Login

BA - ZTS

BAJONET
Obecná figura.
Bodná / sečná zbraň původu francouzského (od fr.města Bayonne, odtud název bajonet) nebo španělského (od slova bayneta - pochva), připomínaná již v 1.pol.16.stol. (1523). Nejstarší bodáky byly zasouvány do hlavně ručnice, čímž byla znemožněna střelba, záhy však byly zkonstruovány tak, že se pomocí objímky či TULEJE nasadily na hlaveň. Bodáky mohou být troj- nebo čtyřboké, ploché, šavlovité - tj. s jílcem a krátkou záštitou.
Uvedené typy mohou být použity v heraldické kresbě, doporučujeme proto jejich popis. Za základní polohu doporučujeme považovat VZTYČENÝ BODÁK.
» Viz t. termíny: BODÁK, BODEC.
» Literatura:
Ottův slovník naučný. Praha 1891, díl IV., s. 221, obr. 4.
Arndt - Seeger - Müller-Westphal: Wappenbilderordnung. Band I., Neustadt an der Aisch 1986,
s. 204-205, tab. 70, čís. 9647.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
BALDACHÝN
Obecná figura.
Látkový závěs nad ERBEM / ZNAKEM, TRŮNEM, OLTÁŘEM, KAZATELNOU, obrazem apod. V heraldické terminologii doporučujeme používat termínů PLÁŠŤ nebo STAN (podrobnosti u uvedených termínů).
V architektuře je tímto termínem nazýván kamenný, kovový nebo dřevěný stavební prvek nad určitým předmětem - sochou, obrazem apod.
» Dosud užívané názvy / termíny (nedoporučené): draperie
» Literatura:
Buben: Encyklopedie heraldiky. Libri, Praha 1997, s.54-55.
Herout: Staletí kolem nás. Panorama, Praha 1981, tab. III/6, III/17.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
BALKON
Obecná figura.
Stavební prvek tvaru plošiny opatřený parapetem, ZÁBRADLÍM, BALUSTRÁDOU apod., otevřený nebo zavřený, vynikající ze ZDÍ / HRADEB a podepřený KONSOLAMI nebo KRAKORCI.
» Literatura:
Herout: Staletí kolem nás. Panorama, Praha 1981, tab. I/4.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
BALSAM
Obecná figura.
Balsamovník, Balsamodendron, keř nebo strom vyskytující se v několika druzích v tropických pásmech. Za základní podobu považujeme VYKOŘENĚNÝ KEŘ / STROM.
Rozhodne-li se heraldický výtvarník tuto rostlinu nebo její část nakreslit jako obecnou heraldickou figuru, měl by se s její podobou seznámit v některém z botanických atlasů a kresbu přiměřeně stylisovat.
» Literatura:
Ottův slovník naučný. Praha 1890, díl III., s. 190, heslo Balsamodendron, obr. č. 431.
Arndt - Seeger - Müller-Westphal: Wappenbilderordnung. Band I., Neustadt an der Aisch 1986,
s. 116-117, tab. 26, čís. 2056.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
BALUSTRÁDA
Obecná figura.
Stavení prvek složený z různě tvarovaných KUŽELEK sevřených shora i zdola římsou. Podrobnosti v heraldickém popisu neuvádíme, pokud to není důležité.
Z architektonického hlediska může být BALUSTRÁDA funkční nebo tzv. slepá.
» Viz t. termíny: KUŽELKA, KUŽELKOVÝ.
» Literatura:
Herout: Staletí kolem nás. Panorama, Praha 1981, s. 113, tab. IV/8, IV/11, V/16, V/19,
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
BANÁNOVNÍK
Obecná figura.
Víceletá rostlina s nepravým kmenem, vyskytující se v 55 druzích v tropických oblastech a obecně známé banány - plody podlouhlého, mírně zakřiveného tvaru. Za základní podobu považujeme VYKOŘENĚNÝ BANÁNOVNÍK.
Rozhodne-li se heraldický výtvarník tuto rostlinu nebo její část nakreslit jako obecnou heraldickou figuru, měl by se s její podobou seznámit v některém z botanických atlasů a kresbu přiměřeně stylisovat.
» Literatura:
Arndt - Seeger - Müller-Westphal: Wappenbilderordnung. Band I., Neustadt an der Aisch 1986,
s. 118-119, tab. 27, čís. 2105.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
BAŇKA DESTILAČNÍ / BAŇKA LABORATORNÍ
Obecná figura.
Za základní podobu / polohu považujeme POSTAVENOU BAŇKU s dlouhým úzkým hrdlem.
» Literatura:
Arndt - Seeger - Müller-Westphal: Wappenbilderordnung. Band I., Neustadt an der Aisch 1986,
s. 196-197, tab. 66, čís. 9466.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
BARET
Obecná figura.
Plochá měkká pokrývka hlavy různého tvaru a velikosti s případným zdobením. Doporučujeme přiměřený popis.
» Viz t.termíny: ČEPICE, KLOBOUK.
» Literatura:
Arndt - Seeger - Müller-Westphal: Wappenbilderordnung. Band I., Neustadt an der Aisch 1986,
s. 208-209, tab. 72, čís. 9706.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
BARVA PŘIROZENÁ
Kromě HERALDICKÝCH TINKTUR je v heraldické kresbě, resp. malbě, používána tzv. PŘIROZENÁ BARVA. Původně byla používána k zbarvení částí lidského těla, nejčastěji obličeje (při detailní kresbě / malbě), postupem doby však bylo tímto termínem označováno používání tinktur neheraldických, např. hnědé barvy.
Zkušený heraldický výtvarník používá přirozené barvy jen ve skutečně nezbytných případech, poněvadž naprostou většinu heraldických figur lze zbarvit heraldickými tinkturami.
» Literatura:
Rytíř: Heraldické tinktury, kovy - barvy - kožišiny a jejich šrafování. Nákladem autora, Úvaly u Prahy 1941.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
BARVY HERALDICKÉ
Heraldické barvy jsou čtyři: ČERNÁ, ČERVENÁ, MODRÁ, ZELENÁ.
S dvěma kovy. STŘÍBREM, ZLATEM a KOŽEŠINAMI tvoří soustavu HERALDICKÝCH TINKTUR.
Heraldické kovy - STŘÍBRO a ZLATO - mohou být nahrazeny barvami BÍLOU a ŽLUTOU. Při nahrazení stříbra bílou barvou nedoporučujeme, aby předmětná plocha byla pokryta různě sytým odstínem šedivé barvy; někteří heraldičtí výtvarníci nazývají tento způsob pokrytí plochy „starostříbrem".
Heraldické barvy jsou rovnocenné - žádná nemá funkční, hodnostní nebo významovou přednost. V heraldické kresbě, resp. malbě, nemohou být uplatňovány barevné odstíny, barvy mají být jasné a výrazné. Výjimku, která potvrzuje předchozí pravidlo, tvoří barva, která je - pravděpodobně nepřesně - označována jako „burgundská červeň". Jedná se o tmavě červenou barvu, která je používána pro vnitřní vyložení heraldické nebo hodnostních korun a knížecích/ vévodských čepic.
Při technickém zpracování kreseb pro tisk je ovšem nutné stanovit barvy podle existujících vzorníků, kde každá barva má svůj kód. Autoři či vydavatelé souborů heraldických kreseb by měli zvolit jednotný barevný rejstřík tak, aby heraldické tinktury nevykazovaly různé odstíny.
Obecně platí pravidlo, že barva nemá být pokládána na barvu a kov na kov. Kožešiny jsou tzv. obojetné - mohou být na barvě či na kovu nebo naopak.
Zkušený heraldický výtvarník toto pravidlo respektuje a dokáže vhodně používat kombinace heraldických tinktur.
» Viz t. termín: KOVY HERALDICKÉ.
» Literatura:
Rytíř: Heraldické tinktury, kovy - barvy - kožišiny a jejich šrafování. Nákladem autora, Úvaly u Prahy 1941.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
BARVY OPAČNÉ
Heraldika používá čtyři barvy: ČERNOU, ČERVENOU, MODROU, ZELENOU. Obecně platí, že barvy mají být jasné a syté, při popisu se nemá používat dodatečných přívlastků typu „tmavá, světlá, jasná" apod. Lze doporučit, aby při kresbě / malbě uceleného souboru erbů / znaků výtvarník použil jednotného odstínu uvedených barev.
Doporučujeme, aby uvedeného termínu bylo použito v případech, kdy štít / pole jsou děleny / polceny dvěma barvami a figura je zobrazena v barvách opačných. Zároveň však musíme upozornit, že v takových případech je porušováno obecně respektované pravidlo kladení barev a kovů. Zkušený heraldický výtvarník však obvykle nalezne způsob, jak pravidlo o barvách a kovech dodržet; např. figura může být opatřena kovovým nebo kožešinovým lemem.
» Viz t. termíny: OPAČNÝCH BAREV / OPAČNÝCH TINKTUR, TINKTURY OPAČNÉ.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
BASTION
Obecná figura.
Stavební útvar různého půdorysu (např. pětiboký), jehož základem je udusaná zemina obestavěná (zpevněná) kamennou nebo cihlovou ZDÍ. BASTION vystupuje ze souvislé fortifikace, s níž může být spojen tzv. krčkem.
» Literatura:
Herout: Staletí kolem nás. Panorama, Praha 1981, tab. IV/2, V/2.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
BAŠTA
Obecná figura.
Fortifikační stavební útvar v podobě nezastřešeného válce, podkovy nebo hranolu, vystupující ze souvislé HRADBY / ZDI. Může být zakončena CIMBUŘÍM, resp. STÍNKAMI - při popisu nutno uvést, počet stínek však nikoli, pokud to není důležité. Ve zdivu mohou být prolomeny STŘÍLNY nebo OKNA různého tvaru, doporučujeme v popisu uvést. U paty může být kónická. Při popisu doporučujeme uvést konkrétní vyobrazení, zejména tvaru.
» Viz t. termín: VĚŽ.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
BAZILIKA
Obecná figura.
V křesťanské Evropě románská církevní stavba - KOSTEL sestávající z lichého počtu lodí, z nichž střední je vyšší s tzv. bazilikálními okny nad střechami bočních lodí, oddělených SLOUPY / PILÍŘI a s dvěma VĚŽEMI v PRŮČELÍ.
V heraldickém popisu používáme většinou termínu KOSTEL nebo PRŮČELÍ KOSTELA. Bude-li v heraldickém popisu použit termín BAZILIKA, doporučujeme, aby bylo zobrazeno PRŮČELÍ KOSTELA mezi dvěma VĚŽEMI; v jiných případech popíšeme, jak výše uvedeno.
» Literatura:
Buben: Encyklopedie heraldiky. Libri, Praha 1997, s.58-59.
Herout: Staletí kolem nás. Panorama, Praha 1981, tab. III/15, III/19.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
BAZILIŠEK
Obecná figura.
Bájné zvíře. V klasifikaci obecných heraldických figur jej zařazujeme do kategorie oblud a nestvůr, event. monster. V heraldice bývá zobrazen v několika podobách: dračí tělo s rozloženými blanitými křídly, pařáty a kohoutí hlavou s otevřeným zobákem a ostnatým jazykem, odlišné vyobr. uvádí Sedláček - půl [resp. polovina] gryfa s hadím ocasem, na hlavě růžky nebo korunu, vzpřímeného, kráčejícího, doložen je též s dívčí (panenskou) hlavou.
Bazilišek je i zoologické pojmenování zvířete z čeledi leguánovitých.
» Literatura:
Buben: Encyklopedie heraldiky. Libri, Praha 1997, s.61.
Sedláček: Českomoravská heraldika I. Praha 1902, s.199, 202.
Štorm: Báječná zvířata, obludy a nestvůry. Otto F.Babler (Svatý Kopeček u Olomouce) a Bohuslav Durych (Olomouc), 1935, obr 2, text za obrazovou částí.
Antonín: Bestiář. Bájná zvířata, živlové bytosti, monstra, obludy a nestvůry v knižní ilustraci konce středověké Evropy. Půdorys, Praha 2003.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
BAŽANT
Obecná figura.
Za základní polohu považujeme STOJÍCÍHO bažantího kohouta s charakteristickým klínem (ocasem). Obvykle bývá vyobrazen v přirozených barvách. V heraldických popisech nedoporučujeme, aby byla výslovně hlášena ocasní pera (klín).
» Literatura:
Černý - Drchal: Ptáci. Aventinum, Praha 1997.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Vyrobilo © Tvorba stránek Chabera

odkazy: Webhosting