DO - ZTS
DO
Aktivní termín.
Obecné použití tohoto termínu naznačuje buď směr pohybu nebo vytvoření nějakého seskupení figur / předmětů do určitého tvaru či pozice. Např.: Tři hřeby do trojhranu; Čtyři úhelníky do kříže; aj.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
DO KRAJŮ
Aktivní termín.
Tohoto termínu použijeme v případě, že figura, která je obvykle zobrazována jako volná, se dotýká všech krajů štítu / pole. Dotýká-li se pouze některého z krajů štítu / pole, použijeme termín DOTÝKAJÍCÍ SE a jmenovitě uvedeme, kterého kraje štítu / pole se dotýká.
Z logiky tvarů některých figur ovšem vyplývá, že se nemohou dotýkat všech krajů štítu / pole současně, přesto je popíšeme doporučeným termínem. Jedná se např. o mosty, lávky, zdi, hradby a jiné figury, které se zpravidla dotýkají bočních okrajů štítu / pole.
Upozorňujeme, že heroltské figury se vždy dotýkají krajů štítu / pole, aniž bychom to v popisu výslovně uváděli.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
DO KŘÍŽE
Aktivní termín.
Skupina zpravidla stejných nebo tvarově příbuzných figur je uspořádána tak, že tvoří dojem kříže, zpravidla heroldského nebo latinského. Tvar těchto křížů není předmětem heraldického popisu, popsat však naopak musíme uspořádání do kříže tvaru ondřejského.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
DO OBLOUKU
Aktivní termín.
Skupina zpravidla stejných nebo tvarově příbuzných figur je uspořádána tak, že tvoří dojem oblouku. V heraldickém popisu je nutno uvést, zda se jedná do oblouku nahoru, dolů, vpravo nebo vlevo. Při uspořádání DO OBLOUKU NAHORU se jedná o PŘEVÝŠENÍ jiné figury, v ostatních případech o PROVÁZENÍ jiné figury, zpravidla hlavní.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
DOLE / DOLŮ
Aktivní termín.
Použití tohoto termínu určuje, že jedna nebo více figur z celkového počtu figur ve štítě / poli je v dolní části štítu nebo v dolním poli. Dále tento termín určuje umístění jednotlivých částí heraldické figury.
» Viz t. termín: NAHOŘE / NAHORU.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
DOLEVA
Aktivní termín.
Stranově orientovatelná figura je OTOČENA / OBRÁCENA DOLEVA. Tato změna základní orientace by, podle našeho názoru, neměla být náhodná ale měla by být podepřena věcným argumentem. OTOČENÍ / OBRÁCENÍ figur DOLEVA je legitimní v případě, kdy významově či hodnostně nižší figura je kurtoazně (= zdvořilostně) obrácena k figuře významnější buď celá nebo na ni alespoň hledí.
» Poznámka:
Často se stává, že autor návrhu překreslí, čili „heraldizuje" pečeť a pokud překreslí typář a nikoli otisk, úporně tvrdí, že obec má na pečeti figuru obrácenou doleva. To považujeme za velmi politováníhodný přístup k tvorbě znaků a domníváme se, že takové návrhy by měly být odmítnuty.
» Viz t. termíny: LEVÝ, NALEVO, VLEVO.
» Literatura:
Buben: Encyklopedie heraldiky. Libri, Praha 1997, s. 239 heslo Levá strana.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
DOLNÍ
Aktivní termín.
Tento termín, který je významovým ekvivalentem termínu DOLE, určuje pozici figury nebo její části. Můžeme jej rovněž použít při popisu DĚLENÉHO ŠTÍTU / POLE, opakem jsou termíny HORNÍ / NAHOŘE.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
DOPRAVA
Aktivní termín.
Tento termín určuje polohu stranově orientovatelné figury. V heraldických popisech se obvykle neuvádí, poněvadž všechny stranově orientovatelné figury konvenčně směřují k pravému okraji štítu / pole.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Aktivní termín.
Obecné použití tohoto termínu naznačuje buď směr pohybu nebo vytvoření nějakého seskupení figur / předmětů do určitého tvaru či pozice. Např.: Tři hřeby do trojhranu; Čtyři úhelníky do kříže; aj.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
DO KRAJŮ
Aktivní termín.
Tohoto termínu použijeme v případě, že figura, která je obvykle zobrazována jako volná, se dotýká všech krajů štítu / pole. Dotýká-li se pouze některého z krajů štítu / pole, použijeme termín DOTÝKAJÍCÍ SE a jmenovitě uvedeme, kterého kraje štítu / pole se dotýká.
Z logiky tvarů některých figur ovšem vyplývá, že se nemohou dotýkat všech krajů štítu / pole současně, přesto je popíšeme doporučeným termínem. Jedná se např. o mosty, lávky, zdi, hradby a jiné figury, které se zpravidla dotýkají bočních okrajů štítu / pole.
Upozorňujeme, že heroltské figury se vždy dotýkají krajů štítu / pole, aniž bychom to v popisu výslovně uváděli.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
DO KŘÍŽE
Aktivní termín.
Skupina zpravidla stejných nebo tvarově příbuzných figur je uspořádána tak, že tvoří dojem kříže, zpravidla heroldského nebo latinského. Tvar těchto křížů není předmětem heraldického popisu, popsat však naopak musíme uspořádání do kříže tvaru ondřejského.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
DO OBLOUKU
Aktivní termín.
Skupina zpravidla stejných nebo tvarově příbuzných figur je uspořádána tak, že tvoří dojem oblouku. V heraldickém popisu je nutno uvést, zda se jedná do oblouku nahoru, dolů, vpravo nebo vlevo. Při uspořádání DO OBLOUKU NAHORU se jedná o PŘEVÝŠENÍ jiné figury, v ostatních případech o PROVÁZENÍ jiné figury, zpravidla hlavní.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
DOLE / DOLŮ
Aktivní termín.
Použití tohoto termínu určuje, že jedna nebo více figur z celkového počtu figur ve štítě / poli je v dolní části štítu nebo v dolním poli. Dále tento termín určuje umístění jednotlivých částí heraldické figury.
» Viz t. termín: NAHOŘE / NAHORU.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
DOLEVA
Aktivní termín.
Stranově orientovatelná figura je OTOČENA / OBRÁCENA DOLEVA. Tato změna základní orientace by, podle našeho názoru, neměla být náhodná ale měla by být podepřena věcným argumentem. OTOČENÍ / OBRÁCENÍ figur DOLEVA je legitimní v případě, kdy významově či hodnostně nižší figura je kurtoazně (= zdvořilostně) obrácena k figuře významnější buď celá nebo na ni alespoň hledí.
» Poznámka:
Často se stává, že autor návrhu překreslí, čili „heraldizuje" pečeť a pokud překreslí typář a nikoli otisk, úporně tvrdí, že obec má na pečeti figuru obrácenou doleva. To považujeme za velmi politováníhodný přístup k tvorbě znaků a domníváme se, že takové návrhy by měly být odmítnuty.
» Viz t. termíny: LEVÝ, NALEVO, VLEVO.
» Literatura:
Buben: Encyklopedie heraldiky. Libri, Praha 1997, s. 239 heslo Levá strana.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
DOLNÍ
Aktivní termín.
Tento termín, který je významovým ekvivalentem termínu DOLE, určuje pozici figury nebo její části. Můžeme jej rovněž použít při popisu DĚLENÉHO ŠTÍTU / POLE, opakem jsou termíny HORNÍ / NAHOŘE.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
DOPRAVA
Aktivní termín.
Tento termín určuje polohu stranově orientovatelné figury. V heraldických popisech se obvykle neuvádí, poněvadž všechny stranově orientovatelné figury konvenčně směřují k pravému okraji štítu / pole.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
DORŮSTAJÍCÍ
Aktivní termín.
Tohoto termínu použijeme především při popisu polohy PŮLMĚSÍCE, který je zobrazen v podobě písmene D.
» Viz termíny: MĚSÍC, PŮLMĚSÍC, STOUPAJÍCÍ, KLESAJÍCÍ, UBÝVAJÍCÍ.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
DOTÝKAJÍCÍ SE
Aktivní termín.
Tento termín popisuje polohu dvou nebo více figur, které se navzájem dotýkají.
Doporučujeme, aby v heraldickém popisu byl termín doplněn o nezbytné podrobnosti tak, aby figury byly zobrazeny v náležité poloze, která by vylučovala záměnu.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
DOVNITŘ
Aktivní termín.
Tohoto termínu použijeme při popisu polohy figury, která směřuje DOVNITŘ nějaké plochy nebo figury, která může být různým způsobem ohraničena / uzavřena.
» Viz též termín: UVNITŘ.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
DÓZA [NA MASTI]
Obecná figura.
Nádoba různého tvaru a velikosti, zpravidla s víčkem, které může být přiklopené, pootevřené nebo odklopené. Vzhledem k naznačené variabilitě zobrazení nelze definovat její základní tvar a polohu, proto je žádoucí, aby v heraldickém popisu byla její podoba podrobněji uvedena.
Z hlediska heraldického zobrazení je obtížně určitelné, k jakému účelu je dóza používána. Považujeme proto uvedenou specifikaci termínu za nadbytečnou a doporučujeme pouze termín DÓZA.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Aktivní termín.
Tohoto termínu použijeme především při popisu polohy PŮLMĚSÍCE, který je zobrazen v podobě písmene D.
» Viz termíny: MĚSÍC, PŮLMĚSÍC, STOUPAJÍCÍ, KLESAJÍCÍ, UBÝVAJÍCÍ.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
DOTÝKAJÍCÍ SE
Aktivní termín.
Tento termín popisuje polohu dvou nebo více figur, které se navzájem dotýkají.
Doporučujeme, aby v heraldickém popisu byl termín doplněn o nezbytné podrobnosti tak, aby figury byly zobrazeny v náležité poloze, která by vylučovala záměnu.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
DOVNITŘ
Aktivní termín.
Tohoto termínu použijeme při popisu polohy figury, která směřuje DOVNITŘ nějaké plochy nebo figury, která může být různým způsobem ohraničena / uzavřena.
» Viz též termín: UVNITŘ.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
DÓZA [NA MASTI]
Obecná figura.
Nádoba různého tvaru a velikosti, zpravidla s víčkem, které může být přiklopené, pootevřené nebo odklopené. Vzhledem k naznačené variabilitě zobrazení nelze definovat její základní tvar a polohu, proto je žádoucí, aby v heraldickém popisu byla její podoba podrobněji uvedena.
Z hlediska heraldického zobrazení je obtížně určitelné, k jakému účelu je dóza používána. Považujeme proto uvedenou specifikaci termínu za nadbytečnou a doporučujeme pouze termín DÓZA.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
DRAK
Obecná figura.
V heraldice bývá zobrazen jako ještěr obvykle zelené barvy. Někdy má pouze dvě jindy čtyři nohy, hlavu psí nebo lví, z otevřené tlamy šlehá někdy oheň, ocas je zakončen ostnem, z těla vyrůstají netopýří křídla. Jeho základní polohu nelze bezpečně definovat, proto doporučujeme podrobnější popis.
Uplatňuje se zejména jako atribut sv. Jiří ve známém výjevu boje s drakem.
Bývá též považován za zobrazení ĎÁBLA.
» Viz též termín: SAŇ.
» Literatura:
Buben: Encyklopedie heraldiky. Libri, Praha 1997, s.105-106.
Štorm: Báječná zvířata, obludy a nestvůry. Otto F.Babler (Svatý Kopeček u Olomouce) a Bohuslav Durych (Olomouc), 1935, obr 3, text za obrazovou částí.
Koutský: Draci středověkého světa. Mladá fronta, Praha 2005.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
DRAK MOŘSKÝ
Obecná figura.
Heraldické bájné zvíře jehož přední polovinu tvoří okřídlené dračí tělo a zadní polovina je rybí s ocasní ploutví.
» Literatura:
Arndt - Seeger - Müller-Westphal: Wappenbilderordnung. Band I., Neustadt an der Aisch 1986,
s. 158-159, tab. 47, čís. 6251.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
DRÁP
Obecná figura.
Zakončení prstu nohy dravců. V heraldice je DRÁP považován za ZBROJ a proto má obvykle odlišnou tinkturu.
» Viz t. termíny: PAŘÁT, SPÁR.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
DROP
Obecná figura.
Z 22 známých druhů se vyskytuje v českých zemích drop velký. V heraldické kresbě bývá zobrazován v přirozených barvách. Za základní polohu považujeme STOJÍCÍHO DROPA.
Rozhodne-li se heraldický výtvarník tohoto ptáka nakreslit jako obecnou heraldickou figuru, měl by se s jeho podobou seznámit v některém z ornitologických atlasů a kresbu přiměřeně stylisovat.
» Literatura:
Král z Dobré Vody: Heraldika. Praha 1900, s. 106, heslo Drop.
Malá československá encyklopedie. Academia, Praha 1985, díl II., s. 186, heslo Dropovití, obr.
Arndt - Seeger - Müller-Westphal: Wappenbilderordnung. Band I., Neustadt an der Aisch 1986,
s. 142-143, tab. 39, čís. 4281.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
DROZD
Obecná figura.
Pták z čeledi drozdovitých, do níž patří i kos, vyskytující se v heraldické kresbě. Za základní polohu považujeme STOJÍCÍHO DROZDA.
Rozhodne-li se heraldický výtvarník tohoto ptáka nakreslit jako obecnou heraldickou figuru, měl by se s jeho podobou seznámit v některém z ornitologických atlasů a kresbu přiměřeně stylisovat.
» Poznámka:
Podle databáze REKOS (stav červenec 2014) je drozd pouze ve znaku obce Drozdova (2003), přirozené barvy, přestože je zobrazen hnědočervený, s červeným zobákem a nohama; zobrazení na vlajce je mimo jakoukoliv smysluplnou diskusi. Autor návrhu znaku prostě nakreslil „jakéhosi" stojícího ptáka a nazval jej drozdem v domnění, že vytvořil „mluvící znak". Podvýbor pro heraldiku a vexilologii bohužel tento nesmysl schválil a znak byl v této podobě obci udělen.
» Literatura:
Malá československá encyklopedie. Academia, Praha 1985, díl II., s. 187, heslo Drozd, obr.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
DRŽADLO
Obecná figura.
Tento termín doporučujeme používat při popisu NOŽE, VINAŘSKÉHO NOŽE, SRPU, jídelních příborů a kuchyňského náčiní (např. cedníku, vařečky apod.), dále některých řemeslných nástrojů.
Držadlo může být různě tvarováno nebo zdobeno, což však zpravidla nebývá předmětem heraldického popisu, pokud k popisu nejsou důvody.
V heraldických popisech je použit termín „střenka" a to dokonce i v popisu šavle (!). Považujeme tento termín za tolerovaný, spíše však nedoporučený, neboť nevidíme důvodu rozšiřovat synonymní výrazy pro shodnou či téměř shodnou heraldickou figuru. Obdobný názor zastáváme i v případě termínu RUKOJEŤ.
» Viz též termíny: DŘEVEC, HRABIŠTĚ, JÍLEC, KOSIŠTĚ, NÁSADA, RATIŠTĚ, RUKOJEŤ, STŘENKA, TOPŮRKO.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
DRŽÍCÍ
Aktivní termín.
Tohoto termínu použijeme při popisu figury, lidské nebo zvířecí, která drží nějaký předmět.
Při popisu drženého předmětu použijeme doporučených konvenčních termínů.
Např. VZPŘÍMENÝ STOJÍCÍ / KRÁČEJÍCÍ MEDVĚD DRŽÍCÍ V TLAPÁCH SEKERU.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Obecná figura.
V heraldice bývá zobrazen jako ještěr obvykle zelené barvy. Někdy má pouze dvě jindy čtyři nohy, hlavu psí nebo lví, z otevřené tlamy šlehá někdy oheň, ocas je zakončen ostnem, z těla vyrůstají netopýří křídla. Jeho základní polohu nelze bezpečně definovat, proto doporučujeme podrobnější popis.
Uplatňuje se zejména jako atribut sv. Jiří ve známém výjevu boje s drakem.
Bývá též považován za zobrazení ĎÁBLA.
» Viz též termín: SAŇ.
» Literatura:
Buben: Encyklopedie heraldiky. Libri, Praha 1997, s.105-106.
Štorm: Báječná zvířata, obludy a nestvůry. Otto F.Babler (Svatý Kopeček u Olomouce) a Bohuslav Durych (Olomouc), 1935, obr 3, text za obrazovou částí.
Koutský: Draci středověkého světa. Mladá fronta, Praha 2005.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
DRAK MOŘSKÝ
Obecná figura.
Heraldické bájné zvíře jehož přední polovinu tvoří okřídlené dračí tělo a zadní polovina je rybí s ocasní ploutví.
» Literatura:
Arndt - Seeger - Müller-Westphal: Wappenbilderordnung. Band I., Neustadt an der Aisch 1986,
s. 158-159, tab. 47, čís. 6251.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
DRÁP
Obecná figura.
Zakončení prstu nohy dravců. V heraldice je DRÁP považován za ZBROJ a proto má obvykle odlišnou tinkturu.
» Viz t. termíny: PAŘÁT, SPÁR.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
DROP
Obecná figura.
Z 22 známých druhů se vyskytuje v českých zemích drop velký. V heraldické kresbě bývá zobrazován v přirozených barvách. Za základní polohu považujeme STOJÍCÍHO DROPA.
Rozhodne-li se heraldický výtvarník tohoto ptáka nakreslit jako obecnou heraldickou figuru, měl by se s jeho podobou seznámit v některém z ornitologických atlasů a kresbu přiměřeně stylisovat.
» Literatura:
Král z Dobré Vody: Heraldika. Praha 1900, s. 106, heslo Drop.
Malá československá encyklopedie. Academia, Praha 1985, díl II., s. 186, heslo Dropovití, obr.
Arndt - Seeger - Müller-Westphal: Wappenbilderordnung. Band I., Neustadt an der Aisch 1986,
s. 142-143, tab. 39, čís. 4281.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
DROZD
Obecná figura.
Pták z čeledi drozdovitých, do níž patří i kos, vyskytující se v heraldické kresbě. Za základní polohu považujeme STOJÍCÍHO DROZDA.
Rozhodne-li se heraldický výtvarník tohoto ptáka nakreslit jako obecnou heraldickou figuru, měl by se s jeho podobou seznámit v některém z ornitologických atlasů a kresbu přiměřeně stylisovat.
» Poznámka:
Podle databáze REKOS (stav červenec 2014) je drozd pouze ve znaku obce Drozdova (2003), přirozené barvy, přestože je zobrazen hnědočervený, s červeným zobákem a nohama; zobrazení na vlajce je mimo jakoukoliv smysluplnou diskusi. Autor návrhu znaku prostě nakreslil „jakéhosi" stojícího ptáka a nazval jej drozdem v domnění, že vytvořil „mluvící znak". Podvýbor pro heraldiku a vexilologii bohužel tento nesmysl schválil a znak byl v této podobě obci udělen.
» Literatura:
Malá československá encyklopedie. Academia, Praha 1985, díl II., s. 187, heslo Drozd, obr.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
DRŽADLO
Obecná figura.
Tento termín doporučujeme používat při popisu NOŽE, VINAŘSKÉHO NOŽE, SRPU, jídelních příborů a kuchyňského náčiní (např. cedníku, vařečky apod.), dále některých řemeslných nástrojů.
Držadlo může být různě tvarováno nebo zdobeno, což však zpravidla nebývá předmětem heraldického popisu, pokud k popisu nejsou důvody.
V heraldických popisech je použit termín „střenka" a to dokonce i v popisu šavle (!). Považujeme tento termín za tolerovaný, spíše však nedoporučený, neboť nevidíme důvodu rozšiřovat synonymní výrazy pro shodnou či téměř shodnou heraldickou figuru. Obdobný názor zastáváme i v případě termínu RUKOJEŤ.
» Viz též termíny: DŘEVEC, HRABIŠTĚ, JÍLEC, KOSIŠTĚ, NÁSADA, RATIŠTĚ, RUKOJEŤ, STŘENKA, TOPŮRKO.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
DRŽÍCÍ
Aktivní termín.
Tohoto termínu použijeme při popisu figury, lidské nebo zvířecí, která drží nějaký předmět.
Při popisu drženého předmětu použijeme doporučených konvenčních termínů.
Např. VZPŘÍMENÝ STOJÍCÍ / KRÁČEJÍCÍ MEDVĚD DRŽÍCÍ V TLAPÁCH SEKERU.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
DŘEVEC
Obecná figura.
Dřevěná tyč o délce cca dva až tři metry používaná především při rytířských turnajích.
V délce několika decimetrů od dolní části je DŘÍK DŘEVCE zeslaben tak, aby jej mohl rytíř uchopit a pevně držet rukou chráněnou RUKAVICÍ-PLECHOVICÍ. Horní část dřevce je v heraldické kresbě zakončena hrotem, obdobným jako u kopí nebo oštěpu, nebo rozeklaným hrotem (viz dobová vyobrazení). Pokud má hrot odlišnou tinkturu, je nutné ji v popisu uvést.. Při turnaji byl DŘEVEC zaklesnut do pravého podpaží, v levé ruce držel rytíř štít, jímž odrážel / kryl protivníkův útok
DŘEVEC nelze v heraldickém popisu zaměňovat za KOPÍ, OŠTĚP nebo RATIŠTĚ, přestože je jejich variantou.
» Literatura:
Barber - Barker: Tournaments. Woodbridge 1989.
Buben: Encyklopedie heraldiky. Libri, Praha 1997, s.106.
Ottův slovník naučný. Praha 1893, díl VII., str. 957, heslo Dřevce.
Wozel: Turniere. Berlin 1979.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
DŘÍK
Svislá část SLOUPU / PILÍŘE mezi PATKOU a HLAVICÍ. Může mít různý tvar, který zpravidla není předmětem heraldického popisu.
Termínu DŘÍK lze použít např. při popisu KOTVY - dřík může být zakončen kruhem nebo příčkou.
» Viz t. termín: KOTVA.
Herout: Staletí kolem nás. Panorama, Praha 1981, tab. I/3, II/11, III/21, IV/9.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
DŘÍN
Obecná figura.
Rosltlina z čeledi dřínovitých. V heraldické kresbě může být zobrazena úplná rostlina nebo jen větévka / větévky s listy a plody.
Rozhodne-li se heraldický výtvarník tuto rostlinu nebo její část nakreslit jako obecnou heraldickou figuru, měl by se s její podobou seznámit v některém z botanických atlasů a kresbu přiměřeně stylisovat.
» Viz t.: VĚTEV / VĚTÉVKA DŘÍNU.
» Literatura:
Malá československá encyklopedie. Academia, Praha 1985, díl II., s. 211, heslo Dřín, obr.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Obecná figura.
Dřevěná tyč o délce cca dva až tři metry používaná především při rytířských turnajích.
V délce několika decimetrů od dolní části je DŘÍK DŘEVCE zeslaben tak, aby jej mohl rytíř uchopit a pevně držet rukou chráněnou RUKAVICÍ-PLECHOVICÍ. Horní část dřevce je v heraldické kresbě zakončena hrotem, obdobným jako u kopí nebo oštěpu, nebo rozeklaným hrotem (viz dobová vyobrazení). Pokud má hrot odlišnou tinkturu, je nutné ji v popisu uvést.. Při turnaji byl DŘEVEC zaklesnut do pravého podpaží, v levé ruce držel rytíř štít, jímž odrážel / kryl protivníkův útok
DŘEVEC nelze v heraldickém popisu zaměňovat za KOPÍ, OŠTĚP nebo RATIŠTĚ, přestože je jejich variantou.
» Literatura:
Barber - Barker: Tournaments. Woodbridge 1989.
Buben: Encyklopedie heraldiky. Libri, Praha 1997, s.106.
Ottův slovník naučný. Praha 1893, díl VII., str. 957, heslo Dřevce.
Wozel: Turniere. Berlin 1979.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
DŘÍK
Svislá část SLOUPU / PILÍŘE mezi PATKOU a HLAVICÍ. Může mít různý tvar, který zpravidla není předmětem heraldického popisu.
Termínu DŘÍK lze použít např. při popisu KOTVY - dřík může být zakončen kruhem nebo příčkou.
» Viz t. termín: KOTVA.
Herout: Staletí kolem nás. Panorama, Praha 1981, tab. I/3, II/11, III/21, IV/9.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
DŘÍN
Obecná figura.
Rosltlina z čeledi dřínovitých. V heraldické kresbě může být zobrazena úplná rostlina nebo jen větévka / větévky s listy a plody.
Rozhodne-li se heraldický výtvarník tuto rostlinu nebo její část nakreslit jako obecnou heraldickou figuru, měl by se s její podobou seznámit v některém z botanických atlasů a kresbu přiměřeně stylisovat.
» Viz t.: VĚTEV / VĚTÉVKA DŘÍNU.
» Literatura:
Malá československá encyklopedie. Academia, Praha 1985, díl II., s. 211, heslo Dřín, obr.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------