jméno:
heslo:

Okres Česká Lípa 1990 - 2000

Nové symboly měst a obcí okresu Česká Lípa v letech 1990 – 2000

 

Do konce roku 1989 existovalo v okrese Česká Lípa dvacet měst, obcí a vsí užívajících historické znaky. Byly to: Blíževedly, Cvikov, Česká Lípa,  Doksy, Dubá, Holany, Jablonné v Podještědí, Jestřebí, Jezvé, Kamenický Šenov, Kravaře, Kuřívody, Kvítkov, Mimoň, Mistrovice, Nový Bor, Stráž pod Ralskem, Stvolínky, Zákupy a Žandov. Z vyjmenovaných lokalit polovina nedonesla svá historická městská práva do moderní doby a zařadila se mezi sídla neměstská. Znak jako symbol udělený nebo vydržený si však podržely i po této změně. Z bývalých měst na okrese Česká Lípa zatím jedině obec Žandov dosáhla znovuobnovení svého bývalého postavení. Žandov byl 1. 6. 1998 určen předsedou Poslanecké sněmovny městem.

 

Do kompletní řady obecních a městských symbolů vedle znaku patří i městský, či obecní prapor. V období předcházejícímu rok 1989 byl městský prapor skutečně užíván pouze v České Lípě.

 

Po roce 1989, kdy v našem státě došlo k zásadním společenským a politickým změnám, byl vydán zákon č. 367/90 Sb. „O obcích“ (obecním zřízení), novelizovaný zákonem č. 128/2000 Sb. Paragraf 5 uvedeného zákona z roku 1990 umožnil v celé české historii dosud nebývalé přijímání znaku a praporu všemi obcemi bez rozdílu. Tuto skutečnost znovu potvrdila novela zákona z roku 2000, rozšiřující v paragrafu 6 právo měst a obcí na užívání městských a obecních razítek s vyobrazením městského či obecního znaku všude tam, kde není zákonem stanoveno užití razítka se znakem státním. Tímto ustanovením je nepochybně myšlena i možnost užívání městských a obecních pečetí, které z pohledu historického vývoje městských symbolů jsou na jeho samotném počátku.

 

Způsob nabytí nových symbolů obcemi měl a má následující mechanizmus. Města a obce podají žádost o schválení a udělení svých symbolů Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Žádost je doplněna vyobrazením předmětu žádosti a příslušnými texty. Podvýbor pro heraldiku a vexilologii PSPČR žádost projedná a při kladném rozhodnutí doporučí předsedovi Poslanecké sněmovny udělit příslušné obci žádaný znak, resp. prapor. Celý proces je završen aktem udělení.

 

Na samém počátku vzniku nových komunálních symbolů jsou návrhy. Jejich vyhotovení je v kompetenci obcí. Kvalita návrhů je zcela odvislá od kvality navrhovatelů. Heraldiků, kteří jsou schopni vypracovat dobré návrhy znaků a vexilologů schopných vypracovat kvalitní návrhy praporů je velice málo. Důvodem je skutečnost, že naše vysoké školství takové odborníky neprodukuje a praktikující heraldici a vexilologové, včetně absolventů vysokých škol, získali svou odbornost díky osobnímu zájmu, badatelské, publikační, přednáškové a výstavní činnosti.

 

Již v roce 1976 byla českolipskými profesionálními historiky při Státním okresním archivu v České Lípě ustavena Heraldická komise. Ta po roce 1990 odborně korigovala laické snažení obcí při tvorbě a konstituování komunálních symbolů a byla nápomocna obecním a městským úřadům metodicky. Z činnosti heraldické komise vzešlo několik návrhů městských praporů a obecních znaků. Mezi prvními byla úprava praporu města Česká Lípa v roce 1992 tak, aby se na první pohled odlišila jeho podoba tvořená dvěma vodorovnými pruhy bílým a modrým, od stejných praporů téměř dvou desítek dalších okresních měst. V roce 1993 byly vypracovány návrhy znaku a praporu pro obec Sloup v Čechách (uděleno až v roce 1998, když Heraldická kancelář „Dauphin“ z Roudnice nad Labem vypracovala všechny potřebné podklady pro podání žádosti) a v roce 1994 návrh praporu pro město Mimoň.

 

Mnohá města a obce nacházely jiné možnosti k vytvoření nových symbolů. Tak vznikl prapor ve Cvikově, ale původní návrh musel být Podvýborem pro heraldiku a vexilologii upraven tak, aby byl v souladu s oborovými pravidly. Zájem obcí o přijetí nových symbolů se stal nejintenzivnějším v letech 1998 – 1999. Byly uděleny znaky a prapory obcím Brniště (1998), Noviny pod Ralskem (1998), Sloup v Čechách (1998),  Nový Oldřichov (1999), Skalice u České Lípy (1999), Sosnová (1999) a Stružnice (1999) a prapory městům Jablonné v Podještědí (1999) a Dubá (2000). V listopadu roku 2000 byl Podvýborem pro heraldiku a vexilologii PSPČR schválen a v únoru roku 2001 udělen prapor městu Stráž pod Ralskem. Lze zmínit i podanou žádost o udělení praporu městem Kamenickým Šenovem (únor 2001) a v regionu Bezdězska městem Bělou pod Bezdězem (listopad 2000 - vše dle návrhů Stanislava Kasíka).

 

Ze stávajících měst na okrese Česká Lípa nemají dosud oficiálně udělené a řádně konstituované prapory Doksy, Nový Bor a Žandov. Ani obce Blíževedly, Holany, Jestřebí, Kravaře, Kvítkov a Stvolínky jako držitelé historických znaků zatím neužívají řádně konstituované obecní prapory. Bývalá městečka Jezvé a Mistrovice jsou nyní součástmi obcí Stružnice, resp. Nový Oldřichov a jim dle platného právního řádu nemůže být prapor oficiálně udělen, protože nejsou samostatnými obcemi. Přesto neoficiální prapor pro ně může být vytvořen a být obcí užíván. Své symboly může mít i dalších třicet šest obcí na okrese Česká Lípa, včetně těch nejmenších, jakými jsou například Častolovice, či Slunečná.

 

Následný přehled je úplným výčtem symbolů udělených v posledním desetiletí 20. století městům a obcím v okrese Česká Lípa. Seznam je řazen abecedně v jednotném schématu podávaných informací. Texty popisů znaků a praporů jsou ve shodě se zněním v udělovacích listinách. Texty mají pro existenci znaků a praporů zásadní význam. Jejich podoba není dána grafickým vyobrazením, ale odborným popisem. I z tohoto důvodů jsou jednotlivé kapitoly doprovázeny pouze černobílými kresbami znaků a praporů. V případě uděleného praporu (Česká Lípa) je popis z udělovací listiny  doplněn korigovaným a znovu stanoveným textem od člena Podvýboru pro heraldiku a vexilologii PhDr. Zbyška Svobody ve prospěch korektnějšího znění (u popisu praporu měst Cvikova a Zákup je alternativní popis, odpovídající nově stanoveným principům vexilologického popisu, doplněn autorem tohoto článku). Ikonografický výklad je standardní součástí dokumentace při podávání žádosti o udělení znaku a praporu. Protože znak nemůže být seskupením náhodných symbolů je v ikonografickém výkladu vyložen smysl užitých figur a tinktur. Prapory jsou dle zvyklostí odvozovány od znaků a toto odvození je v ikonografii popsáno.

 

U měst s historickými znaky, kterým byl udělen prapor, je uveden i popis znaku, aby bylo v duchu vexilologických zvyklostí zřejmé odvození podoby praporu od městského znaku.

 

Pro plnoprávnou existenci symbolů mají prvořadý význam akty schválení městským, či obecním zastupitelstvem, schválení Podvýborem pro heraldiku a vexilologii PSPČR a udělení předsedou Poslanecké sněmovny PČR. Proto jsou uvedena data těchto aktů.

 

Použité zkratky:

PČR – Parlament České republiky

PSPČR – Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky

  

BRNIŠTĚ

 

(obec)

 

Znak: V zeleném štítě nad třemi (2, 1) zlatými koulemi zlato-červeně polcená snížená obrácená krokev. Pole nad ní opačných barev.

 

Prapor: Zelený list s vodorovně děleným červeno-žlutým žerďovým klínem s vrcholem ve čtvrtině délky listu a s vodorovně dělenou žluto-červenou krokví s vrcholem ve středu listu. Krokev vychází z první čtvrtiny horního a dolního okraje listu. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

 

Ikonografie: Obec Brniště tvoří vsi Brniště, Luhov, Nový Luhov, Velký Grunov, Hlemýždí a Jáchymov. Místní jméno Brniště má základ ve slově, které je vykládáno jako bláto, kal. Význam jména Luhov je v pojmech luh - les, háj, lesní palouk. Jméno Velký Grunov se odvozuje od německého Grünau, Grüenouwe - zelená mokřina. K atributům sv. Mikuláše, kterému je zasvěcen brnišťský kostel, patří krom jiného tři hroudy zlata, tři zlaté koule nebo měšce. Mají oporu v hagiografii světce mluvící o pomocníkovi v nouzi a štědrém dárci. Rod Blektů, který se psal po tvrzi ve vsi Útěchovice nedaleko Stráže pod Ralskem, měl ve znaku štít polcený červeně a zlatě a v něm dvě obrácené krokve opačných barev.

 

Zelený štít znaku obce ukazuje prostřednictvím barvy k pojmům bláto, luh, zelená mokřina. Zlato-červená obrácená krokev v horní polovině štítu je umenšenou podobou rodového znaku Blektů z Útěchovic, s kterými jsou spojeny nejstarší poznatelné dějiny obce. Tři zlaté koule jako atribut sv. Mikuláše umocňují adresnost znaku.

 

Autor návrhu znaku a praporu: Stanislav Kasík.

 

Návrhy znaku a praporu schválilo Obecní zastupitelstvo na svém zasedání konaném dne 3. 6. 1998.

Podvýbor pro heraldiku a vexilologii PSPČR projednal a schválil návrh znaku a praporu 7. 10. 1998.

Znak a prapor byl obci udělen předsedou Poslanecké sněmovny 14. 12. 1998 na základě jeho rozhodnutí č. 9 z 17. 11. 1998.

 

CVIKOV

 

(město)

 

Znak: Historický (1. pol. 16. stol. – 1526?) – ve zlatém štítě černé zkřížené ostrve.

 

Prapor: Žlutý list se dvěma vodorovnými pruhy v poměru 1 : 1 : 6 : 1 : 1. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

(List tvoří pět vodorovných pruhů střídavě žlutých a černých v poměru 1 : 1 : 6 : 1 : 1)

 

Ikonografie: Žluté pruhy jsou odvozeny od tinktury štítu městského znaku, černé pruhy odpovídají barvě znakové figury.

 

Autor návrhu praporu: Jaroslav Kluch.

 

Návrh městského praporu schválilo Městské zastupitelstvo na svém zasedání konaném 8. 4. 1993.

Podvýbor pro heraldiku a vexilologii PSPČR projednal a schválil návrh praporu 5. 11. 1993.

Prapor byl městu udělen předsedou Poslanecké sněmovny 13. 5. 1994 na základě jeho rozhodnutí č. 15 z 5. 5. 1994.

 

ČESKÁ LÍPA

 

(město)

 

Znak: Historický (městská pečeť 1389) – v modrém štítě stříbrná kvádrová hradba se zlatým cimbuřím, prolomenou bránou s vytaženou zlatou mříží a otevřenými zlatými vraty se stříbrným kováním. Za hradbou dvě stříbrné věže a každá se zlatým cimbuřím, třemi (2, 1) černými okny a stříbrnou jehlancovou střechou, ukončenou zlatou makovicí. Mezi věžemi erb pánů z Lipé: ve zlatém štítě zkřížené černé ostrve, na štítě korunovaná přilbice s přikryvadly černo-zlatými a černými zkříženými ostrvemi v klenotu.

 

Prapor: List praporu tvoří dva vodorovné pruhy: horní bílý se středově položenými zkříženými černými ostrvemi o šesti sucích a dolní modrý. Poměr šířky k délce je 2 : 3.


(Popis praporu stanovený v roce 1999 PhDr. Zbyškem Svobodou, členem Podvýboru pro heraldiku a vexilologii PSPČR a vedoucím vexilologické skupiny, jako zjednodušený a přesnější: list tvoří dva vodorovné pruhy, bílý se zkříženými černými ostrvemi o šesti sucích a modrý. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3 – dopis ze 17. 10. 1999).

 

Ikonografie: Prapor vychází z jeho historické podoby doložené v roce 1937, kdy byl tvořen pouze bílým a modrým vodorovným pruhem. S ohledem na shodnost s mnoha dalšími městskými prapory bylo přikročeno k jeho úpravě tak, aby českolipský městský prapor byl nezaměnitelný. Modrý vodorovný pruh opakuje barvu znakového pole a bílý vodorovný pruh se shoduje s tinkturou hradby a věží. Zkřížené černé ostrve v bílém pruhu jsou převzaty z erbu pánů z Lipé položeném mezi věže městského znaku.

 

Autor návrhu praporu: Heraldická komise při Státním okresním archivu v České Lípě.

 

Návrh praporu schválilo Městské zastupitelstvo na svém zasedání konaném dne 24. 6. 1992

Podvýbor pro heraldiku a vexilologii PSPČR projednal a schválil návrh praporu 11. 12. 1992.

Prapor byl městu udělen předsedou Poslanecké sněmovny na základě jeho rozhodnutí č. 10 z 15. 7. 1993 (v současnosti obvyklé slavností udělování městských a obecních symbolů předsedou Poslanecké sněmovny nebylo v roce 1993 praktikováno).

 

DUBÁ

 

(město)

 

Znak: Historický (městské pečetidlo - 1727) – ve stříbrném štítě zelená vztyčená dubová větévka s dvěma listy a třemi žaludy, jeden mezi a dva pod listy.

 

Prapor: Šikmo bílo-zeleně dělený list, v žerďové části vztyčený zelený dubový dvojlist se třemi žaludy. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

(V originálu textu udělovací listiny chybí slovo „zelený“ mezi slovy vztyčený a dubový. Slovo „zelený“ chybí i v popisu, který byl součástí dopisu předsedy Podvýboru pro heraldiku a vexilologii, oznamující městu výsledek schvalování. Toto nepřesné znění popisu praporu, které je chybou kancelářského přepisu, potvrdil PhDr. Zbyšek Svoboda, člen Podvýboru pro heraldiku a vexilologii a vedoucí vexilologické skupiny, správným popisem doplněným o chybějící slovo „zelený“ – dopis z 6. 12. 2000).

 

Ikonografie: List praporu je dělen v barvách znaku – bílá část odpovídá stříbrnému štítu a zelená část shodně barevné figuře dubové větévky. Znaková figura v žerďové části praporu jej činí nezaměnitelným.

 

Autor návrhu: Mgr. Markéta Myšková.

 

Návrh praporu schválilo Městské zastupitelstvo na svém zasedání konaném dne 18. 11. 1999.

Podvýbor pro heraldiku a vexilologii PSPČR projednal a schválil návrh praporu 31. 5. 2000.

Prapor byl obci udělen předsedou Poslanecké sněmovny 13. 11. 2000 na základě jeho rozhodnutí č. 62 z 14. 6. 2000.

 

JABLONNÉ V PODJEŠTĚDÍ

 

(město)


Znak: Historický (udělen Vladislavem II. Jagellonským (?) - městská pečeť 16. stol.) – ve stříbrném štítě tři k sobě přiléhající červené kvádrové věže s cimbuřím, krajní s třemi (2, 1) černými okny a prostřední dvojnásobně široká se čtyřmi okny nad prolomenou bránou se zlatou vytaženou mříží. Na krajních věžích nižší, na prostřední vyšší červená valbová střecha, každá opatřená dvěmi zlatými makovicemi. V bráně modrý štítek a v něm vztyčená zlatá vidlice s dvěma hroty. 

Prapor: List tvoří dva vodorovné pruhy, bílý a červený. Uprostřed modrý čtverec o straně rovné jedné polovině šířky listu se žlutými podávkami bez násady hroty nahoru. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.
 

Ikonografie:
Bílý vodorovný pruh se shoduje se stříbrným štítem. Červený vodorovný pruh má oporu v trojici červených věží jako v hlavní znakové figuře. Modré čtvercové pole se žlutými podávkami je inspirováno štítkem s vidlicí v bráně věže.
 


Autoři návrhu: Vlasta Dozorcová, Mgr. Miloslav Sovadina.

 

Návrh praporu schválilo Městské zastupitelstvo na svém zasedání v roce 1999.

Podvýbor pro heraldiku a vexilologii PSPČR projednal a schválil návrh praporu 25. 5. 1999.

Prapor byl městu udělen předsedou Poslanecké sněmovny 12. 7. 1999 na základě jeho rozhodnutí č. 21 z 21. 6. 1999.

 

MIMOŇ

 

(město)

 

Znak: Historický (městská pečeť 18. stol.) – v červeném štítu, při bocích volná kvádrová hradba s cimbuřím, prolomená bránou s vytaženou mříží a za hradbou dvě kvádrové věže s cimbuřím a jehlancovou střechou s makovicí, vše zlaté. Na věžích po jednom černém obdélném okně nad černou kulatou střílnou, u brány otevřená přirozená dřevěná vrata s černým kováním a na prostřední stínce hradby je postaven stříbrný, kosmo uražený kanelovaný sloup.


Prapor: Červený list se šikmým žlutým pruhem o šířce rovné 1/3 délky listu. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3. Ikonografie: Červený list opakuje barvu štítu. Žlutý šikmý pruh je odvozen od zlaté hradby a věží. 


Autor návrhu: Heraldická komise při Státním okresním archivu v České Lípě.

 

Návrh praporu schválilo Městské zastupitelstvo na svém zasedání v roce 1994.

Podvýbor pro heraldiku a vexilologii PSPČR projednal a schválil návrh praporu 26. 10. 1994.

Prapor byl městu udělen předsedou Poslanecké sněmovny 1. 2. 1995 na základě jeho rozhodnutí č. 21 z 19. 1. 1995.

 

NOVINY POD RALSKEM

 

(obec)

 

Znak: Černo-zeleně dělený štít. Nahoře deset zlatých srdíček (3, 4, 3) a dole dva zlaté kůly.

 

Prapor: List tvoří černý žerďový pruh široký jednu třetinu délky listu s deseti žlutými srdíčky ve třech svislých řadách (3, 4, 3) a pět vodorovných pruhů střídavě zelených a žlutých. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.


Ikonografie: Horní polovina znaku je inspirována klenotem erbu pánů z Vartenberka, kteří byli nejstaršími známými majiteli vsi. Na začátku 14. století se znak vartenberského rodu ustálil do podoby štítu polceného zlatě a černě. Kompletní erb doplňovala přilbice s přikryvadly černo-zlatými a klenotem dvou orlích křídel. Vnitřní strana křídel byla zlatá, vnější černá a posetá zlatými srdíčky. Ve znaku obce se tak připomínají její nejstarší dějiny. Připomínka zahrnuje i existenci vartenberského hradu na vrcholu kopce Ralsko, který je v názvu obce. Dolní část znaku, ve které se střídají pruhy zelený a zlatý, může evokovat představu uspořádání plužiny do podlouhých, vedle sebe ležících lánů. Etymologický výklad pojmu „novina“, který se stal základem pro název vsi, mluví o nové zemi a označuje pozemek,  kultivovaný na ornou půdu. Vzniklo nové pole. Novinami se také nazývala ta pole, která byla ve středověkém trojpolním způsobu obdělávání půdy znovu obnovena po úhoru. V zelených a zlatých pruzích lze spatřovat  „noviny“, čili obdělaná pole. Do jisté míry je zde naplněna představa o „mluvícím“ znaku.
 
 

Prapor opakuje podobu znaku.

 

Autor návrhu znaku a praporu: Stanislav Kasík.

 

Návrhy znaku a praporu schválilo Obecní zastupitelstvo na svém zasedání konaném dne 8. 4. 1998.

Podvýbor pro heraldiku a vexilologii PSPČR projednal a schválil návrh znaku a praporu 4. 5. 1998.

Znak a prapor byl obci udělen předsedou Poslanecké sněmovny 18. 6. 1998 na základě jeho rozhodnutí č. 52 z 4. 6. 1998.

 

NOVÝ ODLDŘICHOV

 

(obec)

 

Znak: V červeném štítě kosmý stříbrně lemovaný modrý oblouk, v němž rozvinutá zlatá listová koruna.

 

Prapor: Červený list s obloukem vycházejícím z horní poloviny žerďového okraje do druhé třetiny dolního okraje listu. Oblouk tvoří bílé lemy široké jednu šestnáctinu šířky listu, mezi nimi v modrém poli žlutá rozvinutá listová koruna. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.


Ikonografie: Oldřichov později zvaný Nový vznikl v roce 1758. Tehdejší držitel Petr Kryštof svobodný pán z Wallbrunnu, nechal rozparcelovat pozemky poplužního dvora a založil novou ves. Pojmenoval ji Ulrichsthal (Oldřichovo údolí) na počest právě narozeného syna Oldřicha.V roce 1764 byl statek prodán Františkovi Oldřichovi knížeti Kinskému, který ho připojil k panství Česká Kamenice. Červený štít a stříbrně lemovaný oblouk jsou inspirovány znakem Kinských, kteří byli vlastníky obce nepřetržitě tři století a vedli znak v podobě červeného štítu, z jehož levého boku vynikají do oblouku prohnuté tři stříbrné „vlčí zuby“. Znakem svobodných pánů z Wallbrunnu byl modrý štít a v něm tři stříbrné routy (2, 1). Rozvinutou listovou korunou, která je také nazývána routovou korunou, je činěna narážka na routy ve znaku Wallbrunnů. Modrá barva wallbrunnského štítu je obsažena v modrém oblouku.  

Prapor opakuje podobou znaku.

 

Autor návrhu znaku a praporu: Stanislav Kasík.

 

Návrhy znaku a praporu schválilo Obecní zastupitelstvo na svém zasedání konaném dne 17. 2. 1999.

Podvýbor pro heraldiku a vexilologii PSPČR projednal a schválil návrh znaku a praporu 25. 5. 1999.

Znak a prapor byl obci udělen předsedou Poslanecké sněmovny 12. 7. 1999 na základě jeho rozhodnutí č. 21 z 21. 6. 1999.

 

SKALICE U ČESKÉ LÍPY

 

(obec)

 

Znak: Kosmo čtvrcený štít, v horním červeném a postranních stříbrných polích ramena osmihrotého kříže opačných barev. V dolním zeleném poli zlatá lilie.

 

Prapor: List tvoří žerďový zelený pruh se žlutou lilií široký jednu třetinu délky listu a čtyři vodorovné pruhy, střídavě bílé a červené. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.


Ikonografie: Čtyři znaková pole odpovídají současným čtyřem částem obce. V červeném a v obou stříbrných polích je rameno osmihrotého kříže opačné barvy. Ramena osmihrotého kříže jsou odvozena od znaku rytířkého Řádu sv. Jana Jeruzalémského (johanité). Řádovým majetkem byla Skalice v letech 1623-1918. S ohledem na trvání řádu v současnosti a na skutečnost, že stříbrný osmihrotý kříž v červeném poli je znakem užívaným, je v souladu s heraldickými pravidly použito umenšené podoby kříže a střídáním barev je vyhověno požadavku odlišnosti. Červeno-stříbrnou barevnou kombinaci lze vztáhnout i k rodu hrabat a knížat Kinských, kteří byli vlastníky části obce od roku 1710.  Zelená čtvrtina v patě štítu tvoří hrot, který lze mít za stylizovanou podobou okolních kopců. S nimi lze ztotožnit i název obce Skalice. Je možné učinit i výklad o zelené údolní nivě, která se objevuje v nejstarších názvech obce. Zlatá lilie jako jeden z atributů sv. Anny je symbolem kostela ve Skalici, jako historického duchovního centra obce a jeho širokého okolí, s kterým je také spojena první historická zmínka o obci z roku 1352. Zelená barva znakového pole, stejně jako červená v ostatních částech znaku koresponduje se zpodobňováním sv. Anny v zeleném plášti a v červeném šatu.

Střídání bílých a červených vodorovných pruhů na praporu je inspirováno červeno-stříbrnými figurami v polích opačných barev. Zelený žerďový pruh se žlutou lilií opakuje dolní pole kosmo čtvrceného štítu obecního znaku.
 

Autor návrhu znaku a praporu: Stanislav Kasík.

 

Návrhy znaku a praporu schválilo Obecní zastupitelstvo na svém zasedání konaném dne 15. 2. 1999.

Podvýbor pro heraldiku a vexilologii PSPČR projednal a schválil návrh znaku a praporu 25. 5. 1999.

Znak a prapor byl obci udělen předsedou Poslanecké sněmovny 12. 7. 1999 na základě jeho rozhodnutí č. 21 z 21. 6. 1999.

 

SLOUP V ČECHÁCH

 

(obec)

 

Znak: V červeném štítě stříbrný ostrvový kůl se čtyřmi suky.

 

Prapor: Červený list s bílou ostrví o čtyřech sucích sahající od horního k dolnímu okraji. Šířka ostrve je jedna šestina délky listu. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

 

Ikonografie: Tinktury znaku vycházejí z rodového erbu hrabat a knížat Kinských, vlastníků obce od roku 1710, kteří užívali červeného štítu s třemi stříbrnými „vlčími zuby“. Ostrvový kůl připomíná zakladatele hradu Sloup a vsi pod ním – Berky z Dubé. Ti vedli erb zkřížených ostrví.


Prapor opakuje podobu znaku.
 


Autor návrhu znaku a praporu: Mgr. Miloslav Sovadina, Heraldická komise při Státním okresním archivu v České Lípě.

 

Návrhy znaku a praporu schválilo Obecní zastupitelstvo na svém zasedání konaném v lednu (?) 1993.

Podvýbor pro heraldiku a vexilologii PSPČR projednal a schválil návrh znaku a praporu 4. 5. 1998.

Znak a prapor byl obci udělen předsedou Poslanecké sněmovny 18. 6. 1998 na základě jeho rozhodnutí č. 52 z 4. 6. 1998.

 

SOSNOVÁ

 

(obec)

 

Znak: Stříbrno-červeně dělený štít. Nahoře červená sosnová větev se čtyřmi svazky zelených jehlic a visící červenou šiškou. Dole dvě vykořeněná stříbrná lekna.

 

Prapor: List tvoří dva vodorovné pruhy, bílý a červený. V žerďové polovině bílého pruhu červená sosnová větev se čtyřmi svazky zelených jehlic a visící červenou šiškou. V žerďové polovině červeného pruhu dvě bílá vykořeněná lekna. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

 

Ikonografie: Větev sosny v horní polovině štítu připomíná jméno obce Sosnová. Lekna v dolní polovině jsou rodovým znakem hrabat Kouniců. Použitím leknínových listů je poukázáno nejen na rod, který byl s historií obce spojen nepřetržitě více jak 250 let, ale také na skutečnost, že v okolí je řada rybníků. Dělení štítu na dvě části může naznačovat existenci dvou vsí v jedné obci - Sosnové a Lesné. 

Prapor opakuje podobu znaku. 


Autor návrhu znaku a praporu: Stanislav Kasík.

 

Návrhy znaku a praporu schválilo Obecní zastupitelstvo na svém zasedání konaném dne 29. 3. 1999.

Podvýbor pro heraldiku a vexilologii PSPČR projednal a schválil návrh znaku a praporu 25. 5. 1999.

Znak a prapor byl obci udělen předsedou Poslanecké sněmovny 12. 7. 1999 na základě jeho rozhodnutí č. 21 z 21. 6. 1999.

 

STRUŽNICE

 

(obec)

 

Znak: Ve zlatém štítě modré vlnité břevno provázené nahoře dvěma a dole jedněmi zkříženými černými ostrvemi.

 

Prapor: List tvoří tři vodorovné pruhy, žlutý, modrý vlnitý s třemi vrcholy a dvěma prohlubněmi a žlutý v poměru 3 : 2 : 3. V horním pruhu dvě a v dolním jedny černé zkřížené ostrve o šesti sucích. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.


Ikonografie: Modré vlnité břevno je mluvícím znamením a ukazuje na jméno obce, které je vykládáno jako strouha, potok a zároveň symbolizuje řeku Ploučnici obcí protékající a tvořící její pomyslnou osu. Trojnásobné vyobrazení černých zkřížených ostrví se vztahuje k prvním známým a pozdějším majitelům obce – k Záviši ze Stružnice a jeho potomkům pánům z Klinštejna, k Berkům z Dubé a Lipé, kteří v rodovém erbu užívali zkřížených ostrví a nakonec i k městu Česká Lípa, kde berkovské zkřížené ostrve jsou součástí městského znaku. Ve druhé rovině výkladu jsou ostrvemi symbolizovány tři historické části obce. Rozmístění těchto heraldických figur ve znaku se shoduje i se skutečnou polohou dvou částí obce na pravém, severním břehu a jedné na levém, jižním břehu řeky Ploučnice. Zlatá tinktura štítu je ve shodě se zlatými štíty rodových znaků pánů z Klinštena a Berků z Dubé a Lipé. 

Prapor opakuje podobu znaku.
 


Autor návrhu znaku a praporu: Stanislav Kasík.

 

Návrhy znaku a praporu schválilo Obecní zastupitelstvo na svém zasedání konaném dne 29. 4. 1999.

Podvýbor pro heraldiku a vexilologii PSPČR projednal a schválil návrh znaku a praporu 27. 10. 1999.

Znak a prapor byl obci udělen předsedou Poslanecké sněmovny 6. 12. 1999 na základě jeho rozhodnutí č. 41 z 26. 11. 1999.

 

ZÁKUPY

 

(město)

 Znak: Historický (1541) –  v modrém štítě dvě kvádrové stříbrné věže vedle sebe, každá s cimbuřím, stříbrnou jehlancovou střechou završenou zlatou makovicí a černým obdélným oknem nad prolomenou bránou. Mezi střechami zlatý štítek se zkříženými ostrvemi.  

Prapor: List tvoří tři vodorovné pruhy – modrý, žlutý, modrý v poměru 1 : 2 : 1. Ve středu žlutého pruhu jsou černé zkřížené ostrve o šesti sucích. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.
(List tvoří tři vodorovné pruhy modrý, žlutý s černými zkříženými ostrvemi o šesti sucích, a modrý v poměru 1 : 2 : 1). 

Ikonografie:
Modré pruhy opakují barvu znakového pole. Žlutý pruh je odvozen od zlatého štítku mezi střechami věží a z něj pocházejí i černé zkřížené ostrve uprostřed tohoto pruhu.
 


Autor návrhu: Mgr. Jiří Šimek (předkladatel návrhů městského praporu), Ing. Aleš Brožek (autor úpravy městského praporu v udělené podobě).

 

Návrh praporu schválila Městská rada dne 13. 11. 1993 a Městské zastupitelstvo na svém zasedání konaném dne 9. 12. 1993.

Podvýbor pro heraldiku a vexilologii PSPČR projednal a schválil návrh praporu 15. 4. 1994.

Prapor byl městu udělen předsedou Poslanecké sněmovny 13. 5. 1994 na základě jeho rozhodnutí č. 15 z 5. 5. 1994.


Publikováno: Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska 11/2002, vydal Státní okresní archiv v České Lípě a Okresní vlastivědné muzeum Česká Lípa, Česká Lípa 2002, s. 235 – 259.

Zpracováno 03.11.2007                                                                                                                    © Stanislav Kasík 

Vyrobilo © Tvorba stránek Chabera

odkazy: Webhosting