Login

LU - ZTS

LUCERNA
Obecná figura.
1. Architektonický prvek v podobě VĚŽIČKY s OKNY, nad STŘECHOU nebo KOPULÍ, samostatně zastřešený. Je-li v lucerně zvonek, nutno v heraldickém popisu uvést.
LUCERNA může být vertikálně vložena do HELMICE. Zpravidla má OKNA a je zastřešena.
» Viz t. termín: HELMICE.
2. Osvětlovací těleso různého tvaru; doporučujeme přiměřený heraldický popis.
» Viz t. termín: KAHAN.
» Literatura:
Malá československá encyklopedie. Academia, Praha 1986, díl III., s. 876 - 877, heslo Lucerna.
Herout: Staletí kolem nás. Panorama, Praha 1981, tab. II/12, III/30, heslo Helmice.
Herout: Staletí kolem nás. Panorama, Praha 1981, tab. I/5, II/4, IV/15, V/14, V/15, heslo Lucerna.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
LUČIŠTĚ
Obecná figura.
Základní část LUKU zhotovená zpočátku z vhodně upravené větve, později z druhů pevných a houževnatých dřev, v případě KUŠÍ ze speciálně vyráběných ocelových pásů. Pevnost a houževnatost použitého materiálu byla přímo úměrná rasanci střelby. V heraldice se může vyskytovat jako samostatná figura, bez TĚTIVY. Za základní polohu považujeme do oblouku prohnuté lučiště směřující k hornímu okraji štítu / pole. Případné tvarové nebo výtvarné modifikace nejsou předmětem heraldického popisu.
» Viz t. termíny: LUK, TĚTIVA.
» Literatura:
Ottův slovník naučný. Praha 1900, díl XV., s. 408 - 409, heslo Kuše, obr.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
LUK
Obecná figura.
Jedna z nejstarších ručních loveckých / válečných zbraní, která umožnila na určitou vzdálenost zranit / zabít lovnou zvěř / protivníka. Luk se skládá z obloukového LUČIŠTĚ a z TĚTIVY. Technologické parametry lučiště a tětivy nejsou předmětem heraldického popisu; rovněž nejsou předmětem heraldického popisu různé tvarové / slohové varianty nebo reálná velikost. Za základní podobu / polohu považujeme LUČIŠTĚ prohnuté nahoru do oblouku, jehož konce jsou spojeny TĚTIVOU. Je-li do luku vložen ŠÍP, potom LUČIŠTĚ i TĚTIVA jsou přiměřeně napjaty; v heraldickém popisu je nutné takovou polohu hlásit.
» Viz t. termíny: LUČIŠTĚ, TĚTIVA, KUŠE.
» Literatura:
Ottův slovník naučný, Praha 1900, díl XVI., s. 411, heslo Luk 1.
Malá československá encyklopedie, Academia, Praha 1986, díl III., s.884, heslo Luk.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
LUNETA
Obecná figura.
Plocha na stěně nebo na ZDI (v interiéru nebo v exteriéru) ohraničená vodorovnou základnou a PŮLOBLOUKEM různého tvaru, nebo ve tvaru TROJÚHELNÍKA. Obvykle je vyplněna malbou nebo SGRAFITEM.
» Poznámka:
V pevnostním stavitelství (fortifikaci) jsou lunetami nazývány samostatné hradby podobné bastionům (viz Luneta 3., obr.).
Literatura:
Herout: Staletí kolem nás. Panorama, Praha 1981, rejstříkové heslo Luneta (výseč).
Malá československá encyklopedie. Academia, Praha 1986, díl III., s. 888 - 889, heslo Luneta 1., 2., 3., obr.
Ottův slovník naučný, Praha 1900, díl XVI., s. 463, heslo Lunetta.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
LUSK HRACHOVÝ
Obecná figura.
Plod luštěnin (hrachu, vikve) vzniklý z plodolistu. Za základní polohu považujeme SVĚŠENÝ LUSK. V puklém / prasklém lusku mají být viditelné kuličky hrachu; puklý lusk je nutné v heraldickém popisu hlásit, počet hrachových kuliček nemusí být předmětem popisu.
» Literatura:
Malá československá encyklopedie. Academia, Praha 1986, díl III., s. 891, heslo Lusk.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

LVICE
Obecná figura.
Doporučujeme, aby termínem LVICE byla nazývána figura lva bez hřívy a bez pohlavního údu. Jednotlivé polohy jsou definovány na modelové obecné heraldické figuře LEV.
» Poznámka:
Král v „Heraldice" na s. 82 uvádí: „ ... v pravo (nebo v levo) hledící, na 3 nohách stojící (obr. 194), bude jmenován lvice, fr. lion passant, n. schreitender Löwe, ...". Tento argument v HTK odmítáme, neboť jsme přesvědčeni, že rozhodujícími markanty v tomto případě musí být zobrazení / nezobrazení hřívy a samčího pohlaví. Z tohoto předpokladu dovozujeme, že LVICE i LEV mohou být zobrazovány ve shodných polohách - VE SKOKU, KRÁČEJÍCÍ, STOJÍCÍ a dalších.
» Viz termín: LEV.
» Viz: Terminologické soubory, soubor LEV.
» Literatura:
Král z Dobré Vody: Heraldika. Praha 1900, s. 82, heslo Lvice.
Sedláček: Českomoravská heraldika I. Praha 1902, s.171-175, pod heslem LEV.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
LVÍK
Obecná figura.
Tohoto termínu doporučujeme použít v případech, kdy je ve štítě / poli několik lvů ve shodné poloze, např. VE SKOKU, STOJÍCÍCH, VZPRÍMENÝCH STOJÍCÍCH apod. a je proto nutné jejich zobrazení přizpůsobit aktuálnímu rozměru plochy k zobrazení určené. Termín LVÍK navrhl Karel Schwarzenberg v „Heraldice" napsav na s. 60: „Je-li v jednom znaku několik lvů (ve skoku, hledících vpřed) jako u pánů z Valdštejna, nazývají se lvíky."Přesto ve většině popisů valdštejnského erbu jsou uváděni lvi. Lze však akceptovat, že doporučený termín je vhodný např. tehdy, je-li figura lva několikanásobně vložena do LEMU, aniž bychom vyjadřovali skutečnost, že se jedná o nedospělého jedince; obdobně tak mohou být nazvány i jiné figury, např. HVĚZDY - hvězdičky, KOTOUČE - kotoučky apod.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Vyrobilo © Tvorba stránek Chabera

odkazy: Webhosting