HROT

Heroldská figura.

Vznikne KOSMÝM a ŠIKMÝM ŘEZEM vedenými od dolních okrajů k hornímu okraji štítu. Je-li základna HROTU přibližně stejně široká jako horní okraj štítu, považujeme takový HROT za základní tvar, který není nutno v heraldickém popisu výslovně uvádět. HROT může mít mnoho různých tvarů a může být vytvořen pomocí různých ŘEZŮ. Odlišné tvary a polohy doporučujeme popsat podle termínů navržených v HTK. Doporučujeme, aby byly popisovány pouze úplné hroty, neúplné doporučujeme přiřadit ke skupině DĚLENÍ / POLCENÍ ŠTÍTU.

Měrné hodnoty se v heraldickém popisu neuvádějí.

Ve štítě musí být nejméně dvě odlišné TINKTURY.

Viz t. termíny: DĚLENÍ / POLCENÍ ŠTÍTU HROTITÝMI ŘEZY,  KUŽEL. 

Literatura:
Buben: Encyklopedie heraldiky. Libri, Praha 1997, s.413, (heslo ŠPICE). 

Modifikace termínu:

TS 1:   HROT ZVÝŠENÝ

KOSMÝ a ŠIKMÝ ŘEZ jsou výrazně zvýšeny od dolních okrajů štítu.

TS 2:   HROT SNÍŽENÝ

Hrot se nedotýká horního okraje štítu. Měrná hodnota snížení se v heraldickém popisu neuvádí.

TS 3:   HROT SEŘÍZNUTÝ

Horní část hrotu je seříznuta a nedotýká se horního okraje štítu, pokud se dotýká, je nutno to v popisu uvést. Seříznutí hrotu muže být kosmé nebo šikmé, za základní tvar považujeme HROT VODOROVNĚ SEŘÍZNUTÝ.

TS 4:   HROT ZÚŽENÝ

Základna hrotu je výrazně užší než je horní okraj štítu. Zúžený hrot může být snížený, seříznutý, kosmý nebo šikmý, nemůže však být zvýšený.

TS 5:   HROT VOLNÝ

Je volně umístěn ve štítě / poli, nedotýká se žádného okraje. Může být seříznutý nebo zúžený. Velikost ani tvar se v heraldickém popisu neuvádějí.

TS 6:   HROT VYDUTÝ / VYPUKLÝ

Prohnutý dovnitř / prohnutý ven. Zpravidla má základní tvar, může však být různě modifikován - odlišné tvary je nutno popsat.

TS 6:   HROT VYPUKLÝ

TS 7:   HROT ZPRAVA / ZLEVA

Stranovou orientaci hrotu doporučujeme udávat podle polohy jeho základny. V daných případech je základna na pravém / levém okraji štítu, vychází tedy ZPRAVA / ZLEVA.

Tolerujeme však i orientaci podle směřování hrotu k okrajům štítu - v daných případech HROT POLOŽENÝ DOLEVA / DOPRAVA.

TS 7:   HROT ZLEVA

TS 8:   HROT KOSMÝ / ŠIKMÝ

Oba ŘEZY jsou KOSMÉ / ŠIKMÉ a směřují do PRAVÉHO / LEVÉHO HORNÍHO ROHU ŠTÍTU, jehož se dotýkají - takové tvary považujeme za základní, ostatní modifikace je nutno popsat.

TS 9:   HROT OPAČNÝCH TINKTUR

Hrot je POLCENÝ a opakuje v opačném pořadí TINKTURY štítu. Tento tvar považujeme za základní. Může se totiž vyskytnout případ, kdy hrot je opačnými tinkturami DĚLENÝ. V takovém případě popíšeme HROT OPAČNÝCH TINKTUR V DĚLENÉM ŠTÍTĚ.

TS 9:   HROT OPAČNÝCH TINKTUR V DĚLENÉM ŠTÍTĚ.

TS 10:   HROT V POLCENÉM ŠTÍTĚ

Hrot, např. zlatý, je ve štítě, který je POLCEN dvěma odlišnými TINKTURAMI.

TS 11:   HROT V DĚLENÉM ŠTÍTĚ

Hrot, např. zlatý, je ve štítě, který je DĚLEN dvěma odlišnými TINKTURAMI.

TS 12:   HROT KOSMÝ / ŠIKMÝ OPAČNÝCH TINKTUR

Kosmé / šikmé hroty jsou POLCENY a opakují v opačném pořadí tinktury štítu

(viz TS 9).

TS 12:   HROT ŠIKMÝ OPAČNÝCH TINKTUR

TS 13:   DVA, TŘI ... HROTY

Základny dvou a více hrotů vycházejí vždy z dolních okrajů štítu. Se zvyšujícím se počtem hrotů se úměrně zmenšuje jejich šířka, přesto je popisujeme jako HROTY v tzv. základním tvaru. Různé modifikace doporučujeme popsat podle navržených termínů v HTK. Připomínáme, že se zásadně popisují pouze celé čili úplné HROTY, nikoli jejich poloviny nebo dokonce menší části. V takových případech dáváme přednost HROTITÝM ŘEZŮM.

TS 13:  TŘI HROTY

TS 14:   DVA HROTY MEZI NIMI KLÍN

Případ kombinace dvou HROTŮ a mezi nimi vsunutého KLÍNU nastane tehdy, má-li KLÍN odlišnou tinkturu od tinktury štítu i HROTU.

Např.: Ve stříbrném štítě dva modré hroty, mezi nimi zlatý klín.