Login

Dlouhá Lhota (o. Mladá Boleslav)

Dlouhá Lhota, okres Mladá Boleslav, kraj Středočeský


Rozhodnutí předsedy PS PČR číslo 16 ze dne 26. 5. 2011
Znak a vlajka uděleny dne 29. 6. 2011

Schválený popis znaku:
V modrém štítě zlatá zvonice s červenou bání, zakončenou zlatým křížkem, černým obloukovým oknem, v němž je zavěšen zlatý zvon. Zvonice podložená zkříženými stříbrnými liliovými hůlkami a provázená položenými odvrácenými zlatými lipovými listy.

Poznámky:
Střechu tohoto tvaru nelze odborně pojmenovat „báň" ani omylem. Střecha je v podstatě konstrukcí tesařskou, na níž je následně pokládána krytina různého typu.
Jaroslav Herout, jehož knihu „Staletí kolem nás", Orbis, Praha 1961, je nutno považovat ze jednu ze základních architektonických publikací výslovně naučného charakteru, ve věcném rejstříku termín „báň" neuvádí a na tab. I/5 pojmenovává tento typ střechy „cibulovitá, cibulová".
Václav Hájek v knize „Architektura. Klíč k architektonickým slohům", Grada Publishing, Praha 2000, s. 116, pojmenovává jako cibulovou střechu celou konstrukci střechy od pozednice až po makovici a nemá žádné další rozlišení typů.
Na případnou námitku „některých heraldiků", že Herout ani Hájek nejsou heraldiky, lze odpovědět, že heraldiky sice nejsou, ale zato jsou uznávanými odborníky v oboru architektury a historických stavebních slohů a poněvadž jsou architektonické prvky využívány při zobrazování heraldických figur, považuji za přirozené, aby byla maximálně využívána architektonická terminologie a nebyly vymýšleny „heraldické termíny" ad hoc.
V „Malé československé encyklopedii", díl I., s. 336-337, je tato definice: „Báň, kopule - klenba tvaru duté polokoule nad prostorem kruhového nebo eliptického půdorysu. Klene-li se nad půdorysem čtvercovým, je průměr koule roven úhlopříčce půdorysu." Domnívám se, že cibulovou / cibulovitou střech nelze nazvat korektně „bání", poněvadž z výše uvedené definice je zřejmé, že báň musí mít tvar polokoule, což je u cibulové / cibulovité střechy vyloučeno.
Zvonice je postavena na trojnásobném, nikoli třístupňovém, soklu. Domnívám se, že by sokl měl být v popisu uveden, poněvadž jej lze jen obtížně považovat za výtvarnou licenci; zvonice může být nakreslena též bez soklu nebo na soklu jednoduchém či několikastupňovém.
Zvonice není podložena liliovými hůlkami ale liliovými žezly, neboť jsou dole zakončena koulemi; hůl nebo hůlka bývá v heraldice kreslena bez tohoto zakončení na dolním konci.

Heraldický popis:
V modrém štítě na trojnásobném soklu zvonice, obojí zlaté, s černým obloukovým oknem, v němž je zavěšen zlatý zvon a s červenou cibulovitou střechou zakončenou zlatým křížkem. Zvonice je podložena zkříženými stříbrnými liliovými žezly a provázena položenými odvrácenými zlatými lipovými listy.

© Pavel Palát, 31. 1. 2013

Vyrobilo © Tvorba stránek Chabera

odkazy: Webhosting