Aktuální informace Inzerce Napište nám Mapa stránek

Novosedlice

Novosedlice, okres Teplice, kraj Ústecký

Rozhodnutí předsedy PS PČR číslo 70 ze dne 11. 5. 2006.

Znak a vlajka uděleny dne 25. 5. 2006.

Schválený popis znaku:

Ve stříbrném štítě s červenou patou modré břevno, přes něj hlava muže přirozené barvy s vousem provázená vpravo vztyčenou zelenou palmovou ratolestí, vlevo zlatou berlou. V patě zlatý stoupající půlměsíc.

Poznámky:

Podobnost tohoto obecního znaku se znakem obce Modlany (viz zde) není náhodná. Má stejného autora a shodnou genezi. Vznikl někdy okolo roku 1997 a byl prezentován veřejnosti na autorově výstavě v Ústí nad Labem a obsáhlým článkem v krajském deníku. Stejně jako modlanský znak, je i tento hoden nekompromisní kritiky.

Inspirace pro použití půlměsíce má původ v rodovém erbu pánů z Vřesovic – zde zlatý stoupající půlměsíc v červeném poli – erbem Vřesovců z Vřesovic však byl modrý štít se zlatým stoupajícím půlměsícem. Pata tedy měla být modrá. Nic nebránilo tomu, aby skutečně modrá byla. A tak je zřejmé, že užitá červená nemá žádný význam a smysl. Břevno ve znaku Novosedlic nemá výklad. Je zbytné. A tím, že je pomyslnou heraldickou floskulí, je zároveň nesmyslem. Důvody pro jeho použití nespočívají ve figuře samé a v jejím nějakém mimořádném významu, ale v jeho modré barvě. Břevno bylo použito pouze a jedině proto, aby bylo možné dostat do znaku modrou barvu (viz níže k barevnosti znaku).

Udělovacím dekretem novosedlického znaku je jeho hlavní a dominantní figura popsána jako „hlava muže s vousem přirozené barvy“. Dřívějším výkladem autora návrhu je tato hlava jednoznačně přisouzena sv. Valentýnovi – dokonce byla nazvána jeho portrétem. U původního návrhu, jehož podoba je stále součástí výzdoby a označení obecního úřadu, již není díky pásce s nápisem „sv. Valentin“ pochyb. Hlava však nemůže být hlavou-portrétem sv. Valentýna, protože jí jednoduše není. Potud bylo konání podvýboru korektní. Když ale tutéž figuru podvýbor popsal jako „hlavu vousatého muže“ vznikl tak neřešitelný ikonografický problém, charakterizovaný nezbytně nutnými a mimořádně zásadními otázkami. Jaký má hlava muže s vousem vztah k obci a proč je jejím hlavním symbolem? Co tato hlava symbolizuje? Podvýbor si uvedené otázky zjevně nepoložil. Možné odpovědi lze nalézat na dalších řádcích.

Při hodnocení znaku je zásadní otázkou odkud navrhovatel ví, jak vypadá hlava sv. Valentýna. Tato námitka má totiž absolutní důležitost a to proto, že existují ustálené způsoby jak symbolizovat toho, či onoho svatého například prostřednictvím atributů. Mezi atributy sv. Valentýna však nepatří jeho hlava. Navrhovatel nacházel mimořádně nekritickou inspiraci ve znaku města Teplice, kde je hlava sv. Jana Křtitele. Ta hlava je však useknutá (neživá a mrtvá) a je na míse (talíři). Tento symbol vychází z biblických textů a způsob jeho utváření není přenosný na jakéhokoliv svatého, tím méně na sv. Valentýna. A to i přesto, že i on byl dle hagiografie popraven - dekapitován. Navíc existuje několik sv. Valentýnů a dva z nich jsou pravděpodobně neustále zaměňováni - sv. Valentýn Římský a sv. Valentýn z Terni – zřejmě již nikdy nebude jasné, který z Valentýnů je ten „pravý“. A ještě další zásadní poznámka, abychom mohli nazvat onu hlavu hlavou svatého, pak by ona hlava musela mít svatozář. Navrhovatel nevěděl co a jak dělat a tak u původní podoby znaku použil jméno domněle zobrazeného svatého napsané na pásce pod figurou a to lze hodnotit jako neheraldické, diletantské, nemyslitelné a nemožné. Protože skutečně nikdo neví, jak hlava sv. Valentýna vypadá, tak je téměř „zázračné“, že to ví navrhovatel jako jediný na světě. Víme však, že neví. Zároveň je jisté, že si ji vymyslel, resp. vyfabuloval. Největší pikanterií tohoto návrhu obecního znaku je skutečnost, že „hlava vousatého muže“ má fyziognomické rysy obličeje novosedlického starosty.

Sám pan starosta tvrdí (je otázkou s jakou mírou nadsázky a zda vůbec), že hlava muže je jeho podobou po vyčerpávajícím pracovním dni v úřadě. Z toho pak jednoznačně vyplývá, že hlava skutečně není hlavou-portrétem sv. Valentýna, ale hlavou-portrétem pana starosty.

Jestliže navrhovatel měl ve své heraldické „prostoduchosti“ za velice „nosné, důmyslné, sofistikované a vtipné“ dát do znaku obce Novosedlice karikaturní portrét jejího voleného představitele, pak je nutné s veškerým důrazem oponovat, že to je neheraldické, tristní a také nemoudré. Věděl-li pan starosta (a on věděl), že jde o jeho podobu, pak ji měl striktně odmítnout jako nepřípadnou a nevhodnou. Navíc dehonestující nejen jeho samotného, ale i sám znak a tím i samu obec. Mohl ji odmítnout například jen z důvodů obecně lidských – třeba z obyčejné osobní skromnosti, nebo pro zcela pochopitelný stud. Že tak neučinil, je právě to tristní.

Neheraldičnost takového způsobu tvorby znaku spočívá například ve faktu, že heraldika nemůže zobrazovat portréty konkrétních skutečných osob, stejně jako například vyobrazení konkrétních staveb atd. Třeba v příštím století se bude „hlavu muže s vousem“ kreslit jako prostá a obecná „hlava muže s vousem“ a nikoliv jako „hlava muže s vousem“, která vypadá jako hlava novosedlického starosty „blahé paměti“ po celodenním vyčerpávajícím pracovním nasazení a to jednoduše proto, že hlava novosedlického pana starosty v podobě vyjadřující jeho psychický, mentální a fyzický stav po celodenním pracovním vytížení prostě již nebude známa a v samotné heraldice nepatří mezi obecné figury, které by byly natolik zobecnělé, že by mohly být bez potíží kdykoliv a kýmkoliv nakreslitelné. Ona figura nakreslená po sto letech bude moci mít podobu například velice blízkou podobě kohokoliv na světě - např. komiksového Mickeyho Mause – a bude-li s vousy, bude odpovídat popisu uděleného znaku. V takovém případě se zcela vytrácí onen autorův pravděpodobný záměr být „nosným, důmyslným, sofistikovaným a vtipným“. Logická otázka následuje: „Má takové počínání smysl?“. Odpověď je nasnadě. Skutečný heraldik by totiž nic takové nepřipustil. To hloupé také je, že stejným způsobem je vytvořen znak v Modlanech s portrétem sv. Apolináře Ravennského. Nesmyslnost uvedených znaků bude patrná i prostým laikům, kteří při pokusu o hledání významu figur ve znaku musejí dospět k poznání, že něco není v pořádku. Proč si takové otázky nekladlo obecní zastupitelstvo, které muselo podobu znaku schválit? Proč se neptali schvalovatelé v podvýboru?

Stříbrný štít má oporu v německé formě jména obce (Weisskirchlitz – Bělokostelí). O červené patě a její neslučitelnosti s erbem pánů z Vřesovic je napsáno výše. Nesmyslem je vykládat modrou barvu břevna jako barvu síly – to si navrhovatel vymyslel. Stříbrný štít, modré břevno a červená pata ve znaku Novosedlic není náhoda. S ohledem na znalost postupů navrhovatele u jiných obecních znaků, je možné tvrzení, že jde o záměr. Cílem navrhovatele bylo dosažení červeno-modro-bílé barevné kombinace s odkazem na národní trikoloru. Shodně si navrhovatel počínal v případě návrhů znaků obcí Petrovice, Labská Stráň, Újezdeček, Bžany, Moldava, Proboštov, Malé Březno u Mostu, Mariánské Radčice, Zahrádky, Lahošť. K tomu lze také dodat, že mnohdy jde o prostou navrhovatelovu kalkulaci, že znak v národních barvách má šanci být zastupitelstvem schválen, protože ho dokáže onou česko-národní barevností „oslovit“. Nejde tedy o to, že návrh znaku právě v takové barevné kombinaci „vyšel“.