DĚLENÍ

Modifikace termínu:

TS 1:    ZÁKLADNÍ DĚLENÍ ŠTÍTU

TS 1/1:   DĚLENÝ KOSMO / ŠIKMO

Dělící ŘEZ je veden z pravého / levého ROHU k levému / pravému OKRAJI přibližně pod úhlem 45 stupňů.

TS 1/2:   DĚLENÝ ZVÝŠENĚ / SNÍŽENĚ

Dělící ŘEZ je výrazně zvýšen / snížen od ideálního středu štítu.

V případech, kdy zvýšení / snížení je nadměrné, vzniknou dvě heroldské figury - HLAVA ŠTÍTU / PATA ŠTÍTU. Vzhledem k tomu, že v heraldickém popisu zásadně neudáváme velikost figur v měrných jednotkách, ponecháváme jejich popis na celkové komposici erbu / znaku, příp. na historických skutečnostech.

TS 2:    NĚKOLIKANÁSOBNÁ DĚLENÍ ŠTÍTU

TS 2/1:   DĚLENÝ DVAKRÁT

Štít dělený dvěma ŘEZY.

Doporučujeme, aby bylo akceptováno zásadní hledisko:

1/ Je-li počet dělících řezů sudý, vznikají BŘEVNA.

    Je-li počet dělících řezů lichý, vzniká několikanásobné DĚLENÍ.

2/ K uvedenému hledisku předkládáme následující doplnění:

Pokud jsou tinktury erbu / znaku zřejmé, doporučujeme popsat štít jako DVAKRÁT DĚLENÝ, tzn., že ve štítě jsou tři rozdílné tinktury. V případě, že nejsou tinktury vyznačeny, kloníme se k názoru, že tímto dělením vzniká BŘEVNO. Nelze však vyloučit, že BŘEVNO může být i ve štítě děleném dvěma tinkturami. Tak je tomu ve znaku obce Libeř, o.Praha-západ: Modro- zelený štít je DĚLEN stříbrným zúženým BŘEVNEM.

Erb Trčků z Lípy doporučujeme popsat jako DVAKRÁT DĚLENÝ, resp. v tinkturách ČERNO-STŘÍBRNO-ČERVENĚ DĚLENÝ.

VYOBRAZENÍ K TS 2/1 (viz znak obce Libeř, okres Praha-západ)
V modro-zeleně děleném štítě stříbrné zúžené břevno...

TS 2/2:   DĚLENÝ TŘIKRÁT / PĚTKRÁT / SEDMKRÁT

Při lichém počtu ŘEZŮ musí být u horního a dolního okraje štítu rozdílné tinktury. Sedminásobné přímé, kosmé nebo šikmé dělení štítu považujeme z výtvarného hlediska za maximálně únosné. Při dalších dělících řezech, které ovšem nelze vyloučit (avšak při excerpci značného množství materiálu jsme jej nenalezli), se stává plocha štítu nepřehledná a event. do některého z polí vložené znamení je obtížně čitelné.

TS 3:    DĚLENÍ ŠTÍTU POMOCÍ ŘEZŮ RŮZNÝCH TVARŮ

            
Dosud uvedené typy zobrazily ŘEZY PŘÍMÉ. Následně uvedené   ŘEZY mají různé tvary a podle nich jsou pojmenovány. Vyobrazeny jsou zpravidla řezy vodorovné, mohou se však vyskytovat v podobě šikmé, kosmé, zvýšené, snížené, několikanásobné, příp. různě kombinované. Obvykle se v heraldickém popisu neuvádí počet STÍNEK, BERLIČEK, VLN apod. a zásadně pak jejich velikosti v měrných jednotkách. Směřování ŘEZU NAHORU / DOLŮ určuje úplný tvar řezu (STÍNKA, BERLIČKA atd.)
Podrobný výklad viz tlačítko Terminologické soubory, soubor ŘEZY.

TS 3/1:   DĚLENÝ TŘIKRÁT HROTITÝM ŘEZEM

HROTITÝ ŘEZ  začíná u pravého dolního okraje a končí v levém horním rohu. Ve štítě musí být nejméně dvě tinktury. Doporučujeme, aby lichý počet řezů byl považován za DĚLENÍ HROTITÝM ŘEZEM, sudý počet řezů za HROT.

TS 3/2:   DĚLENÝ TŘIKRÁT HROTITÝM ŘEZEM OD STŘEDU

HROTITÝ ŘEZ je veden od pravého okraje ideálního středu štítu směrem nahoru a končí tamtéž u levého okraje štítu. Ve štítě musí být nejméně dvě tinktury.

TS 3/3:   DĚLENÝ TŘIKRÁT KLÍNOVÝM ŘEZEM

Za základní tvar považujeme takový, kdy KLÍNOVÝ ŘEZ je veden z pravého horního rohu, jehož se dotýká, k levému dolnímu okraji, jehož se rovněž dotýká. Ve štítě musí být nejméně dvě tinktury. Počet klínových řezů je  limitován čitelností vzniklých heraldických znamení. Doporučujeme, aby lichý počet řezů byl považován ze DĚLENÍ KLÍNOVÝM ŘEZEM, sudý počet za KLÍN. 

TS 3/4:   DĚLENÝ TŘIKRÁT KLÍNOVÝM ŘEZEM OD STŘEDU

KLÍNOVÝ ŘEZ je veden od ideálního středu pravého okraje štítu směrem dolů a končí tamtéž u levého okraje štítu. Ve štítě musí být nejméně dvě tinktury.

TS 3/5:   DĚLENÝ DVAKRÁT PILOVITÝM ŘEZEM NAHORU

Za základní tvar považujeme takový, kdy první řez je veden ŠIKMO NAHORU od pravého okraje štítu a poslední řez končí KOSMO u levého okraje. Doporučujeme udávat lomení řezů do počtu sedmi, poté popsat štít jako PILOVITĚ NAHORU DĚLENÝ.

TS 3/6:   DĚLENÝ DVAKRÁT PILOVITÝM ŘEZEM DOLŮ

Za základní tvar považujeme takový, kdy první řez je veden KOSMO DOLŮ od pravého okraje štítu a poslední řez končí ŠIKMO u levého okraje.

Doporučujeme udávat lomení řezů do počtu sedmi, poté popsat štít jako PILOVITĚ DOLŮ DĚLENÝ

TS 4:      SLOŽENÁ DĚLENÍ A POLCENÍ ŠTÍTU

Složená dělení a polcení štítu, event. i jednotlivých polí, mají mnoho variant, které lze popsat pomocí termínů uvedených v předchozích skupinách. V heraldických popisech takto komponovaných štítů dáváme přednost tomu ŘEZU, který je úplný, při jejich rovnosti dáváme přednost DĚLENÍ před POLCENÍM. Zásadně popisujeme vzniklá pole zprava doleva a shora dolů. Pokud by se pořadí popisu polí odlišovalo, uvedeme to u příslušného termínu. Veškeré odlišnosti je nutno přiměřeně a srozumitelně popsat.

[Tuto část HTK doplňujeme následující poznámkou: Některé z uváděných variant se mohou pohybovat v teoretických rovinách, poněvadž v excerpovaném materiálu jsme jejich uplatnění nenalezli.]

TS 4/1:   DĚLENÝ A NAHOŘE / DOLE POLCENÝ

Ve štítě by měly být tři rozdílné tinktury.

TS 4/1:   DĚLENÝ A DOLE POLCENÝ

TS 4/2:   DĚLENÝ A DVAKRÁT POLCENÝ

Ve štítě by měly být nejméně dvě tinktury.

Figuru lze také popsat:  V DĚLENÉM ŠTÍTĚ KŮL OPAČNÝCH TINKTUR.

TS 4/3:   DVAKRÁT DĚLENÝ A JEDNOU POLCENÝ

Ve štítě by měly být nejméně dvě tinktury.

Figuru lze také popsat:  V POLCENÉM ŠTÍTĚ BŘEVNO OPAČNÝCH TINKTUR.

TS 4/4:   DVAKRÁT DĚLENÝ A DVAKRÁT POLCENÝ

Pokud by byly ve štítě pouze dvě tinktury, lze figuru popsat jako HEROLDSKÝ KŘÍŽ OPAČNÝCH TINKTUR.

TS 4/5:   TŘIKRÁT DĚLENÝ A TŘIKRÁT POLCENÝ         

Pokud by byly ve štítě pouze dvě tinktury, lze figuru popsat jako čtyřmi řadami ŠACHOVANÝ štít [nikoli jako „šachovnici“, ta musí mít počet polí 64, tj. 8x8].

TS 4/6:   ČTYŘIKRÁT DĚLENÝ A ČTYŘIKRÁT POLCENÝ         

Pokud by byly ve štítě pouze dvě tinktury, lze figuru popsat jako pěti řadami ŠACHOVANÝ štít. Doporučujeme, aby počet dělících a poltících ŘEZŮ byl uváděn do počtu sedmi, poté popíšeme štít jako ŠACHOVANÝ.

TS 4/7:    DĚLENÝ DVAKRÁT / TŘIKRÁT ...  KOSMO / ŠIKMO

Štít je symetricky dělen uvedenými ŘEZY. Doporučujeme, aby vzniklá pole byla popisována ve vodorovných řadách shora dolů, pokud je jejich popis nutný, např. je-li v některém z polí umístěna figura. Ve štítě musí být nejméně dvě rozdílné tinktury.

TS 4/7:    DĚLENÝ TŘIKRÁT KOSMO

TS 4/7:    DĚLENÝ TŘIKRÁT ŠIKMO

TS 4/8:    POLCENÝ A VPRAVO / VLEVO DĚLENÝ

Ve štítě by měly být tři rozdílné tinktury.

TS 4/9:   POLCENÝ POD HLAVOU

Při popisu erbu / znaku má HLAVA ŠTÍTU přednost, mohou v ní být umístěna další heraldická znamení. Ve štítě by měly být tři rozdílné tinktury.

TS 4/10:   POLCENÝ NAD PATOU

Při popisu erbu / znaku má PATA ŠTÍTU přednost, mohou v ní být umístěna další heraldická znamení. Ve štítě by měly být tři rozdílné tinktury.

TS 4/11:   POLCENÝ A CIMBUŘOVÝM ŘEZEM DĚLENÝ

Znak The Heraldry Society of Canada: Štít červeno-stříbrně polcený a cimbuřovým řezem dělený. V 1.poli stříbrný štítek s černým javorovým listem. Proto jsme tuto neobvyklou heroldskou figuru zařadili do HTK.

V novodobé české komunální heraldice existuje shodně koncipovaný znak obce Staňkovice (okr. Louny), který byl schvalujícím podvýborem pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny PČR popsán takto: "V modro-stříbrně polceném štítě hradba s cimbuřím opačných barev, nad ní zlatá lilie". Popis znaku obce Staňkovice se odlišuje od předchozího tím, že cimbuřový řez je nepřesně pojmenován jako hradba s cimbuřím. HTK stanoví, že HRADBA je vždy s cimbuřím bez nutnosti hlásit tuto skutečnost. "Hradba" bez cimbuří je ZEĎ. HRADBA je definována jako OBECNÁ FIGURA, kterou charakterizuje CIMBUŘÍ, BRÁNA nebo STŘÍLNA / STŘÍLNY, případně KVÁDROVÁNÍ, které není nezbytné.