Login

Klimeš, R., Symboly Slovenska 1939 - 1945

Roman Klimeš: Symboly Slovenska 1939 - 1945.
In: Heraldická ročenka, 2010, s.46 - 68.


V Heraldických ročenkách 2008, 2009 a 2010 byla publikována obsáhlá pojednání o symbolice československého státu od jeho vzniku v roce 1918. Po podrobném prostudování je nutné velice příznivě ocenit autorem shromážděné údaje, které sice v jednotlivostech mohly byly publikovány již v minulosti, avšak v takto komplexním provedení se objevují pravděpodobně poprvé. Zejména je nutné upozornit na rozsáhlý poznámkový aparát; ve všech pojednáních celkem 427 položek, mezi nimiž nechybějí ani citace z denního tisku.

Moje recenzní poznámky, které se týkají shora uvedeného pojednání, směřují výhradně do oblasti heraldické, event. vexilologické terminologie. Předem musím upozornit, že moje poznámky vycházejí z několikaletého úsilí o stanovení konvenčních českých heraldických terminologických standardů a tudíž nikterak nesměřují k dehonestaci autorovy práce či dokonce k pozici „oprávce české heraldické terminologie" [1] Dále musím upozornit, že terminologické výhrady se netýkají citací literatury a pramenů nýbrž pouze vlastních autorových textů.

Termín DISK.
Heraldickým termínem pro tuto figuru je KOTOUČ. Termínu DISK lze v heraldice použít pouze pro název obecné heraldické figury, která má charakteristické znaky disku jako sportovního nářadí; podle výsledků mnou prováděných excerpcí se zatím tato figura v heraldice neobjevila. [2] KOTOUČ může být volný nebo dotýkající se krajů štítu / pole. Dotýká-li se všech krajů, doporučujeme použít termínu KOTOUČ DO KRAJŮ, v ostatních případech je nutno popsat, kterého kraje se dotýká / nedotýká.. V heraldických popisech se zásadně neudává velikost v měrných jednotkách. KOTOUČ může být v přísně lineární kresbě zaměněn za jinou obecnou heraldickou figuru - KOULI; zkušený heraldický výtvarník však dokáže obě figury odlišit. [3]
Ve vexilologické terminologii se termín DISK , ve smyslu autorem uvedeným, rovněž nevyskytuje. Vexilologové nazývají tuto figuru KRUHOVÉ POLE a vyměřují „pečlivě" jeho velikost.

Termín OREL / ORLICE.
V české heraldice je jednohlavý orel, zobrazený v základní poloze, tj. rozkřídlený a hledící vpravo, nazýván ORLICE. V prostředí jiných evropských i mimoevropských heraldik je jednohlavý orel nazýván OREL, má-li hlavy dvě - OREL DVOJHLAVÝ / DVOUHLAVÝ.
Německá heraldická terminologie, která nedokáže definovat rozdíl mezi orlem a orlicí a nedovede je tudíž kresebně odlišit, mám samozřejmě na mysli odlišení z hlediska českého prostředí, zná termíny ADLER (orel), DOPPELADLER (doslovný překlad dvojitý / zdvojený orel, obvykle v popisech nazývaný dvojhlavý / dvouhlavý), ZWEIKÖPFIGE ADLER (dvojhlavý / dvouhlavý orel). V souladu s českými heraldickými koryfeji lze proto dovodit, že český termín ORLICE je českým terminologickým specifikem, neplatným v jiných jazykových heraldických systémech. Nazveme-li figuru OREL, musí mít vždy dvě odvrácené hlavy. [4] Odlišné podoby / polohy je nutné v heraldických popisech uvést.
V heraldických, rovněž i ve vexilologických, zobrazeních je však nezbytné popsat i figuru, která sice má dvě hlavy, resp. může mít i hlav více, ty však směřují doprava, doleva, či dokonce každá jinak; toto je pouze poznámka nad rámec recenze.
V německé státní symbolice byl a je samozřejmě zobrazen ADLER = orel; skutečnost, že v českém jazykovém prostředí je tento symbol obvykle nazýván „německou orlicí", není rozhodující.

Termín RŮŽE (doplňující popis standarty prezidenta Slovenské republiky).
Heraldická RŮŽE v základním tvaru má pět listů v poloze 1-2-2 a semeník, zpravidla odlišné tinktury; první list směřuje k hornímu okraji štítu / pole. Jsou-li mezi listy kališní lístky, zpravidla zelené, je nutné je v heraldickém popisu uvést. Rovněž je nutno uvést, je-li růže kosmá nebo šikmá.
Existuje však též další poloha - RŮŽE OBRÁCENÁ s listy v poloze 2-2-1. Též tuto polohu doporučujeme uvést. [5]
Na standartu presidenta republiky byla převzata růže ze znaku města Ružomberoku, shora prostřelená šípem. Její podobu dokládá Jozef Novák [6], který však nepostřehl, že růže je obrácená; obdobně tak cit. Louda. V žerďových rozích a vlajících cípech standarty jsou zobrazeny obrácené kosmo položené růže, zdola kosmo prostřelené šípem.

LINIE.
Ve vexilologickém názvosloví není tento termín uveden; heraldická terminologie tento termín sice zná, avšak v HTK doporučujeme termín ŘEZ. Dvojité linie vedené v okrajích standarty a protínající se v rozích a v cípech nevytvářejí dle mého názoru heraldickou / vexilologickou figuru kříž (viz dále), jedná se skutečně o pouhé protínání linií.

LEMOVÁNÍ.
Vnější lemování není tvořeno „vyplněnými ... polokruhy"; toto je ad hoc vymyšlený termín, neboť autor nedokázal najít jiný vhodný termín. Dle mého názoru se jedná o půlkotouče směřující ven. Heraldická figura KOTOUČ, mající odlišnou tinkturu od štítu / pole, je vexilology nazývána KRUHOVÉ POLE a jeho velikost je udávána v měrných jednotkách. Obdobně mohou být lemy tvořeny několikabarevnými trojúhelníky, zpravidla rovnostrannými.
Vnitřní lemy jsou dva. Modrý, jehož ramena jsou spojena čtvrtobloukem, vytváří vlastně kříž, resp. prázdnou plochu kříže, do něhož je vložen další lem tvořený pilovitou linií, která je při styku se čtvrtoblouky přerušena; pilovitá linie má zuby nikoli špičky - oba termíny nejsou ve vexilologickém názvosloví samostatně uvedeny.

Termín KŘÍŽ.
Na mnoha místech textu jsou použity dva nesprávné termíny - „dvoukříž / dvojitý kříž". Základní tvar kříže se skládá z BŘEVNA a KŮLU, obě figury stejně široké a přeložené / zkřížené v optimálním středu. V heraldické terminologii se takový kříž nazývá HEROLDSKÝ / HEROLTSKÝ a dotýká se rameny okrajů štítu / pole. Nedotýká-li se některým z ramen, je nutné to v heraldickém popisu uvést; je-li VOLNÝ, nazýváme jej KŘÍŽ ŘECKÝ.
Ve vexilologii má HEROLDSKÝ / HEROLTSKÝ KŘÍŽ dva názvy - „základní vexilologický" nebo „středový"; v prvém případě je kratší rameno posunuto k žerďovému okraji. Používaný termín „dvoukříž" je převzat z vexilologického názvosloví a dle mého názoru není správný, poněvadž se jedná o DVOJRAMENNÝ KŘÍŽ s dvěma vodorovnými stejně dlouhými rameny; ve francouzském prostředí je nazýván také „lotrinským".
Čili - kříž, který má dvě a více vodorovných ramen, nemůže být „dvoukřížem / dvojitým křížem", případně „trojkřížem". [7]
V cit. textu Slovenského zákoníku je správně uvedeno: „Na každej strane medzi heraldickými růžami sů tri dvojramenné kríže s rovnakými ramenami v červenej farbe". Autor však v doplňujícím textu nesprávně nazval tyto kříže „dvojitými".
Musím však být v této kritické recenzi vůči autorovi maximálně objektivní. Když jsme s kolegou Kasíkem zevrubně zpracovávali typologii křížů [8], používali jsme samozřejmě několika literárních prací, z nichž jedna má název WBO [9]. Na s. 69, na tabuli 6 jsou výběrově zobrazeny kříže. Pod identifikátorem 0308 je zobrazen kříž s dvěma stejně dlouhými vodorovnými rameny, něm. nazván „Doppelkreuz", čili dvojitý / zdvojený kříž; odtud pak zřejmě pochází vexilologický termín „dvoukříž". Podle našeho názoru (Palát + Kasík) nelze tento termín v české HTK akceptovat, neboť se jedná o prostý KŘÍŽ DVOURAMENNÝ / DVOJRAMENNÝ se stejně dlouhými vodorovnými rameny; lze jej tak popsat běžnými nejen heraldickými ale vexilologickými termíny.
Pod identifikátorem 0309 je zobrazen dvouramenný / dvojramenný kříž, jehož horní rameno je zkráceno, čili jedná se o kříž nazývaný PATRIARŠÍ. Ve WBO je však uveden jako „Lothringer oder Patriarchenkreuz". První část názvu nelze, alespoň pro české i slovenské heraldické prostředí akceptovat.
Pod identifikátorem 0310 kříž něm. nazvaný „dreifaches Kreuz", v doslovném překladu „trojnásobný kříž", čili trojramenný kříž, přičemž však není uvedeno, že první a třetí rameno je zkráceno; podstatné však je, že není nazván „trojkřížem".
Dvojitým / zdvojeným či trojitým / ztrojeným bychom však mohly nazvat kříže pod identifikátory 0302, 0303, které mají dvě a dvě resp. tři a tři ramena vodorovná i svislá blízko u sebe. V němčině jsou nazvány „Zwillingskreuz", „Drillingskreuz".
Z hlediska české HTK je rovněž nutné odmítnout termín „trámový kříž" (s.65), poněvadž základní tvar sestává z BŘEVNA a KŮLU, jak jsem uvedl výše a nikoli z trámů.

UMÍSTĚNÍ HERALDICKÝCH FIGUR.
Při popisech umístění heraldických figur je nutné, aby byly rozlišeny následující termíny:
V / VE
- Heraldická figura je umístěna v ploše štítu / pole. Obvykle používaný popis „... na modrém štítě zlatý lev ..." pravděpodobně vychází z německého popisu „... auf dem Schild führt den Löwe ...", v doslovném překladu „... na štítě vede lva ..."; tento obrat byl s oblibou používán v českých heraldických popisech na přelomu 19. a 20. století a dokládá tak nesporný vliv německé terminologie na vývoj terminologie české.
NA
- Heraldická figura je umístěna na horním okraji štítu nebo na horním okraji jiné figury, tj. dotýká se tohoto okraje nebo se dotýká štítu; nelze zaměňovat s termínem VYRŮSTAJÍCÍ, kdy je viditelná pouze část figury. Slovenský patriarší kříž lze popsat buď „na trojvrší" nebo „vyrůstající z trojvrší", nelze jej popsat „nad trojvrším": „ - modrý patriarší kříž nad třemi modrými vrcholky." (s.67, řádky 6 a 7 shora), barevné vyobrazení číslo 14 na straně 14 - patriarší kříž zřetelně nelevituje nad třemi vrcholky, tedy trojvrším, nýbrž z něho VYRŮSTÁ.
NAD
- Heraldická figura je umístěna nad horním okrajem štítu nebo jiné figury, aniž by se jich dotýkala.
POD - Heraldická figura je umístěna pod dolním okrajem štítu nebo jiné figury, aniž by se jich dotýkala. V některých popisech používáme též termínu PŘEVÝŠENÝ.
VEDLE
- Heraldická figura je umístěna vedle pravého / levého okraje štítu nebo obdobně jiné figury, aniž by se jich dotýkala.
Přijetím této terminologické konvence se zbavíme nutnosti víceslovně popisovat umístění heraldických figur.

Výše uvedené kritické výhrady vůči jednomu segmentu Klimešovy práce neznamenají, jak jsem naznačil výše, byť jen parciálně negativní odsouzení celého projektu . Jako autor projektů obdobných jsem si vědom úskalí a překážek, která autor musel, bytˇ v éře značně rozvinuté výpočetní techniky, překonávat. Jsem přesvědčen, že jeho práce, po případných korekturách, zaujme důstojné místo v oboru odborných prací o československé státní symbolice.

Za ochotnou, účinnou a všestrannou pomoc při zpracování této recenze je mou milou povinností poděkovat kolegovi Stanislavu Kasíkovi.
----------------------------------------------------
Poznámky:
[1] Z několikaleté úzké spolupráce s heraldikem Stanislavem Kasíkem vznikl reálný projekt Heraldické Terminologické Konvence (dále jen HTK), který je k dispozici na internetové adrese www.heraldika-terminologie.cz HTK je rozdělena do dvou částí, z nichž první je veřejně přístupná, zatímco druhá je přístupná pouze po registraci. Obsahem druhé části jsou jednotlivé segmenty: Terminologický Slovník (TS), Terminologické Soubory (TSb) a Terminologické Rešerše (TR). Uvedené segmenty jsou základem celé HTK a v současné době jsou aktivně zpracovávány a doplňovány. Po otevření HTK jsou k dispozici e-mailové kontakty.

[2] Téhož termínu se používá v přeneseném slova smyslu v jiných oborech, např. disky automobilových kol apod.

[3] Schopnost rozlišit KOTOUČ od KOULE je z hlediska základních principů heraldiky vskutku nesnadná, nikoliv však nemožná. Trojrozměrnost kresby obecných heraldických figur se stala od určité etapy vývoje heraldiky přijatelnou a v současné heraldické tvorbě je výtvarníky užívána; přesto je u KOULE znázornění její trojrozměrnosti kresebným problémem stále, neboť nezbývá než si vypomoci „neheraldickým" stínováním např. pomocí doplňujících linií, šrafových čar apod.

[4] Z hlediska typologie obecných heraldických figur náleží OREL, obdobně jako DVOUOCASÝ LEV, MOŘSKÁ PANNA, MOŘSKÝ LEV aj., do kategorie heraldických oblud / nestvůr.

[5] Takto zobrazená se objevuje např. v několika městských znacích ve Valáškových kresbách v Čarkových Městských znacích; důvod této atypické polohy není nikde uveden.

[6] Novák, Jozef: Slovenské mestské a obecné erby. Osveta, Martin 1972, s. 309-310, obr.č. 80, pozn.6, před s.369 tab. pečetí, obr.č.2, vše nebarevné.
V tinkturách spatřujeme ružomberoský znak např. v publikaci Louda, Jiří: Znaky československých měst. Mladá fronta, Praha 1972, obr.tab.č.15, obr.č.4.

[7] Zde ani v jiných případech se nejedná o plané slovíčkaření ale o logický a smysluplný popis figur. Obdobné terminologické výtvory ad hoc lze nalézt např. na s. 57 v popisu prezidentské pečetě - „64 malých kroužků tvořících dohromady kruh"; ve sfragistické terminologii je takové zobrazení nazýváno PERLOVEC - může být vnější a vnitřní. Na s. 59 se lze dočíst, že na pečeti prezidia ministerstva hospodářství jsou „stylizované šestibodové hvězdičky". Komentář k obdobným ad hoc výtvorům je dle mého soudu zbytečný.

[8] Publikováno s ilustracemi na internetových stránkách HTK, v části podléhající registraci, v modulu Terminologické Soubory, soubor KŘÍŽE a KŘÍŽE - APENDIX. Textový i ilustrační materiál jsme nabídli redakci Heraldické ročenky k jednorázovému nebo postupnému otištění.
[Nabídku k otištění textového a ilustračního materiálu jsme (Palát + Kasík) v konečné fázi jednání zrušili, neboť jsme se jednak neshodli na uspořádání obsáhlého poznámkového aparátu a jednak pan Klimeš, redaktor Heraldické ročenky, se domníval, že citací našich HTK internetových stránek si děláme v Heraldické ročence bezplatnou reklamu a nabídl nám reklamu placenou (!). Tento postup nehodlám již dále komentovat.]

[9] Arndt, Jürgen - Seeger, Werner - Müller-Westphal, Lothar: Wappenbilderordnung. Bauer & Raspe, Neustadt an der Aisch 1986.

© Pavel Palát, 05.04.2012

Vyrobilo © Tvorba stránek Chabera

odkazy: Webhosting