OI - ZTS
OKNO
Obecná figura.
Otvor prolomený do ZDÍ věží a jiných staveb nebo do HRADBY. Za základní tvar považujeme OKNO ČTVERCOVÉ. Zpravidla bývá PROLOMENÉ - má odlišnou tinkturu od tinktury štítu, obvykle černou. Je-li PRÁZDNÉ, má tinkturu shodnou s tinkturou štítu. V heraldickém popisu doporučujeme uvést obě varianty. OKNO může být čtvrcené nebo rozdělené nepravidelně do několika ploch. Tyto konstrukce však doporučujeme považovat za výtvarnou licenci a v heraldickém popisu je hlásit pouze tehdy, je-li to významově nutné.
Naopak doporučujeme, aby bylo popsáno tzv. OKNO SLEPÉ, které má shodnou tinkturu se zdí / hradbou, do nichž je "prolomeno".
Dalším oblíbeným typem je OKNO OBDÉLNÍKOVÉ, zpravidla obdélník vertikální; nepochybíme, jestliže takové okno popíšeme.
Všechny typy a tvary OKEN mohou být kresebně podrobněji propracovány (parapety, římsy) , to však ponecháváme na výtvarné invenci autora, připomínáme pouze, že by slohově kreslená okna měla být slohově čistá.
» Literatura:
Herout: Staletí kolem nás. Panorama, Praha 1981, rejstřík.
Malá československá encyklopedie. Academia, Praha 1986, díl IV., s. 649, heslo Okno, obr.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
OKOUN
Obecná figura.
Ryba z čeledi okounovitých. Za základní polohu považujeme DOPRAVA PLOVOUCÍHO OKOUNA.
Rozhodne-li se heraldický výtvarník tuto rybu nakreslit jako obecnou heraldickou figuru, měl by se s její podobou seznámit v některém z odborných atlasů a kresbu přiměřeně stylisovat.
» Poznámka:
Pro okouna jsou typické svislé tmavé pruhy na těle. Bude-li tedy výtvarník chtít nakreslit obecnou figuru ryby, kterou by mohl pojmenovat OKOUN, pak ji musí nakreslit tak, aby bylo zřejmé, že to okoun je, tedy včetně heraldicky stylizované kresby pruhů na těle. V opačném případě nelze takto rybu pojmenovat a šlo by pouze o obecnou RYBU. Inspirace v nějakém atlase je tedy nezbytně nutná vždy - ať jde o OKOUNA jako heraldickou obecnou figuru, či o figuru v přirozené barvě.
» Literatura:
Malá československá encyklopedie. Academia, Praha 1986, díl IV., s. 650, heslo Okoun, obr.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
OKOV
Obecná figura.
Dřevěná, obručemi okovaná nádoba, sloužící zejména k čerpání vody ze studní. Za základní polohu považujeme POSTAVENÝ OKOV S OBLOUKOVÝM DRŽADLEM.
» Viz: Terminologické rešerše, soubor BEDNÁŘSKÉ A BEČVÁŘSKÉ VÝROBKY.
» Literatura:
Malá československá encyklopedie. Academia, Praha 1986, díl IV., s. 650, heslo Okov.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
OKOVANÝ
Aktivní termín.
Tohoto termínu použijeme např. při popisu nádoby, jejíž vnější stěny jsou opatřeny OBRUČÍ nebo OBRUČEMI. Rovněž tohoto termínu použijeme při popisu okovaných kopyt některých hospodářských zvířat.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
OKRAJ
Souvislá linie vymezující plochu. Pro účely HTK používáme termíny HORNÍ OKRAJ, DOLNÍ OKRAJ, PRAVÝ OKRAJ, LEVÝ OKRAJ - štítu nebo jednotlivých polí. V určitých slovních obratech doporučujeme používat termínu KRAJ, např. sousloví „figura" DO KRAJŮ ŠTÍTU znamená, že se konkrétní heraldická figura dotýká všech krajů štítu, event. všech krajů pole.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
OKRAJ POLE
Vnitřní okraje pole jsou určeny dělícími nebo poltícími liniemi.
» Viz termín: OKRAJ.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
OKRAJ ŠTÍTU
Zatímco HORNÍ OKRAJ ŠTÍTU je určen jednoznačně, u zbývajících okrajů by mohly vzniknout pochybnosti o jejich vymezení. Doporučujeme proto, aby za DOLNÍ OKRAJ ŠTÍTU byla považována linie oblouku od bodu svého zakřivení bočních okrajů. Boční okraje jsou určeny předchozím vymezením. U štítů, jejichž linie dolního okraje je různě tvarována, doporučujeme postupovat obdobně.
» Viz termín: OKRAJ.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
OKROUHLÝ
Aktivní termín.
Tohoto termínu použijeme při popisu heraldické figury, která má pravidelný OKROUHLÝ tvar, např. OKROUHLÁ VĚŽ; doporučujeme v tomto případě termín OKROUHLÝ, místo „válcový" nebo „válcovitý. Okrouhlá může být i HRADBA, jak ji lze spatřit ve znaku města Rožmitálu pod Třemšínem. Nutnou podmínkou pro použití tohoto termínu je nejen pravidelnost tvaru, ale též jeho úplné uzavření. Hradbu, která je OBLOUKOVITĚ prohnutá DOLŮ, jak lze spatřit v některých městských znacích, nebo NAHORU, nelze popsat jako okrouhlou.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Obecná figura.
Otvor prolomený do ZDÍ věží a jiných staveb nebo do HRADBY. Za základní tvar považujeme OKNO ČTVERCOVÉ. Zpravidla bývá PROLOMENÉ - má odlišnou tinkturu od tinktury štítu, obvykle černou. Je-li PRÁZDNÉ, má tinkturu shodnou s tinkturou štítu. V heraldickém popisu doporučujeme uvést obě varianty. OKNO může být čtvrcené nebo rozdělené nepravidelně do několika ploch. Tyto konstrukce však doporučujeme považovat za výtvarnou licenci a v heraldickém popisu je hlásit pouze tehdy, je-li to významově nutné.
Naopak doporučujeme, aby bylo popsáno tzv. OKNO SLEPÉ, které má shodnou tinkturu se zdí / hradbou, do nichž je "prolomeno".
Dalším oblíbeným typem je OKNO OBDÉLNÍKOVÉ, zpravidla obdélník vertikální; nepochybíme, jestliže takové okno popíšeme.
Všechny typy a tvary OKEN mohou být kresebně podrobněji propracovány (parapety, římsy) , to však ponecháváme na výtvarné invenci autora, připomínáme pouze, že by slohově kreslená okna měla být slohově čistá.
» Literatura:
Herout: Staletí kolem nás. Panorama, Praha 1981, rejstřík.
Malá československá encyklopedie. Academia, Praha 1986, díl IV., s. 649, heslo Okno, obr.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
OKOUN
Obecná figura.
Ryba z čeledi okounovitých. Za základní polohu považujeme DOPRAVA PLOVOUCÍHO OKOUNA.
Rozhodne-li se heraldický výtvarník tuto rybu nakreslit jako obecnou heraldickou figuru, měl by se s její podobou seznámit v některém z odborných atlasů a kresbu přiměřeně stylisovat.
» Poznámka:
Pro okouna jsou typické svislé tmavé pruhy na těle. Bude-li tedy výtvarník chtít nakreslit obecnou figuru ryby, kterou by mohl pojmenovat OKOUN, pak ji musí nakreslit tak, aby bylo zřejmé, že to okoun je, tedy včetně heraldicky stylizované kresby pruhů na těle. V opačném případě nelze takto rybu pojmenovat a šlo by pouze o obecnou RYBU. Inspirace v nějakém atlase je tedy nezbytně nutná vždy - ať jde o OKOUNA jako heraldickou obecnou figuru, či o figuru v přirozené barvě.
» Literatura:
Malá československá encyklopedie. Academia, Praha 1986, díl IV., s. 650, heslo Okoun, obr.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
OKOV
Obecná figura.
Dřevěná, obručemi okovaná nádoba, sloužící zejména k čerpání vody ze studní. Za základní polohu považujeme POSTAVENÝ OKOV S OBLOUKOVÝM DRŽADLEM.
» Viz: Terminologické rešerše, soubor BEDNÁŘSKÉ A BEČVÁŘSKÉ VÝROBKY.
» Literatura:
Malá československá encyklopedie. Academia, Praha 1986, díl IV., s. 650, heslo Okov.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
OKOVANÝ
Aktivní termín.
Tohoto termínu použijeme např. při popisu nádoby, jejíž vnější stěny jsou opatřeny OBRUČÍ nebo OBRUČEMI. Rovněž tohoto termínu použijeme při popisu okovaných kopyt některých hospodářských zvířat.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
OKRAJ
Souvislá linie vymezující plochu. Pro účely HTK používáme termíny HORNÍ OKRAJ, DOLNÍ OKRAJ, PRAVÝ OKRAJ, LEVÝ OKRAJ - štítu nebo jednotlivých polí. V určitých slovních obratech doporučujeme používat termínu KRAJ, např. sousloví „figura" DO KRAJŮ ŠTÍTU znamená, že se konkrétní heraldická figura dotýká všech krajů štítu, event. všech krajů pole.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
OKRAJ POLE
Vnitřní okraje pole jsou určeny dělícími nebo poltícími liniemi.
» Viz termín: OKRAJ.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
OKRAJ ŠTÍTU
Zatímco HORNÍ OKRAJ ŠTÍTU je určen jednoznačně, u zbývajících okrajů by mohly vzniknout pochybnosti o jejich vymezení. Doporučujeme proto, aby za DOLNÍ OKRAJ ŠTÍTU byla považována linie oblouku od bodu svého zakřivení bočních okrajů. Boční okraje jsou určeny předchozím vymezením. U štítů, jejichž linie dolního okraje je různě tvarována, doporučujeme postupovat obdobně.
» Viz termín: OKRAJ.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
OKROUHLÝ
Aktivní termín.
Tohoto termínu použijeme při popisu heraldické figury, která má pravidelný OKROUHLÝ tvar, např. OKROUHLÁ VĚŽ; doporučujeme v tomto případě termín OKROUHLÝ, místo „válcový" nebo „válcovitý. Okrouhlá může být i HRADBA, jak ji lze spatřit ve znaku města Rožmitálu pod Třemšínem. Nutnou podmínkou pro použití tohoto termínu je nejen pravidelnost tvaru, ale též jeho úplné uzavření. Hradbu, která je OBLOUKOVITĚ prohnutá DOLŮ, jak lze spatřit v některých městských znacích, nebo NAHORU, nelze popsat jako okrouhlou.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
OKŘÍDLENÝ
Aktivní termín.
Tohoto termínu použijeme při popisu heraldických figur, samozřejmě kromě PTÁKŮ a ANDĚLŮ, z jejichž těl VYRŮSTAJÍ KŘÍDLA. Heraldické figury zobrazované v těchto podobách, např. OKŘÍDLENÁ RYBA, OKŘÍDLENÝ LEV apod., formálně zařazujeme do skupiny heraldických nestvůr (monster). Tvar, rozpětí a podoba křídel nebývá zpravidla předmětem heraldického popisu, avšak v odůvodněných případech takové figury podrobněji popíšeme, aniž bychom pochybili.
» Viz t. termíny: KŘÍDLA, KŘÍDLO.
» Viz: Terminologické soubory, soubory OREL, ORLICE.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
OKVĚTÍ
Obecná figura.
Lístky, z nichž je vytvořena koruna květu. Některé květy však nejsou tvořeny rozloženými lístky ale shluky květů, např. květ bodláku. Rozhodne-li se heraldický výtvarník nakreslit jakýkoliv květ jako obecnou heraldickou figuru, měl by se s jeho podobou seznámit v některém z botanických atlasů a kresbu přiměřeně stylisovat.
» Literatura:
Malá československá encyklopedie. Academia, Praha 1986, díl IV., s. 652, heslo Okvětí.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
OLŠE
Obecná figura.
Listnatý strom patřící do čeledi břízovitých. V českých zemích se vyskytují tři druhy olší - lepkavá, zelená, šedivá, což není pro heraldickou kresbu podstatné. Naopak podstatnou je skutečnost, že olši lze obtížně rozlišit od jiných listnatých stromů, pokud nepoužijeme heraldicky stylizovaných markantů. Rozhodne-li se heraldický výtvarník tento strom nebo jeho část nakreslit jako obecnou heraldickou figuru, měl by se s jeho podobou seznámit v některém z botanických atlasů a kresbu přiměřeně stylisovat.
» Literatura:
Malá československá encyklopedie. Academia, Praha 1986, díl IV., s. 660, heslo Olše, obr. listů.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Aktivní termín.
Tohoto termínu použijeme při popisu heraldických figur, samozřejmě kromě PTÁKŮ a ANDĚLŮ, z jejichž těl VYRŮSTAJÍ KŘÍDLA. Heraldické figury zobrazované v těchto podobách, např. OKŘÍDLENÁ RYBA, OKŘÍDLENÝ LEV apod., formálně zařazujeme do skupiny heraldických nestvůr (monster). Tvar, rozpětí a podoba křídel nebývá zpravidla předmětem heraldického popisu, avšak v odůvodněných případech takové figury podrobněji popíšeme, aniž bychom pochybili.
» Viz t. termíny: KŘÍDLA, KŘÍDLO.
» Viz: Terminologické soubory, soubory OREL, ORLICE.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
OKVĚTÍ
Obecná figura.
Lístky, z nichž je vytvořena koruna květu. Některé květy však nejsou tvořeny rozloženými lístky ale shluky květů, např. květ bodláku. Rozhodne-li se heraldický výtvarník nakreslit jakýkoliv květ jako obecnou heraldickou figuru, měl by se s jeho podobou seznámit v některém z botanických atlasů a kresbu přiměřeně stylisovat.
» Literatura:
Malá československá encyklopedie. Academia, Praha 1986, díl IV., s. 652, heslo Okvětí.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
OLŠE
Obecná figura.
Listnatý strom patřící do čeledi břízovitých. V českých zemích se vyskytují tři druhy olší - lepkavá, zelená, šedivá, což není pro heraldickou kresbu podstatné. Naopak podstatnou je skutečnost, že olši lze obtížně rozlišit od jiných listnatých stromů, pokud nepoužijeme heraldicky stylizovaných markantů. Rozhodne-li se heraldický výtvarník tento strom nebo jeho část nakreslit jako obecnou heraldickou figuru, měl by se s jeho podobou seznámit v některém z botanických atlasů a kresbu přiměřeně stylisovat.
» Literatura:
Malá československá encyklopedie. Academia, Praha 1986, díl IV., s. 660, heslo Olše, obr. listů.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------