Login

Pletený Újezd

Pletený Újezd, okr. Kladno, Středočeský kraj


Rozhodnutí předsedkyně Poslanecké sněmovny PČR č. 16 ze dne 26. 5. 2011.
Znak a vlajka uděleny dne 29. 6. 2011.
 

Schválený popis znaku:
Modro-červeně dělený štít. Nahoře červeno-stříbrně polcená orlice se zlatou zbrojí, perizoniem a korunkou na krku. Uprostřed dolního pole stříbrný plot.


Poznámky: 

Figura v horní polovině štítu je nepochybně myšlena jako kolovratská orlice, protože Pletený Újezd svého času patřil k panství Buštehrad, které bylo v držení tohoto rodu. Páni z Kolovrat však takovou orlici nepoužívali – jejich orlice byla stříbrno-červeně polcená a nikoliv červeno-stříbrně, jak ji prezentoval navrhovatel. To je nutné hodnotit jako fatální pochybení i proto, že v navrhovatelově provedení jde o porušení základního heralického pravidla „o barvě a kovu“ (!). Pravá červená půle orlice je v modrém štítě – polcená figura tak „začíná“ nepřijatelnou tinkturou. Tím, že běžná kolovratská orlice je polcena stříbrno-červeně, není uvedené pravidlo porušováno – polcená figura „začíná“ přijatelnou tinkturou.

V uvedeném případě nesehrává žádnou roli historický znak města Buštěhradu, udělený králem Vladislavem II. Jagellonským v roce 1479, kde je vyobrazen erb majitele města a žadatele o udělení znaku Jetřicha Bezdružického z Kolovrat v chybné podobě, kterou mohl způsobit malíř miniatury privilegia z prosté neznalosti. Zdá se být zřejmé, že navrhovatel použil pro návrh znaku obce Pletený Újezd právě tento zdroj, aniž tušil, že si tak vůbec nemusí počínat. Pochybení navrhovatele a porušení základního heraldického pravidla „o vzájemném vztahu tinktur“ nerozpoznal ani podvýbor pro heraldiku a bez jakékoliv výtky znak schválil a doporučil k udělení.

Autor kresby znaku obce Pletený Újezd byl také nedokonalý tím, že nepoltil orlici celou a hlava zůstala bez polcení.  Tento autor je zároveň plagiátorem kresby orlice, která je autorskou kresebnou konstrukcí Stanislava Kasíka, použitou například ve znaku městyse Zlonice a obce Milín.

Figura plot, měla mít funkci mluvícího znamení. Problémem ale je, že figura „plot“ nemůže být vnímána jako mluvící znamení. Navrhovatel neměl dostatečnou povědomost o etymologii jména, která byla zpracována jazykovědci - viz Antonín Profous – Jan Svoboda, Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny, Díl IV., Praha 1957, s. 434.

V uvedené publikaci se o jménu vsi Pletený Újezd píše: „První rozlišovací přívlastek Plátenný vznikl z obecného adjektiva plátenný, které bylo odvozeno příponou –ьn- ze substantiva plátno. To adjektivum bylo brzy měněno podle látkových adjektiv na –ěnъ  lněný, dřevěný apod. v plátěnný, viz u Jg. III, 104 plátenná sukně i plátěnná sukně! Náš Újezd odváděl asi své vrchnosti plátno. Když se poměry změnily a lidé na ty platy zapomněli, byl ten přívlastek asi rozumováním písařů změněn v Plotěnný – od substantiva plot by však bylo adjektivum plotní, např. kůl (Jg III, 126) – a konečně v Pletený bez rozumného smyslu“.

Z uvedené citace jednoznačně vyplývá, že původní tvar jména vsi byl  Plátěnný Újezd a přívlastek byl odvozen od plátna. Možná nepeněžitá dávka v podobě utkaného plátna by nebyla v raném středověku nic výjimečného – viz např. Klecany od klecí, Psáry od psů (podobně i tzv. služebné vesnice s povinností služby). Ve výkladu je zřetelně napsáno, že forma jména „Plotěnný“ byla výsledkem „rozumování písařů“ – tedy písařů v úřadu Desk zemských na Pražském hradě, a nikoliv, že by se tak obec skutečně jmenovala a zároveň, že by toto v Praze ad hoc vymyšlené jméno používali i samotní obyvatelé vesnice. Je i otázkou správnost čtení zápisu, kde písmeno „a“ je lehce zaměnitelné za „o“. Podstatné je, že forma jména „Plotěnný Újezd“, navíc se současným pseudovýkladem, že ves byla oplocena je hrubý nesmysl.

Jazykovědci je správně poukázáno na mluvnický tvar, který by jméno obce muselo mít, kdyby šlo o inspiraci „plotem“ – ves by se jmenovala „Plotní Újezd“. Tím, že bylo poukázáno na skutečnost, že jméno Pletený Újezd je „bez rozumného smyslu“, zbývá jediná možnost korektního mluvícího znamení pro obec Pletený Újezd a tím je volba figury s odkazem na plátno. Vše ostatní je de facto neobhajitelné. Je to neobhajitelné, i kdyby například August Sedláček ve svém Místopisném slovníku historickém Království českého (b. d. a m. v., s. 926) uváděl příslušné heslo v následujícím znění – Újezdec, Újezd plotěnný, pletený. Resp. údaj v Ottově naučném slovníku, z kterého je zřejmé, že pisatel hesla má termín pletený za synonymní s termínem plotěný (Ottův slovník naučný, sv. XXVI, Praha 1907, s. 145).

K výše uvedenému výkladu o tom, že kdyby se jméno obce odvozovalo od substantiva „plot“, pak by adjektivum znělo „plotní“, lze učinit poznámku. Adjektivum „plotní“ nelze považovat za odvozené od substantiva „plot“, ale od „plotna“. Mluvnicky správný tvar adjektiva odvozeného od slova „plot“ zní „plotový“. Tuto skutečnost nelze sloučit s používaným adjektivem „pletený“, které bylo v uvedeném spojení se slovem „Újezd“ jazykovědci označeno jako „bez rozumného smyslu“. Při nepřesném způsobu hledání podstatného jména, z něhož by bylo odvozeno slovo „pletený“ můžeme dospět k nic neříkajícímu výrazu „plet“. V české slovní zásobě však existují podstatná jména slovesná, z nichž je možné mluvnicky odvodit potřebná přídavná jména – z podstatného jména „pletení“, lze odvodit adjektivum „pletený“.

Etymologický výklad významu názvu obce nemá nic společného ani s plotem a ani s motáním se, jak by snad bylo možné dovozovat ze zdání Augusta Sedláčka. Regionální historiografie tím, že jeden autor opisuje od druhého, způsobila obecné zdání o pravdivosti výkladu místního jména ve znění Plotěnný Újezd, se vztahem k plotu.

Navrhovatel neodvedl dostatečně profesionální práci. Jím vytvořený znak obce má závady, které budou trvalým „ódiem“. Navíc se stal bezostyšným vykrádačem práce jiných (zde figura orlice). Nic na tom nezmění skutečnost, že podvýbor pro heraldiku a vexilologii PS PČR shledal znak přijatelným, schvalitelným a udělitelným. To je výsledek nedostatečností schvalovacího procesu a nedostatečností samotných posuzovatelů. Také to lze hodnotit jako tristní součást dnešního heraldického dění v Čechách. To ostatně potvrzuje i stanovený popis schváleného znaku. Narozdíl od popisu vlajky, nebylo konstatováno, že orlice má červený jazyk. Při popisu figury v dolním poli štítu by byla dostačující věta: „Dole stříbrný plot do krajů“. Plot je nepochybně obecná figura, jejíž základní vlastností je, že je tzv. volná a nedotýkající se okrajů štítu. Jiný způsob konstrukce figury musí být v popisu uveden. Zde tedy je nutné v popisu uvést skutečnost, že plot není volnou figurou, ale mizí v okrajích štítu. Zároveň je zcela zbytečné uvádět, že plot je uprostřed. Kde jinde by měl být?

© Stanislav Kasík, 12. 8. 2011

Vyrobilo © Tvorba stránek Chabera

odkazy: Webhosting