Login

BRÁNA

Obecná figura

Otvor různého tvaru prolomený do HRADBY, ZDI nebo do BUDOVY (objektu) sloužící k vstupu do vnitřního prostoru. Za základní tvar považujeme BRÁNU zaklenutou ROMÁNSKÝM OBLOUKEM. Jiné tvary je nutno v popisu uvést.

V bráně bývá obvykle MŘÍŽ, zpravidla do poloviny SPUŠTĚNÁ / VYTAŽENÁ. Mříž je nutno popsat. V bráně může být heraldická figura, tu je nutno v popisu uvést.

Otvor výrazně menších rozměrů doporučujeme nazývat BRANKA.

Viz t. termín: BRÁNA GOTICKÁ

Viz t. termín:  OBLOUK.

Viz t. termín:  MŘÍŽ.

 

Nedoporučujeme termín vstup, vchod, protože nevystihují architektonický význam brány.

Nedoporučujeme termín fortna, název pro menší nebo vedlejší BRÁNU / BRANKU, poněvadž jsme jej nezjistili v námi excerpovaných heraldických popisech; jedná se o archaický název (viz též fortnýř - neboli branný).

TS 1: BRÁNA PROLOMENÁ

Otvor, který má odlišnou TINKTURU od tinktury štítu, zpravidla černou.

TS 2: BRÁNA PRÁZDNÁ

Otvor, který má shodnou tinkturu s tinkturou štítu.

TS 3: BRÁNA OTEVŘENÁ

Může být PROLOMENÁ  nebo PRÁZDNÁ. Má otevřená křídla VRAT, jejich tinkturu příp. odlišně zbarvené KOVÁNÍ / ZÁVĚSY nutno popsat. Za základní podobu považujeme VRATA DVOUKŘÍDLÁ, jiné podoby je nutno popsat.

TS 4: BRÁNA ZAVŘENÁ

Otvor, který je uzavřen DVOUKŘÍDLÝMI VRATY, jejichž tinkturu, příp. KOVÁNÍ / ZÁVĚSY, nutno popsat.

TS 5: BRÁNA ZAMŘÍŽOVANÁ

Může být PROLOMENÁ, PRÁZDNÁ nebo OTEVŘENÁ, je uzavřena mříží, buď složenou z vodorovných a svislých prutů nebo z prutů kosmých a šikmých. Takovou mříž popíšeme jako KOSMOU. Nedoporučujeme používat termínu "mřežovaný", neboť toto slovo nemá oporu v podstatném jménu MŘÍŽ.

Jestliže mříž neuzavírá celou plochu brány ale pouze její horní část, popíšeme ji jako VYTAŽENOU, přičemž není rozhodující, jak vysoko je mříž vytažena.

TS 6: BRÁNA GOTICKÁ
GOTICKÁ BRÁNA je na vrcholu zakončena LOMENÝM OBLOUKEM zvaným GOTICKÝM. Gotická architektura tvoří v českých zemích tři vývojová období – raná gotika prvních přemyslovských knížat a králů, lucemburská gotika králů Jana Lucemburského, následně  Karla I, (později římského císaře Karla IV.) a krále Václava IV, nakonec završující gotika vladislavská, též nazývaná jagellonská, Vladislava Jagellonského († 1516) a jeho syna Ludvíka († 1526).

Pro účely heraldické kresby není důležité, zda GOTICKÝ OBLOUK bude zaklenut ve stylu rané, vrcholné (lucemburské) či pozdní (vladislavsko/jagellonské) gotiky – podstatné je, aby to byl oblouk ve vrcholu lomený.

Gotická brána může mít všechny vlastnosti uvedené pod heslem BRÁNA, takže nepovažujeme za nutné je zde znovu opakovat.

Vyrobilo © Tvorba stránek Chabera

odkazy: Webhosting