Obecná figura.
Odhlédneme-li od definic zoologické, rybářské, včelařské a stavitelské, jedná se o zařízení, vyrobené z vhodného materiálu, které chrání určitou část těla, zpravidla hlavu / obličej před vnějšími vlivy. V heraldice používáme tohoto termínu pro pojmenování zařízení, které se navléká na hlavu cvičených ptáků - dravců (sokola, ostříže, poštolky aj.) předtím, než je lovec vypustí za kořistí.
Kukla se obvykle neuplatňuje jako samostatná heraldická figura, termín slouží k heraldickému popisu.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
KŮL
Heroldská figura.
Jedna ze základních HEROLDSKÝCH FIGUR. Vznikne tak, že štít je dvakrát POLCENÝ, nejčastěji přímými ŘEZY, případně ŘEZY různých tvarů - CIMBUŘOVÝ, OBLAKOVÝ, BERLIČKOVÝ apod. Ve štítě musí být minimálně dvě a maximálně tři odlišné HERALDICKÉ TINKTURY. Odkazujeme na komentáře u termínů POLCENÝ, POLCENÝ DVAKRÁT. Šířku KŮLU v heraldickém popisu zásadně neuvádíme. Některá heraldická kompendia uvádějí, že KŮL má být široký jednu třetinu šířky štítu. Za základní polohu považujeme přiměřeně široký KŮL umístěný uprostřed štítu a dotýkající se jeho horního a dolního okraje. KŮL se může v erbech / znacích vyskytovat v různých podobách, které je nutno v heraldických popisech přiměřeně a srozumitelně popsat.
» Poznámka:
V nebarevných zobrazeních erbů / znaků, pokud není známa jejich ikonografie, může být ŠTÍT popsán jako dvakrát polcený; obdobná situace může nastat při popisu POLE.
» Viz: Terminologické soubory, soubory KŮL, BŘEVNO A KŮL.
» Literatura:
Buben: Encyklopedie heraldiky. Libri, Praha 1997, s.233.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
KŮŇ
Obecná figura.
Za základní polohu považujeme KONĚ VE SKOKU. Pokud je POSTROJENÝ, je nutno to v popisu uvést, rovněž se uvádí i částečné POSTROJENÍ, např. SEDLO, OHLÁVKA apod. Doporučujeme, aby ZBROJ i POSTROJENÍ měly odlišné tinktury. V popisu se zásadně neuvádí, zda je zobrazen bělouš, hnědák, vraník, grošák. Nedoporučujeme, aby byl popsán „kůň přirozené barvy", neboť heraldika disponuje soustavou tinktur, které lze v souladu s heraldickými pravidly použít.
» Literatura:
Buben: Encyklopedie heraldiky. Libri, Praha 1997, s.233.
Sedláček: Českomoravská heraldika I. Praha 1902, s.176-177, též heslo KOŇSKÁ KYTA.
Malá československá encyklopedie. Academia, Praha 1986, díl III., s. 659, heslo Kůň domácí.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
KUNA
Obecná figura.
Z osmi známých druhů se v českých zemích vyskytuje kuna lesní a kuna skalní. Rozhodne-li se heraldický výtvarník toto zvíře nakreslit jako obecnou heraldickou figuru, měl by se s jeho podobou seznámit v některém z odborných atlasů a kresbu přiměřeně stylisovat.
V heraldice bývá zpravidla zobrazována v přirozených barvách; domníváme se, že není nutné rozlišovat uvedené druhy. Za základní polohu považujeme BĚŽÍCÍ KUNU.
» Literatura:
Ottův slovník naučný, Praha 1900, díl XV., s. 363, heslo Kuna.
Král z Dobré Vody, Heraldika. Praha 1900, s. 94, heslo Kuna.
Malá československá encyklopedie. Academia, Praha 1986, díl III., s. 658, heslo Kuna, obr.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
KUS
Doporučený termín pro označení částí některých heraldických figur nebo součástí erbu / znaku. Např. heroldská figura ŠTENÝŘ se skládá z KUSŮ - nejméně z osmi; je-li štít ozdoben PŘILBOU s KORUNOU nebo s TOČENICÍ, PŘIKRÝVADLY a KLENOTEM,
ŠTÍTONOŠI, NÁPISOVÝMI PÁSKAMI S HESLEM, případně je-li podložen hodnostními ATRIBUTY či zavěšenými řádovými DEKORACEMI.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
KUŠE
Obecná figura.
Středověká lovecká / vojenská zbraň s mimořádně silnou průbojností. Skládá se z LUKU zasazeného do tzv. sochy se žlábkem pro vložení ŠÍPU a z pažby.
Za základní polohu považujeme VZTYČENOU nataženou (= k střelbě připravenou) kuši s vloženým šípem.
» Literatura:
Malá československá encyklopedie. Academia, Praha 1986, díl III., s. 669, heslo Kuše, obr.
Ottův slovník naučný, Praha 1900, díl XV., s. 408-409, heslo Kuš.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
KUŽEL
Heroldská figura / Obecná figura.
Kresebně / výtvarně je shodný s heroldskou figurou HROT. V soustavě heraldických znamení doporučujeme používat tohoto termínu při popisu znaku biskupství / arcibiskupství olomouckého a znaků, jejichž nositelé / majitelé / uživatelé měli nebo mají právní vztah k uvedené církevní instituci. Ve všech ostatních případech heraldického popisu této figury použijeme termínu HROT.
KUŽEL se může uplatnit též jako obecná figura (volná); v takovém případě doporučujeme, aby základna kužele byla prohnuta dolů do oblouku, neboť tím bude vyloučena záměna s HROTEM. Kužel může být též OBRÁCENÝ, tzn., že jeho vrchol směřuje k dolnímu okraji štítu / pole; v takovém případě doporučujeme, aby jeho základna byla zobrazena jako protáhlá elipsa, tím bude vyloučena záměna s KLÍNEM.
» Literatura:
Ottův slovník naučný, Praha 1900, díl XV., s. 444, heslo Kužel.
Malá československá encyklopedie, Academia, Praha 1986, díl III., s.674, heslo Kužel.
Sedláček, Českomoravská heraldika I., Praha 1902, s. 210, heslo Kužel.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
KUŽELKA
Obecná figura.
Stavební článek, kamenný nebo dřevěný. Skládá se z HLAVICE, DŘÍKU a PATKY, vše podle architektonických slohů / stylů. Obvykle bývá integrální součástí zábradlí, schodišť, balkónů, teras aj.
V heraldickém popisu není nutno uvádět detaily.
» Terminologická poznámka:
Termínu nelze použít při popisu ramen VOZOVÉHO KOLA.
» Viz t. termín: BALUSTRÁDA.
» Literatura.
Herout: Staletí kolem nás. Panorama, Praha 1981, tab. IV/11, V/16, VI/11, heslo Kuželky (balustry).
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
KUŽELKOVÝ
Aktivní termín.
Těleso ve tvaru KUŽELKY; v odůvodněných případech doporučujeme podrobnější heraldický popis pomocí konvenčních termínů.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
KVETOUCÍ
Aktivní termín.
Tohoto termínu použijeme tehdy, jestliže z heraldické figury VYRŮSTÁ / VYRŮSTAJÍ KVĚT NA STONKU / KVĚTY NA STONCÍCH. Jejich podoba a poloha jsou předmětem heraldického popisu.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
KVÍČALA
Obecná figura.
Pták z čeledi drozdovitých. Za základní polohu považujeme STOJÍCÍ KVÍČALU.
Rozhodne-li se heraldický výtvarník tohoto ptáka nakreslit jako obecnou heraldickou figuru, měl by se s jeho podobou seznámit v některém z ornitologických atlasů a kresbu přiměřeně stylisovat.
» Poznámka
Ornitologický název je Drozd kvíčala. Odlišení od drozda zpěvného je v heraldické kresbě problematické a je možné pouze při zobrazení v přirozených barvách.
» Literatura:
Černý - Drchal: Ptáci. Aventinum, Praha 1997.
Malá československá encyklopedie. Academia, Praha 1986, díl III., s. 683, heslo Kvíčala.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Vyrobilo © Tvorba stránek Chabera
odkazy: Webhosting