BI - ZTS
BIČ
Obecná figura.
Nástroj sloužící především k pohánění dobytka v potahu, ve stádu nebo koňského spřežení.
Skládá se z řemeslně opracovaného prutu zvaného BIČIŠTĚ a švihu čili důtky. Švih může být kožený řemínek nebo šňůrka, obecně také jen „řemínek". Připojení švihu k bičišti je buď přímé nebo pomocí tzv. zábičí (kterým může být poutko - řemínek nebo šňůra je připevněna k bičišti např. opět koženým řemínkem nebo šňůrou) nebo kroužkem.
Za základní polohu považujeme POSTAVENÝ BIČ se švihem vlajícím k pravému okraji štítu.
Nelze zaměňovat s jezdeckým bičíkem.
» Viz t. termíny: DŮTKY, KARABÁČ.
» Literatura:
Brouček - Jeřábek: Lidová kultura. Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. 2. svazek, Praha 2007, s. 51 - 52.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
BIČIŠTĚ
Obecná figura.
Řemeslně opracovaný prut určený s dalším příslušenstvím k zhotovení BIČE. Bičiště se zpravidla nevyskytuje jako samostatná heraldická figura neboť je zaměnitelná s PRUTEM, TYČÍ.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
BIDLO
Obecná figura.
Ruční nástroj, zpravidla dřevěný, používaný v mnoha oborech lidské činnosti. Např. v lodní dopravě slouží k usměrňování pohybu plavidla, k udržování bezpečné vzdálenosti od jiných plovoucích předmětů nebo překážek / zábran. Polohu je nutno v heraldickém popisu uvést.
V heraldice je zobrazováno v podobě rovné hole, s níž může být snadno zaměněno.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
BIJÁK
Obecná figura.
Součást CEPU. Dřevěný přiměřeně dlouhý válec připevněný k NÁSADĚ CEPU (cepišti) koženým řemenem nebo kováním s kroužkem. Je-li BIJÁK okován, musí to být v popisu uvedeno. V takovém případě je k násadě připevněn řetězem - vznikne tak VÁLEČNÝ CEP.
Za základní polohu považujeme POSTAVENÝ BIJÁK nebo POSTAVENÝ OKOVANÝ BIJÁK; v prvém případě je na horním konci ŘEMEN, ve druhém ŘETĚZ.
Biják resp. válečný cep není totožný s ŘEMDIHEM, [občas jsou v heraldických popisech tyto figury zaměňovány z neznalosti typologie středověkých zbraní].
» Literatura:
Brouček - Jeřábek: Lidová kultura. Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. 2. svazek, Praha 2007, s. 82.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
BIRET
Obecná figura.
Pokrývka hlavy katolických kněží. Je barevně odlišena podle stupně hodnostářova důstojenství: černý - prostý kněz, fialový - biskup a další hodnostáři (prelát, kanovník), červený čili purpurový - kardinál. Kněží premonstrátského řádu nosí biret bílý.
Je-li biret, též kvadrátek, použit jako samostatná heraldická figura, doporučujeme, aby byl černý, v ostatních případech je nutno respektovat církevní hierarchii.
» Poznámka:
Terminologicky je nutné rozlišovat jinou pokrývku hlavy, kterou je pileolus - to je malá kulatá čepička nošená na temeni hlavy, barvou rozlišující důstojenství svého nositele, stejně jako biret. Je také zvaná Soli-Deo (Solideo), protože se při mši sundavá a nesmí být na hlavě jako projev úcty k Bohu, který je dle věrouky mši přítomen.
» Literatura:
Buben: Encyklopedie heraldiky. Libri, Praha 1997, s.64-65.
Ottův slovník naučný. Praha 1891, díl IV., s.85.
Berger: Liturgický slovník.Vyšehrad, Praha 2008, s. 67 (biret), 358 (pileolus).
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
BISKUP
Obecná figura.
Vyšší církevní hodnostář, jmenovaný papežem, stojící v čele biskupství (diecéze).V heraldice je zobrazován v liturgickém oděvu, jehož součástí je mitra, berla, ornát, dalmatika, alba, štola a rukavice, na hrudi má pověšený kříž - pektorál. Vnějšími odznaky biskupského úřadu jsou mitra, berla a pektorál. V minulosti byl biskupy nošen hodnostní klobouk zelené barvy s šesti třapci na každé straně; v současné době se vyskytuje jen jako součást biskupského znaku, obvykle společně s berlou, mitrou a procesním křížem. Za základní podobu považujeme čelně stojícího biskupa s atributy důstojenství.
» Literatura:
Berger: Liturgický slovník. Praha 2008, s. 70
Šidlovský: Svět liturgie. Klášter premonstrátů na Strahově 1991
Reinsberg - Kubalík: Knížka pro ministranty. Praha 2003, s. 68 - 69.
Pokorný: Církevní heraldika se zvláštním zřetelem k českým zemím. Sborník příspěvků, I. setkání genealogů a heraldiků, Ostrava 1980, s. 29.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
BLATOUCH
Obecná figura.
Ze 40 druhů se v českých zemích vyskytuje zejména jedovatý BLATOUCH BAHENNÍ. Rozhodne-li se heraldický výtvarník tuto rostlinu nebo její část nakreslit jako obecnou heraldickou figuru, měl by se s její podobou seznámit v některém z botanických atlasů a kresbu přiměřeně stylisovat.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
BLEDULE
Obecná figura.
Z 10 známých druhů se v českých zemích vyskytuje BLEDULE JARNÍ a BLEDULE LETNÍ. Jestliže se heraldický výtvarník rozhodne tuto rostlinu nebo její část nakreslit jako obecnou heraldickou figuru, měl by se s její podobou seznámit v některém z botanických atlasů a kresbu přiměřeně stylisovat.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
BLESK
Obecná figura.
Za základní polohu považujeme ŠIKMO LOMENÝ blesk směřující hrotem v podobě šipky k pravému dolnímu okraji štítu / pole. Počet lomení není nutné uvádět, pokud nevyjadřují nějakou symboliku.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
BLIZNA
Obecná figura.
Vrcholová / horní část semeníku nebo pestíku některých rostlin. BLIZNA může mít různý tvar, proto je nutné, aby heraldický výtvarník použil některý z botanických atlasů. V heraldice se BLIZNA jako samostatná figura nevyskytuje, může však být součástí (a to v některých případech i předmětem popisu) kresby různých květů.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Obecná figura.
Nástroj sloužící především k pohánění dobytka v potahu, ve stádu nebo koňského spřežení.
Skládá se z řemeslně opracovaného prutu zvaného BIČIŠTĚ a švihu čili důtky. Švih může být kožený řemínek nebo šňůrka, obecně také jen „řemínek". Připojení švihu k bičišti je buď přímé nebo pomocí tzv. zábičí (kterým může být poutko - řemínek nebo šňůra je připevněna k bičišti např. opět koženým řemínkem nebo šňůrou) nebo kroužkem.
Za základní polohu považujeme POSTAVENÝ BIČ se švihem vlajícím k pravému okraji štítu.
Nelze zaměňovat s jezdeckým bičíkem.
» Viz t. termíny: DŮTKY, KARABÁČ.
» Literatura:
Brouček - Jeřábek: Lidová kultura. Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. 2. svazek, Praha 2007, s. 51 - 52.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
BIČIŠTĚ
Obecná figura.
Řemeslně opracovaný prut určený s dalším příslušenstvím k zhotovení BIČE. Bičiště se zpravidla nevyskytuje jako samostatná heraldická figura neboť je zaměnitelná s PRUTEM, TYČÍ.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
BIDLO
Obecná figura.
Ruční nástroj, zpravidla dřevěný, používaný v mnoha oborech lidské činnosti. Např. v lodní dopravě slouží k usměrňování pohybu plavidla, k udržování bezpečné vzdálenosti od jiných plovoucích předmětů nebo překážek / zábran. Polohu je nutno v heraldickém popisu uvést.
V heraldice je zobrazováno v podobě rovné hole, s níž může být snadno zaměněno.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
BIJÁK
Obecná figura.
Součást CEPU. Dřevěný přiměřeně dlouhý válec připevněný k NÁSADĚ CEPU (cepišti) koženým řemenem nebo kováním s kroužkem. Je-li BIJÁK okován, musí to být v popisu uvedeno. V takovém případě je k násadě připevněn řetězem - vznikne tak VÁLEČNÝ CEP.
Za základní polohu považujeme POSTAVENÝ BIJÁK nebo POSTAVENÝ OKOVANÝ BIJÁK; v prvém případě je na horním konci ŘEMEN, ve druhém ŘETĚZ.
Biják resp. válečný cep není totožný s ŘEMDIHEM, [občas jsou v heraldických popisech tyto figury zaměňovány z neznalosti typologie středověkých zbraní].
» Literatura:
Brouček - Jeřábek: Lidová kultura. Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. 2. svazek, Praha 2007, s. 82.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
BIRET
Obecná figura.
Pokrývka hlavy katolických kněží. Je barevně odlišena podle stupně hodnostářova důstojenství: černý - prostý kněz, fialový - biskup a další hodnostáři (prelát, kanovník), červený čili purpurový - kardinál. Kněží premonstrátského řádu nosí biret bílý.
Je-li biret, též kvadrátek, použit jako samostatná heraldická figura, doporučujeme, aby byl černý, v ostatních případech je nutno respektovat církevní hierarchii.
» Poznámka:
Terminologicky je nutné rozlišovat jinou pokrývku hlavy, kterou je pileolus - to je malá kulatá čepička nošená na temeni hlavy, barvou rozlišující důstojenství svého nositele, stejně jako biret. Je také zvaná Soli-Deo (Solideo), protože se při mši sundavá a nesmí být na hlavě jako projev úcty k Bohu, který je dle věrouky mši přítomen.
» Literatura:
Buben: Encyklopedie heraldiky. Libri, Praha 1997, s.64-65.
Ottův slovník naučný. Praha 1891, díl IV., s.85.
Berger: Liturgický slovník.Vyšehrad, Praha 2008, s. 67 (biret), 358 (pileolus).
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
BISKUP
Obecná figura.
Vyšší církevní hodnostář, jmenovaný papežem, stojící v čele biskupství (diecéze).V heraldice je zobrazován v liturgickém oděvu, jehož součástí je mitra, berla, ornát, dalmatika, alba, štola a rukavice, na hrudi má pověšený kříž - pektorál. Vnějšími odznaky biskupského úřadu jsou mitra, berla a pektorál. V minulosti byl biskupy nošen hodnostní klobouk zelené barvy s šesti třapci na každé straně; v současné době se vyskytuje jen jako součást biskupského znaku, obvykle společně s berlou, mitrou a procesním křížem. Za základní podobu považujeme čelně stojícího biskupa s atributy důstojenství.
» Literatura:
Berger: Liturgický slovník. Praha 2008, s. 70
Šidlovský: Svět liturgie. Klášter premonstrátů na Strahově 1991
Reinsberg - Kubalík: Knížka pro ministranty. Praha 2003, s. 68 - 69.
Pokorný: Církevní heraldika se zvláštním zřetelem k českým zemím. Sborník příspěvků, I. setkání genealogů a heraldiků, Ostrava 1980, s. 29.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
BLATOUCH
Obecná figura.
Ze 40 druhů se v českých zemích vyskytuje zejména jedovatý BLATOUCH BAHENNÍ. Rozhodne-li se heraldický výtvarník tuto rostlinu nebo její část nakreslit jako obecnou heraldickou figuru, měl by se s její podobou seznámit v některém z botanických atlasů a kresbu přiměřeně stylisovat.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
BLEDULE
Obecná figura.
Z 10 známých druhů se v českých zemích vyskytuje BLEDULE JARNÍ a BLEDULE LETNÍ. Jestliže se heraldický výtvarník rozhodne tuto rostlinu nebo její část nakreslit jako obecnou heraldickou figuru, měl by se s její podobou seznámit v některém z botanických atlasů a kresbu přiměřeně stylisovat.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
BLESK
Obecná figura.
Za základní polohu považujeme ŠIKMO LOMENÝ blesk směřující hrotem v podobě šipky k pravému dolnímu okraji štítu / pole. Počet lomení není nutné uvádět, pokud nevyjadřují nějakou symboliku.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
BLIZNA
Obecná figura.
Vrcholová / horní část semeníku nebo pestíku některých rostlin. BLIZNA může mít různý tvar, proto je nutné, aby heraldický výtvarník použil některý z botanických atlasů. V heraldice se BLIZNA jako samostatná figura nevyskytuje, může však být součástí (a to v některých případech i předmětem popisu) kresby různých květů.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------