DU - ZTS
DUB
Obecná figura.
Listnatý strom. V heraldické kresbě se objevuje zpravidla ve dvou variantách:
ROSTOUCÍ / VYRŮSTAJÍCÍ, např. z dolního okraje ŠTÍTU / POLE nebo z NÁVRŠÍ, TROJVRŠÍ, KOPCE apod.
VYKOŘENĚNÝ, tj. volně ve ŠTÍTĚ / POLI s několika kořeny, které nemusejí být předmětem heraldického popisu, pokud to není významově nutné.
Zkušený heraldický výtvarník umístí do koruny stromu buď několik DUBOVÝCH LISTŮ nebo ŽALUDŮ, aby vyjádřil, že se jedná o DUB.
DUB má mít mohutný KMEN a rozloženou korunu, neboť symbolicky představuje sílu.
Obvykle bývá zobrazován v PŘIROZENÝCH BARVÁCH, tj. kmen je hnědý, koruna zelená, rovněž tak listy i žaludy, ty však mohou být zlaté. Nevylučujeme ovšem použití heraldických tinktur.
Jako samostatné figury se vyskytují DUBOVÝ LIST nebo ŽALUD, obě v přirozených barvách, tj. zelené ale i v heraldických tinkturách.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
DUDEK
Obecná figura.
Existuje jediný druh - dudek chocholatý. V heraldické kresbě bývá zobrazován v přirozených barvách. Za základní polohu považujeme STOJÍCÍHO DUDKA.
Rozhodne-li se heraldický výtvarník tohoto ptáka nakreslit jako obecnou heraldickou figuru, měl by se s jeho podobou seznámit v některém z ornitologických atlasů a kresbu přiměřeně stylisovat.
» Literatura:
Král z Dobré Vody: Heraldika. Praha 1900, s. 104, heslo Dudek.
Malá československá encyklopedie. Academia, Praha 1985, díl II., s. 216, heslo Dudkovití, obr.
Arndt - Seeger - Müller-Westphal: Wappenbilderordnung. Band I., Neustadt an der Aisch 1986,
s. 144-145, tab. 40, čís. 4551.
Černý - Drchal: Ptáci. Aventinum, Praha 1997.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
DUHA
Obecná figura.
Tato nikoli často zobrazovaná figura může být snadno zaměnitelná s heroldskou figurou OBLOUK, resp. OBLOUKY. Doporučujeme proto, aby v heraldické kresbě byla zobrazena v „přirozených barvách", tzn. v barevném spektru hlavní duhy.
» Literatura:
Král z Dobré Vody: Heraldika. Praha 1900, s. 131, heslo Duha.
Sedláček: Českomoravská heraldika I. Praha 1902, s. 196, odst. Dvě duhy.
Arndt - Seeger - Müller-Westphal: Wappenbilderordnung. Band I., Neustadt an der Aisch 1986,
s. 110-111, tab. 23, čís. 1061.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
DŮM
Obecná figura.
Za základní podobu / polohu doporučujeme považovat dům, tj. obdélník, nakreslený z bočního pohledu, s domovními dveřmi, příp. vraty, nejméně s jedním oknem a se SEDLOVOU STŘECHU, z níž VYNIKÁ komín. Počet oken nemusí být předmětem heraldického popisu, pokud to není významově nutné. Případné použití architektonických prvků doporučujeme bedlivě zvážit.
Je-li zobrazena pouze čelní strana, popíšeme ji jako PRŮČELÍ DOMU; i v takovém případě doporučujeme nejméně jedno okno.
» Viz t. termíny: BUDOVA, PALÁC.
» Literatura:
Arndt - Seeger - Müller-Westphal: Wappenbilderordnung. Band I., Neustadt an der Aisch 1986,
s. 172-173, tab. 54, čís. 8062.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
DŮM HRÁZDĚNÝ
Obecná figura.
Za základní podobu / polohu doporučujeme považovat dům, jehož stěna je členěna pravidelnými čtyřúhelníky a v nich zobrazeny kosmé / šikmé trámy.
» Poznámka:
Odkazujeme na podrobnější výklad u termínu DŮM.
» Literatura:
Arndt - Seeger - Müller-Westphal: Wappenbilderordnung. Band I., Neustadt an der Aisch 1986,
s. 172-173, tab. 54, čís. 8064.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
DŮTKY
Obecná figura.
Nástroj k pohánění dobytka ale též k výkonu fyzického trestu nad delikventem.
V církevní heraldice patří k tzv. Arma Christi, resp. Pašijovým nástrojům / předmětům. Ty jsou skupinou symbolů spojených s Ježíšem a jeho mučednickou smrtí.
Skládají se z RUKOJETI či DRŽADLA a několika pramenů zpravidla kožených řemínků, které jsou buď zauzleny nebo jsou na ně navlečeny kovové korálky či jsou zakončeny háčky.
Za základní polohu považujeme KOSMO POLOŽENOU RUKOJEŤ / DRŽADLO, z níž / z něhož volně visí několik kožených řemínků. Jejich počet a vzhled není předmětem heraldického popisu, pokud to není významově nutné.
» Tolerovaný termín: KARABÁČ.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Obecná figura.
Listnatý strom. V heraldické kresbě se objevuje zpravidla ve dvou variantách:
ROSTOUCÍ / VYRŮSTAJÍCÍ, např. z dolního okraje ŠTÍTU / POLE nebo z NÁVRŠÍ, TROJVRŠÍ, KOPCE apod.
VYKOŘENĚNÝ, tj. volně ve ŠTÍTĚ / POLI s několika kořeny, které nemusejí být předmětem heraldického popisu, pokud to není významově nutné.
Zkušený heraldický výtvarník umístí do koruny stromu buď několik DUBOVÝCH LISTŮ nebo ŽALUDŮ, aby vyjádřil, že se jedná o DUB.
DUB má mít mohutný KMEN a rozloženou korunu, neboť symbolicky představuje sílu.
Obvykle bývá zobrazován v PŘIROZENÝCH BARVÁCH, tj. kmen je hnědý, koruna zelená, rovněž tak listy i žaludy, ty však mohou být zlaté. Nevylučujeme ovšem použití heraldických tinktur.
Jako samostatné figury se vyskytují DUBOVÝ LIST nebo ŽALUD, obě v přirozených barvách, tj. zelené ale i v heraldických tinkturách.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
DUDEK
Obecná figura.
Existuje jediný druh - dudek chocholatý. V heraldické kresbě bývá zobrazován v přirozených barvách. Za základní polohu považujeme STOJÍCÍHO DUDKA.
Rozhodne-li se heraldický výtvarník tohoto ptáka nakreslit jako obecnou heraldickou figuru, měl by se s jeho podobou seznámit v některém z ornitologických atlasů a kresbu přiměřeně stylisovat.
» Literatura:
Král z Dobré Vody: Heraldika. Praha 1900, s. 104, heslo Dudek.
Malá československá encyklopedie. Academia, Praha 1985, díl II., s. 216, heslo Dudkovití, obr.
Arndt - Seeger - Müller-Westphal: Wappenbilderordnung. Band I., Neustadt an der Aisch 1986,
s. 144-145, tab. 40, čís. 4551.
Černý - Drchal: Ptáci. Aventinum, Praha 1997.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
DUHA
Obecná figura.
Tato nikoli často zobrazovaná figura může být snadno zaměnitelná s heroldskou figurou OBLOUK, resp. OBLOUKY. Doporučujeme proto, aby v heraldické kresbě byla zobrazena v „přirozených barvách", tzn. v barevném spektru hlavní duhy.
» Literatura:
Král z Dobré Vody: Heraldika. Praha 1900, s. 131, heslo Duha.
Sedláček: Českomoravská heraldika I. Praha 1902, s. 196, odst. Dvě duhy.
Arndt - Seeger - Müller-Westphal: Wappenbilderordnung. Band I., Neustadt an der Aisch 1986,
s. 110-111, tab. 23, čís. 1061.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
DŮM
Obecná figura.
Za základní podobu / polohu doporučujeme považovat dům, tj. obdélník, nakreslený z bočního pohledu, s domovními dveřmi, příp. vraty, nejméně s jedním oknem a se SEDLOVOU STŘECHU, z níž VYNIKÁ komín. Počet oken nemusí být předmětem heraldického popisu, pokud to není významově nutné. Případné použití architektonických prvků doporučujeme bedlivě zvážit.
Je-li zobrazena pouze čelní strana, popíšeme ji jako PRŮČELÍ DOMU; i v takovém případě doporučujeme nejméně jedno okno.
» Viz t. termíny: BUDOVA, PALÁC.
» Literatura:
Arndt - Seeger - Müller-Westphal: Wappenbilderordnung. Band I., Neustadt an der Aisch 1986,
s. 172-173, tab. 54, čís. 8062.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
DŮM HRÁZDĚNÝ
Obecná figura.
Za základní podobu / polohu doporučujeme považovat dům, jehož stěna je členěna pravidelnými čtyřúhelníky a v nich zobrazeny kosmé / šikmé trámy.
» Poznámka:
Odkazujeme na podrobnější výklad u termínu DŮM.
» Literatura:
Arndt - Seeger - Müller-Westphal: Wappenbilderordnung. Band I., Neustadt an der Aisch 1986,
s. 172-173, tab. 54, čís. 8064.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
DŮTKY
Obecná figura.
Nástroj k pohánění dobytka ale též k výkonu fyzického trestu nad delikventem.
V církevní heraldice patří k tzv. Arma Christi, resp. Pašijovým nástrojům / předmětům. Ty jsou skupinou symbolů spojených s Ježíšem a jeho mučednickou smrtí.
Skládají se z RUKOJETI či DRŽADLA a několika pramenů zpravidla kožených řemínků, které jsou buď zauzleny nebo jsou na ně navlečeny kovové korálky či jsou zakončeny háčky.
Za základní polohu považujeme KOSMO POLOŽENOU RUKOJEŤ / DRŽADLO, z níž / z něhož volně visí několik kožených řemínků. Jejich počet a vzhled není předmětem heraldického popisu, pokud to není významově nutné.
» Tolerovaný termín: KARABÁČ.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
DVEŘE
Obecná figura.
Prolomený otvor do ohraničeného prostoru může být uzavřen DVEŘMI nebo VRATY. Pro účely HTK považujeme za DVEŘE zařízení, které má viditelně zobrazenou kliku. DVEŘE mohou být jedno- nebo dvoukřídlé, to je nutno v heraldickém popisu uvést. U dveří jednokřídlých není předmětem popisu, zda jsou pravo- či levostranné, rovněž není nutné podrobně popisovat jejich vzhled (tzn. zda jsou složeny z podélných či příčných prken, desek, zda jsou táflované apod.). Dveře mohou být obloukové, čtvercové nebo obdélníkové, doporučujeme v popisu uvést. Jsou-li dveře výrazně zdobeny, doporučujeme v popisu uvést, pokud to je významově nutné. V popisu je rovněž nutno uvést, zda jsou dveře zavřené nebo otevřené. U otevřených dvoukřídlých dveří doporučujeme použít spíše termínu VRATA, pokud tomu odpovídá celková kompozice vyobrazení.
» Dosud užívané názvy / termíny (nedoporučené): vstup, vchod.
» Viz též termíny: BRÁNA, VRATA.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
DVOJKLÍČ GOTICKÝ
Obecná figura.
Základem této uměle vytvořené, původně reálné, figury je goticky stylizované DRŽADLO z něhož nahoru VYNIKAJÍ dva ODKLONĚNÉ DŘÍKY klíčů s libovolně bohatě tvarovanými ODVRÁCENÝMI ZUBY.
Tvarově obdobnou je figura DVOJKLÍČE, pouze s tím rozdílem, že DRŽADLO je KRUHOVÉ nebo OVÁLNÉ a ZUBY KLÍČE jsou tvarově jednodušší.
» Viz t. termín: KLÍČ, KLÍČ GOTICKÝ.
» Literatura:
Pokorný: Znak želivské kanonie v historickém vývoji. Heraldická ročenka 1978. Praha 1978, s. 68- 95.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
DVOJLIST
Obecná figura.
Dva listy spojené ŘAPÍKY. Za základní polohu doporučujeme považovat VZTYČENÝ DVOJLIST, jehož listy jsou ODKLONĚNÉ. Mohou se však vyskytovat i jiné polohy, které je nutno v heraldickém popisu hlásit. Např. POLOŽENÝ DVOJLIST - horní okraje listů směřují k pravému / levému kraji štítu / pole; VZTYČENÝ - SVĚŠENÝ DVOJLIST - horní list je VZTYČENÝ, dolní SVĚŠENÝ; KOSMÝ / ŠIKMÝ DVOJLIST - horní list směřuje do pravého / levého ROHU štítu / pole, dolní list směřuje k pravému / levému kraji štítu / pole; SVĚŠENÝ DVOJLIST - listy směřují svými hroty ke krajům štítu / pole.
Takto mohou být zobrazeny DVOJLISTY různých botanických druhů, např. lipové, dubové, javorové, kaštanové aj.
V heraldice jsou zobrazovány zpravidla v přirozené, tj. zelené barvě, nevylučujeme však použití ostatních heraldických tinktur.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
DVOJSTĚŽNÍK
Obecná figura.
Plachetní loď s dvěma STĚŽNI a OPLACHTĚNÍM.
Viz t. termíny: LOĎ, PLACHETNICE.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
DVOJVRŠÍ
Heroldská figura.
Za základní polohu / tvar považujeme dva spojené KOPCE / NÁVRŠÍ, vyrůstající z PATY ŠTÍTU / POLE. Pokud by jeden z KOPCŮ / NÁVRŠÍ byl vyšší, je nutno to v heraldickém popisu uvést, rovněž je nutno uvést, bylo-li by DVOJVRŠÍ ve ŠTÍTU / POLI umístěno volně.
Ve DVOJVRŠÍ může být vložena libovolná HEROLDSKÁ nebo OBECNÁ FIGURA, při popisu ZNAKU / ERBU má přednost. Z DVOJVRŠÍ může VYRŮSTAT libovolná figura nebo NA něm či NAD ním může být umístěna.
» Viz: Terminologické soubory, soubor PATA ŠTÍTU A JEJÍ MODIFIKACE.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Obecná figura.
Prolomený otvor do ohraničeného prostoru může být uzavřen DVEŘMI nebo VRATY. Pro účely HTK považujeme za DVEŘE zařízení, které má viditelně zobrazenou kliku. DVEŘE mohou být jedno- nebo dvoukřídlé, to je nutno v heraldickém popisu uvést. U dveří jednokřídlých není předmětem popisu, zda jsou pravo- či levostranné, rovněž není nutné podrobně popisovat jejich vzhled (tzn. zda jsou složeny z podélných či příčných prken, desek, zda jsou táflované apod.). Dveře mohou být obloukové, čtvercové nebo obdélníkové, doporučujeme v popisu uvést. Jsou-li dveře výrazně zdobeny, doporučujeme v popisu uvést, pokud to je významově nutné. V popisu je rovněž nutno uvést, zda jsou dveře zavřené nebo otevřené. U otevřených dvoukřídlých dveří doporučujeme použít spíše termínu VRATA, pokud tomu odpovídá celková kompozice vyobrazení.
» Dosud užívané názvy / termíny (nedoporučené): vstup, vchod.
» Viz též termíny: BRÁNA, VRATA.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
DVOJKLÍČ GOTICKÝ
Obecná figura.
Základem této uměle vytvořené, původně reálné, figury je goticky stylizované DRŽADLO z něhož nahoru VYNIKAJÍ dva ODKLONĚNÉ DŘÍKY klíčů s libovolně bohatě tvarovanými ODVRÁCENÝMI ZUBY.
Tvarově obdobnou je figura DVOJKLÍČE, pouze s tím rozdílem, že DRŽADLO je KRUHOVÉ nebo OVÁLNÉ a ZUBY KLÍČE jsou tvarově jednodušší.
» Viz t. termín: KLÍČ, KLÍČ GOTICKÝ.
» Literatura:
Pokorný: Znak želivské kanonie v historickém vývoji. Heraldická ročenka 1978. Praha 1978, s. 68- 95.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
DVOJLIST
Obecná figura.
Dva listy spojené ŘAPÍKY. Za základní polohu doporučujeme považovat VZTYČENÝ DVOJLIST, jehož listy jsou ODKLONĚNÉ. Mohou se však vyskytovat i jiné polohy, které je nutno v heraldickém popisu hlásit. Např. POLOŽENÝ DVOJLIST - horní okraje listů směřují k pravému / levému kraji štítu / pole; VZTYČENÝ - SVĚŠENÝ DVOJLIST - horní list je VZTYČENÝ, dolní SVĚŠENÝ; KOSMÝ / ŠIKMÝ DVOJLIST - horní list směřuje do pravého / levého ROHU štítu / pole, dolní list směřuje k pravému / levému kraji štítu / pole; SVĚŠENÝ DVOJLIST - listy směřují svými hroty ke krajům štítu / pole.
Takto mohou být zobrazeny DVOJLISTY různých botanických druhů, např. lipové, dubové, javorové, kaštanové aj.
V heraldice jsou zobrazovány zpravidla v přirozené, tj. zelené barvě, nevylučujeme však použití ostatních heraldických tinktur.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
DVOJSTĚŽNÍK
Obecná figura.
Plachetní loď s dvěma STĚŽNI a OPLACHTĚNÍM.
Viz t. termíny: LOĎ, PLACHETNICE.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
DVOJVRŠÍ
Heroldská figura.
Za základní polohu / tvar považujeme dva spojené KOPCE / NÁVRŠÍ, vyrůstající z PATY ŠTÍTU / POLE. Pokud by jeden z KOPCŮ / NÁVRŠÍ byl vyšší, je nutno to v heraldickém popisu uvést, rovněž je nutno uvést, bylo-li by DVOJVRŠÍ ve ŠTÍTU / POLI umístěno volně.
Ve DVOJVRŠÍ může být vložena libovolná HEROLDSKÁ nebo OBECNÁ FIGURA, při popisu ZNAKU / ERBU má přednost. Z DVOJVRŠÍ může VYRŮSTAT libovolná figura nebo NA něm či NAD ním může být umístěna.
» Viz: Terminologické soubory, soubor PATA ŠTÍTU A JEJÍ MODIFIKACE.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------