MU - ZTS
MUŠKETA
Obecná figura.
Ruční palná zbraň používaná pěšími bojovníky organizovanými do vojenských jednotek - mušketýrů. Za základní polohu považujeme KOSMO VZTYČENOU MUŠKETU (vzhledem k její délce je tato poloha ve štítě optimální) zámkem nahoru; jednotlivé typy zámků nejsou předmětem heraldického popisu, jejich zobrazení ponecháváme na odborných znalostech navrhovatele znaku. Ve štítě může být provázena nezbytným příslušenstvím: BANDALÍREM s váčky, PRACHOVNICÍ, VIDLICÍ, DOUTNÁKEM a příp. i KORDEM. Ty mohou být i samostatnými obecnými heraldickými figurami. Mušketa patří do kategorie ručních palných zbraní, které byly nabíjeny zpředu, proto byl nepostradatelnou součástí výbavy NABIJÁK, který byl pomocí zvláště k tomu uzpůsobených držáků upevněn pod hlavní; doporučujeme proto, aby u všech zbraní tohoto typu, tzv. předovek, byl NABIJÁK zobrazován.
» Viz t. termíny: RUČNICE, PUŠKA.
» Literatura:
Malá československá encyklopedie. Academia, Praha 1986, díl IV., s. 376, heslo Mušketa.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
MUŠLE
Obecná figura.
Zoologicky správným názvem je lastura, avšak v českých heraldických popisech se ustálil počeštěný termín MUŠLE [přejatý z němčiny - die Muschel = mušle, škeble, lastura]; v HTK proto nevidíme důvodu tento termín měnit. Za základní polohu považujeme rýhovanou vypuklou skořápku, původně párovou schránku chránící tělo mlže, obrácenou zámkem k hornímu okraji štítu / pole.
Pokud má stříbrnou tinkturu a pokud je její zobrazení ikonograficky zdůvodněno, doporučujeme termín MUŠLE SVATOJAKUBSKÁ.
V architektuře se MUŠLE uplatňuje jako prvek dekorativní.
» Viz t. termín: MUŠLE SVATOJAKUBSKÁ.
» Literatura:
Herout: Staletí kolem nás. Panorama, Praha 1981, s. 162, tab. IV/10, V/20, VI/10.
Král z Dobré Vody: Heraldika. Praha 1900/2003, s. 115, heslo Lastura.
Malá československá encyklopedie. Academia. Praha 1986, díl IV., s. 376, heslo Mušle, obr.
Buben: Encyklopedie heraldiky. Libri, Praha 1997, s. 267.
Sedláček: Českomoravská heraldika I. Praha 1902, s. 185, heslo Tři lastuřice.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
MUŠLE SVATOJAKUBSKÁ
Obecná figura.
Atribut několika světců: sv. Jakub Větší, sv. Jan Křtitel, sv. Roch, sv. Silvestr, sv. Augustin.
V českých heraldických popisech se ustálil termín se vztahem k sv. Jakubu Většímu. Pokud má stříbrnou tinkturu, doporučujeme, aby byla popsána jako MUŠLE SVATOJAKUBSKÁ, ostatních případech jako MUŠLE.
» Terminologická poznámka:
Někteří heraldici tuto konvenci odmítají, mylně se domnívajíce, že každá zobrazená mušle je mušlí svatojakubskou; pokud bychom akceptovali takový názor, potom např. každý dvouocasý korunovaný lev ve skoku by musel být „lvem českým" - absurdita takového názoru je zřejmá.
» Viz termín: MUŠLE.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
MUŽ
Obecná figura.
Postava oděná do mužského obleku; ten se zpravidla skládá z kabátu nebo pláště, kalhot a vysokých či nízkých bot. Na hlavě má obvykle pokrývku různého tvaru. Za základní polohu považujeme ČELNĚ STOJÍCÍHO MUŽE. Doporučujeme, aby jeho oblečení bylo přiměřeně popsáno, rovněž je nutné uvést, zda drží v ruce / rukách nějaký předmět. V heraldice může být zaměňován s různými mužskými postavami, proto se domníváme, že přiměřený popis je nutný.
» Viz t. termíny: HOCH, MYSLIVEC, LOVEC, HORNÍK ad.
» Literatura:
Sedláček: Českomoravská heraldika I. Praha 1902, s.169, též hesla Kovkop, Rytíř, Hošík, Tatar.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
MUŽ DIVÝ
Obecná figura.
Neoblečená postava mající na hlavě a kolem boků věnec z listí. Za základní polohu považujeme ČELNĚ STOJÍCÍHO DIVÉHO MUŽE, kresebné detaily ponecháváme na výtvarné licenci autora. Drží-li v ruce / rukách nějaký předmět, např. KYJ, PALICI, VYKOŘENĚNÝ STROM apod., je nutné to v heraldickém popisu uvést.
» Literatura:
Sedláček: Českomoravská heraldika I. Praha 1902, s.168, též pod heslem MNICH [!].
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
MUŽ OBRNĚNÝ
Obecná figura.
Postava oděná do úplného nebo částečného BRNĚNÍ. Za základní podobu / polohu považujeme ČELNĚ STOJÍCÍHO OBRNĚNÉHO MUŽE. Doporučujeme přiměřeně podrobný popis, rovněž popíšeme, drží-li v ruce / rukou nějakou zbraň.
» Poznámka:
Termín OBRNĚNÝ MUŽ (vyrůstající) byl použit pouze v popisu znaku obce Bohdalice-Pavlovice, o. Vyškov, uděleném v roce 2001.
» Viz t. termíny: OZBROJENEC, RYTÍŘ, ZBROJNOŠ.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Obecná figura.
Ruční palná zbraň používaná pěšími bojovníky organizovanými do vojenských jednotek - mušketýrů. Za základní polohu považujeme KOSMO VZTYČENOU MUŠKETU (vzhledem k její délce je tato poloha ve štítě optimální) zámkem nahoru; jednotlivé typy zámků nejsou předmětem heraldického popisu, jejich zobrazení ponecháváme na odborných znalostech navrhovatele znaku. Ve štítě může být provázena nezbytným příslušenstvím: BANDALÍREM s váčky, PRACHOVNICÍ, VIDLICÍ, DOUTNÁKEM a příp. i KORDEM. Ty mohou být i samostatnými obecnými heraldickými figurami. Mušketa patří do kategorie ručních palných zbraní, které byly nabíjeny zpředu, proto byl nepostradatelnou součástí výbavy NABIJÁK, který byl pomocí zvláště k tomu uzpůsobených držáků upevněn pod hlavní; doporučujeme proto, aby u všech zbraní tohoto typu, tzv. předovek, byl NABIJÁK zobrazován.
» Viz t. termíny: RUČNICE, PUŠKA.
» Literatura:
Malá československá encyklopedie. Academia, Praha 1986, díl IV., s. 376, heslo Mušketa.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
MUŠLE
Obecná figura.
Zoologicky správným názvem je lastura, avšak v českých heraldických popisech se ustálil počeštěný termín MUŠLE [přejatý z němčiny - die Muschel = mušle, škeble, lastura]; v HTK proto nevidíme důvodu tento termín měnit. Za základní polohu považujeme rýhovanou vypuklou skořápku, původně párovou schránku chránící tělo mlže, obrácenou zámkem k hornímu okraji štítu / pole.
Pokud má stříbrnou tinkturu a pokud je její zobrazení ikonograficky zdůvodněno, doporučujeme termín MUŠLE SVATOJAKUBSKÁ.
V architektuře se MUŠLE uplatňuje jako prvek dekorativní.
» Viz t. termín: MUŠLE SVATOJAKUBSKÁ.
» Literatura:
Herout: Staletí kolem nás. Panorama, Praha 1981, s. 162, tab. IV/10, V/20, VI/10.
Král z Dobré Vody: Heraldika. Praha 1900/2003, s. 115, heslo Lastura.
Malá československá encyklopedie. Academia. Praha 1986, díl IV., s. 376, heslo Mušle, obr.
Buben: Encyklopedie heraldiky. Libri, Praha 1997, s. 267.
Sedláček: Českomoravská heraldika I. Praha 1902, s. 185, heslo Tři lastuřice.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
MUŠLE SVATOJAKUBSKÁ
Obecná figura.
Atribut několika světců: sv. Jakub Větší, sv. Jan Křtitel, sv. Roch, sv. Silvestr, sv. Augustin.
V českých heraldických popisech se ustálil termín se vztahem k sv. Jakubu Většímu. Pokud má stříbrnou tinkturu, doporučujeme, aby byla popsána jako MUŠLE SVATOJAKUBSKÁ, ostatních případech jako MUŠLE.
» Terminologická poznámka:
Někteří heraldici tuto konvenci odmítají, mylně se domnívajíce, že každá zobrazená mušle je mušlí svatojakubskou; pokud bychom akceptovali takový názor, potom např. každý dvouocasý korunovaný lev ve skoku by musel být „lvem českým" - absurdita takového názoru je zřejmá.
» Viz termín: MUŠLE.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
MUŽ
Obecná figura.
Postava oděná do mužského obleku; ten se zpravidla skládá z kabátu nebo pláště, kalhot a vysokých či nízkých bot. Na hlavě má obvykle pokrývku různého tvaru. Za základní polohu považujeme ČELNĚ STOJÍCÍHO MUŽE. Doporučujeme, aby jeho oblečení bylo přiměřeně popsáno, rovněž je nutné uvést, zda drží v ruce / rukách nějaký předmět. V heraldice může být zaměňován s různými mužskými postavami, proto se domníváme, že přiměřený popis je nutný.
» Viz t. termíny: HOCH, MYSLIVEC, LOVEC, HORNÍK ad.
» Literatura:
Sedláček: Českomoravská heraldika I. Praha 1902, s.169, též hesla Kovkop, Rytíř, Hošík, Tatar.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
MUŽ DIVÝ
Obecná figura.
Neoblečená postava mající na hlavě a kolem boků věnec z listí. Za základní polohu považujeme ČELNĚ STOJÍCÍHO DIVÉHO MUŽE, kresebné detaily ponecháváme na výtvarné licenci autora. Drží-li v ruce / rukách nějaký předmět, např. KYJ, PALICI, VYKOŘENĚNÝ STROM apod., je nutné to v heraldickém popisu uvést.
» Literatura:
Sedláček: Českomoravská heraldika I. Praha 1902, s.168, též pod heslem MNICH [!].
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
MUŽ OBRNĚNÝ
Obecná figura.
Postava oděná do úplného nebo částečného BRNĚNÍ. Za základní podobu / polohu považujeme ČELNĚ STOJÍCÍHO OBRNĚNÉHO MUŽE. Doporučujeme přiměřeně podrobný popis, rovněž popíšeme, drží-li v ruce / rukou nějakou zbraň.
» Poznámka:
Termín OBRNĚNÝ MUŽ (vyrůstající) byl použit pouze v popisu znaku obce Bohdalice-Pavlovice, o. Vyškov, uděleném v roce 2001.
» Viz t. termíny: OZBROJENEC, RYTÍŘ, ZBROJNOŠ.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------