jméno:
heslo:

DI - ZTS

DÍL
Heroldská figura
Je-li štít dvakrát DĚLENÝ a dvakrát POLCENÝ, vznikne devět polí. Pro každé z těchto polí doporučujeme konvenční termín DÍL, dále doporučujeme, aby každému dílu byla v heraldickém popisu vymezena jeho poloha takto:
TS 1: DÍL V PRAVÉM ROHU / DÍL VPRAVO NAHOŘE
TS 2: DÍL UPROSTŘED HORNÍHO OKRAJE
TS 3: DÍL V LEVÉM ROHU / DÍL VLEVO NAHOŘE
TS 4: DÍL VPRAVO (u pravého okraje štítu)
TS 5: DÍL UPROSTŘED (tolerovaný termín DÍL VOLNÝ)
TS 6: DÍL VLEVO (u levého okraje štítu)
TS 7: DÍL U PRAVÉHO DOLNÍHO OKRAJE / DÍL VPRAVO DOLE
TS 8: DÍL UPROSTŘED DOLNÍHO OKRAJE
TS 9: DÍL U LEVÉHO DOLNÍHO OKRAJE / DÍL VLEVO DOLE.
V dílech může být umístěna heroldská či obecná figura nebo může být pokryt kožešinou. Poloha jednotlivých dílů musí být shodná s dělícími / poltícími liniemi. Pokud by některý jednotlivě zobrazený díl byl posunutý mimo osy dělících / poltících linií, nelze jej nazvat dílem. Pro takové případy (byť zřejmě nepravděpodobné) doporučujeme termín ČTVEREC.
Je-li celý štít pokryt díly, které mají střídavě pouze dvě tinktury, popíšeme jej jako ŠACHOVANÝ třemi řadami; mají-li díly více než dvě tinktury, popíšeme jej jako štít o devíti dílech a uvedeme pořadí tinktur. Tolerovaným termínem DÍL VOLNÝ [TS 5] rozumíme díl, který se nedotýká žádného okraje štítu; na rozdíl od termínu ČTVRŤ VOLNÁ, který označuje vymezenou plochu štítu, v níž není žádná figura.
V heraldických popisech zásadně neudáváme velikost figur v měrných jednotkách; pouze pro kresebnou orientaci připomínáme, že plocha jednoho dílu se rovná přibližně jedné devítině plochy štítu.
» Viz t. termíny: DĚLENÍ, DĚLENÝ - POLCENÝ, POLCENÝ, ČTVRCENÝ, ČTVEREC,
ŠACHOVANÝ.
» Viz t.: Terminologické soubory, soubor DÍL.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
DÍTĚ ZAVINUTÉ
Obecná figura.
Za základní podobu / polohu považujeme „zavinutý" a převázaný pruh látky, z něhož na horním konci VYNIKÁ ČELNĚ zobrazená dětská hlava. Zatímco „zavinutý" pruh látky i převazy mohou být zobrazeny barevně, dětská hlava bývá přirozené barvy.
» Literatura:
Arndt - Seeger - Müller-Westphal: Wappenbilderordnung. Band I., Neustadt an der Aisch 1986,
s. 166-167, tab. 51, čís. 7081.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

DÍVKA
Obecná figura.
Ženská postava, jejímž charakteristickým znakem jsou dlouhé rozpuštěné, zpravidla zlaté vlasy. Oblečena bývá do prosté haleny s krátkými nebo balonovými rukávy, sukně s výrazným páskem a lehkými střevíci na nohou, ale též neobutá. Libovolné varianty oblečení jsou možné, doporučujeme přiměřeně popsat. Pokud drží v ruce nějaký předmět nebo pokud má na hlavě šátek, čelenku či jinou ozdobu, je nutné to v popisu uvést.
Za základní polohu považujeme ČELNĚ STOJÍCÍ DÍVKU s rukama v bok, pokud v nich nic nedrží.
» Tolerovaný termín: PANNA.
» Viz t. termín: ŽENA.
» Dosud užívané názvy / termíny (nedoporučené): ženská nebo dívčí postava.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
DÍŽ / DÍŽE
Obecná figura.
Nádoba složená z dřevených dužin, kruhového nebo oválného tvaru, horní průměr obvykle širší než dolní, se železnými nebo dřevěnými obručemi. Díž je viditelně nižší než širší (na rozdíl od kádě, resp. od vědra). Obvykle s uchy. Zde doporučujeme ucha považovat za odlišující prvek.
Oba uvedené tvary „díž" a „díže" jsou spisovné, proto v HTK doporučujeme jejich rovnocenné užívání. Naopak nedoporučujeme deminutivum dížka, neboť v heraldické kresbě nepoměřujeme heraldické figury žádnými měrnými jednotkami a nevidíme v tomto případě důvod pro její použití v heraldických popisech.
» Viz t. termíny: BEČKA, KÁĎ, PUTNA, PUTÝNKA, SUD, VĚDRO.
» Viz t.: Terminologické rešerše, soubor BEČVÁŘSKÉ A BEDNÁŘSKÉ VÝROBKY.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

DLAŇ
Obecná figura.
Vnitřní část RUKY. V heraldice se uplatňuje jako součást popisu RUKY, např. je-li ruka VZTYČENA dlaní nebo hřbetem ČELNĚ.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
DLÁTO
Obecná figura.
Nástroj sloužící k opracování nejčastěji dřeva a kamene. Je zakončeno jednostranným nebo oboustranným OSTŘÍM, může být celokovové nebo zasazeno do dřevěného držadla, zpravidla zpevněného kovovými objímkami. V heraldické kresbě nelze vyjádřit specifické tvary nebo typy dlát a dlátek, proto nemá zpravidla smyslu popisovat tuto figuru jako „dláto kamenické, sochařské, truhlářské apod.
Za základní polohu považujeme POSTAVENÉ DLÁTO, tj. OSTŘÍM k dolnímu okraji štítu / pole.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
DLÁŽDĚNÝ
Aktivní termín.
Plocha ŠTÍTU / POLE je souměrně pokryta jednobarevnými čtverci nebo obdélníky se souvislými vodorovnými a kolmými spárami. Vydlážděná plocha tak nevytváří CIHLOVOU VAZBU.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
DLAŽDICE
Obecná figura.
Kamenná nebo z hlíny či keramického materiálu vypálená deska zpravidla čtvercového nebo obdélníkového tvaru. V heraldice se uplatňuje jakou součást DLÁŽDĚNÉ plochy. Je-li použita jako samostatná figura, může být zaměnitelná s figurami tvarově příbuznými, CIHLA, DESKA apod.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
DNO
Obecná figura.
Dolní plochá část nádoby. Může být zobrazeno u nádoby, která je čelně nebo natočeně položena a může mít odlišnou tinkturu.
Dolní část lodí. (1)
» Literatura:
(1) Malá československá encyklopedie. Academia, Praha 1985, díl II., s. 143, heslo Dno lodní.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Vyrobilo © Tvorba stránek Chabera

odkazy: Webhosting