jméno:
heslo:

KU - ZTS

KUKLA
Obecná figura.
Odhlédneme-li od definic zoologické, rybářské, včelařské a stavitelské, jedná se o zařízení, vyrobené z vhodného materiálu, které chrání určitou část těla, zpravidla hlavu / obličej před vnějšími vlivy. V heraldice používáme tohoto termínu pro pojmenování zařízení, které se navléká na hlavu cvičených ptáků - dravců (sokola, ostříže, poštolky aj.) předtím, než je lovec vypustí za kořistí.
Kukla se obvykle neuplatňuje jako samostatná heraldická figura, termín slouží k heraldickému popisu.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
KŮL
Heroldská figura.
Jedna ze základních HEROLDSKÝCH FIGUR. Vznikne tak, že štít je dvakrát POLCENÝ, nejčastěji přímými ŘEZY, případně ŘEZY různých tvarů - CIMBUŘOVÝ, OBLAKOVÝ, BERLIČKOVÝ apod. Ve štítě musí být minimálně dvě a maximálně tři odlišné HERALDICKÉ TINKTURY. Odkazujeme na komentáře u termínů POLCENÝ, POLCENÝ DVAKRÁT. Šířku KŮLU v heraldickém popisu zásadně neuvádíme. Některá heraldická kompendia uvádějí, že KŮL má být široký jednu třetinu šířky štítu. Za základní polohu považujeme přiměřeně široký KŮL umístěný uprostřed štítu a dotýkající se jeho horního a dolního okraje. KŮL se může v erbech / znacích vyskytovat v různých podobách, které je nutno v heraldických popisech přiměřeně a srozumitelně popsat.
» Poznámka:
V nebarevných zobrazeních erbů / znaků, pokud není známa jejich ikonografie, může být ŠTÍT popsán jako dvakrát polcený; obdobná situace může nastat při popisu POLE.
» Viz: Terminologické soubory, soubory KŮL, BŘEVNO A KŮL.
» Literatura:
Buben: Encyklopedie heraldiky. Libri, Praha 1997, s.233.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
KŮŇ
Obecná figura.
Za základní polohu považujeme KONĚ VE SKOKU. Pokud je POSTROJENÝ, je nutno to v popisu uvést, rovněž se uvádí i částečné POSTROJENÍ, např. SEDLO, OHLÁVKA apod. Doporučujeme, aby ZBROJ i POSTROJENÍ měly odlišné tinktury. V popisu se zásadně neuvádí, zda je zobrazen bělouš, hnědák, vraník, grošák. Nedoporučujeme, aby byl popsán „kůň přirozené barvy", neboť heraldika disponuje soustavou tinktur, které lze v souladu s heraldickými pravidly použít.
» Literatura:
Buben: Encyklopedie heraldiky. Libri, Praha 1997, s.233.
Sedláček: Českomoravská heraldika I. Praha 1902, s.176-177, též heslo KOŇSKÁ KYTA.
Malá československá encyklopedie. Academia, Praha 1986, díl III., s. 659, heslo Kůň domácí.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
KUNA
Obecná figura.
Z osmi známých druhů se v českých zemích vyskytuje kuna lesní a kuna skalní. Rozhodne-li se heraldický výtvarník toto zvíře nakreslit jako obecnou heraldickou figuru, měl by se s jeho podobou seznámit v některém z odborných atlasů a kresbu přiměřeně stylisovat.
V heraldice bývá zpravidla zobrazována v přirozených barvách; domníváme se, že není nutné rozlišovat uvedené druhy. Za základní polohu považujeme BĚŽÍCÍ KUNU.
» Literatura:
Ottův slovník naučný, Praha 1900, díl XV., s. 363, heslo Kuna.
Král z Dobré Vody, Heraldika. Praha 1900, s. 94, heslo Kuna.
Malá československá encyklopedie. Academia, Praha 1986, díl III., s. 658, heslo Kuna, obr.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
KUS
Doporučený termín pro označení částí některých heraldických figur nebo součástí erbu / znaku. Např. heroldská figura ŠTENÝŘ se skládá z KUSŮ - nejméně z osmi; je-li štít ozdoben PŘILBOU s KORUNOU nebo s TOČENICÍ, PŘIKRÝVADLY a KLENOTEM,
ŠTÍTONOŠI, NÁPISOVÝMI PÁSKAMI S HESLEM, případně je-li podložen hodnostními ATRIBUTY či zavěšenými řádovými DEKORACEMI.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
KUŠE
Obecná figura.
Středověká lovecká / vojenská zbraň s mimořádně silnou průbojností. Skládá se z LUKU zasazeného do tzv. sochy se žlábkem pro vložení ŠÍPU a z pažby.
Za základní polohu považujeme VZTYČENOU nataženou (= k střelbě připravenou) kuši s vloženým šípem.
» Literatura:
Malá československá encyklopedie. Academia, Praha 1986, díl III., s. 669, heslo Kuše, obr.
Ottův slovník naučný, Praha 1900, díl XV., s. 408-409, heslo Kuš.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
KUŽEL
Heroldská figura / Obecná figura.
Kresebně / výtvarně je shodný s heroldskou figurou HROT. V soustavě heraldických znamení doporučujeme používat tohoto termínu při popisu znaku biskupství / arcibiskupství olomouckého a znaků, jejichž nositelé / majitelé / uživatelé měli nebo mají právní vztah k uvedené církevní instituci. Ve všech ostatních případech heraldického popisu této figury použijeme termínu HROT.
KUŽEL se může uplatnit též jako obecná figura (volná); v takovém případě doporučujeme, aby základna kužele byla prohnuta dolů do oblouku, neboť tím bude vyloučena záměna s HROTEM. Kužel může být též OBRÁCENÝ, tzn., že jeho vrchol směřuje k dolnímu okraji štítu / pole; v takovém případě doporučujeme, aby jeho základna byla zobrazena jako protáhlá elipsa, tím bude vyloučena záměna s KLÍNEM.
» Literatura:
Ottův slovník naučný, Praha 1900, díl XV., s. 444, heslo Kužel.
Malá československá encyklopedie, Academia, Praha 1986, díl III., s.674, heslo Kužel.
Sedláček, Českomoravská heraldika I., Praha 1902, s. 210, heslo Kužel.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
KUŽELKA
Obecná figura.
Stavební článek, kamenný nebo dřevěný. Skládá se z HLAVICE, DŘÍKU a PATKY, vše podle architektonických slohů / stylů. Obvykle bývá integrální součástí zábradlí, schodišť, balkónů, teras aj.
V heraldickém popisu není nutno uvádět detaily.
» Terminologická poznámka:
Termínu nelze použít při popisu ramen VOZOVÉHO KOLA.
» Viz t. termín: BALUSTRÁDA.
» Literatura.
Herout: Staletí kolem nás. Panorama, Praha 1981, tab. IV/11, V/16, VI/11, heslo Kuželky (balustry).
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
KUŽELKOVÝ
Aktivní termín.
Těleso ve tvaru KUŽELKY; v odůvodněných případech doporučujeme podrobnější heraldický popis pomocí konvenčních termínů.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

KVÁDR
Obecná figura.
Geometricky je definován jako rovnoběžnostěn tvořený obdélníky. Má-li být takto v heraldickém popisu uveden, je nutné jej nakreslit trojrozměrně, neboť v lineární kresbě jej nelze odlišit od obdélníku. V heraldické kresbě se uplatňuje (lineárně) jako součást hradeb, zdí a obdobných staveb, popisovaných jako KVÁDROVANÉ / KVÁDROVÉ.
» Viz termíny: KVÁDROVANÝ, KVÁDROVÝ.
» Literatura:
Malá československá encyklopedie. Academia, Praha 1986, díl III., s. 675, heslo Kvádr.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
KVÁDROVANÝ
Aktivní termín.
Tohoto termínu použijeme při popisu struktury zdiva.
Ze sémantického hlediska tento termín naznačuje, jak je zdivo strukturováno, nikoli z jakého materiálu je vyrobeno. V heraldických popisech proto dáváme přednost termínu KVÁDROVANÝ před termínem KVÁDROVÝ.
» Viz termín: KVÁDR, KVÁDROVÝ
» Podrobně viz termín: CIHLOVÁ VAZBA.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
KVÁDROVÝ
Aktivní termín.
Tento termín znamená, že zdivo je vyrobeno z KVÁDRŮ. Pro heraldickou kresbu není tato informace důležitá, proto v heraldických popisech dáváme přednost termínu KVÁDROVANÝ.
» Viz termíny: KVÁDR, KVÁDROVANÝ.
» Podrobně viz termín CIHLOVÁ VAZBA.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
KVĚT
Obecná figura,
Z botanického hlediska je KVĚT část rostlin, keřů a stromů, který roste, kvete a slouží k jejich rozmnožování. Úplný květ se skládá z pylových tyčinek, pestíků a květního obalu. Ne každý květ ve své přírodní podobě má semeník ve tvaru shluku pylových tyčinek a pestíků, vytvářejících představu souvislého a zřetelně konturovaného kotouče.
Květ na stonku se může vyskytovat jednotlivě, resp. jako samostatná obecná heraldická figura; za základní polohu považujeme VZTYČENÝ KVĚT. Jiné polohy květů, např. ODVRÁCENÉ, ODKLONĚNÉ, ZKŘÍŽENÉ apod. je nutné v heraldickém popisu hlásit.
Doporučujeme, aby pylové tyčinky a pestíky se u všech druhů / typů květů nazývaly SEMENÍK jako konvenční termín.
Pro květ na stonku bychom doporučili tolerovaný termín KVĚTINA; několik květin může tvořit obecnou heraldickou figuru KYTICE, ta však musí být převázána stuhou.
» Viz: Terminologické soubory, soubor KVĚT.
» Literatura:
Aichele - Golte-Bechtle: Co tu kvete? Kvetoucí rostliny střední Evropy ve volné přírodě. Ikar, Praha 1996.
Cattabiani: Florarium. Mýty, legendy a symboly spjaté s květinami a rostlinami. Volvox globator, Praha 2006.
Coombes: Stromy. Osveta, Martin 1996.
Deyl - Hísek: Naše květiny. Academia, 3. vydání, Praha 2008.
Malá československá encyklopedie. Academia, Praha 1986, díl III., s. 682, heslo Květ, obr.
Mathioli: Herbář neboli bylinář, I - III. [Staré Město pražské 1596]. Reprint z roku 1931dle původního vydání, Dobra & Fontána, Praha 1998.
Svolinský - Petrbok: Rostliny. Státní nakladatelství dětské knihy, Praha 1960.
Větvička - Matoušková: Stromy a keře. Aventinum, Praha 2001.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
KVĚT ČTYŘLISTÝ
Obecná figura.
Neurčený / obecný květ skládající se ze čtyř lístků a semeníku.
V heraldickém popisu nelze zaměňovat za termíny ČTYŘLIST nebo ČTYŘLÍSTEK.
» Viz termín: KVĚT.
» Viz Terminologické soubory, soubor KVĚT.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
KVĚT DVANÁCTILISTÝ
Obecná figura.
Neurčený / obecný květ skládající se z dvanácti lístků a semeníku.
» Viz termín: KVĚT.
» Viz Terminologické soubory, soubor KVĚT.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
KVĚT PĚTILISTÝ
Obecná figura.
Neurčený / obecný květ skládající se z pěti lístků a semeníku.
V heraldickém popisu i zobrazení nelze zaměňovat za termín RŮŽE.
» Viz termín: KVĚT.
» Viz Terminologické soubory, soubor KVĚT.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
KVĚT SEDMILISTÝ
Obecná figura.
Neurčený / obecný květ skládající se ze sedmi lístků a semeníku.
» Viz termín: KVĚT.
» Viz Terminologické soubory, soubor KVĚT.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
KVĚT ŠESTILISTÝ
Obecná figura.
Neurčený / obecný květ skládající se ze šesti lístků a semeníku.
» Viz termín: KVĚT.
» Viz Terminologické soubory, soubor KVĚT.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
KVĚTENSTVÍ
Obecná figura.
Doporučený termín pro „soubor květů vyrůstajících na společném stonku ...".
» Literatura:
Malá československá encyklopedie. Academia, Praha 1986, díl III., s. 682, heslo Květenství.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
KVĚTINA
Obecná figura.
Doporučujeme, aby termínem KVĚTINA byl pojmenován obecný, tj. několikalistý, KVĚT NA STONKU. Za základní polohu považujeme VZTYČENÝ, ČELNĚ zobrazený KVĚT. Jsou-li na stonku list / listy, doporučujeme je v heraldickém popisu hlásit.
Je-li více květin, nejméně však tři, převázáno STUHOU, pojmenujeme je termínem KYTICE.
» Viz termíny: KVĚT, KYTICE.
» Viz Terminologické soubory, soubor KVĚT.
» Literatura:
Malá československá encyklopedie. Academia, Praha 1986, díl III., s. 682, heslo Květiny.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
KVETOUCÍ
Aktivní termín.
Tohoto termínu použijeme tehdy, jestliže z heraldické figury VYRŮSTÁ / VYRŮSTAJÍ KVĚT NA STONKU / KVĚTY NA STONCÍCH. Jejich podoba a poloha jsou předmětem heraldického popisu.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
KVÍČALA
Obecná figura.
Pták z čeledi drozdovitých. Za základní polohu považujeme STOJÍCÍ KVÍČALU.
Rozhodne-li se heraldický výtvarník tohoto ptáka nakreslit jako obecnou heraldickou figuru, měl by se s jeho podobou seznámit v některém z ornitologických atlasů a kresbu přiměřeně stylisovat.
» Poznámka
Ornitologický název je Drozd kvíčala. Odlišení od drozda zpěvného je v heraldické kresbě problematické a je možné pouze při zobrazení v přirozených barvách.
» Literatura:
Černý - Drchal: Ptáci. Aventinum, Praha 1997.
Malá československá encyklopedie. Academia, Praha 1986, díl III., s. 683, heslo Kvíčala.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Vyrobilo © Tvorba stránek Chabera

odkazy: Webhosting