Login

NE - ZTS

NEBOZEZ
Obecná figura.
Ruční nástroj se šroubovitým ostřím používaný v dřevozpracujících řemeslech. Za základní tvar doporučujeme považovat POSTAVENÝ NEBOZEZ, tj. šroubovým ostřím k dolnímu okraji štítu / pole. Horní okraj nebozezu je zpravidla opatřen kruhovým otvorem nebo TULEJÍ k upevnění DRŽADLA. To doporučujeme samostatně popsat pouze tehdy, má-li odlišnou tinkturu, obdobně např. u kladiv, seker, kopáčů a jiných nástrojů.
» Literatura:
Kohout - Tobek - Müller: Tesařství. Tradice z pohledu dneška. Grada Publishing, Praha 1996.
Malá československá encyklopedie. Academia, Praha 1986, díl IV., s. 448, heslo Nebozez.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
NECKY
Obecná figura.
Nádoba úzká, dlouhá, mírně kónického tvaru, vyrobená zpravidla z dřevěných dílů, truhlářsky opracovaných a sestavených, může mít i DRŽADLA (madla) k snadnému přenášení. V heraldické kresbě by měla být přiměřeně naznačena struktura dřevěných dílů (prken), aby byla vyloučena záměna s obdobnými tvary nádob. Za základní polohu považujeme podélně postavené necky.
» Viz: terminologické rešerše, soubor BEČVÁŘSKÉ A BEDNÁŘSKÉ VÝROBKY.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
NECIČKY
Obecná figura.
Nádoba úzká, dlouhá, určená k přenášení sypkého či kusového materiálu, obvykle jednou osobou; jednomužná manipulace limitovala i velikost neciček, které byly vydlabány z jednoho kusu dřeva. Podle našeho názoru nelze heraldickou kresbou rozlišit, zda se jedná o necičky hornické, rýžovací, sklářské či hutnické; doporučujeme proto neutrální termín NECIČKY. Za základní polohu považujeme podélně postavené NECIČKY.
» Poznámka:
Hornické necičky jsou několikráte zobrazeny např. v „Kutnohorském graduálu"; viz cit. kniha „Homo faber". Pro práci v dolech byly přizpůsobeny tak, aby je v nízkých a úzkých štolách mohl horník smýkat - pomocí provazu byly připevněny k pasu horníka, který je za sebou táhl.
V ČMH I., s. 328 je uveden termín „necičky", ovšem podle smyslu textu se nejedná o nádobu ale o jakési „bambuličky na ťopce" nebo i bez ní. Kolář / Sedláček zřejmě měli na mysli zcela jinou figuru, která s NECKAMI vůbec nesouvisí. Král v „Heraldice" figuru NECKY vůbec nezná - viz tam rejstřík, s. 411.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
NEPTUN
Obecná figura.
V římské mytologii bůh moří a vodních živlů; v mytologii řecké je nazývám Poseidonem. Ve výtvarném umění, zejména pak v období baroka, je zobrazován jako starý, majestátný muž s vlajícími vlasy a vousy, někdy sedící na DELFÍNU nebo řídící dvoukolový vůz tažený mořskými koňmi, též sedící na trůnu a držící v ruce VZTYČENÝ TROJZUBEC, který je jeho hlavním atributem. NEPTUNA nelze zaměňovat za TRITONA; ten je synem Neptuna a jeho manželky Amfitríté. Tritonovým atributem je mořská ulita (lastura), na níž troubí.
» Poznámka:
Údaje i vyobrazení v Bubnově „Encyklopedii" jsou chybné; Neptun i Triton jsou vyobrazeni shodně, přestože se jedná o dvě zcela odlišné obecné heraldické figury, resp. bájeslovné postavy.
» Literatura:
Buben: Encyklopedie heraldiky. Praha 1997, s. 273, 422.
Malá československá encyklopedie. Academia, Praha 1986, díl IV., s. 490, heslo Neptun, Neptunus.
Martin a kol.: Slovník řecko-římské mytologie a kultury. Praha 1993, s. 169.
Hall: Slovník námětů a symbolů ve výtvarném umění. Praha, s. 298, 450.
Kun: Starořecké báje. Praha 1957, s. 25-27.
Slovník antické kultury. Svoboda, Praha 1974.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Vyrobilo © Tvorba stránek Chabera

odkazy: Webhosting