Želenice

Želenice, okres Most, Ústecký kraj

 

Rozhodnutí předsedy PS PČR číslo 37 ze dne 8. 6. 2004.

Znak a vlajka uděleny 6. 10. 2004.

 

Schválený popis znaku:

V zeleno-zlatě děleném štítě stříbrno-černě dělené třikrát nahoru lomené břevno, provázené nahoře stříbrným beranem ve skoku se zlatou zbrojí.

 

Poznámky:

Figuru berana navrhovatel vysvětlil takto: „Zde zastupuje zemědělské a pastevecké aktivity, které přinášely obci vždy přirozený rozvoj a užitek“. Je jisté, že obec Želenice nebyla v minulosti věhlasná „zemědělskými a pasteveckými aktivitami“, které „přinášely obci vždy přirozený rozvoj a užitek“ Výklad významu jedné z figur znaku je vykonstruovaným a bezobsažným konstatováním, protože obě zmiňované činnosti byly běžně provozovány v každé venkovské obci jako nutný prostředek obživy. Kdyby v Želenicích byla tradice plemenného chovu ovcí, bylo by možné akceptovat figuru berana.

 

Protože beran ve skoku byl v rodovém erbu Dobrohostů z Ronšperka a v erbech několika dalších rodů zejména ze západních Čechách, způsobuje jeho užití v Želenicích možnost mylného hodnocení obecního znaku. K uvedenému výkladu o „funkci“ berana ve znaku obce Želenice lze poznamenat, že ve schváleném a uděleném znaku obce Zvánovice (okr. Praha-východ), vypracovaném zcela jiným navrhovatelem, je krom jiného také čelně hlava berana. Ta byla vyložena takto: „chovalo se zde dosti ovcí pásaných obecním pastýřem“. Z uvedeného je patrný zvláštní úkaz, kdy dva jedinci, které nic nespojuje, vytvoří pro obecní znak téměř shodnou „beraní“ figuru s téměř shodným výkladem o „pastevectví“. V obou obcích není možné považovat „chování dosti ovcí“ a „pastevecké aktivity“ za cosi mimořádného, co by zasloužilo připomenutí v obecním znaku.

 

Figura berana ve znaku obce Želenice by mohla být do jisté míry legitimní, kdyby navrhovatel věděl, že v roce 1324 se připomíná Kunrát ze Želenic, užívající v erbu hlavy berana. Ta by ve znaku obce Želenice měla své opodstatění, ale celý beran již nikoliv. K podobě figury berana lze dodat, že je přehnaně stylizována. To není beran, to je „chlupatý“ kůň s beraními rohy. Hlava berana z profilu ani v reálné zoologické podobě a ani v heraldicky stylizované kresbě nemá dlouhou a protaženou „koňskou“ hlavu.

 

Třikrát lomené a zároveň dělené břevno není autorem návrhu vysvětleno. V době vzniku návrhu, nebylo v jeho „tvorbě“ ničím novým. Shodně lomené břevno je v uděleném znaku obce Moldava (okr. Teplice), kde má výklad vztažený ke Krušným horám a písmenu „M“, které je počátečním písmenem názvu obce. Dělené vlnité břevno užil ve znaku obce Jeníkov (okr. Teplice). Proporce znaku jako celku měly vyznívat ve prospěch obecné figury a nikoliv lomeného břevna, které je „ústřední“ figurou. „Miniaturizování“ berana na úkor dobře čitelného lomeného břevna znaku neprospívá.

 

Autorův výklad symboliky tinktur v heraldice je nepřijatelný. Trvdí, že červená je obecným symbolem pro expanzi a dobývání – takové významy červená prostě nemá ani v obecné rovině. Modrá nijak nemůže symbolizovat čistotu (u jeho návrhu znaku pro obec Novosedlice, je modrá vykládána jako symbol síly). Zlato nelze vnímat jako symbol „ekonomického využití přírodního bohatství“.

 

© Stanislav Kasík, 10. 5. 2010.