Obecná figura.
Schránka na HOSTIE zpravidla v podobě KALICHA S VÍKEM.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
CIBULE
Obecná figura.
Cibule obecná, zelenina používaná při přípravě pokrmů. Za základní tvar považujeme vykořeněnou hlízu s několika vyrůstajícími listovými výhonky, obojí zpravidla přirozené barvy.
» Poznámky:
1. Další údaje o jednotlivých druzích jsou v cit. Malé československé encyklopedii.
2. Termín má též význam architektonický - je tak nazýván typ věžových střech. V HTK však doporučujeme používat termínu STŘECHA CIBULOVÁ / CIBULOVITÁ.
» Literatura
Malá československá encyklopedie. Academia, Praha 1984, díl I., s. 686, heslo Cibule.
Sedláček: Českomoravská heraldika I. Praha 1902, s. 191.
Arndt - Seeger - Müller-Westphal: Wappenbilderordnung. Band I., Neustadt an der Aisch 1986,
s. 128-129, tab. 32, čís. 2596.
Herout: Staletí kolem nás. Panorama, Praha 1981, tab. V/14.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
CIFERNÍK HODINOVÝ
Obecná figura.
Součást přístroje sloužícího k měření času. Za základní podobu / polohu považujeme KOTOUČ, v jehož ploše jsou pravidelně zobrazeny arabské číslice 1 - 12 nebo římské číslice I - XII, dvě hodinové „ručičky" nestejné délky a případně i „ručička" vteřinová. Poloha „ručiček" nemusí být předmětem heraldického popisu.
» Poznámka:
Je-li na horním konci zobrazen natahovací knoflík, jedná se nikoli o ciferník ale o KAPESNÍ HODINKY.
» Literatura:
Arndt - Seeger - Müller-Westphal: Wappenbilderordnung. Band I., Neustadt an der Aisch 1986,
s. 196-197, tab. 66, čís. 9477.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
CIHLA
Obecná figura.
Stavební kusový materiál určitých forem a rozměrů (zpravidla je poměr stran 4:2:1) vyrobený a vypálený z hlíny. Cihla měla v jednotlivých stavebních stylech různé podoby, avšak rozměry jednotlivých stran byly vždy v určitém poměru. Tyto technické parametry však nejsou pro heraldická zobrazení natolik důležitá, aby je bylo nutno vyměřovat.
V heraldice lze cihlu zobrazit dvěma způsoby: Lineárně jako položený obdélník nebo trojrozměrně (perspektivně), buď jako cihlu POLOŽENOU nebo POSTAVENOU. Její barva bývá zpravidla červená, nevylučujeme však použití i jiné tinktury.
» Viz t. termíny: CIHLOVÁ VAZBA, CIHLOVÝ, CIHLOVANÝ, KVÁDR, KVÁDROVÝ, KVÁDROVANÝ.
» Literatura:
Internet, Wikipedie, heslo CIHLA.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
CIHLOVÁ VAZBA
Heroldská figura.
Zobrazení zdiva, tj. HRADBY (má vždy CIMBUŘÍ, resp. STÍNKY) nebo ZDI (je vždy bez CIMBUŘÍ, resp. STÍNEK) může být dvojí: plocha HRADBY / ZDI je hladká čili omítnutá nebo je naznačeno KVÁDROVÁNÍ, tj. pravidelné řady čtvercových nebo obdélníkových kamenů, které se konvenčně nazývají KVÁDRY. Heraldický výtvarník by měl vědět, že KVÁDROVANÁ HRADBA nebo ZEĎ musí mít, i při zachování výtvarné stylisace, tzv. CIHLOVOU VAZBU, která spočívá v tom, že vertikální spáry nemohou být souvislé, poněvadž v reálném provedení by se taková HRADBA / ZEĎ zřítila. I heraldická výtvarná stylisace má své meze a nelze proto „výtvarně stylizovat" něco, co v reálném provedení je nesmyslné. V Heraldické Terminologické Konvenci proto ponecháváme termíny CIHLOVÁ VAZBA, CIHLOVANÝ / CIHLOVÝ pouze proto, abychom heraldickým výtvarníkům připomněli jejich původní význam. V heraldických popisech i nadále doporučujeme používat termínu KVÁDROVANÝ, jimž vyjadřujeme skutečnost, že HRADBA / ZEĎ je postavena buď z kamenných KVÁDRŮ nebo z pálených CIHEL. Rozdíl v použitém materiálu není pro heraldickou kresbu podstatný.
V souvislosti s předchozím výkladem musíme upozornit na sémantický význam termínů CIHLOVANÝ / CIHLOVÝ a KVÁDROVANÝ / KVÁDROVÝ. Termíny CIHLOVANÝ nebo KVÁDROVANÝ znamenají, že takto provedená kresba verbálně naznačuje strukturu HRADBY / ZDI, zatímco termíny CIHLOVÝ / KVÁDROVÝ určují, z jakých stavebních materiálů je HRADBA / ZEĎ skutečně provedena. Pro heraldickou kresbu nejsou tyto verbální výrazy podstatné vzhledem k její stylisaci. Doporučujeme proto, aby v heraldických popisech byl konvenčně uplatněn pouze termín KVÁDROVANÝ, bez ohledu na to, zda „kvádrování" je čtvercové nebo obdélníkové za předpokladu, že bude zachován princip CIHLOVÉ VAZBY.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
CIHLOVANÝ
Podrobně viz termín CIHLOVÁ VAZBA.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
CIHLOVÝ
Podrobně viz termín CIHLOVÁ VAZBA.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
CIMBUŘÍ
Heroldská figura.
Zakončení HRADBY nebo VĚŽE STÍNKAMI a prolukami mezi nimi. Velikost ani tvar STÍNEK a proluk se v heraldickém popisu (na rozdíl od vexilologického) neudává. Počet STÍNEK se udává pouze tehdy, je-li k tomu důvod, počet proluk se neudává nikdy.
Cimbuří je obvykle zobrazováno lineárně, může však být zobrazeno též trojrozměrně (perspektivně), horní plocha může být šikmo seříznuta a na ni položena krytina, obvykle odlišné tinktury. Cimbuří může být zobrazeno PROHNUTÉ DO OBLOUKU. Geometrické rozvržení jednotlivých STÍNEK tak, aby bylo symetrické, ponecháváme na výtvarné licenci autora kresby.
Cimbuří by mělo být zobrazeno tak, aby u pravého okraje štítu / pole byla buď úplná stínka nebo úplná mezera.
» Viz t. termíny: STÍNKA, CIMBUŘOVÝ, ŘEZ CIMBUŘOVÝ.
» Literatura:
Buben: Encyklopedie heraldiky. Libri, Praha 1997, s.83.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
CIMBUŘOVÝ
Aktivní termín.
Dělící nebo poltící ŘEZ má libovolný počet STÍNEK a mezi nimi proluk. Mají-li STÍNKY tvar čtvercový, což bývá obvyklé, měly by obdobný tvar mít i proluky. V heraldickém popisu neudáváme počet a tvar STÍNEK, tím méně proluk mezi nimi, pokud to není významově nutné.
» Viz: Terminologické soubory, soubory ŘEZY, ŘEZY - Apendix.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
CÍP
Obecná figura.
Obvykle pravoúhlé, ale může být též ostro- nebo tupoúhlé, zakončení tkaniny, límce, dolního okraje kabátu apod., rovněž však zakončení pozemku, lesa aj.
V heraldických popisech zásadně nedoporučujeme, aby bylo tohoto termínu používáno pro popis HVĚZD (pěticípá, trojcípá apod.) nebo PŮLMĚSÍCE. Rovněž jej nedoporučujeme používat při popisu štítu nebo štítového pole.
Naopak jej doporučujeme používat při popisech oděvů (např. kabát s vlajícími cípy, trojcípý klobouk apod.).
» Poznámka:
Termín „x - cípá hvězda" je v české slovní zásobě zcela běžně používán. Odkazujeme na článek Karla Schwarzenberga „Pěticípá hvězda v moderní heraldice", Heraldický časopis, I./1948, č. 1, s. 4-7.
Přesto v HTK doporučujeme používat termínu CÍP jak je uvedeno v textu.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
CIZELOVANÝ
Aktivní termín.
Ornamentální výzdoba odlitých kovových předmětů pomocí nástrojů, rydla, dláta, pilníku.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------