Login

Proboštov

Proboštov, okres Teplice, kraj Ústecký

 

Rozhodnutí předsedy PS PČR číslo 104 ze dne 9. 4. 2002.

Znak vlajka uděleny dne 14. 5. 2002.

 

Schválený popis znaku:

Ve stříbrno-modře polceném štítě vpravo červené břevno se stříbrnou mitrou provázené dvěma vztyčenými zelenými dubovými listy, vlevo stříbrná orlice s červenou zbrojí a zlatou korunou na krku.

 

Poznámky:

Tradice proboštovského znaku sahá do roku 1997, kdy byl navržen a veřejně prezentován. Tehdy měl v detailech odlišnou podobu, než má dnes. Původní návrh byl podvýborem odmítnut. Dubové listy byly zcela zbytně zlato-zeleně polcené a řazené nad břevnem jeden list vpravo a pod ním jeden list vlevo. Orlice byla původně ve shodě s rodovým erbem pánů z Kolovrat – v modrém poli stříbrno-červeně polcená orlice, se zlatým perizoniem a korunou na krku. Tato podoba byla v podvýboru vyhodnocena jako porušující pravidlo o barvě a kovu (zlatá část polcených dubových listů ve stříbrném poli, červená půle orlice v modrém poli). Obojí bylo opraveno a výsledek byl schválen a nakonec udělen. K tomu lze poznamenat, že podoba orlice, narozdíl od dubových listů, byla zcela v souladu s heraldickými pravidly a důvody pro její odmítnutí neexistovaly.

 

Navrhovatel vysvětloval význam jednotlivých figur takto: „Znak Proboštova jsem rozdělil na dvě části - v levé jsem uplatnil legendu o proboštovi, který se usídlil v přilehlém dubovém lese, kde měl poustevnu. Symboly mitry a dvou dubových lístků jsou v levém červeném pruhu, v pravé části orlice z erbu Kolovratů, kteří jako první vlastnili toto jmění po odchodu benediktinek“. Z autorova výkladu není zřejmé, proč je vpravo (tedy nikoliv vlevo) stříbrné pole a v něm červené břevno. Dnes již to víme - byla uplatněna snaha docílit národní trikolory, kterou lze identifikovat ve stříbrno-modrém polcení a červeném břevnu. Z interpretace legendy o proboštovi nevyplývá, že by znakové pole muselo být členěno břevnem.

 

Kresebné provedení kolovratské orlice následuje nekvalitní předlohy. Z množství erbů šlechtických rodů, připadajících v případě Proboštova v úvahu, byl zvolen znak epizodního držitele Albrechta Libštejnského z Kolovrat, který měl ves v užívání v letech 1504-1510. Tedy pouhých šest let, které v  historii Proboštova nebyly žádným způsobem významné. Kolovrat měl k dispozici ves jako zástavní držitel, jinak královského, panství Krupka. Z toho také plyne, že docela určitě nebyl prvním světským majitelem obce po blíže nespecifikovaném odchodu teplických benediktinek. Klášter v Teplicích zanikl v době husitských válek a jeho statky pak spravovala česká královská komora. Ta pak panství s cínovými doly a hutními provozy velice často zastavovala. Zástavních držitelů byla v historii krupeckého panství celá řada.

 

Proboštov má jméno odvozené od probošta. V této souvislosti je užití mitry v obecním znaku nejméně polemické, i když proboštství teplického kláštera obsazovali opati z Postoloprt. Pokud neměl probošt udělené, výjimečné a vyznamenávající právo pontifikálií, nemůže být symbolizován infulí, ale černým kloboukem církevních hodnostářů se třemi (šesti) černými třapci na každé straně. Teplický probošt takovým právem nedisponoval. V případě Proboštova by klobouk mohl dokonce splňovat představu mluvícího znamení, a proto jeho užití by bylo obecnímu znaku prospěšnější. Mitra by se více hodila pro obec se jménem Opatov, případně Biskupice.

 

© Stanislav Kasík, 9. 5. 2010.

Vyrobilo © Tvorba stránek Chabera

odkazy: Webhosting