Login

Mělnické Vtelno

Mělnické Vtelno, okres Mělník, kraj Středočeský

 

Rozhodnutí předsedy PS PČR číslo 23 ze dne 18. 6. 2003.

Znak a vlajka uděleny dne 8. 10. 2003.

 

Schválený popis znaku:
Ve stříbrném štítě na černém tlapatém heroldském kříži červeno-modře polcený štítek, vpravo stříbrný buvolí roh, vlevo zlatá věž s cimbuřím, kvádrovaným soklem, černou branou a oknem.

 

Poznámky:

Autor návrhu napsal text se stručnou historií obce a ten doplnil následujícím „výkladem“ významu figur ve znaku: „V návrzích proto najdeme symboly prezentující nejen rody Vtelenských ze Vtelna, Hrzánů z Harasova a německé rytíře, ale také připomínku starých panských tvrzí, nebo vtelenského farního kostela. I když návrhy poskytují poměrně hodně informací, byly vypracovány tak, aby výsledek byl nejen výstižný, ale také pokud možno co nejjednodušší – alespoň u dvou z nich se autorovo předsevzetí podařilo splnit“.

 

Uvedený výklad je zřetelně nedostatečný a nic nepomůže, že autor návrhu subjektivně a bez ostychu pochválil svou vlastní domnělou schopnost být „výstižný a pokud možno co nejjednodušší“ (zcela určitě nelze štít se středním štítkem nazvat jednoduchým, resp. „nejjednodušším“).

 

Protože představitelé obce neměli v navrhovatelově výkladu téměř žádnou oporu pro znalost významu ve znaku užitých figur a tinktur, tak bylo na obecním úřadu vypracováno následující doplnění předchozího zcela nedostatečného „zdůvodnění“: „Návrhy znaku a praporu spojených obcí Mělnické Vtelno, Radouň a Vysoká Libeň vycházejí ze tří základních motivů. Ty jsou inspirovány minulostí našich obcí. Všechny čtyři návrhy používají jen barvy bílou, černou, červenou (pozadí erbu Rohanů za V. Libeň), modrou (pozadí erbu pánů Vtelenských) a žlutou (ta je znamením radosti, od níž je odvozen název Radouně).

Základní motivy jsou tyto:

1) Žlutá (zlatá) věž v modrém poli – představuje vladycké tvrze ve Vtelně a Libni.

2) Rohanský roh – bílý v červeném poli – připomíná knížecí rod Rohanů, kterému v letech 1806 – 1876 patřila Vysoká Libeň a část Radouně a kteří byli známi jako dobrodinci chudého lidu. Při jiné volbě barev by tento motiv také mohl symbolizovat prameniště, při kterých naše obce v dávné historii vznikly.

3) černý kříž s patkami v bílém poli – připomíná církevní řády, které stály při vzniku našich obcí (svatovítští kanovníci v případě Radouně, řád německých rytířů v Libni a Radouni, svatojiřský klášter v případě Vtelna)“ (neautorizovaný text poskytl Obecní úřad v Mělnickém Vtelně).

 

Autorovi návrhu znaku lze vytknout, že ponechal obec bez možnosti seriozní a korektní odborné opory pro výklad významu figur v užívaném obecním znaku. Dopustil, aby v prostředí obce byl vytvořen výklad mimořádně nekorektní a postrádající jakoukoliv ambici seriozně zvládnout odbornou stránku věci. Obsahem je onen laický pseudovýklad v podstatě mystifikací, na které se svým způsobem „podílel“ i navrhovatel znaku.

 

V heraldice nelze mluvit o žluté věži, bílém rohu, bílém poli, ale vždy a za všech okolností o zlaté věži, stříbrném rohu a stříbrném poli. Užití pojmu „pozadí erbu“ je odborně zcela nepřijatelné – erb či znak nemá žádné „pozadí“ stejně jako nemá žádné „popředí“ (významově jde o nesmysl, protože „pozadí“ jsoucí vzadu, tedy na odvrácené straně štítu, není vidět a nelze proto říci jakou má „barvu“).

 

Součástí znaku je štítek a ten je pokryt tinkturou – zde červenou a modrou barvou. Ve výkladu zpracovaném obcí je uvedeno, že v pravé polovině polceného štítku jde o „rohanský roh“ – takové označení figury býčího rohu nelze akceptovat, protože figura býčího rohu s přívlastkem „rohanský“ jednoduše neexistuje. A to nejen v rovině terminologické. Uvedený výklad je prostou fabulací. Je-li něco typicky rohanského ve spojení s heraldikou, tak to není býčí roh, ale zlaté prázdné routy v červeném poli a pak hermelín (obojí v polceném štítu). Je zcela zřejmé, že býčí roh je převzat z erbu Vtelenských z Vtelna - ve stříbrno-červeně polceném štítě dva býčí rohy opačných barev. Tato pro výklad obecního znaku velice podstatná skutečnost však v navrhovatelově textu uvedena není. Tím také padá představa o tom, že modré pole středního štítku má nějaký vztah k rodu Vtelenských, jak míní suplující výklad obce. Zůstává pak otázkou, proč levé pole štítku je modré a proč věž v něm je zlatá. Zlatou (žlutou) nelze vykládat jako symbol radosti, a proto nemůže symbolizovat místní jméno Radouň.

 

Černý kříž ve stříbrném štítu lze vztáhnout jedině k Řádu německých rytířů a nikoliv již ke svatovítským kanovníkům, protože svatovítská kapitula užívala znaku shodného se znakem pražského biskupství a pak arcibiskupství - černý štít se zlatým břevnem. Klášter benediktinek při bazilice sv. Jiří na Pražském hradě užíval červeného heroldského kříže ve stříbrném štítě, resp. figury sv. Jiří na koni zabíjejícího draka. Při tomto klášteře neexistovala žádná kapitula, a proto zde nemohli být kanovníci. Na Pražském hradě byly pouze dvě kolegiátní kapituly - při chrámu sv. Víta a při kostele Všech svatých. Přesto lze připustit obecnou symboliku kříže se vztahem k církevním institucím.

Je nutné odmítnout formulaci „kříž s patkami“ jako termín ryze neodborný, mající pravděpodobně oporu v terminologii typografické, kde je znám termín „patkové písmo“.
Ve schváleném popise je použit obrat "tlapatý heroldský kříž", který nelze akceptovat v pojmu "heroldský". Heroldský kříž je jenom jeden, který vznikne křížením břevna a kůlu. Vedle toho jsou kříže volné a jsou-li do krajů, tak se to tak musí popsat. Za korektní považujeme následující popis uvedeného kříže - "tlapatý do krajů".

 

© Stanislav Kasík, 7. 5. 2010.

Vyrobilo © Tvorba stránek Chabera

odkazy: Webhosting