Login

Krásná Lípa

O MĚSTSKÉM ZNAKU V KRÁSNÉ LÍPĚ

 

V září roku 2000 byly městu Krásná Lípa předloženy návrhy městského praporu vypracované autorem příspěvku. V přiložené dokumentaci se nalézalo i vyobrazení městského znaku a jeho slovní popis. Pro navrhování praporů obcí a měst má podoba příslušného znaku zásadní význam v tom, že je zvyklostí podobu praporu od znaku odvozovat. Stanovený popis se opíral o vyobrazení a popis znaku města Krásná Lípa uvedený v posledním kompendiu domácí komunální heraldiky (Jiří Čarek, Městské znaky v českých zemích, Praha 1985, s. 210). Předkladatel návrhů užil následující formulace: Štít kosmo dělený zlato-červeně. Nahoře přirozená vykořeněná lípa, dole hnědě oděná postava Spravedlnosti, sedící na zlatém stolci nad dvěma zlatými stupni, držící v pravé ruce vztyčený stříbrný meč se zlatou příčkou a rukojetí, v levé zlaté váhy. Za horním stupněm stolce vlevo vyrůstá zelená lipová ratolest s pěti listy.

 

Spolek přátel Krásnolipska upozornil Městský úřad v Krásné Lípě prostřednictvím přípisu podepsaném panem Richardem Klosem na skutečnost (cituji): „… text popisu p. Kasíka, vyvěšený v MIS (poznámka autora: Městská informační služba), nemusí být autentický, pokud jde o popis znaku. Především není jisté, zdali tento popis odpovídá usnesení městské rady ze dne 1. 12. 1893, kterým byl znak přijat. Toto usnesení…nemluví však o barvě roucha Spravedlnosti ani o stupních, na nichž sedí (nejsou nutné, jak dokazuje např. znak Rychnova n. Kn.). Dále se v usnesení…nic neříká o zelené ratolesti při postavě. Kromě toho podle pravidel heraldiky je nemožný hnědý šat (na některých kreacích dokonce fialový!) na červeném poli“.

 

Spolek přátel Krásnolipska městu Krásná Lípa doporučil: a) dotázat se u SOkA Děčín na přesné znění usnesení z 1. 12. 1893; b) po ověření autentického znění usnesení dotázat se na správný způsob realizace znaku u České heraldické a genealogické společnosti (zde šlo zřejmě o omyl, protože na uvedené adrese U rajské zahrady 30, Praha 3 sídlí Klub pro českou heraldiku a genealogii, jinak název druhé instituce je Česká genealogicko-heraldická společnost).

 

Námitky Spolku přátel Krásnolipska na popis a podobu znaku města Krásná Lípa byly formulovány nikoliv z pozic odborných, ale laických. Pojem „autentický popis“ není v heraldické terminologii znám. Z další věty však vyplývá, co měl namítající na mysli. Za „autentický popis“ považuje onen popis znaku, který byl součástí usnesení městské rady z 1. 12. 1893. Tento popis je z pohledu heraldických zásad a principů pro popisování znaků zcela nedostatečný a terminologicky chybný (viz dále) a proto nemůže být a ani nikdy nebyl jednoznačnou a nezměnitelnou oporou pro stanovení popisu krásnolipského městského znaku v odborné literatuře. Popis zatím vždy vycházel z užívané podoby - vyobrazení. Otázkou tedy je, zda ona podoba (Čarek, 1985), na jejímž základě byl nově formulován výše uvedený popis městského znaku, je správná, či nikoliv. Zřejmě právě k tomuto problému námitka spolku směřovala. Pokud ano, pak je to námitka oprávněná a řešení hodná.

 

Když v roce 1970 vyšla práce Vladimíra Rudy a kol., Znaky severočeských měst, Most 1970, byl v barevné příloze vyobrazen i znak Krásné Lípy, který se neshoduje s vyobrazením v publikaci Čarkově z roku 1985, ale ani s vyobrazeními městského znaku na budově historické radnice a v městské pamětní knize (Goldenbuch der Stadt Schönlinde), uložené na městském úřadě. Vyobrazení krásnolipského městského znaku z roku 1970 se totiž drží dovolávaného popisu ze zasedání městské rady z roku 1893 a postava Spravedlnosti sedí na zeleném vršku. To proto, že díky nedokonalému popisu, uvedeném v zápisu z městské rady, je řečeno, že Spravedlnost sedí, ale není řečeno na čem.

 

Argumentace Spolku přátel Krásnolipska o zbytnosti stupňů, na kterých Spravedlnost sedí, znakem Rychnova nad Kněžnou je zcela nepřijatelná. Jednak v rychnovském znaku nejde o alegorickou postavu Spravedlnosti, ale o postavu panny, držící v pravé ruce tzv. lekna a sedící na ležícím jelenu. I kdyby to nebyla panna, ale skutečně Spravedlnost, nelze její sezení na ležícím jelenu zobecnit tak, že je jedno na čem Spravedlnost sedí, jestliže sedí. To už by nebyl heraldicky korektní argument.

 

Na příkladě znaku Rychnova nad Kněžnou, lze dobře argumentovat rozdíl mezi tzv. „autentickým“ popisem a popisem podle současných kriterií (i když v případě Krásné Lípy tento příměr „kulhá“). V privilegiu krále Vladislava II. Jagellonského, vydaném 4. 3. 1488, kterým byl městu Rychnovu nad Kněžnou udělen znak, je následující český popis znaku: Na červeném štítě je „jelen se dvěma rohy nahoře zdviženými, an jest spolehl na nohy, na kterémžto panna na prostředku po straně sedí v modré sukni, podávající témuž jelenu dvú lístkú k ústům, kterýžto lístkové lekna slovú“. Popis dle současných zvyklostí zní: V červeném štítu panna v modrých šatech, držící v pravé pozdvižené ruce zelená lekna a sedící na ležícím jelenovi přirozené barvy.

 

Dalším z nekorektních argumentů v přípise Spolku přátel Krásnolipska bylo tvrzení, že „je podle pravidel heraldiky nemožný hnědý šat [myšleno Spravedlnosti] na červeném poli“. Nelze použít tak kategorické tvrzení. Záleží na okolnostech. Hnědý šat jako součást figury v tzv. přirozených barvách je možný i na červeném poli, protože šat sám na takové figuře bude také přirozený a figury v tomto zbarvení, t. j. v přirozeném, lze položit dle heraldických pravidel na kov i na barvu, tedy i na červenou. Něco jiného je, zda přirozená hnědá barva šatů Spravedlnosti je skutečně tou správnou tinkturou, kterou mají být šaty pokryty. Z následujícího výkladu vyplyne, že je možné dospět k jednoznačnému závěru: hnědé být nemají - v tomto duchu je výše uvedený nově formulovaný popis krásnolipského městského znaku zpochybnitelný. Lze jen dodat, že představa o fungování Klubu pro českou heraldiku a genealogii jako arbitra v záležitostech správných podob městských znaků je lichá. Tato instituce se sama definuje jako sdružení amatérských zájemců o heraldiku a není z mnoha důvodů schopna provést důkladnou odbornou rešerši a vydat závazný, odborně relevantní dokument.

 

Na základě doporučení Spolku pro obnovu Krásnolipska vzneslo město Krásná Lípa dotaz na Státní okresní archiv v Děčíně, zda existuje v archivních fondech zápis z jednání krásnolipské městské rady z 1. 12. 1893, kdy bylo jednáno o podobě městského znaku. Městu byla doručena kopie zápisu. Text psaný německy zní:

 

„In der Gemeindeausschusssitzung vom 1. Dezember 1893 wurde das neue Wappen der Stadt Schönlinde genehmigt. Der seinerzeitige Antrag auf Schaffung eines Stadtwappens wurde von dem Gemeinderathe Karl Gassner gestellt. Die Ausführung desselben Erfolgte durch Herren August Frind, Maler in München, einen gebürtigen Schönlinder. Die Anschaffung der nothwendigen Siegel und die boherdige Genehmigung der Wappenführung übernahm Herr Bürgermeister Wenzel Seifert zur Besorgung.

 

Das Wappen stellt ein nach recht schräggetheiltes Schild dar, dessen linke untere Hälfte auf rothem Grunde die sitzende Gestalt der Gerechtigkeit, in der einem Hand das Schwert, in anderen die Wage haltend, aufweist. Die rechte obere Hälfte enthält auf Goldgrund einen heraldisch-stylisirten Lindenbaum mit deutlich erkennbaren Blätern und Wurzeln.

 

Das Schild ist eingefast von einen Rahmen, von welchem seitlich an Bänden zwei kleinere Schilde herabhängen, die, sich an der Rahmen anlehnend, auf der linke Seite die Wahrzeichen von Gewerbe, Industrie und Handel, auf der rechten Seite jene der Landwirtschaft enthalten. Das Siegel stellt den vorgenanten Schild ohne Rahmen mit der Umschrift „Stadtamt Schönlinde“ dar, während unter dem grossen Wappen sich noch auf einem Devisenbande die Inschrift „Stadt Schönlinde“ befindet.“

 

Popis znaku je uveden v prostředním odstavci a v českém jazyku zní přibližně takto: „Znak sestává ze štítu šikmo děleného, v jehož levé dolní polovině na červeném poli sedící postava Spravedlnosti, držící v jedné ruce meč a ve druhé váhy. Pravá horní polovina obsahuje na zlatém poli heraldicky stylizovaný strom lípy se zřetelně patrnými listy a kořeny.“

 

V dalším textu je popsáno rámování znaku a na něm na stuhách pověšených dvou štítků se symboly řemesla, průmyslu a obchodu vlevo a zemědělství vpravo. Zápis uvádí, že autorem vyobrazení městského znaku je August Frind, malíř z Mnichova, rodák z Krásné Lípy [*21. 11. 1852, Krásná Lípa, + 4. 8. 1924, Krásná Lípa].

 

Představa Spolku přátel Krásnolipska, že zápis z městské rady z 1. 12. 1893 vyřeší problém „neautentičnosti“ nově formulovaného popisu krásnolipského městského znaku, se nenaplnila. Má to své příčiny. Při tehdejším projednávání nepochybně byl k dispozici originál vyobrazení znaku, který namaloval August Frind. Na základě viděného obrazu vznikl popis, který však nelze vnímat jako heraldický, ale jako laický. Například tvůrce popisu si plete strany (!) a neuvádí je správně heraldicky – pole levé dolní je ve skutečnosti pravé dolní a pravá horní polovina je ve skutečnosti levá horní. Nevnímanou drobnou nuancí je skutečnost, že znak se obvykle popisuje shora dolů a zleva doprava a obvykle se začíná základním členěním štítu na pole. Je zde popisováno i to, co již není integrující součástí znaku ve smyslu tzv. „povinnosti hlásit“. Zbytným tedy je zmínka o rámování štítu a o štítcích se symboly průmyslu a zemědělství. Naopak nebylo popsáno to, co se popsat musí. Autor zápisu vlastně nevěděl, jak si má počínat, jak znak řádně podle pravidel a zvyklostí popsat. Požadavek na dobrý odborný popis znaku byl a stále je takový, že musí být stručný, ale zároveň natolik obsažný, aby bylo možné podle něj znak konstruovat kdykoliv a kýmkoliv kdo heraldice rozumí. Požadavek budoucí možnosti podle popisu znak vytvořit je požadavek neodstranitelný. Pro rozhodování o správnosti, či nesprávnosti podoby krásnolipského městského znaku je zápis z jednání městské rady na začátku prosince 1893 zcela irelevantní.

 

Vůbec není zřejmé, na čem Spravedlnost sedí – a ona sedí, protože v popisu se uvádí „die sitzende Gestalt der Gerechtigkeit“ – s e d í c í  postava Spravedlnosti. Když se jí v souladu s pojmem „sedící“ pokoušel posadit kreslíř Václav Zajíček (Znaky severočeských měst, 1970), pak ji prostě pod zadek nakreslil zelený vršek. Neměl jinou možnost, chtěl-li vyhovět v publikaci uvedenému popisu, který byl téměř doslovným českým překladem německého zápisu z uvedeného jednání městské rady v roce 1893 a ten, jak víme, neříkal na čem postava sedí. Jedno je jisté, ve vzduchu se sedět nedá. Na vyobrazení od akademicky školeného Frinda seděla Spravedlnost nepochybně na něčem důstojnějším a přijatelnějším, než je trávník. Stejně tak není zřejmé, ve které ruce drží postava meč, a ve které váhy. Pojmy „v jedné“ a „v druhé“ jsou pro rozlišení, zda v pravé nebo v levé, nedostačující. Není popsána ani pozice meče jako vztyčený. Není popsán šat postavy a je s ohledem na její personifikaci obtížné se domnívat, že by měl být z režné – hnědé látky a nikoliv z ušlechtilejšího materiálu, znázorněného tinkturou. S ohledem na červené pole přichází do úvahy pouze zlatá a stříbrná. Dostačujícím způsobem je popsána podoba stromu lípa.

 

Pro nezpochybnitelné stanovení podoby znaku města Krásná Lípa by nejlépe promlouvalo autentické vyobrazení Augusta Frinda. Minulými badateli bylo potvrzeno, že korektní konstrukce podle dochovaného „autentického“ popisu naráží na nepřekonatelné překážky. Vyobrazení Frindova návrhu se nedochovalo a asi nebude ani dohledatelné v dostupných archivech. Archivy byly již v minulosti velice podrobně excerpovány těmi, kteří se problematikou komunální heraldiky na okrese Děčín v minulosti zabývali (PhDr. Jan Smetana).

 

Pro posuzování „správné“ podoby městského znaku se lze opírat o dvě zachovaná vyobrazení. Pravděpodobně starší pochází z budovy bývalé radnice na náměstí (čp. 1/248) a druhé z městské pamětní knihy „Das Goldenbuch der Stadt Schönlinde“ (strana č. 2). Zejména vyobrazení v pamětní knize umožňuje hodnocení podoby městského znaku a to proto, že při srovnání s výše uvedeným úplným německým textem zápisu městské rady je vyobrazení totožné. Zdá se, že jde o kopii dle Frindovy předlohy. Vyobrazení skýtá mnoho indicií, které tomu nasvědčují – malé štítky se symboly na stuhách popsané v zápisu, rámování tzv. rollwerkem, provedené nepochybně školenou rukou zcela v duchu výtvarného názoru na konci 19. století (shodné rámování bylo užíváno i císařskou a královskou dvorskou kanceláří ve Vídni ve vypracování orámování štítu ve znakových miniaturách soudobých znakových privilegií). V dolním orámování s akantem nepochybně byl původně nápis „Stadt Schönlinde“, pak začerněný a nahrazený českým „Město Krásná Lípa“. I to odpovídá onomu zápisu. Domnívám se, že uvedené vyobrazení v městské pamětní knize lze považovat za „autentické“ a lze věřit, že není-li s Frindovým návrhem shodné, pak mu byl tento návrh asi předlohou.

 

V kombinaci vyobrazení a popisu z roku 1893 lze dospět k nezpochybnitelným skutečnostem.

1)      Štít je zlato-červeně kosmo polcen.

2)      V horním zlatém poli je vykořeněná lípa přirozené barvy.

3)      Dolní pole je červené a v něm postava Spravedlnosti držící v pravé ruce vztyčený stříbrný meč se zlatým jílcem a v levé zlaté váhy.

 

Veškeré pochybnosti o „správné“ podobě městského znaku se soustředily do dolního červeného pole. Nejistota trvala v barevnosti šatu Spravedlnosti. Nebylo pojmenováno to, na čem sedí (na něčem sedět musí), a jakou tinkturu to na čem sedí má. Do jisté míry bylo možné polemizovat o zbytnosti vyobrazovat pět lipových lístků v dolní části spodního pole. Lze se však domnívat, že August Frind je ve své kresbě městského znaku namaloval záměrně ve snaze zcela vyplnit využitelnou plochu znakového pole. Tato snaha odpovídající nejlepším heraldickým tradicím je patrná ze stylizace figury Spravedlnosti. Byl to Frind, kdo ji posadil, protože na starých městských pečetích Spravedlnost stála. Sedící postava s pozdviženou pravicí s mečem, váhami v levici velice dobře vyplňuje prostor vymezený polem trojúhelníkového tvaru. Se stojící postavou by Frind nemohl dosáhnout stejně uspokojivého výtvarného výsledku.

 

Při pozorném prohlédnutí vyobrazení v pamětní knize „Das Goldenbuch der Stadt Schönlinde“ lze dospět k závěru, že použitá barva mající zastupovat zlatou již natolik zoxidovala (díky složkám v ní obsažených – mletý bronz), že má barvu velice blízkou hnědé (také díky stárnutí pojidla – fermež, lněný olej). Stejnou barvu tak má jak horní pole, které bylo popsáno jako „Goldgrund“- zlaté, tak i šat Spravedlnosti. Z toho plyne, že oblečení postavy je také zlaté. Tato tinktura je přijatelná ze všech posouditelných hledisek. Není proti heraldickým pravidlům a je poplatná významu alegorické postavy. Lze doplnit, že oblečení bylo autorem návrhu znaku nepochybně myšleno jako oblečení antické. Máme-li posoudit „to“ na čem postava Spravedlnosti sedí, pak ve vyobrazení v pamětní knize lze uvažovat o něčem, co se blíží pojmu „kamenný stolec“ – v případě Spravedlnosti snad lépe „soudní stolice“. Opět se zdá být velice příhodné, že postava s takovými významy sedí na něčem, co ji nedeklasuje, ale naopak. Frind nepochybně dokázal jako malíř s akademickým vzděláním, koncipovat symboliku v dostatečně věrohodných souvislostech. Jestliže tedy připustíme možnost, že „stolec“ je kamenný, pak asi bude nejvhodnější mluvit o přirozeném světlém kameni a neurčovat přímo druh kamene, což by byl s ohledem na popis prvek komplikující.

 

Aby již bylo vyloučeno zpochybňování podoby znaku města Krásná Lípa, požádalo město Podvýbor pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, aby spolu se žádostí o schválení a udělení městského praporu stanovil popis městského znaku. Žádosti bylo vyhověno a součástí udělovací listiny předsedy Poslanecké sněmovny PČR vydané 22. dubna 2002, kterou městu udělil prapor, byl i popis městského znaku v následujícím znění.

 

Ve zlato-červeně kosmo děleném štítě nahoře vykořeněná lípa přirozené barvy, dole zlatě oděná postava Spravedlnosti držící v pravici vztyčený stříbrný meč se zlatým jílcem a v levici zlaté váhy, sedící na zprava vynikajícím kamenném stolci přirozené barvy na dvou stupních, za jehož dolním stupněm vyrůstá vlevo lipová ratolest s pěti listy přirozené barvy.


Publikováno: Děčínské vlastivědné zprávy. Roč. XII., č. 2/2002. Děčín 2002.

Poznámka: Augustem Frindem signovaný barevný originál kresby znaku města Krásná Lípa byl v roce 2002 „nalezen“ v archivu muzea v Rumburku. Díky tomuto „netradičnímu“ deponování mohla kresba uniknout pozornosti minulých historiků, zabývajících se komunální heraldikou v regionu. Frindova kresba potvrzuje zlatý šat Spravedlnosti. Narozdíl od kresby v krásnolipské pamětní knize není stylizace předmětu, na kterém Spravedlnost sedí jednoznačná a může do jisté míry evokovat představu o vrchu. Přesto podoba městského znaku v praktickém užívání v následujících desetiletích po roce 1893 byla jednoznačně inspirována vyobrazením v pamětní knize. Je možné, že i do uvedené městské pamětní knihy kreslil August Frind znak Krásné Lípy vlastní rukou a byl to on sám, kdo upřesnil podobu dolního pole znaku.


Zpracováno 22. 10. 2010                                                                                                            ©Stanislav Kasík 

Vyrobilo © Tvorba stránek Chabera

odkazy: Webhosting