jméno:
heslo:

ŘEZY

Konvenčně doporučený termín ŘEZ (tolerovaný termín LINIE, nedoporučený termín „čára“) představuje jediný způsob geometrického rozdělení plochy štítu / pole.

Úplný ŘEZ se musí dotýkat alespoň dvou okrajů štítu / pole a musí být osově souměrný.

Všechny HEROLDSKÉ FIGURY jsou utvořeny pomocí ŘEZŮ.
Existuje šest základních variant řezů: VODOROVNÝ (horizontální), SVISLÝ (vertikální), KOSMÝ, ŠIKMÝ, ČTVRCENÝ, KOSMO ČTVRCENÝ. Pro vodorovný řez doporučujeme termín DĚLENÝ, pro svislý řez doporučujeme termín POLCENÝ, pro řezy kosmé a šikmé doporučujeme termíny KOSMO nebo ŠIKMO DĚLENÝ. Zbývající dvě varianty doporučujeme jako konvenční termíny.

Při definování vodorovného a svislého řezu jsme konvenčně dali přednost řezu VODOROVNÉMU před SVISLÝM. Se zřetelem na tuto konvenci doporučujeme používat termínů KOSMO / ŠIKMO DĚLENÝ a nikoli „kosmo / šikmo polcený“.

U varianty ŘEZU ČTVRCENÉHO, doporučujeme pouze termín ČTVRCENÝ, poněvadž jednoznačně vyjadřuje rozdělení plochy štítu / pole na čtyři stejné části pomocí vodorovného a svislého řezu. Pokud by čtvrcením nevznikly čtyři stejné části, musíme štít / pole popsat jmenovitě, např. DĚLENÝ A VPRAVO / VLEVO POLCENÝ nebo POLCENÝ A NAHOŘE / DOLE DĚLENÝ.

U varianty ŘEZU KOSMO ČTVRCENÉHO doporučujeme stejnojmenný termín, poněvadž v heraldických popisech dáváme, opět konvenčně, přednost variantě KOSMÉ před ŠIKMOU. Považujeme proto za nadbytečné, aby plocha štítu / pole takto pomocí dvou řezů, kosmého a šikmého, byla popisována jako „kosmo a šikmo čtvrcená“, neboť šikmý řez je následně nezbytný, abychom dosáhli rozdělení plochy štítu / pole na čtyři části. V případě, že KOSMÝM ČTVRCENÍM nevzniknou čtyři stejné, resp. souměrné, části, doporučujeme popsat štít / pole výše navrženým způsobem, příslušně modifikovaným.

[ Odkazujeme též na Terminologické soubory DĚLENÍ, POLCENÍ, příp. další. ] 


Uplatnění HERALDICKÝCH TINKTUR.

Heraldickými tinkturami jsou KOVY (zlato, stříbro), BARVY (černá, červená, modrá, zelená) a KOŽEŠINY. Je-li plocha štítu / pole pomocí ŘEZŮ geometricky rozdělena jednou z výše uvedených variant, je nutné, aby byly uplatněny dvě odlišné tinktury, v případě VIDLICOVÉHO ŘEZU musí být tinktury tři. Kombinacemi vznikají tyto možnosti: KOVY – BARVY, KOVY – KOVY, BARVY – BARVY. Kožešiny se vyskytují, v českém prostředí, velmi vzácně.

 

Konvenční orientace ŘEZŮ.

Pro ŘEZY VODOROVNÉ, KOSMÉ A ŠIKMÉ platí základní orientace k hornímu okraji štítu / pole, rozhodující pro název ŘEZU je proto jeho orientace, resp. směřování.

Pro ŘEZY SVISLÉ platí orientace k pravému okraji štítu / pole.

Se zřetelem na princip konvenční orientace ŘEZŮ musíme stanovit další podmínku – každý jednotlivý tvar / typ řezu musí být úplný (jak jsme již uvedli výše), nikoli částečný, abychom jej mohli pojmenovat doporučeným konvenčním termínem.

[ Uveďme názorný příklad:  Popíšeme-li štít / pole dělený nebo polcený BERLIČKOVÝM ŘEZEM, potom k hornímu nebo pravému okraji štítu / pole musí směřovat libovolný počet „úplných berliček“. Je-li splněna tato podmínka, lze považovat štít / pole dělený nebo polcený BERLIČKOVÝM ŘEZEM NAHORU / VPRAVO, aniž bychom museli oba aktivní termíny – NAHORU / VPRAVO – výslovně v heraldickém popisu uvádět. Pokud by úplný počet „berliček“ směřoval DOLŮ / VLEVO, musíme takový řez popsat jako BERLIČKOVÝ ŘEZ OBRÁCENÝ DOLŮ / VLEVO. ] 
  

Frekvence ŘEZŮ.

V heraldických popisech neudáváme měrné jednotky jednotlivých tvarů řezů, pokud to není významově nutné. Tzn., že neudáváme velikost jednotlivých tvarů, jejich počet či dokonce počet mezer mezi nimi. Takovou rádoby „vědeckost“ považujeme za výsměch heraldické výtvarné licenci, neboť, jak jsme uvedli na jiném místě, zkušený heraldický výtvarník si vždy dokáže rozvrhnout celkovou komposici tak, aby výsledná kresba odpovídala heraldickému popisu.

Přesto se musíme frekvencí čili počtem tvarů jednotlivých řezů do určité míry zabývat a konvenčně stanovit následující pravidlo:

Je-li ŘEZ vytvořen dvěma a více tvary, např. „berličkami, oblaky, stínkami“ apod., popíšeme jej doporučeným konvenčním termínem. Je-li však použit pouze jeden tvar, např. „berlička, oblak, stínka“ apod., doporučujeme, aby byl popsán jako DĚLENÝ / POLCENÝ BERLIČKOU, OBLAKEM, STÍNKOU apod.

Přijetím této konvence bude možno jednotlivé tvary / typy řezů jednoznačně pojmenovat.

 

Aplikace ŘEZŮ u osově souměrných HEROLDSKÝCH FIGUR.

Osově souměrnými heroldskými figurami pro účely HTK považujeme BŘEVNO, KŮL, KROKEV, LEM a jejich tvarové varianty (např. BŘEVNO ZÚŽENÉ).

Při aplikaci ŘEZŮ u výše uvedených heroldských figur je terminologické pojmenování ŘEZŮ poplatné tomu, zda ŘEZ je od pomyslné osy figury ODVRÁCEN či PŘIVRÁCEN.

Např. u TRNITÉHO BŘEVNA  je TRNITÝ ŘEZ  na obou stranách břevna od jeho pomyslné vodorovné osy ODVRÁCENÝ, proto při popisu použijeme termínu TRNITÉ BŘEVNO.

Se zřetelem na tuto konvenci je nadbytečné, abychom takto zobrazené břevno popisovali jako „oboustranně trnité“.

Pokud však TRNITÝ (nebo OBLAKOVÝ, SUKOVÝ atd. – viz níže) ŘEZ je pouze na horním / dolním nebo pravém / levém okraji heroldské figury, je nutné to v heraldickém popisu uvést, aniž bychom ovšem uváděli, že protilehlý řez je PŘÍMÝ, neboť tento tvar považujeme za základní (viz níže).

[ Uveďme názorný příklad: V modrém štítě zlaté, nahoře oblakové (cimbuřové, obloučkové aj.) břevno.  Obdobně může být oblakové (cimbuřové, obloučkové aj.) břevno dole. V heraldickém popisu není nutno výslovně uvádět, že dole / nahoře je břevno rovné, resp. že řez je přímý, neboť základní tvar břevna je dán konvenčním vyobrazením. ] 


Aplikace ŘEZŮ u LEMŮ.

U LEMŮ je pro pojmenování ŘEZŮ rozhodující směřování ku středu štítu / pole. TRNITÝ LEM má hroty po celém obvodu směřující do středu štítu / pole. Je-li tomu naopak, jedná se o LEM OBLOUČKOVÝ.

U LEMU VOLNÉHO platí shodná „osová souměrnost“, jak jsme popsali výše.

 

Z výše uvedeného výkladu je zřejmé, že teze, resp. konvence, o osové souměrnosti heroldských figur s „dvěma stranami“ je správná, poněvadž heroldské figury, vytvořené jedním řezem – DĚLENÍ, POLCENÍ, KLÍN, HROT lze jednoznačně popsat pomocí řezů různých tvarů / typů, jak je uvedeno v následujícím výkladu.

 

Definice tvarů / typů ŘEZŮ.

Základním řezem je ŘEZ PŘÍMÝ – vodorovný, svislý, kosmý, šikmý. Pomocí těchto řezů je štít / pole: DĚLENÝ, DĚLENÝ KOSMO, DĚLENÝ ŠIKMO, POLCENÝ, ČTVRCENÝ, KOSMO ČTVRCENÝ.

V heraldických popisech není nutno výslovně uvádět, že se jedná o řezy přímé, neboť tento tvar považujeme za základní

 

ŘEZY mohou, resp. mají různé výtvarně stylisované tvary, podle nichž jsou v heraldických popisech uváděny. Se zřetelem na konvenčně přijatou zásadu orientace řezů je nutné, aby tvar řezu byl úplný (viz výše), tj. aby nezanikal v okrajích štítu / pole, poněvadž v heraldických popisech neuvádíme jejich části (např. „půlstínky, půlmezery, půlprohlubně, půlvrcholy a podobné verbálně-výtvarné nesmysly). Zkušený heraldický výtvarník si vždy dokáže kresbu rozvrhnout tak, aby se takovým „výtvorům“ vyhnul.

Tvar řezu odvozený od obecné heraldické figury (např. list lipový, list dubový, list javorový atd., sudlice, rybářský háček, pastýřská hůl; "průniky" dvou zvířecích hlav - koňských, vlčích, medvědích, psích, lvích, orlích;  tvar "zrcadlově" obrácených figur - např. plovoucí labuť atd.), nelze hodnotit jako obecnou figuru. Takovému řezu je obecná figura pouze předlohou a přes jakoukoliv složitost tvaru, je ten tvořen "jedním tahem" - řezem a tím je propojen s následujícím tvarem. Proto je řezem a nikoliv obecnou figurou. Obecné figury jsou, až na výjimky, v principu volné.

V následujícím přehledu uvádíme ŘEZY, které jsou nejvíce používány, přičemž se tento přehled neuzavírá dalšímu doplnění. Za základní polohu / podobu všech ŘEZŮ považujeme takovou, kdy plocha štítu / pole je DĚLENA / POLCENA na dvě ideální části – záměrně  neříkáme poloviny, poněvadž se snažíme vyvarovat používání měrných jednotek, které někteří „heraldici“ vyměřují v desetinách nebo dokonce v procentech. Je-li řez výrazně snížen nebo zvýšen, resp. posunut vpravo nebo vlevo, je nutné to heraldickém popisu uvést.

Máme-li řez popsat doporučeným konvenčním termínem, je nutné, aby byl zobrazen nejméně ve „dvojici“, která již navozuje dojem ŘEZU (viz výše).

Doporučujeme k prostudování soubor ŘEZY - Apendix.

ŘEZ BERLIČKOVÝ
Tvar je odvozen od berly – „podpěry pro chromé k opírání v podpaží“ (Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost.

Academia, Praha 1978, s.33), resp. od původního tvaru biskupské berly, jejíž horní konec měl tvar písmene "T" (Buben: Encyklopedie heraldiky. Praha 1997, s. 63). Ve stylisované podobě se skládá z horní části hole spojené s vodorovnou příčkou.

Na vyobrazení berličkového řezu demonstrujeme možné polohové varianty, které mohou vzniknout u jednotlivých řezů (s určitými výjimkami):

TS 1/1:    DĚLENÝ BERLIČKOVÝM ŘEZEM [NAHORU]

Libovolný počet „berliček“ směřuje k hornímu okraji štítu / pole. Základní poloha, v heraldickém popisu není nutno uvádět.

TS 1/2:   DĚLENÝ BERLIČKOVÝM ŘEZEM DOLŮ [OBRÁCENÝM]

Libovolný počet „berliček“ směřuje k dolnímu okraji štítu / pole.V heraldickém popisu nutno uvést.

TS 2/1:   KOSMO DĚLENÝ BERLIČKOVÝM ŘEZEM [NAHORU]

Libovolný počet „berliček“ směřuje do levého rohu štítu / pole. V heraldickém popisu nutno uvést.

TS 2/2:   KOSMO DĚLENÝ BERLIČKOVÝM ŘEZEM DOLŮ [OBRÁCENÝM]

Libovolný počet „berliček“ směřuje k pravému okraji štítu / pole. V heraldickém popisu nutno uvést.

TS 3/1:   ŠIKMO DĚLENÝ BERLIČKOVÝM ŘEZEM [NAHORU]

Libovolný počet „berliček“ směřuje do pravého rohu štítu / pole. V heraldickém popisu nutno uvést.

TS 3/2:   ŠIKMO DĚLENÝ BERLIČKOVÝM ŘEZEM DOLŮ [OBRÁCENÝM]

Libovolný počet „berliček“ směřuje k levému okraji štítu / pole. V heraldickém popisu nutno uvést.

TS 4/1:   POLCENÝ BERLIČKOVÝM ŘEZEM [VPRAVO]

Libovolný počet „berliček“ směřuje k pravému okraji štítu / pole. Základní poloha, v heraldickém popisu není nutno uvádět.

TS 4/2:   POLCENÝ BERLIČKOVÝM ŘEZEM VLEVO [OBRÁCENÝM]

Libovolný počet „berliček“ směřuje k levému okraji štítu. V heraldickém popisu nutno uvést.

[ Teoreticky by jednotlivé tvary / typy ŘEZŮ mohly být uplatněny ve štítě / poli, který je ČTVRCENÝ nebo KOSMO ČTVRCENÝ. Považujeme však takové konstrukce za velmi nepravděpodobné, zejména se zřetelem na tvarové kreace některých řezů. Proto zde tyto hypotetické varianty neuvádíme. ]

ŘEZ CIMBUŘOVÝ

Tvar je odvozen od podoby zděné nástavby – STÍNKY – na horní části HRADBY, souvislá řada stínek tvoří CIMBUŘÍ. CIMBUŘOVÝ ŘEZ je tvořen pravidelným střídáním shodně velkých STÍNEK a proluk.

TS 1 CIMBUŘOVÝ ŘEZ

Štít DĚLENÝ cimbuřovým řezem v základní podobě, tj. dělí plochu štítu / pole na dvě ideální poloviny; obdobným způsobem může být štít / pole POLCENÝ.

Cimbuřový řez však připomíná heraldickou figuru, která je ve značné míře uplatněna ve znacích mnoha města – HRADBU. Doporučujeme proto přijmout následující konvenci. Je-li štít / pole rozdělen cimbuřovým řezem na dvě stejné nebo nestejné části, budeme dolní část štítu / pole považovat ze HRADBU tehdy, má-li některý z níže uvedených kresebných doplňků: Je kvádrovaná. Není kvádrovaná, avšak je zobrazena BRÁNA nebo STŘÍLNY či OKNA. V opačném případě budeme považovat dolní část za obvyklé pole, které vznikne DĚLENÍM. Narozdíl od CIMBUŘOVÉHO ŘEZU, není u HRADBY z výtvarného hlediska podstatné, zda jsou jednotlivé stínky čtvercové, obdélníkové, či zda mají nějakou neobvyklou podobu. Rovněž není podstatné, jak velké jsou mezery mezi stínkami.

TS 3/1 HRADBA
Kvádrovaná. Doporučujeme, aby kvádrování bylo zobrazeno jako "cihlová vazba", nikoli jako "dlaždice". Kvádrování má být rovnoměrné, tzn., že jednotlivé řady mají mít stejnou výšku. Počet "kvádrů", pokud to není významově nutné, není předmětem heraldického popisu.
Viz t. termín: HRADBA.

TS 3/2 HRADBA
Nekvádrovaná, s PRÁZDNOU BRÁNOU a se STŘÍLNAMI; jejich tvar nemusí být předmětem heraldického popisu, jejich počet doporučujeme uvést.

TS 3/3   HRADBA
Nekvádrovaná, pouze se STŘÍLNAMI.

ŘEZ HROTITÝ

První řez je veden z dolního okraje nebo z pravého okraje štítu / pole směrem k hornímu okraji. U hrotitého řezu nelze použít termín OBRÁCENÝ, poněvadž v takovém případě se jedná o ŘEZ KLÍNOVÝ. ŘEZ HROTITÝ - základní podoba i jeho modifikace - není vizuálně odlišný od heroldské figury HROT. Smyslem uvedení tohoto konstatování není způsobit zmatení, ale doložit, že některé korektně konstruované řezy se mohou vizuálně shodovat s některými, shodně korektně konstruovanými, heroldskými figurami. Popsání shodného jevu, či figury rozdílnými termíny, je v tomto případě možné [Příklad: Dvakrát dělený / polcený štít může být popsán takto, nebo - ve štítě břevno / kůl; resp. zde TS 1: V modrém štítě zlatý hrot, nebo hrotitým řezem modro-zlatě dělený štít].

Potenciálním návštěvníkům / uživatelů stránek HTK doporučujeme, aby při studiu terminologické problematiky věnovali přiměřenou pozornost uváděným odkazům, případně aby nás, prostřednictvím e-mailových adres, na další možné souvislosti laskavě upozornili.

TS 1 HROTITÝ ŘEZ
V základní podobě.

TS 2/1 HROTITÝ ŘEZ ZVÝŠENÝ.

TS 2/2 HROTITÝ ŘEZ SNÍŽENÝ.

TS 2/3 HROTITÝ ŘEZ ZPRAVA.

TS 2/4 HROTITÝ ŘEZ ZLEVA.

TS 2/5 HROTITÝ ŘEZ SEŘÍZNUTÝ.

ŘEZ KLÍNOVÝ

První řez je veden z pravého rohu nebo z pravého okraje štítu / pole směrem k dolnímu okraji.

U klínového řezu nelze použít termín OBRÁCENÝ, poněvadž v takovém případě se jedná o ŘEZ HROTITÝ. ŘEZ KLÍNOVÝ, základní podoba i jeho modifikace, není vizuálně odlišný od heroldské figury KLÍN. Smyslem uvedení tohoto konstatování není způsobit zmatení, ale doložit, že některé korektně konstruované řezy se mohou vizuálně shodovat s některými, shodně korektně konstruovanými, heroldskými figurami. Popsání shodného jevu, či figury rozdílnými termíny, je v tomto případě možné (viz ŘEZ HROTITÝ). 

TS 1 KLÍNOVÝ ŘEZ
V základní podobě.

TS 2/1 KLÍNOVÝ ŘEZ ZVÝŠENÝ.

TS 2/2 KLÍNOVÝ ŘEZ SNÍŽENÝ.

TS 2/3 KLÍNOVÝ ŘEZ SEŘÍZNUTÝ.

ŘEZ KLOBOUČKOVÝ

Podoba řezu je odvozena od tvaru ŽELEZNÉHO KLOBOUKU, součásti ochranné ZBROJE pěších bojovníků.  Stylisovaný tvar železného klobouku se objevuje v soustavě heraldických tinktur jako KOŽEŠINA.

TS 1 KLOBOUČKOVÝ ŘEZ
V základní podobě.

TS 2 KOŽEŠINA POPELČINA
Železné kloboučky.
Tvar "kloboučku" má ve skutečnosti základ v kožce veverky popelky a v rozdílné barevnosti tmavého hřbetu a světlého bříška. Hřbety a bříška, mající shodně tvar podobný ŽELEZNÉMU KLOBOUKU, či ZVONU / ZVONKU, byly vertikálně  skládány vedle sebe, střídavě "hlavami" na opačnou stranu. Způsob skládání kožek je možný v několika variantách. Základní barevnost popelčiny je modro-stříbrná; jiná je červeno-zlatá. Doporučujeme, aby tinktury byly v heraldickém popisu vždy uvedeny. Tvar ani velikost "kloboučků" nejsou předmětem heraldického popisu.

ŘEZ KŘÍŽKOVÝ

Je složen z libovolného počtu křížků, jejichž ramena jsou zpravidla stejně dlouhá – jedná se tedy o tvar HEROLDSKÉHO KŘÍŽE. Uplatnění některých jiných tvarů křížků může být z výtvarného hlediska obtížné, neboť musí být zachováno pravidlo osové souměrnosti řezu.

TS 1/1 KŘÍŽKOVÝ ŘEZ
V základní podobě. Jak již bylo řečeno v úvodním textu, je křížkový řez tvořen heroldskými kříži (křížky). Nelze vyloučit jiné podoby / tvary křížků; jejich popis doporučujeme uvést.

TS 1/2 KŘÍŽKOVÝ ŘEZ DOLŮ [OBRÁCENÝ].

TS 1/3 KŘÍŽKOVÝ ŘEZ OBOUSTRANNÝ.

ŘEZ LISTOVÝ

Za základní podobu doporučujeme považovat tvar lipových listů. Nelze však vyloučit, že listy mohou mít i jiný tvar – v takových případech doporučujeme, aby v heraldickém popisu byl tvar listů uveden.

TS 1 LISTOVÝ ŘEZ

V základní podobě.

TS 2/1 LISTOVÝ ŘEZ

Z dubových listů.

TS 2/2 LISTOVÝ ŘEZ

Z javorových listů.

TS 2/3 LISTOVÝ ŘEZ

Z listů vinné révy.

ŘEZ LOMENÝ STUPŇOVITÝ

Základní tvar tohoto řezu vychází ze stylisované podoby trojúhelníkového stupňovitého průčelního štítu gotického městského domu. Tvar ani počet stupňů nejsou předmětem heraldického popisu.

TS 1 LOMENÝ STUPŇOVITÝ ŘEZ

V základní podobě.

ŘEZ NASEKANÝ

U vodorovného řezu jsou záseky provedeny zprava, u svislého řezu jsou provedeny shora.

TS 1 DĚLENÝ NASEKANÝM ŘEZEM.

TS 2 POLCENÝ NASEKANÝM ŘEZEM.

ŘEZ OBLAKOVÝ

Za základní podobu doporučujeme považovat stylisované vyobrazení oblaku. V některých heraldických kompendiích lze nalézt tzv. dvojitý / zdvojený oblakový řez. Doporučujeme, aby tvarové varianty byly považovány za výtvarnou licenci.

TS 1 OBLAKOVÝ ŘEZ

V základní podobě.

TS 2 OBLAKOVÝ ŘEZ DVOJITÝ / ZDVOJENÝ

ŘEZ OBLOUKOVÝ

Za základní podobu doporučujeme považovat DĚLENÍ nebo POLCENÍ štítu / pole do sedmi obloukových řezů, aniž by jejich počet byl v heraldickém popisu výslovně uváděn, pokud to není významově nutné. Počet oblouků od osmi a více doporučujeme popsat jako ŘEZ OBLOUČKOVÝ. Aby obloukový řez byl odlišen od kresebně podobných figur – TROJVRŠÍ, ČTYŘVRŠÍ, PĚTIVRŠÍ atd. –  je nutné, aby jednotlivé tvary obloukového řezu byly ve stejné horizontální úrovni. Nejsou-li ve stejné horizontální úrovni, popíšeme kresbu jako DVOJVRŠÍ, TROJVRŠÍ, ČTYŘVRŠÍ atd.

Obloukový řez nelze zaměňovat s HEROLDSKOU FIGUROU – OBLOUKEM.

TS 1 OBLOUKOVÝ ŘEZ

Vytvořený dvěma až sedmi oblouky.

TS 2/1 TROJVRŠÍ

Prostřední vrch je vyšší.

TS 2/2 ČTYŘVRŠÍ

Prostřední vrchy jsou vyšší.

TS 2/3 PĚTIVRŠÍ

Prostřední vrch je vyšší, krajní sestupující.

TS 3 OBLOUK

V základní podobě, tj. NAHORU, opačné DOLŮ, příp DOPRAVA / DOLEVA. Tato figura je vytvořena ze dvou souběžných OBLOUKOVÝCH ŘEZŮ, které podle našeho názoru vytvářejí HEROLDSKOU FIGURU - OBLOUK; proto jej tak doporučujeme popsat. Ve štítě může být zvýšen, snížen, příp může být oblouků několik, rovněž může být posunut k pravému / levému KRAJI ŠTÍTU / POLE. Platí zde pravidlo o barvách a kovech. Mezi HEROLDSKÝMI FIGURAMI se nachází figura tvarově výtvarně podobná - BŘEVNO, které může mít rozmanité tvary (viz TSb BŘEVNO); to však je zpravidla vytvořeno pomocí PŘÍMÝCH ŘEZŮ, výjimku tvoří BŘEVNO VLNITÉ. Proto by se zdálo, že OBLOUK bychom rovněž mohli popsat jako "břevno obloukové"; v HTK jsme však dali konvenčně přednost termínu OBLOUK, neboť se domníváme, že dostatečně vyjadřuje podstatu přiměřené a funkční stylisované kresby heraldických figur. Předchozí výklad platí v obdobných zásadách i pro HEROLDSKOU FIGURU - KŮL.

ŘEZ OBLOUČKOVÝ

Je tvořen libovolným počtem „obloučků“, minimálně osmi (viz definice OBLOUKOVÉHO ŘEZU. U obloučkového řezu nelze použít termínu OBRÁCENÝ, poněvadž v takovém případě se jedná o ŘEZ TRNITÝ.

TS 1 OBLOUČKOVÝ ŘEZ

V základní podobě.

ŘEZ SUKOVÝ (t. OSTRVOVÝ)

Je tvořen libovolným počtem SUKŮ. Takový řez lze také nazývat OSTRVOVÝM – nelze jej však zaměňovat s OBECNOU FIGUROU – OSTREV.

TS 1 SUKOVÝ ŘEZ.

ŘEZ PALISÁDOVÝ

Je tvořen libovolným počtem PALISÁDOVÝCH KŮLŮ, tj. KŮLŮ NAHOŘE / DOLE ZAHROCENÝCH. Nejsou-li kůly zahroceny, popíšeme řez jako KŮLOVÝ.

[ V některých heraldických obrazových kompendiích je uváděn též „řez šindelový“, kde velikost „šindelů“ je někde mezi stínkou a kůlem. Poněvadž v heraldických popisech  nepoužíváme měrných jednotek k vyjádření velikosti heraldických figur, domníváme se, že termín „šindelový řez“ není nutno explicitně používat. ]

Palisádový řez nelze zaměňovat s OBECNOU FIGUROU – PALISÁDOU.

TS 1 PALISÁDOVÝ ŘEZ

V základní podobě.

TS 2 PALISÁDA.

ŘEZ PILOVITÝ

Je tvořen lomenými řezy v podobě „malých rovnostranných trojúhelníků“ (tzn.,že hroty by neměly svírat úhel 90 stupňů), jejichž počet musí být větší než sedm. V opačném případě popíšeme štít / pole jako dvakrát, třikrát, čtyřikrát, ... pilovitě dělený, případně polcený.

TS 1 PILOVITÝ ŘEZ

V základní podobě.

ŘEZ PLAMENITÝ

Je tvořen libovolným počtem „plamínků“ či „plamenů“. Nelze zaměňovat s OBECNOU FIGUROU – PLAMEN / PLAMENY.

TS 1 PLAMENITÝ ŘEZ

V základní podobě.

TS 2/1 PLAMEN

Obecná figura pro níž platí pravidlo o barvách a kovech. Zde vyobrazená figura může být považována ze jednu z mnoha stylisací ohně / plamene a se zřetelem na další heraldické pravidlo - štít / pole mají být optimálně vyplněné heraldickými figurami - lze do štítu vkomponovat další vhodné figury.

Viz t. termín: PLAMEN.

TS 2/2 PĚT PLAMENŮ.

V heraldických popisech doporučujeme uvádět počet jednotlivých plamenů, pokud je to významově nutné a rovněž doporučujeme uvádět jejich polohu - v tomto případě 2, 1, 2. Tvarové variace nejsou předmětem heraldického popisu; připomínáme pouze, že heraldické figury mají přiměřeně vyplňovat plochu štítu / pole.

ŘEZ STROMEČKOVÝ

Je tvořen libovolným počtem jehličnatých „stromečků“, není rozhodující, zda jsou nakresleny SMRK nebo JEDLE, které nelze jednoznačně odlišně výtvarně stylisovat.

TS 1 STROMEČKOVÝ ŘEZ

V základní podobě.

ŘEZ STROMOVÝ

Je tvořen libovolným počtem listnatých „stromečků“.

TS 1 STROMOVÝ ŘEZ

V základní podobě.

ŘEZ STUPŇOVITÝ

V základní podobě je tvořen libovolným počtem „stupínků“, které směřují kosmo, tzn. z levého dolního okraje štítu / pole do pravého rohu. Je-li směřování „stupínků“ šikmé, doporučujeme popsat řez jako OBRÁCENÝ [DOLEVA].

TS 1/1 STUPŇOVITÝ ŘEZ

V základní podobě.

TS 1/2 STUPŇOVITÝ ŘEZ OBRÁCENÝ [DOLEVA].

Zde je nutné připomenout, že existuje HEROLDSKÁ FIGURA – STUPEŇ a v heraldických popisech je uváděno, že „ve štítě je stupeň“ nebo že „štít je dělen stupněm, dvěma či třemi stupni“. Nepovažujeme takový popis za chybný, avšak při větším počtu „stupínků“ doporučujeme, aby řez byl popsán jako STUPŇOVITÝ.

TS 2/1 STUPEŇ  =  ŠTÍT DĚLENÝ STUPNĚM

TS 2/2 STUPEŇ DOLEVA / VLEVO  =  ŠTÍT DĚLENÝ STUPNĚM DOLEVA / VLEVO.

TS 2/3 DVA STUPNĚ  =  ŠTÍT DĚLENÝ DVĚMA STUPNI

Další varianty jsou obdobné. Odkazujeme do Terminologického slovníku, termín STUPEŇ.

ŘEZ TRNITÝ

V základní podobě je tvořen libovolným počtem „trnů“ (nedoporučujeme termín „osten“).

U trnitého řezu nelze použít termínu OBRÁCENÝ, poněvadž v takovém případě se jedná o ŘEZ OBLOUČKOVÝ.

TS 1 TRNITÝ ŘEZ

V základní podobě.

ŘEZ VIDLICOVÝ

V základní podobě je tvořen třemi přímými řezy, kosmým a šikmým, které jsou vedeny z rohů štítu, a poltícím, který je veden z paty štítu. Řezy se stýkají v ideálním středu štítu. OBRÁCENÝ VIDLICOVÝ ŘEZ je rovněž tvořen třemi přímými řezy tak, že poltící řez je veden ze středu horního okraje štítu, řezy kosmý a šikmý z dolních okrajů štítu – všechny se stýkají v ideálním středu štítu. VIDLICOVÝ ŘEZ nelze zaměňovat s HEROLDSKOU FIGUROU, pro níž v HTK doporučujeme termín VIDLICE.

TS 1/1 VIDLICOVÝ ŘEZ

V základní podobě.

[V některých heraldických publikacích na úrovni různých "minim", "základů" apod. je VIDLICOVÝ ŘEZ nazýván "vidlicí", aniž by si autoři podobných publikací uvědomili, že VIDLICE je HEROLDSKÁ FIGURA, která ve štítě / poli musí zaujímat plochu a respektovat pravidla o poměru kovů a barev. VIDLICOVÝ ŘEZ je tvořen zpravidla řezy přímými, nelze však vyloučit použití řezů různě tvarovaných.Viz dále termín VIDLICE]

TS 1/2 VIDLICOVÝ ŘEZ OBRÁCENÝ

TS 2 VIDLICE

ŘEZ VLNITÝ

Za základní tvar považujeme „vlnu“, která je tvořena jedním „vrcholem“ a jednou „prohlubní“. Výslovně upozorňujeme, že počet ani tvar „vrcholů a prohlubní“ nejsou předmětem heraldického popisu.

TS 1/1 VLNITÝ ŘEZ

V základní podobě.

TS 1/2 VLNITÝ ŘEZ OBRÁCENÝ [DOLŮ].

ŘEZ VĚTVIČKOVÝ

Za základní tvar považujeme větvičku jehličnatého stromu. Nepochybíme však, popíšeme-li řez jako „smrkový“ nebo „jedlový“ v případech, kdy to je významově nutné.

TS 1 VĚTVIČKOVÝ ŘEZ

V základní podobě.

ŘEZ ZUBOVÝ

V základní podobě se skládá z libovolného počtu zubů ve tvaru „pravoúhlého trojúhelníku“ postaveného tak, že každý zub je vytvořen z odvěsny a přepony.

TS 1/1 ZUBOVÝ ŘEZ

V základní podobě.

TS 1/2 ZUBOVÝ ŘEZ OBRÁCENÝ [DOLEVA].

V mnoha heraldických kompendiích, zejména obrazových, jsou uváděny velmi neobvyklé až kuriosní tvary řezů v podobě různých geometrických konstrukcí, zvířecích hlav apod., zpravidla však bez odkazů na konkrétní erby / znaky. Domníváme se, že není bezprostředním a přímo neodkladným úkolem Heraldické Terminologické Konvence vymýšlet pro tato kuriosa názvy, které nemají v českém prostředí tradici. Vyskytla-li by se přesto potřeba takové tvary popsat, doporučujeme převzít buď název z regionu původu nebo použít vhodného opisu, příp. více-méně výstižného překladu.
 

Z relativně rozsáhlé literatury uvádíme citaci pouze dvou publikací.

Leonhard: Das grosse Buch der Wappenkunst. Vrlg. George D.W. Callwey, München 1976.

Arndt – Seeger – Müller-Westphal: Wappenbilderordnung. Vrlg. Bauer und Raspe, Neustadt an der Aisch 1986,Teil IV, Die Ordnung der heraldischen Zuordnungsbegrife.                                                        


Zpracováno 25. 4. 2010                                                                       © Pavel Palát, 2009; © Stanislav Kasík 2010

Vyrobilo © Tvorba stránek Chabera

odkazy: Webhosting