Login

OE - ZTS

OHÁŇKA
Obecná figura.
Pohyblivé zakončení těla některých zvířat, zde jmenovitě hovězího dobytka - KRÁVY, BÝKA, VOLA / VOLKA.
» Viz t. termíny: OCAS, OCÁSEK, OHON
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
OHAŘ
Obecná figura.
Za základní polohu považujeme BĚŽÍCÍHO OHAŘE, zpravidla s červeným vyplazeným jazykem. Zbroj nebývá barevně odlišována. Pokud má OHAŘ obojek, je nutné to v popisu uvést.
Z jiných poloh nejčastěji se vyskytujících uvádíme VZPŘÍMENÝ, VYSKAKUJÍCÍ.
VZPŘÍMENÝ OHAŘ stojí na zadních nohách; kromě polohy STOJÍCÍ může být zobrazen v poloze KRÁČEJÍCÍ.
VYSKAKUJÍCÍ OHAŘ stojí na zadních nohách, přední nohy má obvykle nepravidelně vysoko pozdvižené, kresba má vyjadřovat pohyb.
» Poznámka:
Ohař je typ lovecky upotřebitelného psa, vysokonohého plemene.
Ohaři tvoří dvě základní skupiny:
1/ Insulární - anglický, irský a skotský setr (gordonsetr), pointr.
2/ Kontinentální - český fousek, německý krátkosrstý a dlouhosrstý ohař, velký a malý minsterlandský ohař, výmarský ohař, pudlpointr.
Pro účely HTK je nutno si uvědomit, že OHAŘ není rasa. Heraldický výtvarník může proto nakreslit, v příslušně únosné stylisaci, jakéhokoliv výše uvedeného psa a nazvat jej v heraldickém popisu ohařem.
» Viz též termín: PES.
» Literatura:
Malá československá encyklopedie. Academia, Praha 1986, díl IV., s. 636, heslo Ohaři.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
OHEŇ
Obecná figura.
V heraldice se zobrazuje jako plocha, obvykle červená nebo zlatá, vytvořená libovolným počtem PLAMENŮ / plamínků, jejichž množství nemusí být předmětem heraldického popisu. V HTK bychom doporučovali, aby byl přednostně používán termín PLAMEN / PLAMENY, neboť slovo „oheň" navozuje spíše představu nekontrolovatelného živlu nebo naopak ohně v kamnech, ohně táborového, signálního apod.
» Poznámka:
V české komunální heraldice konce 20. stol. byl tento termín použit v popisech znaků obcí Radňoves, o. Žďár nad Sázavou, Zhoř, o. Tachov, Ždírec, o. Česká Lípa.
» Viz t. termín. PLAMEN.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
OHLÁVKA
Obecná figura.
Součást postroje hospodářských zvířat; je vyrobena z kůže, popruhů nebo z provazu. Nasazuje se na hlavu, resp. na hrdlo zvířete a je součástí tažného postroje. Je-li OHLÁVKA uplatněna v heraldice jako samostatná figura, doporučujeme, aby čelní zobrazení bylo považováno za základní; je-li součástí heraldické figury (koně, velblouda, osla apod.), bývá obvykle pokryta tinkturou odlišnou od tinktury figury, takže ji lze považovat za ZBROJ. Případná výzdoba nemusí být předmětem heraldického popisu.
» Literatura:
Malá československá encyklopedie. Academia, Praha 1986, díl IV., s. 637, heslo Ohlávka.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
OHLÍŽEJÍCÍ SE
Aktivní termín.
Tohoto termínu použijeme při popisu některých heraldických zvířat, jejichž hlava je otočena na opačnou stranu, než kam směřuje tělo.
» Dosud užívané názvy / termíny (nedoporučené): zpět hledící. Ve starší heraldické literatuře jsme ojediněle zaznamenali expresivní termín „lev zbabělec" v souvislosti s polohou OHLÍŽEJÍCÍ SE LEV; takový termín samozřejmě nedoporučujeme v popisech užívat, neboť každá životná figura může být zobrazena jako OHLÍŽEJÍCÍ SE, pokud to její konstrukce umožňuje.
» Literatura:
Buben: Encyklopedie heraldiky. Libri, Praha 1997, s.455, heslo ZPĚT HLEDÍCÍ.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
OHNUTÝ
Aktivní termín.
Tohoto termínu použijeme v případech, kdy heraldická figura, pokud to dovolí její vzhled, je OHNUTA k pravému / levému okraji štítu / pole. Např. jeden nebo více OBILNÝCH KLASŮ může být ohnuto jedním z naznačených směrů. Nelze použít termínu ODKLONĚNÝ, poněvadž figura by musela být odkloněna buď od jiné figury nebo od poltící linie.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
OHON
Obecná figura.
Pohyblivé zakončení těla některých zvířat pokryté kůží, kůží se srstí, peřím nebo šupinami.
Tolerovaný, resp. synonymní výraz pro termín OCAS. Termínu OHON doporučujeme použít se zřetelem k stylisaci heraldického popisu; termín DVOJOCASÝ / DVOUOCASÝ LEV, případně jiné heraldické zvíře této kategorie, je rozhodně vhodnější než termín DVOUOHONNÝ / DVOJOHONNÝ.
» Poznámka:
Termíny OCAS, OCÁSEK, OHON nelze považovat za slova dehonestující, neboť jejich zobrazení je integrální součástí některých zvířat. Jak již bylo řečeno na jiném místě ZTS, nedoporučujeme v těchto případech používat např. termínů z oblastio myslivecké terminologie, např. „prut" pro ocas psů, „pírko" pro ocas zajíce a králíka apod. V jiných případech je naopak využití odborné terminologie z některých oborů doporučeno.
» Viz t. termíny: OCAS, OCÁSEK, OHÁŇKA.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
OCHOZ
Obecná figura.
Zastřešená / nezastřešená / zavřená / krytá chodba, součást stavebních konstrukcí, obepínající vnější / vnitřní stěny staveb; může být dřevěný nebo kamenný - obojí lze heraldickou kresbou vyjádřit. Nevyskytuje se jako samostatná heraldická figura, slouží pouze pro heraldický popis.
» Literatura:
Herout: Staletí kolem nás. Panorama, Praha 1981, tab. III/16, III/17.
Malá československá encyklopedie. Academia, Praha 1986, díl IV., s. 640, heslo Ochoz 1.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Vyrobilo © Tvorba stránek Chabera

odkazy: Webhosting