Lahošť

Lahošť, okres Teplice, kraj Ústecký.

 

Rozhodnutí předsedy PS PČR číslo 15 ze dne 19. 1. 2007.

Znak a vlajka uděleny dne 5. 4. 2007.

 

Schválený popis znaku:

Ve stříbrno-modře děleném štítě nahoře tři červené kůly, dole zlatý keltský kotlík.

 

Poznámky:

Autor se ve svém výkladu významu užitých figur odvolává na zdejší, již v dávné minulosti známý, pramen zvaný Obří (Riesenquelle) a tvrdí, že se „skládal ze sedmi vedlejších pramenů, z nichž tři byly teplé“. A proto jsou v horní stříbrné polovině štítu tři červené kůly, které ony teplé prameny symbolizují. Odborná literatura zná pouze jeden pramen a uvádí jeho parametry (vydatnost a teplotu – sedm pramenů mohlo existovat například v nedalekých Teplicích). S pramenem je spojena významná archeologická událost. V roce 1882 při novém jímání pramene byl ve skalní puklině ve stěně vřídla, v hloubce asi šesti metrů, nalezen kotlík s velkým množstvím bronzových předmětů (okolo 2 000 kusů). Nález obsahující spony (cca 1 000 kusů), náramky (cca 650 kusů) a prsteny (více jak 100 kusů) byl nazván „Duchcovský poklad“.  Kotlík (archeology nazvaný kotel) byla prostá nezdobená nádoba nýtovaná z několika částí plechu s vrchním okrajem ohnutým dovnitř. Jednotlivosti z obsahu nálezu se později objevily v expozicích řady českých i evropských muzeí. Šatové spony byly vyrobeny shodným způsobem, ve shodných tvarech a téměř shodných velikostech – od evropských archeologů obdržela spona typové pojmenování „duchcovská“.

 

Je-li něco typického pro „Duchcovský poklad“ nalezený v Obřím prameni v Lahošti, pak to není ona tvarově zcela obecná a zřejmě i funkčně nespecifikovatelná nádoba (kotel), ale šatová spona nezaměnitelného tvaru. Snad právě ona by byla lepší figurou pro obecní znak. V užití takové figury, stejně jako „keltského kotlíku“, je ve vztahu k heraldice obsažen pomyslný problém. Ten spočívá ve skutečnosti, že heraldika neměla až do nedávné doby v rejstříku předměty, které nebyly souběžně s ní v praktickém užívání a součástí každodenního života. Tím méně byla hledána inspirace v minulých a dávno minulých zaniklých kulturních horizontech. Viděl-li navrhovatel kotlík z Duchcovského pokladu na vlastní oči, pak pravděpodobně na něm nenalézal nic „skvostného“, neb ten vypadá jako „papiňák“ bez pokličky. Tak si vymyslel „keltský kotlík“. Ten však není kotlíkem, ale typologicky je miskou (v reálných archeologických nálezech obvykle hliněná), která je na horním okraji zdobená, například čtyřmi hlavami býků. Navrhovatel osadil horní okraj nádoby čtyřmi „dračími“ hlavami s krky. Inspiraci pro takový zdobný prvek lze v rejstřících keltských nádob nalézat velice obtížně. Zdá se, že zde byla aplikována mytologií podpořená funkce draků, jako „strážců pokladů“. Podvýborem stanovený termín „keltský kotlík“ je významově nesmyslný a v heraldice si nelze pod ním představit nic konkrétního a nic zobecněného. Jak bude taková figura kreslena za sto let, je otázkou.

 

Autora návrhu lze podezřívat z umělého vytvoření barevné kombinace červeno-modro-bílé, která je pro jeho tvorbu typická. „Národní trikolora“ je v jeho návrzích znaků obcím použita několikanásobně a je evidentně autorovým cílem. Návrh znaku pro obec Lahošť je jednou z posledních realizací navrhovatele a ten i zde potvrzuje jeho trvale nedostatečnou heraldickou invenci a znalost oboru.

 

© Stanislav Kasík, 7. 5. 2010.