýmikoliv informacemi o osobě Viléma Kupfera, jeho rodiny a zejména o jeho sbírkách starožitností, prosím, aby mne kontaktoval na uvedené e-mailové adrese. Zdůrazňuji, že moje zájmy jsou výhradně badatelské nikoliv komerční.
13.03.2010.