jméno:
heslo:

Zdobín (o. Trutnov)

Zdobín, okres Trutnov, kraj Královéhradecký


Rozhodnutí předsedy PS PČR číslo 16 ze dne 26. 5. 2011

Schválený popis znaku:
Polcený štít, v pravém zeleném poli položená osekaná větev, z níž vyrůstá větévka s dvěma žaludy nad dvěma dubovými listy, pod větví prázdná osmihrotá hvězda, vše zlaté. Levé pole stříbrno-červeně dělené, nahoře červený korunovaný lev s modrou zbrojí, dole stříbrný tlapatý kříž.

Poznámky:
Popis figur v zeleném poli musí být polohově hlášen, tj. osekaná větev musí být hlášena nahoře, poněvadž obecné figury bývají zpravidla umístěny uprostřed štítu / pole tak, aby jejich plochu optimálně vyplňovaly. Je pravdou, že poloha hvězdy je popsána „pod větví", avšak až v následné části popisu, který musí mít vnitřní polohovou logiku.
Lva v levém horním poli je nutno popsat jako „vzpřímeného kráčejícího", poněvadž obě dolní končetiny má téměř ve stejné rovině a vyjadřují pohyb „kroku".
Naopak je nutno pochválit členy heraldické expertní skupiny, že stříbrný kříž v dolním levém červeném poli popsali jako tlapatý a nikoli jako maltézský, jak se lze dočíst v obdobných popisech tohoto typu kříže.

Samostatný problém, a bohužel v mnoha případech závažný, tvoří mluvnická stavba věty. Základním konstatováním popisu je způsob rozdělení štítu, proto úvodní věta, oddělená dále čárkou, musí být větou samostatnou, kde slovo „štít" je holý podmět a slovo „polcený" je přísudek jmenný bez spony. Tento mluvnický tvar se odborně nazývá „věta holá s přísudkem jmenným bez spony" (přísudek jmenný je zde vyjádřen tvarem přídavného jména tvrdého v 1. pádě jednotného čísla).
Druhá věta, náledující za čárkou, musí být samostatná a proto začínat velkým písmenem. Jedná se o souvětí souřadné, přičemž na první větě je závislá věta vedlejší, která je uvozena předložkou „z" a vztažným zájmenem „jež" ve tvaru ženského rodu 2. pádu jednotného čísla. Další části popisu by mohly tvořit samostatné věty s nevyjádřeným přísudkem, ovšem se zřetelem na logickou stavbu popisu je tato větná konstrukce vhodná. Poslední věta tvoří souvětí souřadné, složené ze tří vět s nevyjádřenými přísudky, které by mohly existovat, bez ztráty významu, samostatně; ovšem se zřetelem na logickou výstavbu popisu je tato větná konstrukce vhodná, jak jsem uvedl výše.
Případnou argumentaci ve smyslu, že heraldický popis je zvláštní stylistickou stavbou, považuji za irelevantní a odmítnutí hodnou. Základní české mluvnické a gramatické postuláty musí platit, a v jiných oborech platí, obecně. Pouze z tohoto důvodu nelze doslovně překládat heraldické popisy německé, francouzské či anglické, poněvadž tyto jazyky nejsou s českým jazykem mluvnicky a stylisticky kompatibilní.
[Omlouvám se za obsáhlejší výklad, avšak znění některých heraldických popisů je právě z hlediska mluvnické stavby neuvěřitelné v souvislosti s vysokoškolským vzděláním jejich autorů.]

Heraldický popis:
Polcený štít. V pravém zeleném poli nahoře položená osekaná větev, z níž vyrůstá větévka s dvěma žaludy nad dvěma dubovými listy, pod větví prázdná osmihrotá hvězda, vše zlaté. Levé pole stříbrno-červeně dělené, nahoře červený korunovaný vzpřímený kráčející lev s modrou zbrojí, dole stříbrný tlapatý kříž.

06.07.2014                                                                                                                                             © Pavel Palát
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Vyrobilo © Tvorba stránek Chabera

odkazy: Webhosting