Heroldská figura.
Vznikne KOSMÝM a ŠIKMÝM ŘEZEM vedenými od dolních okrajů k hornímu okraji štítu. Je-li základna HROTU přibližně stejně široká jako horní okraj štítu, považujeme takový HROT za základní tvar, který není nutno v heraldickém popisu výslovně uvádět. HROT může mít mnoho různých tvarů a může být vytvořen pomocí různých ŘEZŮ. Odlišné tvary a polohy doporučujeme popsat podle termínů navržených v HTK. Doporučujeme, aby byly popisovány pouze úplné hroty, neúplné doporučujeme přiřadit ke skupině DĚLENÍ / POLCENÍ ŠTÍTU.
Měrné hodnoty se v heraldickém popisu neuvádějí.
Ve štítě musí být nejméně dvě odlišné TINKTURY.
Viz t. termíny: DĚLENÍ / POLCENÍ ŠTÍTU HROTITÝMI ŘEZY, KUŽEL.
Literatura:
Buben: Encyklopedie heraldiky. Libri, Praha 1997, s.413, (heslo ŠPICE).
Modifikace termínu:
TS 2: HROT SNÍŽENÝ
Hrot se nedotýká horního okraje štítu. Měrná hodnota snížení se v heraldickém popisu neuvádí.
TS 3: HROT SEŘÍZNUTÝ
Horní část hrotu je seříznuta a nedotýká se horního okraje štítu, pokud se dotýká, je nutno to v popisu uvést. Seříznutí hrotu muže být kosmé nebo šikmé, za základní tvar považujeme HROT VODOROVNĚ SEŘÍZNUTÝ.
TS 4: HROT ZÚŽENÝ
Základna hrotu je výrazně užší než je horní okraj štítu. Zúžený hrot může být snížený, seříznutý, kosmý nebo šikmý, nemůže však být zvýšený.
TS 5: HROT VOLNÝ
Je volně umístěn ve štítě / poli, nedotýká se žádného okraje. Může být seříznutý nebo zúžený. Velikost ani tvar se v heraldickém popisu neuvádějí.
TS 6: HROT VYDUTÝ / VYPUKLÝ
Prohnutý dovnitř / prohnutý ven. Zpravidla má základní tvar, může však být různě modifikován - odlišné tvary je nutno popsat.
TS 7: HROT ZPRAVA / ZLEVA
Stranovou orientaci hrotu doporučujeme udávat podle polohy jeho základny. V daných případech je základna na pravém / levém okraji štítu, vychází tedy ZPRAVA / ZLEVA.
Tolerujeme však i orientaci podle směřování hrotu k okrajům štítu - v daných případech HROT POLOŽENÝ DOLEVA / DOPRAVA.
TS 8: HROT KOSMÝ / ŠIKMÝ
Oba ŘEZY jsou KOSMÉ / ŠIKMÉ a směřují do PRAVÉHO / LEVÉHO HORNÍHO ROHU ŠTÍTU, jehož se dotýkají - takové tvary považujeme za základní, ostatní modifikace je nutno popsat.
TS 9: HROT OPAČNÝCH TINKTUR
Hrot je POLCENÝ a opakuje v opačném pořadí TINKTURY štítu. Tento tvar považujeme za základní. Může se totiž vyskytnout případ, kdy hrot je opačnými tinkturami DĚLENÝ. V takovém případě popíšeme HROT OPAČNÝCH TINKTUR V DĚLENÉM ŠTÍTĚ.
TS 10: HROT V POLCENÉM ŠTÍTĚ
Hrot, např. zlatý, je ve štítě, který je POLCEN dvěma odlišnými TINKTURAMI.
TS 11: HROT V DĚLENÉM ŠTÍTĚ
Hrot, např. zlatý, je ve štítě, který je DĚLEN dvěma odlišnými TINKTURAMI.
TS 12: HROT KOSMÝ / ŠIKMÝ OPAČNÝCH TINKTUR
Kosmé / šikmé hroty jsou POLCENY a opakují v opačném pořadí tinktury štítu
(viz TS 9).
TS 13: DVA, TŘI ... HROTY
Základny dvou a více hrotů vycházejí vždy z dolních okrajů štítu. Se zvyšujícím se počtem hrotů se úměrně zmenšuje jejich šířka, přesto je popisujeme jako HROTY v tzv. základním tvaru. Různé modifikace doporučujeme popsat podle navržených termínů v HTK. Připomínáme, že se zásadně popisují pouze celé čili úplné HROTY, nikoli jejich poloviny nebo dokonce menší části. V takových případech dáváme přednost HROTITÝM ŘEZŮM.
TS 14: DVA HROTY MEZI NIMI KLÍN
Případ kombinace dvou HROTŮ a mezi nimi vsunutého KLÍNU nastane tehdy, má-li KLÍN odlišnou tinkturu od tinktury štítu i HROTU.
Např.: Ve stříbrném štítě dva modré hroty, mezi nimi zlatý klín.
Vyrobilo © Tvorba stránek Chabera
odkazy: Webhosting