MO - ZTS
MONILE
Obecná figura.
1. Zlatá mince zavěšená na řetězu jako ozdoba TURNAJSKÉ PŘILBY. V heraldickém popisu není zpravidla výslovně zmiňována, pokud to není z nějakého důvodu nutné, poněvadž je mlčky považována za součást turnajské přilby.
2. Přívěsek s ostatkem světce připevňovaný na náprsní sponu liturgického oblečení katolických kněží. Případná reliéfní výzdoba nemusí být předmětem heraldického popisu.
» Literatura:
1. Buben: Encyklopedie heraldiky. Libri, Praha 1997, s. 263.
2. Malá československá encyklopedie. Academia, Praha 1986, díl IV., s. 314, heslo Monile.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
MONOGRAM
Obecná figura.
Skupina dvou a více výtvarně / umělecky prolínajících se písmen, majuskulních nebo minuskulních. Vzhledem k naprosté výtvarné libovůli nedoporučujeme v heraldice jeho používání, neboť výslednou kresbu nelze jednoznačně popsat heraldickými prostředky.
Monogram nelze zaměňovat i iniciálami.
» Viz t. termíny: LITERA, PÍSMENO.
» Literatura:
Buben: Encyklopedie heraldiky. Libri, Praha 1997, s. 263.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
MONSTRANCE
Obecná figura.
Liturgická schránka vyrobená z drahých / ušlechtilých kovů a ozdobená drahokamy / polodrahokamy. Je určena k důstojnému uložení Nejsvětější Svátosti a jejímu ukazování věřícím. Skládá se z podstavce / nohy, dříku a zasklené schránky v různých podobách obklopené obvykle paprsky. Za základní polohu považujeme ČELNĚ POSTAVENOU MONSTRANCI; konkrétní podoba není zpravidla předmětem heraldického popisu, pokud to není významově nutné.
» Literatura:
Buben: Encyklopedie heraldiky. Libri, Praha 1997, s. 264-265.
Malá československá encyklopedie. Academia, Praha 1986, díl IV., s. 320, heslo Monstrance, obr.
Ottův slovník naučný. Praha 1901, díl XVII., s. 566, heslo Monstrance.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
MONSTRUM
Obecný název / termín pro označení heraldických oblud / nestvůr, zvířat ale i lidí, složených z různých částí zvířecích nebo lidských těl; např. HARPYJE, MOŘSKÝ LEV, OKŘÍDLENÁ RYBA a mnoho dalších. V českém jazyce existuje slovo „zrůda", podle našeho názoru však dostatečně nevystihuje obecný význam termínu MONSTRUM, proto nedoporučujeme jeho používání.
» Literatura:
Buben: Encyklopedie heraldiky. Libri, Praha 1997, s. 265.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
MORAVSKÁ ORLICE
Obecná figura.
V moravském heraldickém prostředí se jedná o zcela jedinečnou figuru, pro níž jsme doporučili tento termín. Připomínáme na tomto místě, pro poučené heraldiky zajisté zbytečně, že šachování je stříbrno-červené, nikoli červeno-stříbrné. Orlice je KORUNOVANÁ a má zlatou ZBROJ.
» Literatura:
Brandl: Zemský erb čili znak markrabství Moravského. Obzor, roč. IX./1886, čís. 1.
Přetisk: Heraldika, roč. V./1972, čís. 4, s. 103-104, 137-138, obr. 1, bibl. 28.
Gall: Österreichische Wappenkunde. Wien - Köln 1977.
Turnwald: O moravské orlici. Rodokmen, roč. II./1947, č. 1, s. 21-24, pozn. 4.
Vojtíšek: Naše státní znaky, staré a nynější. Praha 1921.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
MOST
Obecná figura.
Stavební konstrukce z různého materiálu umožňující přímé komunikační spojení dvou protilehlých lokalit. Základními částmi všech typů mostů jsou mostovka, mostní pilíře, mostní podpěry. Typy / tvary / druhy mostů mohou být různé, záleží jednak na použitých materiálech, jednak na tvarech nosných konstrukcí. Vzhledem k značné stavební náročnosti a technologicky složitých postupech doporučujeme, aby za základní podobu / polohu byl považován OBLOUKOVÝ MOST s rovnou / přímou mostovkou osazený na soustavu mostních pilířů. Další stavební detaily doporučujeme popsat pouze tehdy, je-li to významově nutné / nezbytné. Kresba mostu by měla být výtvarně velmi stylisována, zejména doporučujeme upustit od drobných architektonických detailů. Rovněž doporučujeme upustit od kreseb atypických mostních staveb a zahlcovat je množstvím stavebních detailů. Doporučujeme přiměřený heraldický popis.
» Literatura:
Malá československá encyklopedie. Academia, Praha 1986, díl IV., s. 345, 346, 347, hesla Most, Mostina, Mostnice, Mostní ložisko, Mostní opěra, Mostní pilíř, Mostní podpěra, Mostní pole, Mostovka.
Ottův slovník naučný. Praha 1901, díl XVII., s. 767-776, heslo Most.
Herout: Staletí kolem nás. Panorama, Praha 1981, s. 126, 224, tab. III/12, VI/1.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
MOST DŘEVĚNÝ
Obecná figura.
Stavební konstrukce vyrobená z dřevěných dílů. Z vyobrazení musí být zřejmý použitý stavební materiál. Doporučujeme přiměřený heraldický popis.
» Viz termín. MOST.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Obecná figura.
1. Zlatá mince zavěšená na řetězu jako ozdoba TURNAJSKÉ PŘILBY. V heraldickém popisu není zpravidla výslovně zmiňována, pokud to není z nějakého důvodu nutné, poněvadž je mlčky považována za součást turnajské přilby.
2. Přívěsek s ostatkem světce připevňovaný na náprsní sponu liturgického oblečení katolických kněží. Případná reliéfní výzdoba nemusí být předmětem heraldického popisu.
» Literatura:
1. Buben: Encyklopedie heraldiky. Libri, Praha 1997, s. 263.
2. Malá československá encyklopedie. Academia, Praha 1986, díl IV., s. 314, heslo Monile.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
MONOGRAM
Obecná figura.
Skupina dvou a více výtvarně / umělecky prolínajících se písmen, majuskulních nebo minuskulních. Vzhledem k naprosté výtvarné libovůli nedoporučujeme v heraldice jeho používání, neboť výslednou kresbu nelze jednoznačně popsat heraldickými prostředky.
Monogram nelze zaměňovat i iniciálami.
» Viz t. termíny: LITERA, PÍSMENO.
» Literatura:
Buben: Encyklopedie heraldiky. Libri, Praha 1997, s. 263.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
MONSTRANCE
Obecná figura.
Liturgická schránka vyrobená z drahých / ušlechtilých kovů a ozdobená drahokamy / polodrahokamy. Je určena k důstojnému uložení Nejsvětější Svátosti a jejímu ukazování věřícím. Skládá se z podstavce / nohy, dříku a zasklené schránky v různých podobách obklopené obvykle paprsky. Za základní polohu považujeme ČELNĚ POSTAVENOU MONSTRANCI; konkrétní podoba není zpravidla předmětem heraldického popisu, pokud to není významově nutné.
» Literatura:
Buben: Encyklopedie heraldiky. Libri, Praha 1997, s. 264-265.
Malá československá encyklopedie. Academia, Praha 1986, díl IV., s. 320, heslo Monstrance, obr.
Ottův slovník naučný. Praha 1901, díl XVII., s. 566, heslo Monstrance.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
MONSTRUM
Obecný název / termín pro označení heraldických oblud / nestvůr, zvířat ale i lidí, složených z různých částí zvířecích nebo lidských těl; např. HARPYJE, MOŘSKÝ LEV, OKŘÍDLENÁ RYBA a mnoho dalších. V českém jazyce existuje slovo „zrůda", podle našeho názoru však dostatečně nevystihuje obecný význam termínu MONSTRUM, proto nedoporučujeme jeho používání.
» Literatura:
Buben: Encyklopedie heraldiky. Libri, Praha 1997, s. 265.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
MORAVSKÁ ORLICE
Obecná figura.
V moravském heraldickém prostředí se jedná o zcela jedinečnou figuru, pro níž jsme doporučili tento termín. Připomínáme na tomto místě, pro poučené heraldiky zajisté zbytečně, že šachování je stříbrno-červené, nikoli červeno-stříbrné. Orlice je KORUNOVANÁ a má zlatou ZBROJ.
» Literatura:
Brandl: Zemský erb čili znak markrabství Moravského. Obzor, roč. IX./1886, čís. 1.
Přetisk: Heraldika, roč. V./1972, čís. 4, s. 103-104, 137-138, obr. 1, bibl. 28.
Gall: Österreichische Wappenkunde. Wien - Köln 1977.
Turnwald: O moravské orlici. Rodokmen, roč. II./1947, č. 1, s. 21-24, pozn. 4.
Vojtíšek: Naše státní znaky, staré a nynější. Praha 1921.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
MOST
Obecná figura.
Stavební konstrukce z různého materiálu umožňující přímé komunikační spojení dvou protilehlých lokalit. Základními částmi všech typů mostů jsou mostovka, mostní pilíře, mostní podpěry. Typy / tvary / druhy mostů mohou být různé, záleží jednak na použitých materiálech, jednak na tvarech nosných konstrukcí. Vzhledem k značné stavební náročnosti a technologicky složitých postupech doporučujeme, aby za základní podobu / polohu byl považován OBLOUKOVÝ MOST s rovnou / přímou mostovkou osazený na soustavu mostních pilířů. Další stavební detaily doporučujeme popsat pouze tehdy, je-li to významově nutné / nezbytné. Kresba mostu by měla být výtvarně velmi stylisována, zejména doporučujeme upustit od drobných architektonických detailů. Rovněž doporučujeme upustit od kreseb atypických mostních staveb a zahlcovat je množstvím stavebních detailů. Doporučujeme přiměřený heraldický popis.
» Literatura:
Malá československá encyklopedie. Academia, Praha 1986, díl IV., s. 345, 346, 347, hesla Most, Mostina, Mostnice, Mostní ložisko, Mostní opěra, Mostní pilíř, Mostní podpěra, Mostní pole, Mostovka.
Ottův slovník naučný. Praha 1901, díl XVII., s. 767-776, heslo Most.
Herout: Staletí kolem nás. Panorama, Praha 1981, s. 126, 224, tab. III/12, VI/1.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
MOST DŘEVĚNÝ
Obecná figura.
Stavební konstrukce vyrobená z dřevěných dílů. Z vyobrazení musí být zřejmý použitý stavební materiál. Doporučujeme přiměřený heraldický popis.
» Viz termín. MOST.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
MOŠNA
Obecná figura.
Archaický název pro tašku / kabelu / vak / měšec; slouží ke krátkodobé úschově nebo přenosu různých, rozměrově drobných předmětů nebo potravin. Byla zhotovena z pevných látek nebo z vydělané kůže a po stranách opatřena závěsem, který umožnil nosit mošnu na rameni nebo křížem přes hruď a záda. Přes přední část mošny byl přeložen uzávěr z téže látky, opatřený sponou nebo přezkou. Za základní podobu / polohu považujeme ČELNĚ postavenou MOŠNU; tvar závěsu a spony / přezky nemusí být předmětem heraldického popisu.
» Poznámky:
1. Termín MOŠNA není uveden v rejstřících obecných heraldických figur v ČMH I. ani v Králově Heraldice. Rovněž ve slovnících spisovné češtiny jsme tento termín nenalezli; není uveden ani v „Pravidlech českého pravopisu" (Státní nakladatelství v Praze, Praha 1924, resp. 1926). Nalezli jsme jej však ve dvojdílném „Deutsch-böhmisches Wörterbuch", pod heslem der Beutel, vydaném v pražském nakladatelství Johanna Spurného v roce 1844, autorem slovníku je Josef Franta Šumavský; dále jsme jej nalezli v „Česko-německém slovníku", autor Jan Volný, vydaném ve Státním pedagogickém nakladatelství, Praha 1963. V „Malé československé encyklopedii", Praha 1986, díl IV. není heslo uvedeno.
V novodobé české komunální heraldice (od roku 1990) se tato figura vyskytuje ve znaku obce Třemošná, okres Chrudim (1995).
2. Termíny „taška / kabela / vak / měšec" považujeme synonymně za přípustné či tolerované. Heraldik by však měl uvážit jejich použití v souvislosti s konkrétní kresbou.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
MOTÁK - POCHOP
Obecná figura.
Rod štíhlých, někdy též nazývaných „ušlechtilých dravců" náležejících do čeledi krahujcovitých. V českých zemích se vyskytují, kromě uvedeného, moták-pilich a moták-lužní. Za základní polohu považujeme doprava obráceného stojícího motáka, zobrazovaného zpravidla v přirozených barvách. Rozhodne-li se heraldický výtvarník tohoto ptáka nakreslit jako obecnou heraldickou figuru, měl by se s jeho podobou seznámit v některém z ornitologických atlasů a kresbu přiměřeně stylisovat.
» Literatura:
Černý - Drchal: Ptáci. Aventinum, Praha 1997.
Malá československá encyklopedie. Academia, Praha 1986, díl IV., s. 348, heslo Moták, obr.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
MOTYČKA
Obecná figura.
Řemeslný, spíše však zemědělský, nástroj sloužící k ručnímu zpracování zeminy nebo ošetřování rostlin. Skládá se z různě tvarovaného železného / ocelového, přiměřeně silného plechu s ostřím a s TULEJÍ, do níž je nasazena krátká NÁSADA; pojem „krátká" považujeme z hlediska heraldické kresby za relativní v porovnání s násadou MOTYKY či KOPÁČE.
» Viz t. termíny: KOPÁČ, MOTYKA.
» Literatura:
Malá československá encyklopedie. Academia, Praha 1986, díl IV., s. 351, hesla, Motyka, Motyčka.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
MOTYKA
Obecná figura.
Universální řemeslný / zemědělský nástroj sloužící k ručnímu zpracování zeminy. Skládá se z různě tvarovaného železného / ocelového, přiměřeně silného plechu s ostřím a s TULEJÍ, do níž je nasazena přiměřeně dlouhá NÁSADA. Je-li násada viditelně krátká, doporučujeme nazývat tento nástroj motyčkou. Za základní polohu považujeme VZTYČENOU MOTYKU.
» Viz t. termín: KOPÁČ, MOTYČKA.
» Literatura:
Malá československá encyklopedie. Academia, Praha 1986, díl IV., s. 351, hesla, Motyka, Motyčka.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
MOTYKA HORNICKÁ
Obecná figura.
Železný / ocelový plech má trojhranný nebo srdcovitý tvar, zahrocené ostří umožňuje plošné odstranění / odkopání hlušiny. Za základní polohu považujeme VZTYČENOU HORNICKOU MOTYKU.
» Terminologická poznámka:
V novodobé české komunální heraldice (od roku 1990) se tato figura často vyskytuje, přestože ne vždy je popsána jako hornická motyka. Regionální název „kratze / krace" nedoporučujeme. Viz databáze REKOS.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
MOTÝL
Obecná figura.
„Řád hmyzu s proměnou dokonalou" s dvěma páry křídel pokrytých šupinkami.(1) Za základní polohu považujeme ROZKŘÍDLENÉHO MOTÝLA, jehož sosák směřuje k hornímu okraji štítu / pole. Motýl může být v heraldice zobrazen v heraldických tinkturách, např. ve znaku obce Slatina, okres Svitavy; může však být zobrazen též v tzv. přirozených barvách. Zde však vyvstává výtvarný i odborný problém, poněvadž nelze obecně definovat „přirozenou barvu motýla"; v takovém případě doporučujeme motýla popsat podle odborného názvosloví.
» Literatura:
(1) Malá československá encyklopedie. Academia, Praha 1986, díl IV., s. 351, heslo Motýli.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
MOUŘENÍN
Obecná figura.
Konvenční název pro postavu muže tmavé pleti, kučeravých vlasů a nápadně velkých úst; v heraldice bývá zobrazován v tzv. přirozených barvách, neboť považujeme za výtvarně nepřijatelné jeho zobrazení např. v červené či modré barvě. Za základní polohu považujeme ČELNĚ STOJÍCÍHO MOUŘENÍNA; odlišné podoby je nutné v heraldickém popisu hlásit.
» Literatura:
Buben: Encyklopedie heraldiky. Libri, Praha 1997, s. 266-267.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Obecná figura.
Archaický název pro tašku / kabelu / vak / měšec; slouží ke krátkodobé úschově nebo přenosu různých, rozměrově drobných předmětů nebo potravin. Byla zhotovena z pevných látek nebo z vydělané kůže a po stranách opatřena závěsem, který umožnil nosit mošnu na rameni nebo křížem přes hruď a záda. Přes přední část mošny byl přeložen uzávěr z téže látky, opatřený sponou nebo přezkou. Za základní podobu / polohu považujeme ČELNĚ postavenou MOŠNU; tvar závěsu a spony / přezky nemusí být předmětem heraldického popisu.
» Poznámky:
1. Termín MOŠNA není uveden v rejstřících obecných heraldických figur v ČMH I. ani v Králově Heraldice. Rovněž ve slovnících spisovné češtiny jsme tento termín nenalezli; není uveden ani v „Pravidlech českého pravopisu" (Státní nakladatelství v Praze, Praha 1924, resp. 1926). Nalezli jsme jej však ve dvojdílném „Deutsch-böhmisches Wörterbuch", pod heslem der Beutel, vydaném v pražském nakladatelství Johanna Spurného v roce 1844, autorem slovníku je Josef Franta Šumavský; dále jsme jej nalezli v „Česko-německém slovníku", autor Jan Volný, vydaném ve Státním pedagogickém nakladatelství, Praha 1963. V „Malé československé encyklopedii", Praha 1986, díl IV. není heslo uvedeno.
V novodobé české komunální heraldice (od roku 1990) se tato figura vyskytuje ve znaku obce Třemošná, okres Chrudim (1995).
2. Termíny „taška / kabela / vak / měšec" považujeme synonymně za přípustné či tolerované. Heraldik by však měl uvážit jejich použití v souvislosti s konkrétní kresbou.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
MOTÁK - POCHOP
Obecná figura.
Rod štíhlých, někdy též nazývaných „ušlechtilých dravců" náležejících do čeledi krahujcovitých. V českých zemích se vyskytují, kromě uvedeného, moták-pilich a moták-lužní. Za základní polohu považujeme doprava obráceného stojícího motáka, zobrazovaného zpravidla v přirozených barvách. Rozhodne-li se heraldický výtvarník tohoto ptáka nakreslit jako obecnou heraldickou figuru, měl by se s jeho podobou seznámit v některém z ornitologických atlasů a kresbu přiměřeně stylisovat.
» Literatura:
Černý - Drchal: Ptáci. Aventinum, Praha 1997.
Malá československá encyklopedie. Academia, Praha 1986, díl IV., s. 348, heslo Moták, obr.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
MOTYČKA
Obecná figura.
Řemeslný, spíše však zemědělský, nástroj sloužící k ručnímu zpracování zeminy nebo ošetřování rostlin. Skládá se z různě tvarovaného železného / ocelového, přiměřeně silného plechu s ostřím a s TULEJÍ, do níž je nasazena krátká NÁSADA; pojem „krátká" považujeme z hlediska heraldické kresby za relativní v porovnání s násadou MOTYKY či KOPÁČE.
» Viz t. termíny: KOPÁČ, MOTYKA.
» Literatura:
Malá československá encyklopedie. Academia, Praha 1986, díl IV., s. 351, hesla, Motyka, Motyčka.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
MOTYKA
Obecná figura.
Universální řemeslný / zemědělský nástroj sloužící k ručnímu zpracování zeminy. Skládá se z různě tvarovaného železného / ocelového, přiměřeně silného plechu s ostřím a s TULEJÍ, do níž je nasazena přiměřeně dlouhá NÁSADA. Je-li násada viditelně krátká, doporučujeme nazývat tento nástroj motyčkou. Za základní polohu považujeme VZTYČENOU MOTYKU.
» Viz t. termín: KOPÁČ, MOTYČKA.
» Literatura:
Malá československá encyklopedie. Academia, Praha 1986, díl IV., s. 351, hesla, Motyka, Motyčka.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
MOTYKA HORNICKÁ
Obecná figura.
Železný / ocelový plech má trojhranný nebo srdcovitý tvar, zahrocené ostří umožňuje plošné odstranění / odkopání hlušiny. Za základní polohu považujeme VZTYČENOU HORNICKOU MOTYKU.
» Terminologická poznámka:
V novodobé české komunální heraldice (od roku 1990) se tato figura často vyskytuje, přestože ne vždy je popsána jako hornická motyka. Regionální název „kratze / krace" nedoporučujeme. Viz databáze REKOS.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
MOTÝL
Obecná figura.
„Řád hmyzu s proměnou dokonalou" s dvěma páry křídel pokrytých šupinkami.(1) Za základní polohu považujeme ROZKŘÍDLENÉHO MOTÝLA, jehož sosák směřuje k hornímu okraji štítu / pole. Motýl může být v heraldice zobrazen v heraldických tinkturách, např. ve znaku obce Slatina, okres Svitavy; může však být zobrazen též v tzv. přirozených barvách. Zde však vyvstává výtvarný i odborný problém, poněvadž nelze obecně definovat „přirozenou barvu motýla"; v takovém případě doporučujeme motýla popsat podle odborného názvosloví.
» Literatura:
(1) Malá československá encyklopedie. Academia, Praha 1986, díl IV., s. 351, heslo Motýli.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
MOUŘENÍN
Obecná figura.
Konvenční název pro postavu muže tmavé pleti, kučeravých vlasů a nápadně velkých úst; v heraldice bývá zobrazován v tzv. přirozených barvách, neboť považujeme za výtvarně nepřijatelné jeho zobrazení např. v červené či modré barvě. Za základní polohu považujeme ČELNĚ STOJÍCÍHO MOUŘENÍNA; odlišné podoby je nutné v heraldickém popisu hlásit.
» Literatura:
Buben: Encyklopedie heraldiky. Libri, Praha 1997, s. 266-267.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
MRAK
Obecná figura.
Volně umístěná uzavřená plocha ve štítě / poli, která je vytvořena libovolným počtem nepravidelných obloučkových řezů. Nelze zaměňovat s obecnou heraldickou figurou OBLAK, který je sice rovněž vytvořen pomocí obloučků, avšak VYNIKÁ z horního nebo bočních okrajů štítu / pole.
» Viz termín: OBLAK.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
MRŤ
Archaický název pro označení „nepatrného množství" pevné, plynné nebo kapalné látky.
V novodobé české komunální heraldice (od roku 1990) byl tento termín použit, podle našeho názoru nevhodně, pro popis svazku klestí ve znaku obce Mrtník, okres Plzeň-sever (2004), se zřejmou snahou vytvořit tzv. „mluvící znak".
» Terminologická poznámka:
Slovo „mrť" jsme nenalezli v žádném námi excerpovaném českém pravopisném slovníku od roku 1924; je uvedeno pouze v „Česko-německém slovníku" (autor Jan Volný) vydaném ve Státním pedagogickém nakladatelství, Praha 1963, v němž je mj. uvedeno dosud používané úsloví - „všechno shořelo na mrť" ve významu „zcela, úplně, beze zbytku". Z hlediska české heraldické terminologie se lze domnívat, že užití tohoto termínu bylo motivováno názvem obce, který však s významem slova „mrť" nemusí vůbec souviset. Zdá se, že přání bylo otcem myšlenky - a Podvýbor pro heraldiku a vexilologii bohužel tuto verbální hříčku autora návrhu znaku akceptoval. Mrtí lze totiž nazvat např. nepatrné množství slámy, ořezaných větví apod. Podle našeho názoru tento termín do české heraldické terminologické konvence nepatří, proto jej považujeme za nedoporučený.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
MŘÍŽ
Obecná figura.
Zařízení sloužící k zamezení přístupu do určitých prostor. Skládá se z jednotlivých, zpravidla kovových, prutů / tyčí, které mohou být pravidelně překříženy nebo propleteny. Jsou-li pruty propleteny, doporučujeme to v heraldickém popisu uvést. Překřížení nebo propletení prutů je zpravidla pravidelné a vytváří v ploše štítu / pole buď čtverce nebo obdélníky. Překřížení nebo propletení však může být též asymetrické, např. ve středu štítu / pole, posunuto k některému okraji, či dokonce může být nepravidelné. Mříž může být ve štítě / poli položena KOSMO nebo ŠIKMO. Taková atypická zobrazení doporučujeme popsat. Zde je na místě zdůraznit, že mříž je obecnou heraldickou figurou, která se nedotýká okrajů štítu / pole; pokud by se dotýkala některých okrajů, je nutné to v popisu uvést a popsat doporučenými termíny, např. mříž vyrůstající z paty štítu, z pravého okraje štítu apod. Pokud by se všechny pruty dotýkaly okrajů štítu / pole, jedná se o heroldskou figuru MŘÍŽOVÁNÍ, které bývá zpravidla přímé, tzn., že pruty směřují horizontálně a vertikálně. Mřížování však může být též KOSMÉ (resp. ŠIKMÉ, avšak konvenčně dáváme přednost směru kosmému před šikmým); v této souvislosti musíme odmítnout termín „mřežování", které úporně prosazují někteří „heraldici", neboť tento tvar nemá oporu v neexistujícím substantivu „mřež".
» Viz termín: MŘÍŽOVANÝ.
» Literatura:
Malá československá encyklopedie. Academia, Praha 1986, díl IV., s. 359, heslo Mříž.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
MŘÍŽ PADACÍ
Obecná figura.
Jedná se o obvyklou podobu mříže, tj. soustavu horizontálních a vertikálních prutů / tyčí, která je umístěna do hradebních nebo věžních bran. Mříž může mít dvě polohy - SPUŠTĚNÁ nebo VYTAŽENÁ; nedoporučujeme termíny „polospuštěná - polovytažená". Někdy mohou být konce vertikálních prutů zahroceny nebo mohou mít odlišnou tinkturu; ve druhém případě doporučujeme popsat. Rovněž je nutné popsat, jsou-li zobrazeny HŘEBY v odlišné tinktuře; jejich počet, obdobně jako počet svislých / vodorovných prutů, nemusí být předmětem heraldického popisu, pokud to není významově nutné.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
MŘÍŽOVANÝ
Aktivní termín.
Tohoto termínu použijeme při popisu štítu / pole, které je, zpravidla symetricky, pokryto horizontální a vertikální soustavou pravoúhle překřížených prutů. Asymetrické mřížování doporučujeme popsat tak, aby jej bylo možno nakreslit podle popisu. Není-li soustava prutů zobrazena v horizontální / vertikální podobě, doporučujeme takové MŘÍŽOVÁNÍ popsat jako KOSMÉ, poněvadž konvenčně dáváme přednost směru kosmému před šikmým; obdobně tak popisujeme KOSMÉ ČTVRCENÍ štítu / pole.
» Terminologická poznámka:
V této souvislosti musíme výslovně odmítnout termín „mřežování", který úporně prosazují někteří „heraldici", neboť tento tvar nemá oporu v neexistujícím substantivu „mřež"; to bychom pak obecnou heraldickou figuru KOSMOU MŘÍŽ museli nazývat „mřež", což považujeme za neodůvodněný novotvar. Slova „mřež" / „mřežovaný" jsme nenalezli v žádných pravidlech českého pravopisu, proto se domníváme, že jejich odmítnutí je gramaticky i logicky správné.
» Viz t. termín: MŘÍŽ.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Obecná figura.
Volně umístěná uzavřená plocha ve štítě / poli, která je vytvořena libovolným počtem nepravidelných obloučkových řezů. Nelze zaměňovat s obecnou heraldickou figurou OBLAK, který je sice rovněž vytvořen pomocí obloučků, avšak VYNIKÁ z horního nebo bočních okrajů štítu / pole.
» Viz termín: OBLAK.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
MRŤ
Archaický název pro označení „nepatrného množství" pevné, plynné nebo kapalné látky.
V novodobé české komunální heraldice (od roku 1990) byl tento termín použit, podle našeho názoru nevhodně, pro popis svazku klestí ve znaku obce Mrtník, okres Plzeň-sever (2004), se zřejmou snahou vytvořit tzv. „mluvící znak".
» Terminologická poznámka:
Slovo „mrť" jsme nenalezli v žádném námi excerpovaném českém pravopisném slovníku od roku 1924; je uvedeno pouze v „Česko-německém slovníku" (autor Jan Volný) vydaném ve Státním pedagogickém nakladatelství, Praha 1963, v němž je mj. uvedeno dosud používané úsloví - „všechno shořelo na mrť" ve významu „zcela, úplně, beze zbytku". Z hlediska české heraldické terminologie se lze domnívat, že užití tohoto termínu bylo motivováno názvem obce, který však s významem slova „mrť" nemusí vůbec souviset. Zdá se, že přání bylo otcem myšlenky - a Podvýbor pro heraldiku a vexilologii bohužel tuto verbální hříčku autora návrhu znaku akceptoval. Mrtí lze totiž nazvat např. nepatrné množství slámy, ořezaných větví apod. Podle našeho názoru tento termín do české heraldické terminologické konvence nepatří, proto jej považujeme za nedoporučený.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
MŘÍŽ
Obecná figura.
Zařízení sloužící k zamezení přístupu do určitých prostor. Skládá se z jednotlivých, zpravidla kovových, prutů / tyčí, které mohou být pravidelně překříženy nebo propleteny. Jsou-li pruty propleteny, doporučujeme to v heraldickém popisu uvést. Překřížení nebo propletení prutů je zpravidla pravidelné a vytváří v ploše štítu / pole buď čtverce nebo obdélníky. Překřížení nebo propletení však může být též asymetrické, např. ve středu štítu / pole, posunuto k některému okraji, či dokonce může být nepravidelné. Mříž může být ve štítě / poli položena KOSMO nebo ŠIKMO. Taková atypická zobrazení doporučujeme popsat. Zde je na místě zdůraznit, že mříž je obecnou heraldickou figurou, která se nedotýká okrajů štítu / pole; pokud by se dotýkala některých okrajů, je nutné to v popisu uvést a popsat doporučenými termíny, např. mříž vyrůstající z paty štítu, z pravého okraje štítu apod. Pokud by se všechny pruty dotýkaly okrajů štítu / pole, jedná se o heroldskou figuru MŘÍŽOVÁNÍ, které bývá zpravidla přímé, tzn., že pruty směřují horizontálně a vertikálně. Mřížování však může být též KOSMÉ (resp. ŠIKMÉ, avšak konvenčně dáváme přednost směru kosmému před šikmým); v této souvislosti musíme odmítnout termín „mřežování", které úporně prosazují někteří „heraldici", neboť tento tvar nemá oporu v neexistujícím substantivu „mřež".
» Viz termín: MŘÍŽOVANÝ.
» Literatura:
Malá československá encyklopedie. Academia, Praha 1986, díl IV., s. 359, heslo Mříž.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
MŘÍŽ PADACÍ
Obecná figura.
Jedná se o obvyklou podobu mříže, tj. soustavu horizontálních a vertikálních prutů / tyčí, která je umístěna do hradebních nebo věžních bran. Mříž může mít dvě polohy - SPUŠTĚNÁ nebo VYTAŽENÁ; nedoporučujeme termíny „polospuštěná - polovytažená". Někdy mohou být konce vertikálních prutů zahroceny nebo mohou mít odlišnou tinkturu; ve druhém případě doporučujeme popsat. Rovněž je nutné popsat, jsou-li zobrazeny HŘEBY v odlišné tinktuře; jejich počet, obdobně jako počet svislých / vodorovných prutů, nemusí být předmětem heraldického popisu, pokud to není významově nutné.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
MŘÍŽOVANÝ
Aktivní termín.
Tohoto termínu použijeme při popisu štítu / pole, které je, zpravidla symetricky, pokryto horizontální a vertikální soustavou pravoúhle překřížených prutů. Asymetrické mřížování doporučujeme popsat tak, aby jej bylo možno nakreslit podle popisu. Není-li soustava prutů zobrazena v horizontální / vertikální podobě, doporučujeme takové MŘÍŽOVÁNÍ popsat jako KOSMÉ, poněvadž konvenčně dáváme přednost směru kosmému před šikmým; obdobně tak popisujeme KOSMÉ ČTVRCENÍ štítu / pole.
» Terminologická poznámka:
V této souvislosti musíme výslovně odmítnout termín „mřežování", který úporně prosazují někteří „heraldici", neboť tento tvar nemá oporu v neexistujícím substantivu „mřež"; to bychom pak obecnou heraldickou figuru KOSMOU MŘÍŽ museli nazývat „mřež", což považujeme za neodůvodněný novotvar. Slova „mřež" / „mřežovaný" jsme nenalezli v žádných pravidlech českého pravopisu, proto se domníváme, že jejich odmítnutí je gramaticky i logicky správné.
» Viz t. termín: MŘÍŽ.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------