KY - ZTS
KYČELNICE TROJLALOČNÁ
Obecná figura.
Keř s troj- až pětilaločnými řapíkatými listy, květenstvím jsou koncové vrcholíky s bílými či narůžovělými pětičetnými květy. Za základní polohu považujeme VZTYČENOU KYČELNICI.
Rozhodne-li se heraldický výtvarník tuto rostlinu nebo její část nakreslit jako obecnou heraldickou figuru, měl by se s její podobou seznámit v některém z botanických atlasů a kresbu přiměřeně stylisovat.
» Literatura:
Malá československá encyklopedie. Academia, Praha 1986, díl III., s. 686, heslo Kyčelnice, obr.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
KYJ
Obecná figura.
Úderná, zpravidla dřevěná, zbraň s hrubě opracovanou RUKOJETÍ, která je na opačném konci rozšířena do nepravidelného kulovitého tvaru. V heraldice je zobrazován obvykle v přirozené (= hnědé) barvě; pokud by byl uplatněn jako samostatná figura, považujeme VZTYČENÝ KYJ za základní polohu.
» Viz t. termín: PALICE SUKOVITÁ.
» Literatura:
Malá československá encyklopedie, Academia, Praha 1986, díl III., s.687, heslo Kyj.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
KYPŘICE
Obecná figura.
„Kypřice je přístroj sloužící k spojení běhounu mlecího soustrojí s pohonným hřídelem a umožňující přenos točivého pohybu." (Cit. Jásek, s. 93.) Tato definice je pro laika nebo nepoučeného heraldika téměř nesrozumitelná, pokud si neprostuduje cit. Jáskův článek.
Kypřice je nástroj, nikoli přístroj, v podobě obdélníka, v jehož středu je čtvercový nebo kosočtvercový otvor. Delší strany obdélníka mohou být modifikovány obloukovým nebo kónickým tvarem ku středu, rovněž kratší strany mohou být obdobně tvarově modifikovány. Kypřice je vyrobena ze železa, pro heraldickou kresbu není tento údaj podstatný, a vkládá se do tvarově shodného otvoru do horního mlýnského kamene, zvaného běhoun. V heraldické kresbě se kypřice uplatňuje jako součást mlýnského kamene, v takovém případě musí mít odlišnou tinkturu, nebo se může uplatnit jako samostatná obecná heraldická figura; v obou případech musí mít uprostřed čtvercový nebo kosočtvercový otvor. Polohu kypřice v obou případech je nutné popsat; může být POLOŽENÁ, POSTAVENÁ, KOSMÁ, ŠIKMÁ.
» Terminologická poznámka:
Cit. Jásek používá pro název mlýnského kamene nedoporučený termín „žernov".
» Viz t. termíny: OŠKRT, KÁMEN MLÝNSKÝ.
» Literatura:
Buben: Encyklopedie heraldiky. Libri, Praha 1997, s.234-235.
Jásek: Oškrt versus kypřice - snad už naposledy. Heraldická ročenka 1983, Česká numismatická společnost, pobočka Heraldika, Praha 1983, s. 88-105.
Kočandrle: Oškrt nebo kypřice? Heraldika, IX./1976, čís. 1-2, s. 45-47.
Z ohlasů na články v předchozím dvojčísle. Heraldika, X./1977, s.158.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
KYRYS
Obecná figura.
Součást BRNĚNÍ chránící horní část bojovníkova těla. Rozlišujeme přední (hrudní) a zadní (zádový) kyrys. V soustavě obecných heraldických figur se uplatňuje kyrys přední. Je-li ozdoben ornamentem, popíšeme jej jako CIZELOVANÝ.
Klučina v cit. knize (viz modul „Literatura") definuje KYRYS jako spojení předního a zadního PLECHU.
» Viz t. termíny: PLECH, KRUNÝŘ.
» Literatura:
Malá československá encyklopedie. Academia, Praha 1986, díl III., s. 692, heslo Kyrys, Kyrysníci.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
KYTA
Obecná figura.
Svazek / chochol z peří různých ptáků nebo z květin. Nejčastěji se v heraldice uplatňuje, jako KLENOT, kyta složená z pavích nebo pštrosích per, mohou být též VĚJÍŘOVITĚ rozložena.
» Literatura:
Buben, Encyklopedie heraldiky, Libri, Praha 1997, s.235.
Ottův slovník naučný, Praha 1900, díl XV., s. 507, heslo Kyta.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
KÝTA
Obecná figura.
Zadní končetina vepřového nebo hovězího dobytka. V heraldice se uplatňuje při popisu polohy uvedených zvířat.
» Literatura:
Malá československá encyklopedie. Academia, Praha 1986, díl III., s. 695, heslo Kýta.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
KYTICE
Obecná figura.
Několik, nejméně však tři, KVĚTIN, resp. KVĚTŮ NA STONCÍCH, je převázáno STUHOU, jejíž tvar nebo případné zdobení nemusí být předmětem heraldického popisu, pokud to není významově nutné. V heraldickém popisu naopak doporučujeme uvést počet lístků květů, z nichž se kytice skládá, např. květy čtyřlisté, šestilisté apod. Za základní polohu považujeme VTYČENOU KYTICI.
» Viz termíny: KVĚT, KVĚTINA.
» Viz Terminologické soubory, soubor KVĚT.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
KYTLICE
Obecná figura.
Kytlice, někdy též kytle, je středověký oděv určité sociální vrstvy obyvatelstva v podobě tuniky, sahající po kolena, s otvorem pro krk, s dlouhými rukávy a v pase přepásána provazem nebo řemenem; oblékala se natažením přes hlavu. Jako součást hornického pracovního oděvu se někdy nazývala perkytle. V heraldice se zpravidla neuplatňuje jako samostatná obecná heraldická figura; termín slouží k popisu oblečení některých postav vyskytujících se v heraldice.
» Viz t. termín: KOŠILE.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Obecná figura.
Keř s troj- až pětilaločnými řapíkatými listy, květenstvím jsou koncové vrcholíky s bílými či narůžovělými pětičetnými květy. Za základní polohu považujeme VZTYČENOU KYČELNICI.
Rozhodne-li se heraldický výtvarník tuto rostlinu nebo její část nakreslit jako obecnou heraldickou figuru, měl by se s její podobou seznámit v některém z botanických atlasů a kresbu přiměřeně stylisovat.
» Literatura:
Malá československá encyklopedie. Academia, Praha 1986, díl III., s. 686, heslo Kyčelnice, obr.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
KYJ
Obecná figura.
Úderná, zpravidla dřevěná, zbraň s hrubě opracovanou RUKOJETÍ, která je na opačném konci rozšířena do nepravidelného kulovitého tvaru. V heraldice je zobrazován obvykle v přirozené (= hnědé) barvě; pokud by byl uplatněn jako samostatná figura, považujeme VZTYČENÝ KYJ za základní polohu.
» Viz t. termín: PALICE SUKOVITÁ.
» Literatura:
Malá československá encyklopedie, Academia, Praha 1986, díl III., s.687, heslo Kyj.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
KYPŘICE
Obecná figura.
„Kypřice je přístroj sloužící k spojení běhounu mlecího soustrojí s pohonným hřídelem a umožňující přenos točivého pohybu." (Cit. Jásek, s. 93.) Tato definice je pro laika nebo nepoučeného heraldika téměř nesrozumitelná, pokud si neprostuduje cit. Jáskův článek.
Kypřice je nástroj, nikoli přístroj, v podobě obdélníka, v jehož středu je čtvercový nebo kosočtvercový otvor. Delší strany obdélníka mohou být modifikovány obloukovým nebo kónickým tvarem ku středu, rovněž kratší strany mohou být obdobně tvarově modifikovány. Kypřice je vyrobena ze železa, pro heraldickou kresbu není tento údaj podstatný, a vkládá se do tvarově shodného otvoru do horního mlýnského kamene, zvaného běhoun. V heraldické kresbě se kypřice uplatňuje jako součást mlýnského kamene, v takovém případě musí mít odlišnou tinkturu, nebo se může uplatnit jako samostatná obecná heraldická figura; v obou případech musí mít uprostřed čtvercový nebo kosočtvercový otvor. Polohu kypřice v obou případech je nutné popsat; může být POLOŽENÁ, POSTAVENÁ, KOSMÁ, ŠIKMÁ.
» Terminologická poznámka:
Cit. Jásek používá pro název mlýnského kamene nedoporučený termín „žernov".
» Viz t. termíny: OŠKRT, KÁMEN MLÝNSKÝ.
» Literatura:
Buben: Encyklopedie heraldiky. Libri, Praha 1997, s.234-235.
Jásek: Oškrt versus kypřice - snad už naposledy. Heraldická ročenka 1983, Česká numismatická společnost, pobočka Heraldika, Praha 1983, s. 88-105.
Kočandrle: Oškrt nebo kypřice? Heraldika, IX./1976, čís. 1-2, s. 45-47.
Z ohlasů na články v předchozím dvojčísle. Heraldika, X./1977, s.158.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
KYRYS
Obecná figura.
Součást BRNĚNÍ chránící horní část bojovníkova těla. Rozlišujeme přední (hrudní) a zadní (zádový) kyrys. V soustavě obecných heraldických figur se uplatňuje kyrys přední. Je-li ozdoben ornamentem, popíšeme jej jako CIZELOVANÝ.
Klučina v cit. knize (viz modul „Literatura") definuje KYRYS jako spojení předního a zadního PLECHU.
» Viz t. termíny: PLECH, KRUNÝŘ.
» Literatura:
Malá československá encyklopedie. Academia, Praha 1986, díl III., s. 692, heslo Kyrys, Kyrysníci.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
KYTA
Obecná figura.
Svazek / chochol z peří různých ptáků nebo z květin. Nejčastěji se v heraldice uplatňuje, jako KLENOT, kyta složená z pavích nebo pštrosích per, mohou být též VĚJÍŘOVITĚ rozložena.
» Literatura:
Buben, Encyklopedie heraldiky, Libri, Praha 1997, s.235.
Ottův slovník naučný, Praha 1900, díl XV., s. 507, heslo Kyta.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
KÝTA
Obecná figura.
Zadní končetina vepřového nebo hovězího dobytka. V heraldice se uplatňuje při popisu polohy uvedených zvířat.
» Literatura:
Malá československá encyklopedie. Academia, Praha 1986, díl III., s. 695, heslo Kýta.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
KYTICE
Obecná figura.
Několik, nejméně však tři, KVĚTIN, resp. KVĚTŮ NA STONCÍCH, je převázáno STUHOU, jejíž tvar nebo případné zdobení nemusí být předmětem heraldického popisu, pokud to není významově nutné. V heraldickém popisu naopak doporučujeme uvést počet lístků květů, z nichž se kytice skládá, např. květy čtyřlisté, šestilisté apod. Za základní polohu považujeme VTYČENOU KYTICI.
» Viz termíny: KVĚT, KVĚTINA.
» Viz Terminologické soubory, soubor KVĚT.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
KYTLICE
Obecná figura.
Kytlice, někdy též kytle, je středověký oděv určité sociální vrstvy obyvatelstva v podobě tuniky, sahající po kolena, s otvorem pro krk, s dlouhými rukávy a v pase přepásána provazem nebo řemenem; oblékala se natažením přes hlavu. Jako součást hornického pracovního oděvu se někdy nazývala perkytle. V heraldice se zpravidla neuplatňuje jako samostatná obecná heraldická figura; termín slouží k popisu oblečení některých postav vyskytujících se v heraldice.
» Viz t. termín: KOŠILE.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------