Login

BU - ZTS

BUBEN
Obecná figura.
Hudební bicí nástroj v podobě válce potaženého na obou koncích napjatou kůží. V heraldice bývá zobrazen tak, že tělo válce je křížem přepásáno řemením a oba konce jsou zakončeny obrubou, přes níž je napjatá kůže. Přestože v heraldické kresbě nemá být používáno perspektivní zobrazení figury, v případě BUBNU je nutné jej zobrazit tak, aby byla viditelná horní plocha napjaté kůže. Takové zobrazení považujeme za základní polohu.
Pokud jsou u BUBNU zobrazeny BUBNOVÉ PALICE v jakékoliv poloze, je nutno je v popisu hlásit.
Pro účely HTK není nutné rozlišovat BUBEN od bubínku, jehož válec je nižší, naopak je nutné rozlišit BUBEN od KOTLE a TAMBURINY.
» Viz t. termín: KOTEL.
» Literatura:
Buben: Encyklopedie heraldiky. Libri, Praha 1997, s.77.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
BUDOVA
Obecná figura.
Obecný (univerzální) termín pro označení stavby, u níž nelze přesně určit její charakter.
V heraldických popisech se mnohdy objevuje sousloví „budova paláce", „budova kostela" apod. Takový popis nepovažujeme za vhodný, neboť lze-li určit charakter stavby, použijeme konkrétního označení / názvu a není proto nutné zdůrazňovat, že se jedná o budovu.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
BŮH OTEC
Obecná figura.
První osoba Nejsvětější Trojice, vedle syna (Kristus) a Ducha svatého. Podoba a způsob zobrazování Boha Otce se opírá o byzantskou tradici ze 7. a 8. století, kdy je Bůh zobrazován s přívlastkem „Věkovitý" (pater aeternus) jako stařec s dlouhými bílými vlasy, případně také vousy. Od 14. století je zobrazován jako trůnící nebeský papež s tiárou nebo mitrou na hlavě v pluviálu nebo jako císař či král s korunou, pláštěm, žezlem a říšským jablkem (někdy jen koule) v ruce nebo pod nohou a sedící na trůnu. Žehná pozvednutou pravou rukou. Může být i prostovlasý, se svatozáří kruhovou nebo trojúhelníkovou. Také bývá zobrazován v oblaku nebo jako z oblaku vyrůstající.
Za základní podobu figury Bůh Otec doporučujeme konvenčně postavu s dlouhými vlasy a vousy, se svatozáří, žehnající pravou rukou, v levé držící říšské jablko a sedící na trůnu. Jiné atributy (typ koruny, mitra, žezlo), utváření postavy (vyrůstající, busta, hlava) a doplnění figury (jiný typ svatozáře, způsob oblečení, oblak) je nutné popsat.
» Literatura:
Buben: Encyklopedie heraldiky. Libri, Praha 1997, s.77.
Sedláček: Českomoravská heraldika I. Praha 1902, s.169.
Lurker: Slovník symbolů. Praha 2005, s. 70.
Rulíšek: Postavy, atributy, symboly. Slovník křesťanské ikonografie. 2. vyd., Karmášek, b. m., 2006, nestr.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

BUCHAR HAMRU
Obecná figura.
Část technického zařízení - hamru sloužícího k zpracování kovů, zejména železa. Základní částí bucharu je násada, též topor, přiměřeně dlouhá (v reálném provedení cca 3 - 4 m), z hrubě opracovaného a okovaného kmene, v jedné třetině opatřená vodorovným čepem, pomocí něhož je upevněna do dřevěné nebo kamenné stolice. Na delším konci násady je kladivo, pod ním kovadlina upevněná do podstavce (mohutného dubového kmene). Do pohybu je buchar uváděn pomocí hřídele s palci; hřídel je poháněna vodním kolem umístěným vně hamru.
V heraldice se BUCHAR HAMRU obvykle zobrazuje (heraldicky zprava doleva) v podobě čelního pohledu na hřídel s palci, o jeden z palců se opírá násada s kladivem směřující šikmo; v této poloze má být kladivo nad kovadlinou.
» Poznámka:
Stylisovaná zobrazení v české komunální heraldice (Vlastějovice, Nové Hamry - 1999, Klabava - 2001, Březová - 2003, Mokrovraty - 2009) by v praxi nebyla funkční. Smyslem heraldické kresby není „věrné" zobrazení předloh, avšak navrhovatelé by se měli alespoň rámcově obeznámit s podobou předmětu, který hodlají použít jako heraldickou figuru; v uvedených případech tak tomu bohužel není.
» Viz t. termíny: HAMR, NAKOVADLO.
» Viz: Terminologické rešerše, soubor BUCHAR HAMRU.
» Literatura:
Brouček - Jeřábek: Lidová kultura. Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. Praha 2007, sv. 2., s. 237.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
BUK
Obecná figura.
V českých zemích se vyskytuje BUK LESNÍ. V heraldice se obvykle zobrazuje jako listnatý strom s černým kmenem, tedy PŘIROZENÝCH BAREV, do koruny lze umístit několik BUKOVÝCH LISTŮ, příp. plodů - BUKVIC. Je-li buk zobrazen samostatně nebo ve skupině, může být VYKOŘENĚNÝ nebo VYRŮSTAJÍCÍ, buď z PATY ŠTÍTU nebo z OKRAJE ŠTÍTU, může však být zobrazen jako UŤATÝ. Uvedené podoby je nutno v popisu hlásit. Při popisu neuvádíme botanický druh.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
BUKVICE
Obecná figura.
Plod BUKU, ale též rostlina s názvem bukvice lékařská. BUKVICE jako plod BUKU se obvykle vyskytuje ve spojení s vyobrazením tohoto stromu, může se však uplatnit též jako samostatná figura, zpravidla provázející figuru / figury jiné. Zobrazována bývá obvykle v přirozené barvě.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
BUSTA
Obecná figura.
Plastické vyobrazení horní části člověka, HLAVY, KRKU a HRUDI, ovšem bez PAŽÍ. Má-li busta SOKL, je nutné jej v heraldickém popisu uvést, rovněž doporučujeme uvést nezbytné nebo charakteristické podrobnosti. Za základní polohu doporučujeme považovat doprava obrácený profil.
» Tolerovaný termín (pravopisně): BYSTA.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
BUZIKAN
Obecná figura.
Zbraň podobná PALCÁTU nebo VÁLEČNÉ PALICI. Za základní polohu považujeme vztyčený BUZIKAN, případné detaily nemusí být předmětem heraldického popisu.
» Literatura:
Král z Dobré Vody: Heraldika. Praha 1900, s. 144, heslo Palcát, buzikán, obr. 271.
Sedláček: Českomoravská heraldika I. Praha 1902, s. 217, heslo Tři buzikány.
Arndt - Seeger - Müller-Westphal: Wappenbilderordnung. Band I., Neustadt an der Aisch 1986,
s. 204-205, tab. 70, čís. 9648.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Vyrobilo © Tvorba stránek Chabera

odkazy: Webhosting