Syřenov

Syřenov, okres Semily, kraj Liberecký

 

Rozhodnutí předsedy PS PČR číslo 31 ze dne 25. 11. 2003.

Znak a vlajka uděleny dne 5. 3. 2004.

 

Schválený popis znaku:

Štít dělený červeno-stříbrně děleným břevnem, nahoře ve zlatém poli kráčející modrá lvice s červenou zbrojí, dole v modro-zlatě šikmo děleném poli věž s cimbuřím a prázdnou branou opačných barev.

 

Poznámky:

Navrhovatel učinil k návrhu obecního znaku následující výklad: „Horní zlatá část s modrou kráčející lvicí vyjadřuje rod Markvarticů, horní červená část břevna vyjadřuje červenozem lokality, dolní stříbrná část břevna vyjadřuje říčku protékající lokalitou, spodní, šikmo štípená část vyjadřuje v horní části hrad Kumburk (Goldenburg) v dolní části vyjadřuje hrad Bradlec. Prapor je převzetím spodní části znaku a stejně jako znak vyjadřuje hrady Kumburk a Bradlec a zároveň barvy rodu Markvarticů“. 

Neznalost oboru prokázal navrhovatel několika způsoby. Štít nemá části, tím méně „horní“ a „spodní“. Pojem „štípený“ je již archaický termín, ale i na počátku 20. století platil pro svislé „rozdělení“ štítu (figur atd.) – dnes pro polcení. Zde je však užit pro šikmé dělení – tedy chybně. „Markvartická lvice“ je pojem zavedený koryfeji české heraldiky Vojtěchem Králem, Martinem Kolářem a Augustem Sedláčkem v nepřesném významu, který byl později literaturou opakován - a to ve smyslu, že lev stojící „na čtyřech“ je lvicí. Pokud stojí lev „na třech, s jednou přední pozdviženou“, pak je pro něj v současnosti vyhrazen terminologický pojem „vykračující“. Má-li lev všechny nohy „v pohybu“ a není ve skoku, tak jako zde, pak je pojmenován jako kráčející. Podvýborem byla figura popsána jako lvice nikoliv proto, že stála „na čtyřech“, ale proto, že tak ji „myslel“ navrhovatel s tím, že hříva není výrazná a pohlaví chybí.  

Na pečetích „Markvarticů“ ve 13. století (pánů z Michalovic, z Lemberka a z Vartenberka), šlo vždy o lva (samce) a nikoliv o lvici (samici). Představa, že původním „markvartickým lvem“ byl modrý lev ve zlatém štítu je lichá a neopírá se o žádné dobové barevné vyobrazení, ale pouze o pozdější podobu erbu pánů z Valdštejna a chybně dedukovanou souvislost. A to jako výsledek nekritického hodnocení z konce 19. století (dokonce je modrý lev ve zlatém štítu chybně přiřazován osobě sv. Zdislavy, jako její rodový erb). Lze doložit, že „markvartický lev“ byl stříbrný v červeném štítu (1292 – Freiberg, Heinrich von: Rytířská jízda Jana z Michalovic. Elka Press, Praha 2005, s. 31). Navrhovatelem užité tinktury zlatá a modrá jsou valdštejnské a takto by bylo vhodnější znak také vysvětlovat.  

Kresba lvice není korektní - lvice nemůže mít hřívu. Má-li hřívu a je lvem, pak také musí mít pohlaví. Má-li hřívu a nemá-li pohlaví, pak je to prapodivná, umenšená, znehodnocená a v heraldice de facto nesmyslná figura (vyobrazení viz REKOS). 

© Stanislav Kasík, 9. 5. 2010.