ŘEZY - Apendix

Za zvláštní kategorii řezů lze považovat řezy vytvořené jedním tvarem. Tím je například samostatná stínka, berlička, křížek, oblouček, ap. Za základní polohu tvaru považujeme jeho směřování k hornímu / pravému okraji štítu / pole; v heraldických popisech takto definovanou polohu neuvádíme. Polohy zvýšené / snížené, posunuté vpravo / vlevo, kosmé / šikmé v heraldických popisech samozřejmě uvedeme.

Kresebnou konstrukci řezů jedním tvarem nelze jednoznačně definovat. Způsob a výtvarné pojetí tvaru je závislé na konkrétní situaci např. na poloze řezu ve štítě. Konstrukci dělení štítu jedním tvarem lze odpozorovat z celé řady kompendií zaměřených speciálně na heraldické figury (WBO, Leonard). Obvykle jsou řezy jedním tvarem konstruovány tak, že k „linii“ dělení / polcení je „přiložen“ příslušný tvar nahoru / dolů, doprava / doleva. Výjimkou jsou takové konstrukce, kdy k dělícímu / poltícímu řezu připojený tvar je v horizontální / vertikální ose (Oswald); tedy v intencích základní teze o osové souměrnosti, platné u „standardních“ řezů – viz Terminologické soubory / ŘEZY.

Za řez jedním tvarem nemůžeme považovat takové řezy, které jsou například modifikacemi klínů, hrotů, obloukových nebo lomených řezů (snížený klín, zkrácený hrot, řez oslím hřbetem atd.).

Řez jedním tvarem, odvozeným od obecné heraldické figury, není možné vnímat jako obecnou figuru – např. list stromu. Obecná figura je pro takový řez pouze předlohou a přes složitost tvaru je jeho obrysová linie tvořena „jedním tahem“ – řezem. Proto je tvar řezem a nikoliv obecnou figurou. Základní charakteristikou obecné figury je, že je volná.

Stejně jako u jiných heroldských figur uváděných v HTK nemáme ani v tomto případě ambici uvádět všechny v úvahu přicházející tvary, zejména takové, které mohou vzniknout na základě ryze teoretických konstrukcí. Uvedený soubor příkladů řezů jedním tvarem máme za instruktivní a zároveň dostatečně návodný pro případné další modifikace. Pokud se zejména v praktické heraldice setkáme s modifikacemi, jejichž konstrukce podstatným způsobem obohatí naše poznání, pak je zde uvedeme jako doplnění.

TS 1/1:   STÍNKOU DĚLENÝ

TS 1/2:   OBRÁCENOU STÍNKOU DĚLENÝ

TS 2/1:   OBLOUČKEM DĚLENÝ

TS 2/2:   OBRÁCENÝM OBLOUČKEM DĚLENÝ

TS 3/1:   TRNEM DĚLENÝ

TS 3/2:   OBRÁCENÝM TRNEM DĚLENÝ

TS 4/1:   PILOVITÝM ZUBEM DĚLENÝ

TS 4/2:   ZÁŘEZEM DĚLENÝ

TS 5/1:   ROZEKLANOU STÍNKOU DĚLENÝ

TS 5/2:   OBRÁCENOU ROZEKLANOU STÍNKOU DĚLENÝ

TS 6/1:   KLÍNOVOU STÍNKOU DĚLENÝ

TS 6/2:   OBRÁCENOU KLÍNOVOU STÍNKOU DĚLENÝ

TS 7/1:   BERLIČKOU DĚLENÝ

TS 7/2:   OBRÁCENOU BERLIČKOU DĚLENÝ

TS 8/1:   KŘÍŽKEM DĚLENÝ

TS 8/2:   OBRÁCENÝM KŘÍŽKEM DĚLENÝ

TS 9/1:   OBLAKEM DĚLENÝ

TS 9/2:   OBRÁCENÝM OBLAKEM DĚLENÝ

TS 10/1:   DVOJITÝM OBLAKEM DĚLENÝ

TS 10/2:   OBRÁCENÝM DVOJITÝM OBLAKEM DĚLENÝ

TS 11/1:   STÍNKOU A OBRÁCENOU STÍNKOU DĚLENÝ

Tuto polohu považujeme za základní. Pokud by obrácená stínka byla vpravo, museli bychom figuru popsat takto: OBRÁCENOU STÍNKOU A STÍNKOU DĚLENÝ štít.

TS 11/2:   STÍNKOU A POSUNUTOU OBRÁCENOU STÍNKOU DĚLENÝ

Tuto polohu považujeme za základní. Pokud by posunutá obrácená stínka byla vpravo, museli bychom figuru popsat takto: POSUNUTOU OBRÁCENOU STÍNKOU A STÍNKOU DĚLENÝ štít.

TS 12/1:   POLCENÝ SRPOVITÝM ŘEZEM

TS 12/2:   POLCENÝ OBRÁCENÝM SRPOVITÝM ŘEZEM