Login

OREL

Obecná figura.

Heraldický OREL, obdobně jako heraldický LEV, je jednou z nejstarších a pravděpodobně nejvíce používanou obecnou heraldickou figurou. Za základní polohu považujeme ČELNĚ ROZKŘÍDLENÉHO nekorunovaného dvouhlavého ORLA s HLAVAMI ODVRÁCENÝMI k okrajům štítu / pole, OTEVŘENÝMI ZOBÁKY a z nich VYNIKAJÍCÍMI JAZYKY, s PAŘÁTY směřujícími k dolním okrajům štítu / pole a s ROZLOŽENÝMI OCASNÍMI PERY. Z hlediska výtvarné komposice má OREL bojovné a útočné vzezření, ZBROJ by měla být barevně odlišena od základní TINKTURY. Rozložení křídel, ocasních per a drobné kresebné detaily nejsou předmětem heraldického popisu, variace ponecháváme na výtvarné licenci autora. Obdobně jako ORLICE může mít i OREL přes HRUĎ PERIZONIUM (praktické užití je vzácné; v české rodové heraldice ojediněle např. erb Novohradských z Kolovrat; ve vztahu k PERIZONIU a terminologické konvenci, viz také termín ORLICE). Na hrudi může mít buď volné heraldické znamení (= bez štítku) nebo naopak ŠTÍTEK s libovolnou figurou. V PAŘÁTECH může držet různé předměty – zbraně, nástroje, nářadí, atributy panovnické moci apod. Hlavy mohou být korunovány KORUNAMI HODNOSTNÍMI nebo KORUNOU HERALDICKOU, případně mohou být KORUNOU / KORUNAMI PŘEVÝŠENY. Rovněž na KŘÍDLECH mohou být umístěna volná heraldická znamení nebo štítky s libovolnými figurami. To vše musí být předmětem heraldického popisu, přiměřeného a srozumitelného.

Jak jsme uvedli výše, ZBROJ (= zobák, jazyk, pařáty) by měla mít odlišné zbarvení od základní tinktury. U nově navrhovaných znaků naléhavě doporučujeme, aby byla respektována zvyková pravidla o vzájemném poměru barev a kovů. Je-li např. v kovovém štítě (= stříbrném, zlatém) barevný (= červený, modrý, černý či zelený) orel, doporučujeme, aby měl zbroj, případně korunu,  barevně odlišenou od základní tinktury. Samozřejmě u historicky vydržených erbů / znaků, případně jejich derivátů, pokud jsou uplatněny v nově vzniklém erbu / znaku, musíme respektovat původní tinktury. 

Literatura:
Buben: Encyklopedie heraldiky. Libri, Praha 1997, s.291-292.
Sedláček: Českomoravská heraldika I. Praha 1902, odkazujeme na Rejstřík , s.411. 

TS:       OREL

Základní poloha  dle výše uvedeného komentáře.

TS 1:    OREL S PERIZONIEM
Přes hruď a křídla je položeno PERIZONIUM v podobě STOUPAJÍCÍHO PŮLMĚSÍCE, na křídlech je zakončeno JETELOVÝM TROJLÍSTKEM. Tuto podobu není nutné v heraldickém popisu hlásit, poněvadž ji považujeme za základní.
Perizonium však může být zobrazeno pouze na křídlech, zatímco jeho střední část na hrudi je „skryta". Takový tvar doporučujeme hlásit - orel s perizoniem na křídlech.
Výjimečná heraldická figura. V české rodové heraldice je v erbu Novohradských z Kolovrat.

TS 2:    OREL SE ŠTÍTKEM NA HRUDI / KŘÍDLECH
V heraldických popisech není udáván tvar štítu / štítku, pokud k tomu nejsou důvody. Obecně však platí, podle nepsaných heraldických pravidel, že štítky mají mít tvar hlavního štítu. Doporučujeme, aby heraldická znamení ve štítku byla popsána, naopak nedoporučujeme, aby popis byl nahrazen identitou nositele erbu / znaku na štítku.

TS 3:    OREL S VOLNÝM HERALDICKÝM ZNAMENÍM NA HRUDI / KŘÍDLECH

Obecně lze doporučit znamení jednoduchá, která i na minimálních plochách budou jednoznačně čitelná.

TS 4:    OREL KORUNOVANÝ

Uvádíme zde obecnou podobu HERALDICKÉ KORUNY. Pokud mají být užity KORUNY HODNOSTNÍ, je nezbytné, aby byl výtvarník zevrubně obeznámen s jejich podobami.

TS 5:    OREL KORUNOVANÝ PŘEVÝŠENÝ HODNOSTNÍ KORUNOU
Heraldické koruny jsou PŘEVÝŠENY HODNOSTNÍ KORUNOU; je nutné, aby byl heraldický výtvarník s jejich podobami zevrubně obeznámen.

TS 6:    OREL KORUNOVANÝ DRŽÍCÍ V PAŘÁTECH ...
Orel může držet v pařátech různé předměty, jedním pařátem může držet i více předmětů, pokud je takové zobrazení výtvarně přijatelné.

Anatomické části orla

(viz t.: Terminologický Soubor ORLICE)

Ve znacích se často vyskytují pouze části ORLA, nejčastěji bývá POLCENÝ nebo DĚLENÝ. Je-li POLCENÝ, popisujeme jeho pravou / levou PŮLI, která buď VYRŮSTÁ z poltícího ŘEZU nebo může být zobrazena jako VOLNÁ. POLCENÝ případně VYRŮSTAJÍCÍ OREL musí mít vždy zobrazenou celou pravou / levou HLAVU. Je-li OREL DĚLENÝ, popisujeme jeho POLOVINY. Zpravidla je zobrazena horní polovina, výslovně ji neuvádíme, která může být buď VYRŮSTAJÍCÍ nebo VOLNÁ, v popisu nutno uvést. Rovněž musíme popsat, jsou-li zobrazeny jiné anatomické části, např. dolní POLOVINA, PAŘÁTY, OPEŘENÉ PAŘÁTY, OKŘÍDLENÉ PAŘÁTY, HLAVA, HLAVY.

TS 7:    PŮL ORLA VYRŮSTAJÍCÍHO Z POLTÍCÍHO ŘEZU

Z poltící linie vyrůstá půl orlího těla, s celou hlavou, která musí být od poltící linie odkloněna. Pokud je zbroj odlišné tinktury, což doporučujeme, je nutné ji popsat, rovněž je nutné v heraldickém popisu uvést, má-li jazyk odlišnou tinkturu od zbroje. Je-li na hrudi část perizonia nebo nějaké heraldické znamení, je nutné to v heraldickém popisu uvést.

[Tato povinnost platí i pro ostatní případy, takže je již nebudeme výslovně připomínat.]

 

TS 8:    PŮL ORLA VOLNÉHO

V ploše štítu / pole je zobrazena pravá nebo levá půle orla; je-li  zobrazena pravá půle, není nutné to v heraldickém popisu uvádět, v opačném případě ano. V obou případech musí být zobrazeny celé hlavy a samozřejmě popsána zbroj, příp. i tinktura jazyka, je-li odlišná od zbroje.

TS 9:    POLOVINA ORLA VYRŮSTAJÍCÍHO Z DĚLÍCÍHO ŘEZU

Z dělící linie vyrůstá horní polovina orlího těla s dvěma odkloněnými hlavami. V heraldickém popisu je nutné popsat nejen tinkturu zbroje, případně tinkturu jazyka, je-li odlišná od tinktury zbroje, ale též jsou-li hlavy korunovány, či jsou-li korunou převýšeny.

TS 10:  POLOVINA ORLA VOLNÉHO

V ploše štítu / pole je zobrazena horní polovina orlího těla. V heraldickém popisu je nutné popsat nejen tinkturu zbroje, případně tinkturu jazyka, je-li odlišná od tinktury zbroje, ale též jsou-li hlavy korunovány, či jsou-li korunou převýšeny.

TS 11:   DOLNÍ POLOVINA ORLA VYRŮSTAJÍCÍ Z DĚLÍCÍHO ŘEZU

Z dělící linie vyrůstá do dolního pole dolní polovina orlího těla; poněvadž nelze rozhodnout, zda se jedná o část těla orla nebo orlice, doporučujeme, aby v heraldických popisech byla bez výslovného určení považována tato figura za tělo orla.

TS 12:   DOLNÍ POLOVINA ORLA VOLNÉHO

Ve štítě / poli dolní polovina orlího těla; poněvadž nelze rozhodnout, zda se jedná o část těla orla nebo orlice, doporučujeme, aby v heraldických popisech byla bez výslovného určení považována tato figura za tělo orla.

TS 13:   PAŘÁT ORLÍ

Za základní podobu / polohu  považujeme STOJÍCÍ / POSTAVENÝ PAŘÁT.

Viz: Terminologický slovník, termín PAŘÁT.

TS 14:   PAŘÁT ORLÍ OPEŘENÝ

Za základní podobu / polohu považujeme STOJÍCÍ / POSTAVENÝ PAŘÁT, jehož horní část je zakončena opeřeným stehnem.

Viz: Terminologický slovník, termín PAŘÁT.

TS 15:   PAŘÁT ORLÍ OKŘÍDLENÝ

Za základní podobu / polohu považujeme STOJÍCÍ / POSTAVENÝ PAŘÁT, jehož horní část je zakončena ORLÍM KŘÍDLEM.

Viz: Terminologický slovník, termín PAŘÁT.

TS 16:   HLAVA ORLÍ

V ploše štítu / pole je zobrazena pouze HLAVA; je-li zobrazena s krkem či dokonce s částí hrudě, je nutné to v heraldickém popisu uvést. Poněvadž v heraldické kresbě nelze rozlišit, zda je vyobrazena HLAVA ORLA nebo HLAVA ORLICE, doporučujeme, aby v heraldických popisech byla bez výslovného určení považována tato figura za HLAVU ORLA. Popis zbroje je samozřejmě nutné uvést.

Výjimku tvoří HLAVA ORLICE MORAVSKÉ a HLAVA ORLICE PŘEMYSLOVSKÉ, které lze jednoznačně identifikovat jako hlavy orlic.

TS 17:   HLAVY ORLÍ

Jsou-li zobrazeny orlí hlavy spojené krky a případně i s částí hrudě, popíšeme je jako ORLÍ HLAVY, aniž bychom udávali jejich počet. Jsou-li však zobrazeny samostatně, popíšeme jejich polohu i počet. Popis zbroje je samozřejmě nutné uvést.

Vyrobilo © Tvorba stránek Chabera

odkazy: Webhosting