jméno:
heslo:

MA - ZTS

MACEŠKA
Obecná figura.
Zahradní okrasná rostlina. V heraldice je zpravidla zobrazena v přirozených barvách a jako VYRŮSTAJÍCÍ, doporučujeme v heraldickém popisu uvést. Rozhodne-li se heraldický výtvarník tuto rostlinu nebo její část nakreslit jako obecnou heraldickou figuru, měl by se s její podobou seznámit v některém z botanických atlasů a kresbu přiměřeně stylisovat.
» Literatura:
Malá československá encyklopedie. Academia, Praha 1986, díl IV., s. 15, heslo Maceška, obr.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
MÁK VLČÍ
Obecná figura.
Rostlina, patřící do čeledi mákovitých, je považována za plevel. V heraldice je zobrazována zpravidla v přirozených barvách a jako VYRŮSTAJÍCÍ, doporučujeme popsat. Rozhodne-li se heraldický výtvarník tuto rostlinu nebo její část nakreslit jako obecnou heraldickou figuru, měl by se s její podobou seznámit v některém z botanických atlasů a kresbu přiměřeně stylisovat.
» Literatura:
Malá československá encyklopedie. Academia, Praha 1986, díl IV., s. 48, heslo Mák.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
MAKOVICE / MAKOVIČKA
Obecná figura.
1. KOULE nebo elipsoid, obvykle na krátké ŽERDI, osazený na vrcholy VĚŽÍ, STŘECH ale i SLOUPECH / PILÍŘÍCH. Za základní tvar považujeme KOULI, zpravidla zlatou, v heraldickém popisu se tinktura vždy hlásí, rovněž se hlásí, je-li na žerdi, jiné tvary nutno popsat. Na STŘECHÁCH JEHLANCOVÝCH / STANOVÝCH a KUŽELOVÝCH lze osadit pouze jednu MAKOVICI, na STŘECHÁCH VALBOVÝCH a SEDLOVÝCH a obdobné konstrukce dvě, takže v popisu je nutno uvést pouze odlišné případy. MAKOVICE může být v kombinaci s KŘÍŽKEM, obvykle na střechách církevních staveb - v heraldickém popisu nutno uvést.
2. V botanice název pro typ tobolky, v níž jsou semena, např. u máku setého. Byla-li by uplatněna v heraldice jako samostatná figura, doporučujeme některý z botanických atlasů a přiměřenou stylisaci.
» Literatura:
1. Buben: Encyklopedie heraldiky. Libri, Praha 1997, s. 243.
1. Herout: Staletí kolem nás. Panorama, Praha 1981, tab. I/5.
1. Malá československá encyklopedie. Academia, Praha 1986, díl IV., s. 51, heslo Makovice, obr.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
MALINA
Obecná figura.
Plod keře maliníku. V heraldice je zobrazována zpravidla v přirozené barvě (= červené). Za základní polohu považujeme SVĚŠENOU MALINU, stopka nemusí být předmětem heraldického popisu.
Rozhodne-li se heraldický výtvarník tuto rostlinu nebo její část nakreslit jako obecnou heraldickou figuru, měl by se s její podobou seznámit v některém z botanických atlasů a kresbu přiměřeně stylisovat.
» Poznámka:
Při excerpci vyobrazených znaků v novodobé komunální heraldice jsme se setkali se zobrazením maliny v podobě shluku isolovaných kuliček. Takové zobrazení nepovažujeme za heraldicky přípustné, dokonce ani s odkazem na tzv. „výtvarnou licenci autora".
» Literatura:
Malá československá encyklopedie. Academia, Praha 1986, díl IV., s. 65, heslo Maliník, obr.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
MANDORLA
Obecná figura.
Svatozář zobrazovaná jako zlatá elipsa ve svislé poloze, do jejíž plochy jsou vloženy postavy Ježíše Krista, Panny Marie, případně i jiných světců. Elipsovitý tvar mají i některé pečetě církevních hodnostářů, biskupů, arcibiskupů.
» Literatura:
Buben: Encyklopedie heraldiky. Libri, Praha 1997, s. 244.
Herout: Staletí kolem nás. Panorama, Praha 1981, tab. II/13.
Malá československá encyklopedie. Academia, Praha 1984, díl I., s. 279, heslo Aureola 1.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
MAŘINKA BARVÍŘSKÁ
Obecná figura.
Rostlina z čeledi mořenovitých. V heraldice je zpravidla zobrazována v přirozených barvách a jako VYRŮSTAJÍCÍ, doporučujeme popsat. Rozhodne-li se heraldický výtvarník tuto rostlinu nebo její část nakreslit jako obecnou heraldickou figuru, měl by se s její podobou seznámit v některém z botanických atlasů a kresbu přiměřeně stylisovat.
» Literatura:
Malá československá encyklopedie. Academia, Praha 1986, díl IV., s. 118, heslo Mařinka, obr.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
MÁSELNICE
Obecná figura.
Technické zařízení sloužící k stloukání másla.Vzhledem k různým typům nelze definovat základní podobu / polohu, proto doporučujeme přiměřeně podrobný heraldický popis v takovém rozsahu, aby podle něj bylo možno figuru zobrazit.
» Poznámka:
V novodobé české komunální heraldice (od roku 1990) jsme při excerpci zaznamenali pouze jediný výskyt této figury - dřevěnou máselnici přirozené barvy (= hnědou), z jejího hrdla vyniká držadlo TLOUKU - ve znaku obce Máslovice, okres Praha-východ, znak byl obci udělen 17.10.1997. Nedomníváme se ovšem, že by toto zobrazení mělo být pokládáno za základní podobu, neboť zobrazená figura není podrobněji popsána, takže její podobu si teoreticky může každý výtvarník zobrazit podle vlastní představy. Z těchto důvodů pokládáme heraldický popis za zcela nedostatečný, nehledě na zbytečné modro-stříbrné čtvrcení štítu.]
» Viz: Terminologické rešerše, soubor BEDNÁŘSKÉ A BEČVÁŘSKÉ VÝROBKY.
» Literatura:
Ottův slovník naučný. Praha 1900, díl XVI., s. 941-944, heslo Máslo.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
MASKA DIVADELNÍ
Obecná figura.
Plastické zobrazení lidské, zvířecí nebo mytologické / nadpřirozené postavy. Ve starověkém divadelnictví (Řecko, Řím) byly používány dva základní typy lidských masek, tragická nebo komická, které si herci při deklamování textů nasazovali na obličej. Za základní podobu / polohu považujeme ČELNĚ HLEDÍCÍ DIVADELNÍ MASKU, jejíž typ, jak výše uveden, nemusí být předmětem heraldického popisu.
» Literatura:
Malá československá encyklopedie. Academia, Praha 1986, díl IV., s.120, heslo Maska 2., obr.
Ottův slovník naučný. Praha 1900, díl XVI., s. 938-940, heslo Maska.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
MASKARON
Obecná figura.
Architektonický dekorativní prvek v podobě lidské nebo zvířecí tváře a ornamentů.
Vzhledem k variabilitě nelze stanovit základní podobu. Za základní polohu považujeme MASKARON ČELNĚ zobrazený. V heraldickém popisu doporučujeme uvést např.: ... maskaron s tváří ... a ornamenty.
» Literatura:
Malá československá encyklopedie. Academia, Praha 1986, díl IV., s. 120-121, heslo Maskaron, obr.
Herout: Staletí kolem nás. Panorama, Praha 1981, tab. V/16, VII/8.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Vyrobilo © Tvorba stránek Chabera

odkazy: Webhosting